Správa národního parku Podyjí

Slavnostní vyhlášení proběhne dne 28. dubna 2019 na Farmářském dnu v Jihomoravském muzeu:

Výstavu přesunutou ze školy na Přímětické ulici ve znojmě do Domu umění na náměstí T. G. Masaryka můžete navštívit až do 26. února 2019 - a hlasovat přímo na výstavě pomocí hlasovacího lístku.

 plakat_pozvanka_du18.pdf (600,69 KB)

1) Javor u Hrušky

Navrhovatel: Bob - kaktusář - fotograf 
Druh stromu: javor jasanolistý
Výška stromu: 12 m
Průměr koruny: 24 m
Stáří: asi 45 let
Lokalizace: sídliště u Dukelské ulice ve Znojmě, vedle obchodu Hruška

Javor keřovitého vzrůstu roste na sídlišti Dukelská u obchodu Hruška. Pravděpodobně byl vysazen při založení sídliště. Stáří je tudíž odhadováno přibližně na 45 let. Patří mezi místní sídlištní zeleň, vyniká mezi ní ale  svou rozložitou hustou korunou. Pod stromem je množství laviček. Jejich návštěvníci jistě každé léto oceňují stín, který koruna stromu poskytuje.  Navrhovatel o něm píše: „Možná nebude NEJ, ale zaslouží si, aby lidé o něm věděli a vážili si ho. Nebo dali třeba foto do Znojemska, jaké máme
ve městě stromy-rarity. Výjimečný je i tím, že má v podstatě 4-6 kmenů od země a pak to jde do veliké koruny.“

2) Mahalebka v hradebním příkopu

Navrhovatel: Milan Švestka
Druh stromu: višeň turecká (mahalebka)
Výška stromu: cca 15 m
Obvod kmene v prsní výšce: 185 cm
Stáří: odhadem 100 - 150 let
Lokalizace: v hradebním příkopu v horní části Městského parku
ve Znojmě

Višeň turecká (mahalebka, Prunus mahaleb) roste ve Znojmě
v hradebním příkopu na spodní straně horní části parku, při cestě po hradbách.
Višeň turecká těchto rozměrů je určitě výraznou zvláštností. Je to košatý zdravý strom, přestože tento druh je obvykle keřovitého vzrůstu. Fotografie z dubna zachycuje krásu mahalebky v plném květu. Mahalebka, též višeň turecká je na jižní Moravě považována za původní, jinde v ČR je zplanělá. V Podyjí ji najdete především na Hradišťských terasách. Velké, bohatě kvetoucí, keře jsou dobře patrné i z vyhlídky na znojemském hradě. Dřevo mahalebky se dříve používalo nejen k výrobě holí a troubelí, ale také k výrobě dýmek. Z trpkých plodů se mohou vyrábět likéry. Pěstuje se také často jako podnož pro višně a třešně.

3) Lípy v Příměticích

Navrhovatelka: Darina Nováková
Druh stromu: lípa
Výška stromu: cca 20 m
Průměr kmene: cca 217 cm
Obvod kmene v prsní výšce: cca 217 cm
Stáří: 100 let
Lokalizace: Přímětice, za humny zemědělské usedlosti u rybníka

Pět lip za humny staré stodoly ve staré části Přímětic patří mezi takzvané Stromy republiky, o kterých se v jubilejním roce hodně mluvilo a psalo. Mnohé z nich jsou, jak jinak, právě lípy. I stromy z tohoto návrhu byly vysazeny jako připomínka založení Československa a to přímo při jeho vzniku. Navrhovatelka nám napsala: „… ráda bych přihlásila naše stoleté lípy do vaší soutěže. Rostou za naší stodolou a vysázel je tchánův děd, tehdy starosta Přímětic Josef Novák, na počest vzniku ČR. Zasázeny byly na podzim roku 1918.“

4) Borovice u Citonic

Navrhovatelka: Zdeňka Žáková
Druh stromu: borovice lesní
Výška stromu: cca 20 m
Obvod kmene: 257 cm (měřeno ve 108 cm nad zemí, kde se kmen rozděluje na dva)
Stáří: cca 50 let
Lokalizace: zahrada u Citonic

Tato borovice je návrh stromu „in memoriam“, vzpomínka na strom, která léta přinášel majitelům radost a bohužel nepřežil suché léto 2018. Pravděpodobně oslaben suchem podlehl kůrovci tak, jako mnoho dalších stromů nejen na Znojemsku.
Navrhovatelka nám napsala: "Nazvala bych můj příspěvek spíše "strom viděno dvojmo". Přímo proti naší zahradě blízko Citonic po řadu let rostla krásná letitá borovice. Zahradu máme od roku 1984 a borovice se zde již tehdy pyšnila svým zdravým jehličím a šiškami. Jak dlouho rostla netuším, ale hádala bych 50 let. Před lety jsem si ji vyfotila jen tak pro radost neboť se za ní objevila krásná duha. Letošní rok sucha se stal pro tuto moji, mohu říci "přítelkyni" z přírody, osudným. Mrzí mě, že se kácí vzrostlé zdravé stromy, např. 13 zdravých tůjí v Jubilejním parku na Jarošově ulici ve Znojmě, příroda se zalévá betonem či asfaltem, pole se pokrývají solárními panely apod. V Městském lesíku ve Znojmě se letos muselo kvůli suchu pokácet hodně borovic. Ubývá odpařovacích ploch. Je to k zamyšlení. Vím, že vám přijde spousta stromů krásných a vzrostlých, ale tato borovice, kterou vám posílám, je pro mě stromem roku 2018."

5) Dub u Slupi

Navrhovatel: ovčáci a pastevci z Ovčí farmy Podyjí
Druh stromu: dub letní
Výška stromu: cca 20 m
Obvod kmene v prsní výšce: cca 590 cm
Stáří: cca 200 let
Lokalizace: Strachotice / Slup u Znojma, pět set metrů severně
od slupského mlýna

Tento majestátní dub, skrytý v blízkosti řeky Dyje mezi obcemi Slup a Strachotice, byl nepochybně tichým svědkem mnoha událostí. Mezi památnou – a snad i historickou – se řadí i svědectví o „Prvním podyjském redyku“, který se uskutečnil ve dnech 26. - 27. listopadu 2016. Při tomto pochodu z Kateřinského dvora u Znojma do ovčína v Novém Přerově učinilo stádo ovcí a koz i se všemi ovčáky kolem dubu obřadní okruh. Událost je navždy vtisknuta nejen do kronik zdejšího kraje, ale i do paměti stromu, jehož lze považovat za patrona ovčáckého pěšího dobrodružství. Přihlášení slupského dubu letního je tedy především aktem, který má oslavit nejen velikost tohoto stromu, ale i zachovat vzpomínku na tuto událost.

Redyk [z gorolského slova redyk]: pěší přesun ovcí a koz z letních pastvin na zimoviště či ze zimoviště na letní pastviny. Mělo by se jednat o přesun, jenž trvá minimálně dva dny a během něhož zvířata i ovčáci ujdou alespoň 40 kilometrů, přičemž rychlost chůze by měla být taková, aby ovčák vpředu mohl v poklidu pokuřovat dýmku. První historicky zdokumentovaný redyk na jižní Moravě proběhl roku 2016, kdy ovčáci a pastevci z Ovčí farmy Podyjí uskutečnili „První podyjský redyk“, když ve dnech 26. − 27. listopadu 2016 hnali stádo 240 kusů ovcí a koz z Kateřinského dvora u Znojma do ovčína v Novém Přerově. Chůze trvala dva dny a trasa měřila 45 kilometrů. Celá karavana během pochodu vstoupila dvakrát na území Rakouského státu, čímž dostala tato ve zdejších krajích neobvyklá událost mezinárodní přesah. Přesun se uskutečnil za účasti devíti ovčáků, šesti ovčáckých psů a jednoho motorového vozidla.

6) Topol na hrázi

Navrhovatel: Jan Kozdas a Radomír Němec
Druh stromu: topol černý
Obvod kmene v prsní výšce: cca 480 cm
Stáří: cca 100 let
Lokalizace: u jezu naproti Louckému klášteru v katastru obce Sedlešovice

Mohutný exemplář topolu černého je jeden z posledních mohykánů svého druhu na Znojemsku. Topoly černé byly vždy součástí porostů nivy řeky Dyje. Do budoucna už tomu tak ale nemusí být. Z naší krajiny postupně mizí, s tím jak postupně dožívají. Mladé jedince druhu totiž prakticky nenacházíme. Topol černý se kříží s pěstovanými nepůvodními rychle rostoucími topoly kanadskými. Potomstvo klíčící z takto vzniklých semen tvoří již výhradně hybridi. Proto je mimořádně důležité staré exempláře chránit, abychom o topol černý nadobro nepřišli. Topol černý roste při kamenném zdivu jižních částí čel historického klášterního premonstrátského jezu na řece Dyji v Louce u Znojma – na sedlešovickém břehu. Premonstrátský klášter byl založen v roce 1190. Vodní klášterní mlýn a tudíž také jez je nejpozději z doby renesance, či počátku baroka. Topol zde má tedy důležitý krajinářský i urbanisticko-architektonický význam. Dotváří okraj celého monumentálního klášterního stavebního souboru a současně jej zahradním tvůrčím způsobem propojují s navazující impozantní krajinou – údolím řeky Dyje pod královským městem Znojmem a rozlehlým návrším Kraví hory, jejíž temeno je přírodní rezervací a součástí území Národního parku Podyjí. Za povšimnutí stojí rovněž letitý exemplář trnovníku akátu, rostoucí v blízkosti topolu.

7) Jeřáb na Alšově ulici

Navrhovatelky: Hanka a Alžběta
Druh stromu: jeřáb muk
Výška stromu: cca 15 m
Obvod kmene v prsní výšce: neznáme (nepřístupné, nelze změřit)
Stáří: cca 70 let
Lokalizace: ul. Alšova, Znojmo, dvorek u školy

Navrhovatelky stromu nám poslaly tento poetický text: "Jakoby si s námi hrál na schovávanou, roste si hezky v zákoutí, na malém dvorku s dřevěnou budkou ve stínu velkých budov města. Snad i díky této chráněné poloze vyrostl náš jeřáb do úctyhodných rozměrů a zaslouží si náš obdiv a úctu. Příjemně překvapí svými barvami na podzim, kdy zlatými listy a červenými malvičkami pokryje cestu a okolí. Na jaře se zabalí do záplavy vonných květů, v létě překvapí svěžestí pevných lesklých lístků. Je nám ctí pane Jeřábe, Mistře proměn."

DO HLASOVÁNÍ SE ZAPOJÍTE VYPLNĚNÍM TOHOTO FORMULÁŘE