Správa národního parku Podyjí

 plakat_pozvanka_du14.pdf (620,45 KB)

Prohlédněte si nominované stromy. Anketu k hlasování naleznete na konci stránky.

Anketa je momentálně pro hlasování již uzavřená, probíhá prověřování hlasů a sčítání hlasů z internetového hlasování a z hlasovacích lístků z výstav. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 28. 4. ve znojemském Domě umění - budeme vás podrobněji informovat.

1) Duby v Plavči

Navrhovatel: Drahomíra Trčková a Marta Chvátalová
Druh stromu: dub letní vzpřímený
Výška stromu: 20 m
Obvod kmene v prsní výšce: 370 cm, 330 cm
Stáří: 115 let
Lokalizace: 2 duby na louce v údolí Jevišovky, poblíž zámku a mostu, po kterém vede hlavní silnice procházející obcí Plaveč

V malebné vesničce Plavči nedaleko okresního města Znojma je překrásné údolí, kterým protéká řeka Jevišovka. Kolem se rozprostírají louky a na jedné jedné z nich nechal kolem roku 1899 baron Vojtěch Widmann, poslední šlechtic na plavečském zámku, vysázet stromořadí dubů, které přivezl z Anglie. Tehdy je sázely paní Grossová (maminka pamětnice), paní Krejčová a Zrunová (ta opatrovala barona až do jeho smrti 1945). Tyto duby se v minulosti vinuly na louce jako stuha, až k Bažantnici, která byla součástí anglického parku, jenž v současnosti je v dosti špatném stavu. Ani některé zbylé okrasné duby nejsou v dobrém zdravotním stavu, i když tyto dva rostoucí nejblíž silnice nejsou jediné, které se dochovaly do dnešních dnů. Anglický park tvořilo i mnoho jiných vzácných dřevin, bylo zde i několik soch z mušlového vápence (dnes jsou z bezpečnostních důvodů umístěné v areálu zámeckého parku.) V bezprostředním okolí stromu byl v nedávné době upraven terén, nejprve zde vyrostlo dětské hřiště a v letošním roce park se sítí cest, lavičkami a novou výsadbou.

2) Tři babyčky na Novém hrádku

Navrhovatel: trojice dlouholetých průvodců z Nového Hrádku Alžběta Janíčková, Petr Badošek a Jana Juráková
Druh stromu: javor babyka
Výška stromu: 15, 11 a 8m
Obvod kmene v prsní výšce: 222, 134 a 143 cm
Stáří: asi 100 let
Lokalizace: Hlavní nádvoří zříceniny Nový Hrádek u Lukova

Tři mohutné babyky u vstupní brány hradu Nový Hrádek zaujmou na první pohled snad každého návštěvníka. Vytváří stejně jako okolní středověké zdi neodmyslitelnou součást nádvoří. Vynikají majestátním vzhledem a na svůj druh neobvyklým stářím. Kořeny jejich příběhu sahají možná až dvě stě let do minulosti. Lze tak usuzovat z romantické litografie malíře Josefa Dorého z druhé poloviny devatenáctého století, která zobrazuje u brány tyto stromy už v plné síle. Následující dvacáté století přineslo významné společenské změny. Šlechtické majitele vystřídali v 30. letech turisté a dobové fotografie z první republiky zachycují na nádvoří pod těmito košatými babykami skupinové portréty výletníků, stoly a lavičky místního hostince i první automobily. Dramatické události druhé světové války i období tzv. "železné opony" znamenaly pro Hrádek konec starých dobrých časů, hrad byl uzavřen a pro okolní svět v podstatě přestal na dlouhých 40 let existovat. Od roku 1992 je toto místo znovu otevřené veřejnosti, a tak mohou babyky opět mlčky a přece výmluvně vítat nové generace příchozích. Nám nezbývá než si přát, ať tento úkol plní co nejdéle a cítit vděk, že tu jsou stále s námi

3) Dřezovec v Oleksovicích

Navrhovatel: Monika Varhaníková
Druh stromu: dřezovec trojtrnný
Výška stromu: cca 20 m
Obvod kmene v prsní výšce: 230 cm
Stáří: cca 80 let
Lokalizace: Oleksovice

Tento strom je dominantou ve spodní části obce Oleksovice. Jeho kmen má obvod 230 cm a jeho výška je cca. 20 metrů. Stáří tohoto stromu odhadujeme (i podle dotazů na zdejší domorodce) na přibližně 80 let. Původ tohoto stromu je Severní Amerika. Tento strom je druh z čeledi bobovité. Je to trnitá forma tohoto stromu a na kmenu má zajímavě vyhlížející velké rozvětvené trny. Mimo to má dřezovec na podzim velké lusky, které opadávají později než listy. Trnitá koruna poskytuje bezpečné útočiště drobným ptákům. Dřezovce se v Evropě poprvé objevily kolem roku 1700 a první výsadby u nás jsou datovány kolem roku 1835. Tyto stromy nejsou náročné na stanoviště, proto je lze směle využít k výsadbám do měst. Snáší obstojně i zasolení a sucho, hodí se dobře i do parkových výsadeb, nebo jako alejové stromy. Existuje i jejich beztrnná forma s názvem inermis.

4) Nová alej javorů ve Znojmě

Navrhovatel: žáci 6. B ZŠ nám. Republiky za pomoci dospělých
Druh stromu: 34 javorů klenů
Výška stromu: kolem 5 m
Obvod kmene v prsní výšce: kolem cca 20 cm
Stáří: asi 7 let
Lokalizace: Střední část Městského parku

Alej tvoří několikaletí nevzrostlí jedinci vysázení za poněkud dramatických okolností ve dvou fázích na jaře roku 2013. Část z nich při první výsadbě uschla, odborníci se přikláněli k verzi, že se narušily jejich kořenové baly během zpožděných stavebních prací při revitalizaci parku, negativní roli hrálo i mimořádně nepříznivé počasí. Javory nahradily původní kaštany, co v parku rostly a dávaly stín přes sto let, podle dendrologického posudku ale někteří jedinci byli v nedobrém stavu a ani prognóza ostatních nebyla příznivá. Zainteresovaní odborníci raději zvolili radikální řez a nechali vykácet všechny. Když se motorové pily zařízly do jejich starých kmenů, někteří lidé plakali. Důvodem, proč je vystřídaly javory, bylo, že jde o stromy velmi dekorativní, dlouholeté a mohutné. Nevytváří alergeny a poměrně dobře snáší klimatické výkyvy. Proti javorům se však zvedla v části veřejnosti vlna odporu, vadila jí také načervenalá barva, do které se v dospělosti barví spodní část listí. Kdyby měly javory nohy, možná by ze Znojma utekly. Byly smutné, že je nechtěli. Naštěstí mají kořeny a zůstaly, vždyť bez stromů by nemohl na této planetě člověk žít. A je dobře, že je v přírodě tolik druhů, lidé jsou přece také různí a mají různou barvu pleti a my se ve škole učíme vzájemně se respektovat.

5) Lukovská lípa

Navrhovatel: městys Lukov
Druh stromu: lípa srdčitá
Výška stromu: odhadem 18 m
Obvod kmene v prsní výšce: 435 cm
Stáří: přibližně 200 let
Lokalizace: Na záhumenku u polní cesty podél západního okraje obce Lukov

Vydáte-li se na procházku za humna kolem Lukova, pravděpodobně potkáte jednoho z nejstarších žijících pamětníků. Je jím mohutná lípa, která vyrůstá z pozůstatků zdi zbořené stodoly u cesty na západním okraji obce. Dnes si můžeme jen představovat, jaký příběh lípu provází, jestli ji sem zasadil hospodář při příležitosti narození potomka, zda byla vysazena proto, aby označovala hranice pozemku, nebo aby dávala stín k odpočinku lidem pracujícím na poli. Pravděpodobné také je, že měla chránit sousední hospodářské stavení proti požáru. Stromy se dříve ve vesnicích často vysazovaly mezi stodoly, aby v případě požáru nedocházelo k přelétávání jisker a oheň se nešířil tak rychle. Ať už lípa byla vysazena záměrně, nebo je její existence dílem náhody, dnes je jedním z nejmohutnějších a nejkrásnějších stromů v Lukově.

Poznámka na okraj.: Dnes třiasedmdesátiletá pamětnice z Lukova vzpomíná, že lípa se jim stala orientačním bodem a symbolem domova, kdy jako děti běhávaly přes pole do nedalekého lesa. To bylo v padesátých letech minulého století, ještě před uzavřením státní hranice.

6) Topoly bílé v Gránicích

Navrhovatel: Anna Marie Drozdová, Martin Kocáb
Druh stromu: topol bílý
Výška stromu: cca 30 m
Obvod kmene v prsní výšce: 370 cm
Stáří: cca 60 let
Lokalizace: Znojmo, Gránice, pod vodárnou

Vydáte-li se od znojemské vodárny Gránicemi cestou k potoku, po pravé straně si můžete všimnout šesti velkých topolů. Mezi ostatními dřevinami vyskytujícími se v Gránickém údolí tyto topoly působí obrovským a majestátním dojmem. Mnoho lidí touto cestou jde se sklopenou hlavou, v rozhovoru se společníkem, nebo se jen dívají dopředu před sebe, a tak jim nejspíš přítomnost vysokých topolů uniká, což je škoda. Někdy stojí za to zvednout hlavu, podívat se nahoru a pokochat se touto majestátností a mohutností. Málokoho by asi napadlo hledat tento druh v Gránickém údolí plném zejména akátů, javorů, lip, bříz a jiných běžnějších druhů.

7) Borovice na Pustém kopci

Navrhovatel: Pavla a Jaroslav Šmerdovi a znojemská organizace Českého svazu ochránců přírody Iris
Druh stromu: borovice lesní
Výška stromu: 7,9 m
Obvod kmene v prsní výšce: 123 cm
Stáří: více než 60 let
Lokalizace: Strom roste na dně malého lůmku pod vrcholem kóty V Dalekých (264 m n. m.) - ta je více známá jako Přírodní památka Pustý kopec. Místo najdeme v jižní části katastru obce Nový Šaldorf, mezi silnicí a železniční tratí vedoucími ze Znojma do Šatova.

Ačkoliv z dálky jeho rozevlátá koruna připomíná tak trochu bonsaj nebo borovici z čínských akvarelů, ve skutečnosti je možné strom přirovnat k nějakému panu domácímu, strážci lokality nebo k jejímu kronikáři. A také k osamělému Robinsonovi, který stojí samojediný na skalnatém ostrůvku obklopeném poli. Stanoviště poskytuje krásný rozhled do krajiny. Ke Konicím i na znojemské věže. Na stále rušnější silnice i na železnici, díky které tu v minulosti od jisker mnohokrát zahořelo. Také do polí i na nedaleké vinohrady je dobře vidět. Pan domácí prostě ví, kde se v okolí co šustne. Vše pečlivě sleduje a zaznamenává. Víc jak 60 let, neboť na stanovišti ho zachytil letecký snímek (ortofotomapa) z roku 1953. Jeho paměť zachycuje celou historii rezervace, ta byla vyhlášena v roce 1956. Kdyby se nestala žádná katastrofa, mohl by se strom dožít 300-350 let a pořizovat záznamy o tom, kdy rozkvétá mochna, koniklec, kosatce nebo kdy na Pustém kopci dozrávají skvělé třešně.

8) Třešňové stromořadí v Dobšicích

Navrhovatel: Bc. Alžběta Brzkovská, Klub přátel stromů Znojemska
Druh stromu: třešeň obecná, její kultivar
Výška stromu: průměrně 8 – 9 metrů
Obvod kmene v prsní výšce: průměrně 100 cm
Stáří: asi 50 let
Lokalizace: stromořadí deseti třešní se nachází u starého hřiště v obci Dobšice. Stromy rostou podél asfaltové komunikace sloužící jako cyklostezka a stezka pro pěší ve směru Dobšice – Znojmo, ulice Na Hrázi.

Těch deset třešní u starého hřiště vídávám skoro každý den. Člověku, když žije na nějakém místě, se může stát, že mu krásné věci v jeho okolí časem zevšední. Stromy mají však tu vlastnost, že jsou proměnlivé v čase. Nemohou zevšednit, stejně jako tyto krásné třešně. Každý rok jsou ještě krásnější a mají ještě sladší plody. I když jim kluci z okolí dávají pěkně zabrat – to když se v korunách začervenají třešničky, nemohou odolat a šplhají až do koruny pro ty nejsladší.

9) Dub u Stanůvky

Navrhovatel: Václav Hovorka, Hana Maxerová, Klub přátel stromů Znojemska
Druh stromu: dub letní
Výška stromu: 29 m
Obvod kmene v prsní výšce: 562 cm
Stáří: 300 let
Lokalizace: strom roste v katastru obce Boskovštejn, v náspu levé strany komunikace v blízkosti mostku. V zatáčce, směr Jevišovice-Boskovštejn.

Tento majestátný dub je pravděpodobně nejstarším dubem na Znojemsku. Jedná se také o památný strom, který je zákonem chráněn. Zakořenil před možná více než 300 lety ve velmi strmém náspu, několik metrů pod úrovní cesty ale zároveň nad úrovní vodního toku Stanůvky. Tato dramatická pozice dává vyniknout jeho majestátnosti pohledem přímo ze silnice blíže do jeho koruny. Silné a velmi staré kosterní větve jsou porostlé mechem, jakoby starý dub měl zelené vousy. Dub svými obřími rameny objímá prostor nad sebou i pod sebou a zdálky vítá každého pozorovatele. Díky odbornému ošetření v roce 2012 neohrožuje provoz na silnici a může tak v klidu prožít svůj kmetský věk.

10) Buk u Bítova

Navrhovatel: Václav Hovorka
Druh stromu: buk lesní
Výška stromu: 26 m
Obvod kmene v prsní výšce: 600 cm
Stáří: 250 let
Lokalizace: jihovýchodně od hradu Bítova, pod přístupovou cestou od obce. Buk roste poblíž hradu Bítov a patří do skupiny stromů chráněných státem, svou mohutností a impozantním vzhledem si zařazení mezi památné stromy jistě zaslouží. Koruna je proto tak mohutná a košatá, jelikož roste na volném prostranství, okolo se rozprostírá po generace udržovaná louka. Buk je v nejlepší kondici a bude-li mít stejné podmínky dalších sto let, mohl by dosáhnout opravdu obřích rozměrů. Svou výškou již dnes převyšuje okolní les. Budete-li si chtít strom prohlédnout, stačí projít cestu od obce Bítov k hradu, případně zajet se sem podívat na kole, jelikož tudy prochází hojně navštěvovaná cyklostezka napojená na okruh kolem Vranovské přehrady.

Zde můžete hlasovat pro jednoho až tři nejsympatičtější kandidáty:

Anketa je momentálně pro hlasování již uzavřená, probíhá prověřování hlasů a sčítání hlasů z internetového hlasování a z hlasovacích lístků z výstav. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 28. 4. ve znojemském Domě umění - budeme vás podrobněji informovat.