Správa národního parku Podyjí

Popis: Přirozenou osu území tvoří řeka Dyje, do které se vlévá několik menších potoků (např. Gránický, Žlebský, Klaperův), relativně největším přítokem je říčka Fugnitz přitékající z rakouské strany. Území NP Podyjí je vlastně výsledkem erozní činnosti řeky Dyje, která se během miliónů let zařízla do původně ploché krajiny a vytvořila typický kaňon s četnými meandry. Řece Dyji tedy vděčí Podyjí za svoji nesmírnou bohatost živé i neživé přírody.

Flóra: V řece Dyji je velmi hojný lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans), na ponořených kamenech se místy vyskytuje ruducha (Hildenbrandia sp.), v Dyji i v jejích přítocích roste zelená řasa žabí vlas (Cladophora sp.) a mech pramenička obecná (Fontinalis antipyretica). V břehových porostech Dyje jsou významně zastoupeny ostřice banátská (Carex buekii) a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), místy se objevuje kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Díky každoročním zásahům Správy NP Podyjí výrazně klesají v břehových porostech počty jedinců invazních rostlin, jako jsou zejména netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), křídlatka česká (Reynoutria × bohemica) a bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum).

Fauna: Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Dyje, jejíž fauna je silně ovlivněna přítomností Znojemské a Vranovské přehrady, které jednak významně omezují migraci živočichů a činnost Vranovské hydroelektrárny rovněž zásadně mění hydrologické poměry toku. Následkem toho je zejména rybí obsádka Dyje silně pozměněna. V současné době převažují druhy pstruhového pásma, zatímco původní populace některých druhů, jako ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) nebo parma obecná (Barbus barbus), již téměř vymizely. Velmi početným druhem je vranka obecná (Cottus gobbio). Z ptáků se poměrně hojně vyskytuje podél toku Dyje i přítoků skorec vodní (Cinclus cinclus), vzácněji pak ledňáček říční (Alcedo atthis). V zimě se na řece shromažďují některé rybožravé druhy, z nichž nejpočetnější je kormorán velký (Phalacrocorax carbo).