Správa národního parku Podyjí

„Údolní fenomén“ popisuje působení hlubokého uzavřeného říčního údolí a značně přispívá rozmanitosti podyjského rostlinstva. „Do horních hran kaňonu se neustále opírá slunce, teploty zde v létě běžně dosahují i hodnot kolem 50°C. Naopak trvale zastíněné dno je ještě chladnější než rovinaté okolí, a to i v chladné západní části parku,“ popsala botanička Národního parku Podyjí Lenka Reiterová.

V četných zákrutách řeky lze navíc nalézt svahy s libovolnou orientací ke světovým stranám – výhřevné jižní, studené severní, svěží východní i přívětivé západní. Údolí ale nabízí i svahy různé strmosti. „Skalní stěny a terasy, na nichž roste například celík zlatobýl, tařice skalní nebo lomikámen trojprstý, se střídají s pozvolně zalesněnými stráněmi s hlístníkem hnízdákem, bažankou vytrvalou či vejčitou. Stinná úpatí s hlubokou půdou zase vyhledávají různé druhy kapradin, podbílek šupinatý nebo třeba měsíčnice vytrvalá,“ vysvětlila Reiterová.

I v Podyjí podobně jako v Krkonoších existují místa, kde velký počet zajímavých druhů roste na jednom místě.  Botanici jim říkají „zahrádky“. „Řada druhů zde má jediné, nebo jedno z mála nalezišť nejen v Podyjí či na Moravě, ale dokonce v celé Evropě: pryšec hranatý, sveřep kostrbatý, kýchavice černá, tolice nejmenší,“ vypočítává Reiterová. Proniknout do hlubin rostlinné říše Národního parku Podyjí podle ní není snadné. Nádhera barevných květů je však přístupná všem.

Infoleták se zhruba dvaceti barevnými obrázky je další ze série  materiálů, kterou v poslední době Správa Národního parku Podyjí vydala. Věnovala se v nich například ptákům, netopýrům, plazům nebo technickým a architektonickým památkám Podyji. Ke stažení jsou k dispozici na našem webu.