Správa národního parku Podyjí

1) Lípa v Jubilejním parku ve Znojmě

Navrhovatel: Alžběta Brzkovská, studentka Zahradní a krajinné architektury a ing. Hana Krulová Druh stromu: lípa srdčitá Výška stromu: 12 m Obvod kmene v prsní výšce: 233 cm Stáří : 85 let Lokalizace: lípa roste v horní části Jubilejního parku ve Znojmě v centrální části parteru

Košatá lípa je okrasou Jubilejního parku ve Znojmě, vybudovaného v roce 1928, kdy Československá republika slavila 10 let od svého vzniku. Máme tedy přesnou představu o stáří zdejších dřevin. Lípa jako symbol českého státu má zde výsadní postavení a tvoří i duchovní dominantu tohoto parku. Její ohromná koruna se větvemi sklání k zemi a objímá tak všechny kolemjdoucí, lákajíc je k zastavení pod svou ochranou náruč. Každý, kdo se na chvíli zastaví a pohlédne do koruny, cítí něco z dob slávy Československé republiky v meziválečném období. Mohla by se klidně jmenovat Lípa republiky, neboť v sobě nese mnoho vzpomínek na období, které je za námi a na které již málokdo pamatuje.

2) Cypřišovec u Louckého kláštera

Navrhovatel: Okrašlovací spolek ve Znojmě Druh stromu: cypřišovec Leylandův Výška stromu: 12 m Obvod kmene v prsní výšce: 142 cm Stáří : asi 40 let Lokalizace: Strom roste v areálu Louckého kláštera, při jeho vjezdu u asfaltové komunikace. V bezprostřední blízkosti je vstup do haly jízdáren, parkoviště a schody.

Tento strom byl přihlášen Okrašlovacím spolkem do ankety jako reakce na žádost o jeho vykácení. Jeho kořeny byly záměrně poškozeny snad ve snaze zbavit strom života a moci jeho torzo beztrestně odstranit. Náš cypřišovec má ale tuhý kořínek a léta boje o kus prostoru v betonové ploše, kde je vysazen, jej snad ještě více posílila. Dnes je stále vitální a ještě desítky let by mohl tvořit jedinou zelenou strukturu ve svém okolí, pokud se jej někdo nebude snažit za každou cenu odstranit. Není to totiž jen tak obyčejný cypřišek v živém plotě na zahrádce. Je to strom solitér, Pan strom, rostoucí na tak zajímavém místě a dodávající ducha a jedinečnost svých stálezelených větví právě tomuto místu s neuvěřitelným nábojem a kouzlem historie.

3) Jiřický jasan

Navrhovatel: Jaroslav Šmerda a ZO Českého svazu ochránců přírody 65/01 - IRIS, Znojmo Druh stromu: jasan ztepilý Výška stromu: cca 17 m Obvod kmene v prsní výšce: 227 cm Stáří : neznámé Lokalizace: Strom stojí asi 600 m jihozápadně od Jiřic, prakticky na samé hranici se sousedním boskovštejnským katastrem. Stojí v pásu luk propojujícím rybník U Kaple s rybníkem u obecního úřadu v Boskovštejně. Odtud je také lépe přístupný. GPS souřadnice jsou 48°59'20.702"N, 15°55'3.663"E

Jako svědomitý hlídač stojí spolu s mnohem menšími vrbami a jasany na břehu potoka, který tvoří hranici katastru. Někomu může ten jeho postoj připomínat zvědavého přespolního mládence, který nedočkavě vyhlíží boskovštejnská děvčata mířící k nedaleké kapli nebo snad na koupačku do rybníka. Zatím je to ještě mladík. Bude-li mu dopřáno trochu času, mohl by díky příhodným podmínkám, které na stanovišti jsou, dorůst do úctyhodných rozměrů.

4) Ovocná alej nad Němčičkami

Navrhovatel: Mgr. Alena Nejedlá Druh stromu: hrušeň obecná Výška stromu: cca 12 m Obvod kmene v prsní výšce: průměrně 150 cm Stáří : 100 let Lokalizace: Nad obcí Němčičky (48°56'32.802"N, 16°5'6.030"E až 48°56'24.562"N, 16°5'24.729"E).

Krásná stará alej hrušní dosázená mladšími jabloněmi lemuje úvozovou cestu, která vede nad obcí Němčičky směrem k Výrovické přehradě. Vysázení hrušní možná souvisí s pěstovatelskými záměry občanů z počátku minulého století, kteří např. vysázeli na protějším svahu celý sad třešní. V obci Němčičky tak vznikla nová odrůda třešní Kaštánka. Jednalo se o kvalitní, chuťově výborné a vzhledné třešně. Vypráví se, že byly dodávány i na Pražský hrad pro p. prezidenta Masaryka. Zatímco na sladkých hruškách si pak jistě pochutnávali místní kolemjdoucí. Děti pak mohly celý podzim předříkávat známou básničku: „Foukej, foukej větříčku, shoď mi jednu hruštičku …“ Plody hrušní mají zvláštní moc očištění od jedu v organismu, váží na sebe těžké kovy a pomáhají tělu je vylučovat. Hrušky posilují srdce a můžete z nich vyrobit hruškový sirup, křížaly nebo je použít do pleťové masky. Němčické hrušky do dnešního dne neztratily svoji chutnost a krásné statné kmeny skrývají příběhy lidských osudů, které tudy prošly.

5) Jírovcová alej v parku ve Znojmě

Navrhovatel: Marie Němcová a Miloslav Jiskra Druh stromu: V aleji převládá jírovec maďal lidově známý jako kaštan koňský Výška stromu: průměrně cca 17 m Obvod kmene v prsní výšce: průměrně 100 cm Stáří : cca 80 let Lokalizace: Aleje ve znojemském městském parku

Labutí píseň znojemských jírovcových alejí? Kaštanové aleje jsou tu s námi již několik generací. Pamatujeme si je ze studentských let. Někteří pod jejich rozkvetlými korunami prožili romantické chvíle s prvními láskami. Byly tu s námi i v dobách těžkých. Věříme, že i kaštany, jako živé bytosti si tyto minulé okamžiky pamatují. Jsou v nich otištěny.

6) Lípa u Vlčí jámy

Navrhovatel: Anna Marie Drozdová, Autor fotografií: Martin Kocáb Druh stromu: lípa srdčitá Výška stromu: cca 25 m Obvod kmene v prsní výšce: cca 200 cm Stáří : 40 – 50 let Lokalizace: Les u Králova stolce mezi Hradištěm a Mašovicemi

V lese u Králova stolce mezi obcemi Hradiště a Mašovice se nachází tajemný objekt zvaný Vlčí jáma. Objekt je zahloubený do země, má vnitřní průměr 4,5 metrů, hloubku 4 metry, průměrnou tloušťku zdiva 1 metr a vedou z něj tři podzemní chodby. Dodnes nikdo nezjistil jeho původní funkci ani přibližné stáří, i když se už objevilo několik teorií. Na samém vrchním okraji pozoruhodného objektu mezitím vyrostla mohutná lípa, která se vypíná nad jámou jako nějaký její strážce. Skutečně na samém okraji jámy – pahýly kořenů na jedné straně objímají vrchní okraj zdiva, stojí jako kaskadér, který balancuje na římse. Zelený strážce nad bránou do doposud neznámého světa.

7) Lípa bojovnice na Křížové cestě u Hradiště

Navrhovatel: Anna Marie Drozdová Druh stromu: lípa srdčitá Výška stromu: 15 m Obvod kmene v prsní výšce: cca 300 - 400 cm Stáří : neznámé Lokalizace: Pod obcí Hradiště na Křížové cestě, kousek pod kaplí sv. Antonína

Vydáte-li se pěšky ze Znojma do obce Hradiště přes Gránické údolí, máte několik různých možností a cest, jak se tam dostat. Jedna cesta dolů vede přímo z vyhlídky na Hradiště u Jihomoravského muzea. Po překročení potoku na ni přímo navazuje Křížová cesta, která Vás zavede nahoru na Hradiště v doprovodu čtrnácti kapliček s pašiovými výjevy. Mezi 10. a 11. kapličkou stojí zajímavá, mohutná lípa. Na jaře a v létě, kdy jsou stromy plné listí, si povšimnete, že část lípy již nejspíš odumřela, prázdné větve se dál vypínají k nebi. Jiná část stromu však stále žije, na jaře se zazelená, odhodlaná dále žít a přežít. Tato lípa bojovnice očividně ještě nehodlá na tomto světě skončit.

8) Dvě douglasky v Božicích

Navrhovatel: Ing. Jarmila Hudcová Druh stromu: douglaska tisolistá Výška stromu: 19 m Obvod kmene v prsní výšce: 40 cm Stáří : cca 40 let Lokalizace: Obec Božice, před Kulturním domem

Patříme k sobě?  Dalo by se říci, že asi ano. Rosteme tu u cesty spolu už snad 40 roků. A to je pěkná řádka let.  Již ani nevíme, kdo nás tady zasadil. Vítáme každého, kdo přichází do kulturního domu v Božicích. Děti kolem nás chodí do školy. Vídáme lidi apatické, šťastné i rozzlobené. Kdybychom uměli mluvit, to byste koukali, co všechno víme. A dál tu rosteme a jeden druhému předáváme sílu žít. Každý z nás cítí tu sílu toho druhého, a pokud budeme spolu a ne jen vedle sebe, tak ten vedle nás, je tou silou přitahován. Je to hezké, když si jsou dva tak blízcí. Mají hodně společných vzpomínek. A dvěma je líp, než jednomu. V jedné písničce se zpívá:  „Na stráni, tak opuštěná, stála stará sosna …“ Vždycky jsem přemýšlela, jak moc je ta stará sosna opuštěná a litovala jsem ji, že asi hodně. „Spolu.“ Je to jiné než „vedle sebe“! Asi je v tom velký rozdíl.

Navrhovatel: anonymní (BOBR) Druh stromu: jabloň – Zlatá reneta Obvod kmene v prsní výšce: 120 cm Stáří : více než 100 let Lokalizace: Ulice Tiskárenská, Moravský Krumlov, nyní u baru Simona

Návrh jabloně nám přinesl pán z Moravského Krumlova  ve věku přes 80 let. Nechtěl být jmenován, ale podle výběru toho stromu i jeho druhého návrhu, je to obdivovatel ovocných dřevin. Nejen těch starých „pamětníků“, ale i nově vysazovaných, dříve u nás ne příliš rozšířených odrůd. Přinesl i návrh dalšího ovocného stromu od svého kamaráda. Ovocné stromy z našich měst i obcí, ale i z volné krajiny v posledních desetiletích mizí. Proto doufejme, že se najde dost jejich příznivců i v dalších generacích, abychom je neviděli jen v sadech velkých zemědělských podniků, ale i jako zajímavé solitéry, menší vesnické sady, ať už opečovávané staré, či nově vysazené a v neposlední řadě jako aleje podél cest a silnic, dříve tak typické pro naši venkovskou krajinu.

10) Rakytník v Moravském Krumlově

Navrhovatel: anonymní (BOBR) Druh stromu: Rakytník řešetlákovitý Obvod kmene: u paty 34 cm, v 80ti cm 29 cm Stáří : 10 let Lokalizace: předzahrádka na ulici Znojemská, Moravský Krumlov

Rakytník je další návrh pamětníka z Moravského Krumlova - tentokrát nepředstavuje letitý strom, vedle kterého mohl vyrůstat, ale dřevinu mnohem mladší, přitom však stejně zajímavou. Rakytník je keř či (v tomto případě) keřovitý stromek, který v posledních letech získává v naší republice stále větší oblibu. Přišel k nám ze Sibiře, proto je odolný proti mrazům, ale daří se mu i na sušším teplejším stanovišti. Jeho popularita pramení zejména z jeho známých všestranných léčivých účinků a vysokého obsahu vitaminu C. Rakytník se využívá k výrobě ovocných specialit, léčivých i kosmetických přípravků. V neposlední řadě je to ale také velmi dekorativní dřevina, která může zkrášlit nejednu zahradu.

11) Švestka Andulka v Moravském Krumlově

Navrhovatel: Jaroslav Soukup Druh stromu: švestka Výška stromu: 6 m Stáří : více než 50 roků Lokalizace: ulice Břízová, Moravský Krumlov

Jedná se o vysokokmen ranné odrůdy švestky, který byl kdysi zakoupen, dle majitele jako "mistrovské dílo školkaře" v ovocnářské školce v Dobelicích. Ovoce, které nebývá nikdy červavé, dozrává již na sv. Annu, proto má strom přezdívku Anna či Andulka. Plody jsou menší, ale stejně chutné jako u běžné švestky. Tento strom je další ze série ovocných stromů z Moravského Krumlova, tentokrát je jeho navrhovatel a zároveň majitel 85ti letý přítel anonymního navrhovatele předchozích stromů.

12) Topoly u splavu v Louce

Navrhovatel: Jana Štorková Druh stromu: topol bílý Výška stromu: průměrně 25 m Obvod kmene v prsní výšce: u nejsilnějšího stromu 252 cm Stáří : více než 50 let Lokalizace: Znojmo, u splavu na řece Dyji poblíž Louckého kláštera

Devět topolů nad louckým splavem u Dyje vysadil před více než padesáti lety jeden rybář ze Sedlešovic. Z kořenů dvou topolů vyrostly dokonce čtyři kmeny s korunami, takže to vypadá jako by stromů bylo jedenáct. Stromy se pěkně ujaly, rostly, vytvořily nádhernou korunu, zpevnily břeh řeky a příznivcům Petrova cechu dnes poskytují příjemný stín. Hned vedle máme s manželem zahradu. Stromy tvoří její dominantu, i když jsou za plotem. Topoly jsou denně němými svědky drobných příhod a příběhů v okolí. V zimě „pozorují“ plavání znojemských otužilců, kteří mají na protějším břehu řeky svou základnu. O dušičkách tam lidé zase zapalují svíčky na památku otužilcům, kteří již nejsou mezi námi. Kolem stromů se plaví vodáci na člunech.  Když je dobrý houbařský rok, tak pod topoly nasbíráme plné košíky vzácnějšího hřibu (křemenáče) osikového. Z jednoho stromu mi před několika lety přiběhla poděkovat veverka, které jsem zachránila mládě před dorážejícím psem. Dospělá veverka pak seběhla do zahrady až k mým nohám, podívala se na mě a pak zase odběhla. To mě dojalo. Topoly na podzim shazují listí i k nám na zahradu, takže nás každoročně čeká podzimní úklid, ale to nevadí.

13) Boskovštejnská školní lípa

Navrhovatel: Obec Boskovštejn a ZO Českého svazu ochránců přírody 65/01 - IRIS, Znojmo Druh stromu: lípa srdčitá Výška stromu: 21 m Obvod kmene v prsní výšce: cca 215 cm Stáří : 70 let Lokalizace: Strom lze najít přímo v obci Boskovštejn, a to před obytným domem č.76, poblíž starobylého zámečku. GPS souřadnice 48°59'2.914"N, 15°55'31.136"E

Školní lípa - takové označení by stromu určitě náleželo. Obytný dům, před kterým dnes roste,  byl totiž postavený v roce 1899 jako dvoutřídní škola. Žáci sem chodili až do roku 1976, kdy byla pro jejich malý počet zrušena. Jak prozradily záznamy v obecní kronice, lípa byla před tehdejší školou vysazena na počest prvního výročí osvobození Československa Rudou armádou. Za těch 67 let, co tady roste, šuměly její listy stovkám dětí. Možná by si i některé vzpomnělo, že mu v nejedné těžké chvilce během zkoušení svým ševelením otevřeným oknem něco napověděla. Nebo to byl některý z dobrých duchů osidlujících právě lípy, naše národní stromy?

Dobrým duchem místa, byť nežil přímo v koruně stromu, ale ve vilce u rybníka, byl řídící učitel  a uznávaný archeolog pan František Vildomec (1878-1975). Pod korunou lípy tady před školou často dětem vyprávěl o dávných časech a pravěké historii.

Jako obručí je lípa opásaná kolem svého kmene dřevěnou lavičkou vybízející usadit se tady a poklábosit se sousedem. Nebo si zapřemýšlet. Třeba o tom, jak se svět a s ním život na vsi změnil.