Správa národního parku Podyjí

^{Využití starých vrbových porostů pro opakovanou těžbu dřeva je extenzivním způsobem hospodaření v podmáčené nivě řeky, který je šetrný k přírodnímu prostředí. FOTO: Antonín Reiter}

Desítky let se obec Jevišovka stará o své vrby stejně. Na podmáčené ploše o velikosti zhruba 17 fotbalových hřišť nechá na starých vrbách několik let růst mladé větve a pak je ořeže a prodá na otop, stejně, jak to dělaly na stejném místě i předchozí generace hospodářů.  Pro biology i zoology tak vznikl unikátní prostor využívaný rostlinami a živočichy, kteří mají rádi staré stromy a k životu potřebují jejich dutiny i dřevo. „Některé kmeny desítky let starých vrb mají i metr v průměru.  V jejich dutinách tak může žít například celoevropsky ohrožený brouk pachník hnědý. Poznáte ho podle jeho typické vůně po starých vydělaných kůžích. S úbytkem starých stromů pomalu mizí i z naší krajiny," uvedl zoolog Jihomoravského muzea ve Znojmě Antonín Reiter.

Stará vrbovna u Jevišovky láká ale i řadu ptáků. „Viděli jsme zde krutihlavy, žluny i strakapoudy. V hospodářsky intenzivně využívané krajině by jinde hledali jen těžko útočiště," řekl Reiter.  Celé místo navíc ukazuje, jak lidé dokázali už v minulosti zajímavě využívat rychle se omlazující stromy k získání energie.

Jen několik kilometrů od Jevišovky je malá obec Nový Přerov, na jejím okraji se nachází prosolená půda místního slaniska. I ono je jedním z míst, které v rámci evropského projektu GreenNet popsali znojemští biologové.  „Slaniska jsou podmáčené plochy, ze kterých se voda rychle vypařuje. V půdě tak zůstává velký obsah soli. Před 50 lety byla celkem běžná. Kvůli zemědělským systémům zavodňování a odvodňování ale z našeho území téměř zmizela," upřesnil Reiter. V naší krajině tak téměř vyhynula řada zajímavých slanomilných rostlin a živočichů.  Jedním z nich je i zhruba 5 mm velký pavouk slíďák slaništní.

V Novém Přerově byla popsána jedna z jeho největších populací v Česku.  Botaniky potěšil i nález velkého množství jitrocele přímořského. Tato vytrvalá, až 30 cm vysoká rostlina s výraznými žlutými květy je totiž na území republiky kriticky ohrožená. „Zemědělsky nevyužitelná část slaniska se v minulosti stala skládkou stavebního odpadu. Těší nás, že se nyní objevily plány na revitalizaci tohoto prostoru," dodal Reiter.

^{Pestrokřídlec podražcový - tento vzácný teplomilný motýl byl prokázán hned na několika studovaných lokalitách. FOTO: Václav Křivan}

Nedaleko od Znojma se nad řekou Dyjí tyčí i tasovické skály.  Je to nejvýchodnější místo, kam zasahují typické prvky dyjského kaňonu, tak jak je známe z centra Národního parku Podyjí. Lákadlem se tak staly pro řadu rostlin a živočichů, které vyhledávají tento lesostepní charakter krajiny. Zajemci zde mohou pozorovat řadu vyhlášených druhů národního parku jako je například ještěrka zelená, užovka podplamatá nebo nedávno odkvetlé koniklece velkokvěté. „Žije tu i kriticky ohrožený motýl pestrokřídlec podražcový. S rozpětím křídel pět centimetrů se u nás řadí ke středně velkým motýlům, v národním parku žijí jen malé populace pod Šobesem a na Hradišti," upřesnil Reiter.

Mezinárodní projekt GreenNet - Ekologická síť v Evropském zeleném pásu - je podporován Evropskou unií z programu Central Europe a kofinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj. Věnuje se území podél někdejší tzv. „železné opony". V jeho rámci odborníci mapují biologicky zajímavá území, která nemají žádný statut ochrany. Ty nejzajímavější si můžete projít spolu s Antonínem Reiterem na exkurzi pořádané Správou Národního parku Podyjí spolu s Jihomoravským muzeem ve Znojmě v sobotu 11. 5. 2013.

INFO O EXKURZI:
11.5. sobota - Zelený pás Evropy (pořádáno ve spolupráci s Jihomoravským muzeem ve Znojmě v rámci projektu „Zelený pás Evropy")
Vedoucí: Antonín Reiter - Jihomoravské muzeum ve Znojmě
Sraz: 9.00 Znojmo, parkoviště u zimního stadionu
Trasa: Znojmo - Šatov - Jaroslavice - Jevišovka - Nový Přerov - Tasovice - zpět Znojmo, autobusem po jihovýchodě Znojemska s návštěvou zajímavých přírodních lokalit, pěšky celkem 5-7 km, s návratem do Znojma do 17.00
Doporučené vybavení: svačina, dalekohled, dobrá obuv (i do vlhkého prostředí) Poznámka: nutná předchozí přihláška u Markéty Frindové Jelínkové (e-mail: frindova@nppodyjicz, tel. 515 282 260)
Zaměření: přírodovědně hodnotné lokality, které se nachází nedaleko státní hranice a jejich vývoj či současný stav byl ovlivněn existencí hraničního pásma a blízkostí „železné opony".