Správa národního parku Podyjí

Území Národního parku Podyjí, ale především jeho ochranného pásma netvoří pouze lesy, ale také obhospodařovaná zemědělská krajina. Jelikož se mnohdy intenzivní zemědělské technologie příliš neslučují se zájmy ochrany přírody a krajiny, je nutno hledat vyvážený kompromis mezi přísnou ochranou tohoto území a zájmy hospodařících subjektů. Strategie Správy NP Podyjí v oblasti zemědělského hospodaření se opírá především o cíle a poslání národního parku a smysl jeho ochranného pásma. Cílem není likvidace zemědělství v tomto území, ale pokud možno vyloučení jeho negativních vlivů na území NP. Pozitivním přínosem zde je a stále více bude jeho krajinotvorná funkce a vytváření podmínek pro populace celé řady vzácných a ohrožených druhů organismů.

Zemědělství v národním parku

Je samozřejmé, že na vlastním území národního parku musí být způsoby zemědělského hospodaření nejextenzivnější a nejšetrnější, aby tak odpovídaly základním ochranným podmínkám národního parku, které použití intenzivních způsobů hospodaření přímo zakazují. V roce 2017 vstoupila v platnost novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, (dále jen „ZOPK“), která jednoznačně stanovila podmínky pro zemědělské hospodaření v národních parcích. Nahradila do té doby platné nařízení vlády ČR č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany, ve kterém byly dosud podmínky pro zemědělské hospodaření podrobněji specifikovány nad rámec stávajícího zákona.

Od 1.6.2017 je proto na celém území národního parku mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí zakázáno používat biocidy (§ 16 odst. 2 písm. h) a také je zakázáno používat na pozemcích mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí umělá hnojiva, kejdu, silážní šťávy nebo pozemky vápnit (§ 16 odst. 2 písm. f). V platnosti zůstává také ust. § 16 odst. 1 písm. h): „Na celém území národních parků je zakázáno měnit stávající vodní režim pozemků.“ V bližších ochranných podmínkách Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma je dále uvedeno v ust. § 16c odst. 1 písm. a): „Na celém území Národního parku Podyjí lze jen se souhlasem orgánu přírody měnit druhy nebo způsoby využití pozemků mimo zastavěné území obcí a zastavitelné plochy obcí.“ a „jen se souhlasem orgánu ochrany přírody lze provádět orbu trvalých travních porostů“ (§ 16c odst. 1 písm. b).

^{Vinice Šobes – opěrné zídky mezi vinicemi jsou lokalitou výskytu našeho největšího hada – užovky stromové, která patří mezi kriticky ohrožené druhy živočichů}

Nově bylo v ZOPK také formulováno ust. § 22b týkající se nakládání se zemědělskými pozemky v národních parcích, kde je v odst. 1 uvedeno: „Vlastníci nebo nájemci pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu v národních parcích, jsou povinni hospodařit na nich tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich ekologické funkce a biologická rozmanitost“.

Zemědělství v ochranném pásmu národního parku
Výše uvedenou novelou ZOPK byly také upraveny některé právní instituty týkající se ochranného pásma národního parku. V bližších ochranných podmínkách Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma je uvedeno v ust. § 16c odst. 3): „Účelem ochranného pásma Národního parku Podyjí je vedle zabezpečení území národního parku před rušivými vlivy okolí též ochrana jeho krajinářských a přírodních hodnot a zvýšená péče o sídla na území ochranného pásma Národního parku.“ Dále bylo novelizováno ust. § 37 ZOPK, kde je v odst. 2 uvedeno: „K umisťování, povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití chemických prostředků a ke změnám druhu pozemku v ochranném pásmu zvláště chráněného území je nutný souhlas orgánu ochrany přírody.“ Dále je v § 37 odst. 3 písm b) ZOPK uvedeno: „V ochranném pásmu národního parku se souhlas orgánu ochrany přírody dále vyžaduje k zemědělskému hospodaření, pokud by tím docházelo k překročení ekologicky únosného režimu přísunu živin do půdy, zejména draslíku, dusíku a fosforu.“

^{Orná půda na Lukovsku}

O všech těchto skutečnostech Správa NP Podyjí všechny zemědělské subjekty hospodařící v její územní působnosti podrobně informovala svým přípisem ze dne 24.7.2017. V rámci možnosti ulehčení procesu transformace hospodaření zemědělských subjektů v NP Podyjí a jeho ochranném pásmu na šetrnější postupy produkce, které by byly v souladu s nově platnými legislativní limity, byla proto zadána studie, která by nalezla možné způsoby zemědělské produkce v našem zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu. Odborné vyjádření k zemědělskému hospodaření na území Národního parku Podyjí a návrh řešení ochranné zóny mezi konvenčním zemědělstvím v ochranném pásmu a pozemky v Národním parku Podyjí bylo zpracováno akreditovaným poradcem Ministerstva zemědělství Ing. Petrem Davidem v říjnu 2018.

Odborné vyjádření k zemědělskému hospodaření na území Národního parku Podyjí a návrh řešení ochranné zóny mezi konvenčním zemědělstvím v ochranném pásmu a pozemky v Národním parku Podyjí ( ke stažení v formátu pdf (968,93 KB)) Autor: Ing. Petr David, akreditovaný poradce MZe č. 9/2007, Štěpánov, 29.10.2018

Ze všech výše uvedených důvodů jsou proto pro území národního parku nejvhodnější systémy ekologického zemědělství, které odpovídají postupům dle zákona č. 242/ 2000 Sb. a Nařízení Rady (ES) č. 2092/1991. Na území ochranného pásma, které tvoří přechodovou zónu mezi klasickou intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinou a zvláště chráněným územím jsou pak vhodné jednak systémy ekologického zemědělství nebo integrované produkce.

Zemědělské kultury v Podyjí
Přímo na území parku patří mezi nejčastěji obhospodařované kultury trvalý travní porost. Jedná se především o louky podél Dyje, které většinou ve vlastní režii obhospodařuje Správa NP.

Plošně je největší zemědělsky obhospodařovanou plochou tzv. čížovská enkláva, což je území v okolí obce Čížov. Zde hospodaří akciová společnost Podyjí, a.s. se sídlem v Horním Břečkově. Některé plochy původně orné půdy zde byly nahrazeny kulturou trvalý travní porost a v celé enklávě se již započalo s hospodařením v systémech produkce bez použití biocidů a umělých hnojiv. Je nutno si uvědomit, že reliéf krajiny Podyjí tvoří hluboce zaříznuté údolí a proto veškerá voda z polí, mnohdy kontaminovaná živinami či chemickými prostředky na ochranu rostlin stéká do nejcennějších partií národního parku a dále do řeky Dyje. Dochází tak k nežádoucí erozi, ruderalizaci a toxickému působení reziduí na vzácná rostlinná či živočišná společenstva. Další plochy trvalých travních porostů jsou obhospodařovány jako louky či pastviny většími či menšími zemědělskými podniky prakticky na celém území ochranného pásma.

^{Čížovská enkláva - největší plocha zemědělské půdy v NP prošla v roce 2012 procesem Komplexní pozemkové úpravy}

V národním parku i jeho ochranném pásmu jsou často se vyskytující kulturou i vinice. Nejznámější a vinařskou veřejností velmi oceňovanou polohou je vinice Šobes. Zde hospodaří na většině plochy společnost Znovín Znojmo a.s. se sídlem v Šatově. Na tomto území se hospodařilo již ve středověku. Díky extenzivním způsobům hospodaření v minulosti se na okrajích lokality i na opěrných zídkách uvnitř vyvinula velmi vzácná a unikátní společenstva. Proto vzhledem k tradici i v souladu s Plánem péče o Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo 2012-2022 je plánováno i v budoucnu pokračovat v hospodaření na tomto území, avšak samozřejmě s určitým stupněm omezení jeho intenzity v souladu s nově stanovenými legislativními limity. Ideálními postupy jsou proto i zde způsoby ekologického zemědělství. Další velké plochy vinic se nacházejí v ochranném pásmu a to v k.ú Hnanice, Havraníky, Popice, Konice a Sedlešovice. Zde hospodaří několik větších či menších zemědělských subjektů.

Dalšími zemědělsky obhospodařovanými plochami v národním parku jsou vřesoviště a stepní trávníky. Tato unikátní společenstva, nacházející se především ve východní části parku, vznikla ve středověku většinou na místech vyklučených  teplomilných doubrav, někde na území primárního bezlesí. Dlouhodobou pastvou tak vznikla území s mimořádnými přírodovědnými, ale i krajinářskými hodnotami. Jedná se o plochy na znojemské Kraví hoře, na území bývalé vojenské střelnice v Mašovicích a plochy vřesovišť a stepních trávníků v okolí obcí Konice, Popice, Havraníky a Hnanice. Nejefektivnějším, ale zároveň nejšetrnějším způsobem hospodaření na těchto lokalitách je pastva, v současnosti především pastva ovcí či koní (viz níže). Nejvýznamnějšími farmami zajišťujícími pastvu ovcí jsou v Podyjí farmy pana Petra Kosmáka a pana Vítězslava Soviše.

^{Pastva ovcí na vřesovišti}

Nemůžeme také nezmínit plochy orné půdy na celém území ochranného pásma národního parku. Hlavním úkolem ochranného pásma národního parku je jeho ochrana před rušivými vlivy z okolí. V ochranném pásmu je proto záměrem správy národního parku dobudování funkčního územního systému ekologické stability a ochrana lokalit, které jsou významnými krajinnými prvky či zvláště chráněnými územími v kategorii přírodní památka. Prakticky to znamená rozdělení příliš velkých půdních bloků s kulturou orná, výsadbu alejí, remízů a biokoridorů, nahrazení kultury orná kulturou trvalý travní porost na svažitých terénech či v blízkosti přírodovědně či krajinářsky cenných lokalit. Velmi výrazně se podařilo zlepšit situaci zejména na Lukovsku a to díky realizaci 3 biocenter a 2 interakčních prvků v rámci ÚSES o celkové ploše 12,2 ha. Další plochy dříve orné půdy se podařilo zatravnit. Jde samozřejmě o dlouhodobý proces, ve kterém musí dojít ke konsensu s hospodařícími zemědělskými subjekty. V souladu s nově nastavenými legislativními podmínkami je dalším  možným řešením návrh ochranné zóny mezi konvenčním zemědělstvím v ochranném pásmu a pozemky v Národním parku Podyjí dle výše uvedeného odborného vyjádření Ing. Petra Davida.

^{ÚSES v Lukově krátce po realizaci}

Z oblasti zemědělského hospodaření je nutno zmínit i oblast chovu hospodářských zvířat. Kromě již zmíněného pastvinářství na plochách vřesovišť a stepních trávníků je větším objektem areál s chovem dojnic v Horním Břečkově, drůbežárna v Lukově (momentálně bez produkce) a výkrmny prasat v Lesné, Podmolí a Mašovicích.

Využití dotačních titulů v zemědělství a ochraně přírody
V současné době je zemědělci hospodařícími na území národního parku a jeho ochranného pásma využíváno několik dotačních titulů agroenvironmentálně - klimatických opatření (AEKO) v rámci Programu rozvoje venkova, dále jen „PRV“. Plošně nejvýznamnějším titulem je „Integrovaná produkce révy vinné – nadstavbová ochrana vinic“. Je velmi potěšitelné, že postupně vzrůstá i plocha biovinic, tzn. certifikovaných biovinařů hospodařících v titulu „Ekologické zemědělství“. Jedná se zejména o menší rodinná vinařství, pro něž se stává produkce biohroznů a následná výroba biovína nejenom marketingovým tahem, ale zároveň životní filozofií. Na péči o trvalé travní porosty využívají podyjští zemědělci rovněž několik titulů. Jedná se o tituly „Mezofilní a vlhkomilné louky“ a „Horské a suchomilné louky“. Vzhledem k nedostatku skotu v okolí však bohužel není využíváno titulu na ošetřování druhově bohatých pastvin, a proto klasické pastviny se stády hovězího dobytka v Podyjí prakticky nenajdete. Velmi specifickým opatřením, bez kterého by plošně rozsáhlá péče o unikátní vřesoviště a stepní lada nebyla možná, je titul „Suché stepní trávníky a vřesoviště“. Takto jsou obhospodařovány plochy na Kraví hoře u Znojma nebo v okolí Popic, Konic a Havraníků. Bez pastvy ovcí na těchto lokalitách by tyto unikátní biotopy zanikly. Na menších plochách orné půdy bylo rovněž několikrát využito titulu „Zatravňování orné půdy“.

^{Havraníky - vinice obhospodařované v systému integrované produkce}

Vzhledem k širokému spektru sekundárních společenstev, které vyžadují zemědělské obhospodařování, nelze na všechna potřebná managementová opatření využít dotačních titulů v rámci PRV, a to s ohledem na jejich podmínky. Péče o minoritní biotopy je proto zajišťována ve vlastní režii Správy NP s využitím dotací v gesci MŽP. Jedná se zejména o Program péče o krajinu. Díky němu je možné provádět pravidelné odstraňování invazních či náletových dřevin z luk a vřesovišť, ruční kosení nebo péči o různé formace krajinné zeleně, jako jsou staré ovocné sady, stromořadí, aleje či remízky. Správa NP rovněž založila malou ovocnou školku, kde se snaží rozmnožovat staré odrůdy ovocných dřevin, které lze místy v Podyjí dosud nalézt, a následně je vracet do krajiny.

^{Extenzivní višňový sad v Havraníkách - výrazná krajinná dominanta i vzácný biotop}

Mezi způsoby zemědělské péče o pozemky můžeme aktuálně zařadit rovněž projekt Military LIFE for Nature společnosti Beleco. Na dvou lokalitách u Havraníků a na Mašovické střelnici byla zavedena pastva divokých koní. Věříme, že i tento projekt podpoří zachování unikátní biodiverzity v našem národním parku a částečně zachová úseky otevřené vřesovištní a stepní krajiny. Výhodou tohoto typu pastvy je skutečnost, že plemeno exmoorských pony ochotně spásá i stařinu a třtinu křovištní, jež při běžné pastvě zůstává téměř nedotčena. Exmoorští koně ochotně spásají i výmladky dřevin které jsou pro ovce rovněž nepoživatelné. Exkrementy vznikající při pastvě jsou prvním článkem regenerace ekologických vazeb. Ty jsou postupně obsazovány nedávno ještě nezvěstnými druhy koprofágních brouků, jejich hmyzími predátory, saprofágy, houbami. A loví zde i vzácné druhy ptáků, jako dudek a chocholouš.

^{Pastva exmoorských ponny}

Velmi specifickým způsobem zemědělského hospodaření je rovněž obnova úhorových společenstev na několika pokusných plochách v národním parku a jeho ochranném pásmu. Systémy úhorového hospodaření zažívají v současné době renesanci a to nejenom kvůli ochraně přírodovědně cenných druhů a společenstev, ale i kvůli současnému růstu objemu hospodaření v systémech ekologického zemědělství. Jde o aktivitu oddělení speciální ochrany přírody, která tak zajišťuje možnost obnovy vzácných společenstev a biotopů zvláště chráněných druhů rostlin. Bližší informace o této činnosti naleznete v příspěvku oddělení speciální ochrany přírody.

^{Úhor na pokusné ploše poskytuje možnost obnovy vzácných společenstev a biotopů} 

Se změnou společenského klimatu, stále větším důrazem kladeným na principy trvale udržitelného rozvoje, změnou legislativy, značným růstem poptávky i prodeje zemědělských produktů v kategorii „bio“ a i s tím související dotační politiky státu i Evropské unie lze předpokládat, že podíl ekologicky hospodařících zemědělců v Podyjí bude dále narůstat. Je zcela evidentní, že Správa Národního parku Podyjí tento trend jednoznačně podporuje

studie_1cast.pdf (1,40 MB)
studie_2cast.pdf (1,05 MB)

vychod_biotopy_VKP_USES.pdf (6,22 MB)
vychod_ochr._infiltr._pasma_odvodneni.pdf (3,46 MB)
zapad_biotopy_VKP_USES.pdf (3,74 MB)
zapad_ochr._infiltr._pasma_odvodneni.pdf (3,98 MB)

Prezentace pro vinaře

Dne 7.3. 2013 proběhlo v budově terénní stanice Správy NP Podyjí v Havraníkách setkání k problematice hospodaření na vinicích v Národním parku Podyjí a jeho ochranném pásmu. Setkání se zúčasnil velký počet hospodařících vinohradnických firem z dotčené oblasti. Zde si můžete prohlédnout prezentaci k projednávané problematice, kterou si Správa NP Podyjí pro vinaře připravila. V jednání a ve spolupráci s vinaři hodlá Správa NP nadále pokračovat.

Prezentaci vinařství si online můžete prohlédnout zde: Vinařství v NP Podyjí