Správa národního parku Podyjí

Popis: Suťové lesy se hojně, avšak ostrůvkovitě vyskytují po celém území NP Podyjí. Jejich stanovišti jsou strmé svahy se silně kamenitou až balvanitou půdou, rokle a strže; pokrývají i okraje tzv. kamenných moří. Hlavními dřevinami jsou javory, lípy a jasany, v příměsi pak např. habr, nechybí ani jilm horský nebo tis červený. V podrostu je typický výskyt kapradin a mechorostů. Místní společenstva se řadí např. k měsíčnicovým javořinám a v teplejší východní části území pak javorovým habřinám. Vzhledem k omezeným možnostem využívání těchto typů lesa v minulosti, zůstaly suťové lesy Podyjí velmi dobře zachovány a mají místy pralesovitý charakter.

Flóra: Kromě jmenovaných dřevin jsou zastoupeny druhy klokoč zpeřený (Staphyllea pinnata) a meruzalka angrešt (Ribes uva-crispa), v teplejších částech i brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa). Z bylin je třeba jmenovat kapradinu laločnatou (Polystichum aculeatum), osladič obecný (Polypodium vulgare), udatnu lesní (Aruncus sylvestris), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), hluchavku skvrnitou (Lamium maculatum). Místy najdeme i zvláště chráněné druhy jako měsíčnici vytrvalou (Lunaria rediviva), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) a ploštičník evropský (Cimicifuga europaea). Velmi bohaté je mechové patro s druhy jako např. podhořanka plocholistá (Porella platyphylla), měřík bodlavý (Plagiomnium cuspidatum), plazivec obecný (Isothecium alopecuroides), kulistec jablíčkovitý (Bartramia pomiformis), žilnatka převislá (Antitrichia curtipendula), evropsky významný šikoušek zelený (Buxbaumia viridis).

Fauna: Díky výjimečné zachovalosti těchto biotopů a především vysokému podílu mrtvého dřeva je významná zejména fauna xylofágního hmyzu. Zjištěno bylo např. několik vzácnějších druhů čeledí Eucnemidae, Elateridae či Melanriidae, z tesaříků byly v těchto biotopech zjištěny druhy Saperda octopunctata a Lioderus kollari, na světlejší porosty s výskytem zimolezu jsou vázáni krasec Agrilus cyanescens, tesařík Oberea pupilata nebo nosatec Orchestes xylostei. V inverzních polohách s chladným klimatem žije střevlík Carabus irregularis, kovařík Sericus subaeneus nebo nosatec Otiorhynchus labilis. Velmi pestré je společenstvo nočních motýlů, z vzácnějších druhů chladnějších a vyšších poloh se vyskytuje např. píďalka Discoloxia blomeri nebo hřbetozubec Odontosia carmelita. Fauna ptáků je obdobná jako v bučinách. Početná je populace pušťíka obecného (Strix aluco). Zachovalé lesní porosty a podzemní prostory využívá řada druhů netopýrů např. netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr velkouchý (Myotis bechsteini) nebo netopýr Myotis mistacinus.