Správa národního parku Podyjí

Popis: Tyto biotopy najdeme v nejlepších ukázkách zejména podél východního okraje Podyjí (Hnanice, Havraníky, Popice). Jejich ostrůvky se však vyskytují po celém území ochranného pásma. Jedná se zpravidla o druhotné biotopy vzniklé dlouhodobým potlačováním sukcese pastvou hospodářských zvířat. Konkrétně Havranické vřesoviště vzniklo po vyklučení lesa, patrně acidofilních doubrav, a následnou pastvou po několik století. Téměř vždy jsou vázány na místa, která nebylo možno zemědělsky využít jako ornou půdu či vinici (prudké svahy, skalnaté pahorky). Plošný rozsah těchto biotopů je sice ve srovnání s lesními biotopy nepatrný, o to významnější je však jejich druhové bohatství. Biodiverzita podyjských vřesovišť a stepí je díky teplému klimatu a biogeografické poloze na okraji Panonské oblasti mimořádně vysoká.

Flóra: Výjimečně bohatá flóra je zastoupena druhy vykvétajícími v průběhu celého roku, zejména však v jarním a pozdně letním aspektu. Z jarních efemér jmenujme např. pochybek prodloužený (Androsace elongata) a rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii). Mezi jarní geofyty patří silně ohrožené druhy jako křivatec český (Gagea bohemica) a vstavač kukačka (Orchis morio). Dále na jaře rozkvétá evropsky významný koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), silně ohrožený kosatec nízký (Iris pumila) a ohrožená divizna brunátná (Verbascum phoeniceum). Z dřevin jsou to např. růže šípková (Rosa canina) a r. bedrníkolistá (R. pimpinelifolia) nebo čilimník poléhavý (Cytisus procumbens). V létě rozkvétá žlutými květy silně ohrožený smil písečný (Helichrysum arenarium), fialovými zase rozrazil klasnatý (Veronica spicata), nápadná je máčka ladní (Eringium campestre). V pozdně letním aspektu zde najdeme rozkvétající vřes obecný (Calluna vulgaris), trávničku obecnou (Armeria vulgaris), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), zahořanku žlutou (Orthanta lutea) aj. druhy. Z mechorostů zmiňme rohozub nachový (Ceratodon purpureus), rokyt cypřišovitý (Hypnum cupressiforme), vzácně najdeme i bezprutku tupou (Acaulon muticum). Více druhů dutohlávek (Cladonia ssp.) zastupuje lišejníky. Mezi časté zástupce hub patří např. pýchavka dlabaná (Calvatia utriformis).

Fauna: Z nelesních biotopů hostí různé typy stepních trávníků a vřesovišť nejbohatší společenstva živočichů, zejména bezobratlých. Typický je výskyt mnoha teplomilných druhů zasahujících sem z panonské provincie. Nápadným druhem je kudlanka nábožná (Mantis religiosa), obnažené plochy půdy podél cest obývá saranče modrokřídlá (Oedipoda coerulescens). Skalní stepi a suché trávníky osídlují nápadní pavouci stepníci (Eressus kollari a E. moravicus) a různé druhy slíďáků (Lycosidae), v jejichž kokonech se vyvíjejí larvy pakudlanky jižní (Mantispa styriaca). Z brouků patří mezi významné teplomilné stepní druhy např. nelétaví kozlíčci z rodu Dorcadion, střevlík Harpalus albanicus a mnoho dalších druhů brouků. Z nosatců je typický výskyt druhu Bagous diglyptus, vázaného na lomikameny, nebo nosatčíka Exapion compactum na kručince chlupaté. Velmi početná jsou společenstva motýlů, mezi nejvýznamnější patří hnědásek podunajský (Melitaea britomartis) nebo hnědásek květelový (M. didyma), vřetenuška Zygaena punctum, bourovec trnkový (Eriogaster catax) nebo drobná můrka Actinotia radiosa. Tyto biotopy osídluje také několik významných druhů ptáků, jako jsou pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strnad luční (Miliaria calandra) nebo bramborníček černohlavý (Saxicola torquata)