Hlasujte pro Strom Znojemska 2012
JIŽ NEHLASUJTE, MOMENTÁLNĚ PROBÍHÁ SČÍTÁNÍ HLASŮ Z VÝSTAV, JEHOŽ VÝSLEDKY BUDOU PŘIČTENY K SOUČTU HLASŮ Z INTERNETOVÉHO HLASOVÁNÍ. VÍTĚZOVÉ BUDOU OZNÁMENI V POLOVINĚ DUBNA 2013 NA SLAVNOSTNÍM VYHLÁŠENÍ V DOMĚ UMĚNÍ VE ZNOJMĚ, POTÉ I ZDE NA NAŠICH WEBOVÝCH STRÁNKÁCH A TAKÉ NA WEBU ŽIVÉHO POMEZÍ KRUMLOVSKO - JEVIŠOVICKO.
Opět jsme zahájili hlasování v naší regionální soutěži o nejsympatičtější strom Znojemska. Tentokrát můžete vybírat z dvanácti kandidátů, které přihlásili navrhovatelé z celého okresu Znojmo a to na výstavách i zde na našich stránkách.
Až do 31. 3. 2013 vybírejte jednoho až tři své favority a dejte jim svůj hlas! Hlasujte v anketě na konci stránky. Upozorňujeme, že z jednoho počítače lze hlasovat jen jednou (pro 1 - 3 stromy). Po uzavření ankety budou sečteny hlasy z internetového hlasování a z anketních lístků v hlasovací urně na výstavách v SOU a SOŠ SČMSD na Přímětické ulici a v Domě umění ve Znojmě a z výstavy v Moravském Krumlově.
1) Rakšický jasan
![]() |
Navrhovatel: Jaroslav Šmerda a ZO ČSOP 65/01 - IRIS |
Jde o statný strom - solitér blíže neznámého stáří, snad okolo 200 let. Svoji délkou by příběh stromu jistě propojil několik lidských generací hospodařících na pozemcích v jeho okolí. Co všechno asi pamatuje? Úrody i neúrody. Bouřky, sucha i sněhové kalamity. V letokruzích jsou zakódovány dvě poslední války a dobře si pamatuje chvíli, kdy byla v jeho okolí vykopána rýha pro obecní vodovod. Jistě si pamatuje mnohé z četných nájemníků, kterým poskytoval útočiště ve větvích své koruny, i agresory, kteří se pokoušeli proniknout do dřeva pod kůru. Příhodné přírodní podmínky panující na stanovišti by mohly stromu, který je v dobré kondici, dodat na ztepilosti. Pokud mu život neukrátí vandal. Nedávno se o to pokusil založením ohně přímo u kmene.
2) Pajasany v Božicích
|
Navrhovatel: Ing. Jarmila Hudcová |
Dříve tyto stromy rostly na jižním okraji vesnice, prakticky nad vesnicí. Dnes, díky rozsáhlé zástavbě, se oba stromy ocitly téměř uprostřed obce. A příběh stromů? Mohlo to být třeba nějak takto:
„Pa“ „A sejdeme se zase?“ „Jasan.“ „Tak jo. Zase zítra. Měj se hezky.“ Takto patrně končívaly rozhovory malé Hermínky a Jeníčka. Bylo jim asi 6 let. Scházeli se spolu snad každý den nad vesnicí u lesíka. Stavěli domečky, honili se, skotačili. Když bylo Hermínce asi 10 let, našla doma ve svých „pokladech“ nějaká semínka, která dostala od svého strýce, který hodně cestoval. Holčička si vzpomněla, že když jí ty semínka dával, řekl jí, že jsou až z Číny. A tak je nyní Hermínka vzala s sebou na schůzku s Jeníčkem. Ale při svých hrátkách v lesíku nad vesnicí je tehdy děti ztratily. Asi za dva roky, když bylo dětem 12 let a stále se scházely u lesíka, všimly si tří zvláštních malých stromečků. V parných a suchých dnech nosívaly na schůzku kyblíček s vodou a tyto stromečky zalévaly. A těšily se z toho, jak rostou. Když bylo Hermínce a Jeníčkovi asi 17 let, jeden stromeček začal usychat. Ale ty dva tu rostou dodnes.
Časem byl lesík vykácen a v těch místech vyrostla velká budova. Ale ty dva velké a zvláštní stromy nebyly naštěstí vykáceny spolu s akátovým lesem. Ano, tato budova je božický kulturní dům a před ním stále ještě rostou dva krásné stromy. Pajasany.
3) Jírovec v Rybnikách
![]() |
Navrhovatel: Ing. Hana Kunčáková Druh stromu: Jírovec maďal Výška stromu: cca 15 m Obvod kmene v prsní výšce: 250 cm Průměr koruny: 14 m Stáří : cca 80 let Lokalizace: Rybníky, hřbitov |
V areálu hřbitova v Rybníkách roste mohutný Jírovec maďal. Jeho široká koruna plná květů spolu s další zelení vytváří malebnou atmosféru místa posledního odpočinku.
Poklidnou náladu celého hřbitova umocňuje i jeho bohatá historie. Hřbitov s kostelem sv. Markéty jsou poslední zbytky zašlé středověké vesnice Tupanov. Vzhledem ke své výhodné poloze bylo toto území osídleno již od pravěku. Slované se zde usadili v 6. století, což dokládají nálezy keramiky tzv. pražského typu na polích kolem hřbitova. Zpráva z roku 1625 jmenuje Tupanov pustou vsí, její pozemky pak připadly k Rybníkům.
4) Platan hrdina na Pražské ulici ve Znojmě
![]() |
Navrhovatel: Alžběta Brzkovská Druh stromu: platan javorolistý Výška stromu: 11 m Obvod kmene v prsní výšce: 330 cm Stáří : 120 let Lokalizace: na ulici Pražská ve Znojmě, jako jeden ze stromů platanové uliční aleje. GPS souřadnice : 48°51'44.191"N, 16°2'36.888"E |
Tento strom získal v roce 2007 ocenění „Strom hrdina“. Titul uděluje Nadace partnerství každoročně v rámci celostátní ankety Strom roku. Uděluje se takovým stromům, které jsou nějakým způsobem ohroženy, ať už lidskou činností, či jinými extrémními podmínkami, například nevhodným stanovištěm. Náš platan hrdina se nachází v těsné blízkosti velmi frekventované silnice a je tedy vystavován každodennímu náporu výfukových plynů projíždějících aut. Dále na něj negativně působí roztoky posypové soli v zimním období při udržování jak komunikace, tak chodníku. V neposlední řadě musí snášet zásahy do koruny při stavebních činnostech v okolí a spoustu anorganického materiálu v antropogenních půdách v blízkosti jeho kořenů. Všechny tyto negativní vlivy strom oslabují a dávají tak prostor pro působení dalších patogenů.
Hlavní myšlenkou pro udělování titulu „Strom hrdina“ je upozornit na stromy, kterým je působeno příkoří, přesto rostou dál, a jako náš platan se mohou dožívat vysokého věku a úctyhodných rozměrů. Měli bychom si takových stromů více všímat a hledět na ně s úctou a vděčností.
5) Hrušeň v Dobelicích
|
Navrhovatel: Ing. Jitka Schneiderová, Živé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko |
Hrušně jako tradiční stromy jihomoravských vesnic a předzahrádek by dnes pohledal. Snad právě proto si vážím stromů, které měly štěstí žít a dorůst typických rozměrů, habitu a dalších vlastností a mohou snad i bez útrap dožít tam, kde zapustili své kořeny. Hrušeň v Dobelicích je zřejmě již poslední tohoto rozměru a druhu v obci. Společně s domem obráceným k frekventované silnici mezi Znojmem a Moravským Krumlovem tvoří dokonalou harmonii. Hodnota stromu nespočívá jen v rozměrech, taxonu apod., ale v odkazu venkovských tradic a historie dnešku. Samotný strom již není ve své ideální kondici a zaslouží metál, stejně jako majitelé, kteří jej ponechávají žít svůj život s domem. Dům č.p. 21 je jedním z posledních (v Dobelicích určitě) typických domů s klasickou vápennou omítkou a štuky, dochovaným členěním fasády a řemeslnými prvky. Návrh hrušně má poukázat také na zachovalé propojení architektury, kultury a přírody.
6) Topoly na Dobšické ulici ve Znojmě
![]() |
Navrhovatel: Mgr. Alena Nejedlá |
S přibývajícími roky jsme svědky toho, jak se úrodné okrajové parcely města Znojma mění v betonové a asfaltové plochy rozrůstajících se soukromých stavebních firem, parkovacích doků či benzínových pump – samozřejmě bez odpovídající výsadby. Rozvaliny bývalých průmyslových objektů prozatím upadly do pozadí, tak jako jejich recyklování a nové využití.
Jde o dva krásné vzrostlé topoly černé. V minulých letech byl na nich proveden ošetřující řez, ale teď jsou vážně ohroženy, protože v roce 2013 tady má být autosalon …
Společně s jinými stromy jsou oba topoly černé součástí bývalého oddechového parčíku dnes ve zchátralém stavu v privátním vlastnictví. Okolo tohoto malebného zákoutí bývalo pěkné procházet a cesta do Dobšic kolem zahrad a širokého travnatého pásu byla velice příjemná a občerstvující. Dnes je to však jiné. Padly postupně všechny stromy zejména v dolní části ulice Dobšické, naposledy tři ořechy u benzínové pumpy. Dnes jsou na řadě topoly a další jehličnaté dřeviny. Jak je tedy možné, že Odbor životního prostředí města Znojma nevyžaduje v takovýchto případech náhradní, nebo zcela novou výsadbu a když ji vyžaduje, tak se od vlastníků objektů nedostavuje? Popřípadě nejsou uhynulé stromy obnovovány?
7) Buk na Okružní ulici v Moravském Krumlově
![]() |
Navrhovatel: Vlasta Kocandová |
Buk se nachází v bývalém areálu cukrovaru v Moravském Krumlově, nynější sídlo stavební firmy OSP. V areálu cukrovaru, kde byla vystavena vila pro ředitele cukrovaru, domy pro úředníky a byty pro dělníky, byl již před 150 lety mezi budovami a vilou vysázen krásný park plný stromů. Park vysazovali ve stejné době jako v Lednici, proto stejný druh buku najdeme i v Lednicko-valtickém areálu. Celý původní park s překrásnými stromy, nacházející se uprostřed průmyslové zóny cukrovaru, měl za úkol zpříjemnit bydlení a pracovní prostředí, což se mu jistě podařilo. Tento buk je jeden z mnoha, které tu zbyly a bohužel dnes málokdo ví, jaké stromy zde rostly a stále rostou. Po mnoho desítek let je součástí tohoto areálu, kde působí nejen majestátně, ale zároveň uklidňujícím dojmem a lahodí oku svými barvami. Buk není volně přístupný pro veřejnost, neboť se nachází v již zmiňovaném areálu firmy. Je zde součástí obory s daňky, kterým slouží jako dobré útočiště a zároveň úkryt před sluncem.
8) Jerlín v zámeckém parku ve Višňovém
![]() |
Navrhovatel: Pavel Havelka a Vladimír Korek, městys Višňové |
Vstoupíte-li hlavní branou přes nádherné, historické, kované oplocení do zámeckého parku ve Višňovém, pak jakoby mávnutím kouzelného proutku se přenesete do zcela jiného časoprostoru. Ocitnete se v prostředí jírovcové aleje, která lemuje plot. Za ní se po pravé straně vyzdvihují vzrostlé solitérní stromy, za nimiž ve své kráse se zjevuje budova zámku, která prošla svou rozsáhlou rekonstrukcí v roce 2011. Proti Vám je poměrně rozsáhlá parková louka, za kterou se svými korunami vypíná parkový porost zaplňující údolí Višňovského potoka, který asi v polovině parku naplňuje zámecký rybník.
Naproti Vám však rozprostírá své mohutné paže strom, který pro svou dominantnost a robustnost Vám nedovolí, abyste jej přehlédli. On totiž zmiňované louce kraluje, o tom Vás nenechá pochybovat. Stejně jako každý významný strom má i tento jerlín svůj příběh. Především v době režimu minulého se začala louka kolem něj zemědělsky obdělávat. Vytvořené pole s prováděnou hlubokou orbou přinášelo velmi dobré hospodářské výsledky. Náš jerlín však pociťoval svou nedoceněnost, svou nepotřebnost. Postupem času jako stařík, který se ohýbá a šediví, i náš solitér ztrácel svůj lesk své slávy a počal prosychat. Litovali jsme jej a vnímali jeho věk jako příčinu tohoto jeho odcházení.
Pan Ing. Jaroslav Krejčí poskytl rady, jak stromu pomoci. „Přestaňte jej oborávat a dejte mu dostatek hlíny a zakryjte dostatečně jeho kořenový systém.“ Byl vyčleněn prostor v rozměru koruny jerlínu, ve kterém se již neoralo. Ke stromu bylo přivezeno téměř dvacet nákladních aut hlíny, ze které byla vytvořena peřina na jeho kořeny.
A současnost. Odevzdaný stařík ožil. Pocítil to, že je znovu váženým členem parku. Po letech chřadnutí znovu ukazuje svou zeleň, své barvy, vyzařuje chutí žít. Dnes je opět skutečným králem. A Vám všem doporučuji: „Přijďte a svou návštěvou a svým obdivem mu vzdejte hold.“
9) Dub u azylového domu ve Znojmě
![]() |
Navrhovatel: Azylový dům pro muže |
Strom stojí v zahradě Azylového domu pro muže, což je sociální pobytová služba, která poskytuje pomoc a podporu lidem v těžké životní situaci. Tato situace je zpravidla spojená se ztrátou bydlení a jakéhokoliv zázemí.
Budova azylového domu dříve sloužila našim nejmenším, jako mateřská škola, až od roku 1994 slouží osobám bez domova. Pro oba typy zařízení je důležité i bezprostřední okolí, zahrada a zeleň.
V roce 2011 bylo k původní budově azylového domu vybudovaná přístavba, kvůli nedostačující kapacitě sociální služby. Realizace přístavby právě ohrozila i navrhovaný strom, nejdříve se měl strom úplně pokácet, po bojích ochránců přírody se strom zachoval, nicméně musel ustát tlak těžké techniky při budování přístavby, některé větve i kořeny stromu byly narušeny. Nyní je tomu necelý rok, co byla přístavba dokončena a dub se těší dobré kondici. Doufáme, že tomu bude nadále, protože zkrášluje prostředí, kde bolesti a smutku je již velmi mnoho.
Obyvatelé azylového domu využívají zahradu u objektu, tráví tam i svůj volný čas, starají se o květinový záhon a pěstují zeleninu. Ocení i stín vzrostlého stromu, kterým tento dub je. Strom propojuje areál s parkem, který na jeho pozemek navazuje.
10) Řada topolů v Olbramovicích
![]() |
Navrhovatel:Bohuslav Hýbler |
Při příjezdu od západu jsou na panoramatu obce vidět dvě věže, kostela a radnice. Od východu jsou to zase topoly, vysázeny byly určitě až po zbudování zídky od vily Vašourkova mlýna. Mezi základy a potokem jsou sotva 3m a v tomto prostoru je řada topolů o průměru kmenů okolo 80ti cm. Vzhledem k tomu, že jsou těsně u plotu, předpokládá se, že byly vysázeny po jeho stavbě, okolo roku 1912 až 1914. Topolů je 17, původně jich bylo asi 25, jeden byl vyvrácený větrem asi před 30 léty, ostatní byly odstraněny již před více než 60 lety. "Z historie nic nevím, snad jen to, že před 60ti léty se mě zdály být mohutnější a bylo jich taky více, jako děcka jsme na ně lezli a závodili kdo výš . Před 6ti roky byly ořezané větve , takže zůstaly jen kmeny 16 - 20m a vypadalo to jak po výbuchu Černobylu nebo bomby," poznamenává navrhovatel.
Po druhé světové válce se u nás začaly více prosazovat americké druhy topolů, které se s původním topolem černým kříží a z naší krajiny tak jeho původní formu vytlačují. Proto jsou topoly černé dnes již poměrně vzácné. Typické větrolamy z topolu černého vlašského mají velkou hodnotu jako krajinotvorný prvek a v panoramatu krajiny jsou naprosto nenahraditelné. Mnoho topolů bylo bohužel v poslední době poškozeno neodborným ořezáním.
11) Ořešák za Urbanovými v Lukově
![]() |
Navrhovatel: Jaroslav Kříž, Lukov |
Ořešák zasadil pan Jaroslav Urban z Lukova z č. p. 5 za svojí zahradou asi před 50ti lety. Strom roste za humny stále, těší se dobrému zdraví a jeho koruna se za půl století rozrostla do úctyhodné šířky 10ti metrů. V létě tak může poskytovat stín domácím i kolemjdoucím a svými plody pohostí i drobné zvířecí obyvatele z okolí.
Navrhovatel tohoto stromu nám poslal i další návrh, který je do ankety zařazen pod číslem 12 – Lípu u Floriánku. Stromy rostou nedaleko od sebe, i když oddělené zástavbou. Z koruny ořešáku bychom ale na lípu snadno dohlédli… Pokud navštívíte některou z našich výstav, můžete si další podrobnosti k těmto stromům přečíst v přiloženém dopise.
12) Lípa u Floriánku v Lukově
![]() |
Navrhovatel: Jaroslav Kříž, Lukov |
Jedná se o obecní lípu, kterou na návsi, vedle sochy sv. Floriána 15. března 1996 jako čtyřletou vysadil tehdejší starosta pan Jaroslav Kříž jako náhradní výsadbu. Zasazení stromku předcházela příhoda, kterou navrhovatel s humorem líčí v dopise (k přečtení na výstavě). Lukovští farníci požádali o povolení ke skácení křivé lípy, která odírala zeď kostela, nečekali ovšem na vyřízení a využili toho, že na faře pracoval muž s motorovou pilou. Obec proto čekala pokuta, která byla zmírněna tím, že před událostí byla zalesněna část bývalé skládky. Lípu, která v letošním roce slaví dvacetiletí, nazývá navrhovatel protiválečnou a pokutovou s pokáním a přidává přání, aby do dalších let mohla být i „Křížova“.
&source=https://www.nppodyji.cz" title="LinkedIn" onclick="javascript:window.open(this.href,'', 'menubar=no,toolbar=no,resizable=yes,scrollbars=yes,height=600,width=600');return false;">