Vědci na konferenci v Podyjí viděli poprvé v Česku unikátní druh pakomára

Trojici evropských vědců, kteří minulý rok navštívili Podyjí v rámci mezinárodní odborné konference, se podařilo nalézt zajímavý druh pakomára Buchonomyia thienemanni Fittkau. Jednalo se o vůbec první pozorování tohoto druhu v České republice a zároveň první doložení celé nové podčeledi hmyzu (Buchonomyiidae) pro české území. Informovali o tom nyní v odborném časopise. Pakomáři nad řekou létají především v noci. Jejich bodnutí se ale bát nemusíte. Na rozdíl od komárů jim chybí bodací ústrojí. 

Pakomár kouřový (ilustrační fotografie) / FOTO: Entomart

Patrick Ashe z Irska, Joel Moubayed-Breil z Francie a Daniel Vondrák z Česka společně připsali nový druh pakomára na seznam živočichů žijících v Česku na odborné exkurzi v Národním parku Podyjí loni v srpnu. Už při cestě z Podmolí, kde z vyhlídky nad vinicí Šobes vědci spatřili hluboké údolí Dyje s přirozeným tokem řeky a zachovalými lesy v lokalitě Devíti mlýnů, se zdálo, že by Podyjí mohlo být ideálním místem pro život tohoto nepříliš běžného druhu pakomára.

Podle dosud známých nálezů z jiných zemí má tento pakomár v oblibě řeky tekoucí v přírodně bohatém prostředí. Předpoklad se entomologům potvrdil při analýze vzorků vodní pěny, kterou v Podyjí z řeky sebrali. Nalezli zde téměř stovku svleček kukel tohoto pakomára a dokonce jednoho utonulého dospělého jedince. Dospělci tohoto pakomára jsou v přírodě téměř nezachytitelní, obvykle se druh prokazuje pouze nálezy svleček.

O zhruba dva týdny později výskyt tohoto pakomára v Česku potvrdil hydrobiolog Vondrák na říčce Litavce v Brdech.

Nasbírané vzorky jsou nyní uloženy ve sbírkách těchto třech odborníků a dokladovým materiálem vědci obohatili i mnichovskou sbírku Zoologische Staatssammlung a Irské národní muzeum v Dublinu.

Pakomárovití (Chironomidae) jsou jednou z čeledí hmyzího řádu dvoukřídlí (Diptera). Zástupci této čeledi jsou podobní komárům, ale dospělci se neživí krví živočichů. Bodavé ústrojí u nich není na rozdíl od komárů vůbec vyvinuto.

Jejich larvy dlouhé až 30 mm, akvaristy označované jako patentky, obývají nejčastěji vodní prostředí, zejména dnové sedimenty a vodní rostliny. Larvy mohou být všežravé. Živí se ale především řasami nebo detritem. Dospělci zpravidla potravu již nepřijímají. U některých druhů mají larvy červené zbarvení díky přítomnosti hemoglobinu.

Dospělci létají nad vodou, občas ve velkých rojích. Jsou aktivní zejména v noci. Sameček pakomára má hustě ochmýřená tykadla.

Pakomárovité lze považovat za nejúspěšnější skupinu vodního hmyzu. Mezi vodními bezobratlými dosahují nejvyšší početnosti, a to jak v počtu druhů, tak i jedinců. Četnost larev může dosahovat až 50 tisíc jedinců na metr čtvereční.

Člověk využívá pakomáry jako bioindikační organismy ke stanovení toxicity sedimentů. Larvy i dospělci pakomárů jsou důležitou složkou potravy ryb v tekoucích i stojatých vodách. Jejich zbytky se v sedimentech uchovávají po tisíce let. Odborníci je tak využívají pro rekonstruování klimatických změn v minulosti.

Originál publikované zprávy náleznete zde.

Čtvrtek,  9. duben 2015