Správa národního parku Podyjí

NOMINACE:

1) Obecní sad v Hnanicích

Obec Hnanice vysadila na okraji zastavěného území rozlehlý sad převážně starých odrůd ovoce. Do péče o sad zapojuje i veřejnost. Pořádá zde například praktické ukázky řezu dřevin, při kterých je možné nejen získat teoretické znalosti, ale hned si je i v praxi vyzkoušet. Účastníci akcí tak pomohou obci s údržbou sadu. Protihodnotou získají odborné informace i praktickou zkušenost. Důležitým přínosem pro všechny je fakt, že tak vzniká osobní vazba lidí k místu a obyvatelé přijímají sad "za svůj".

2) Otevřený úl v Horním Břečkově

Soukromý včelař si před svůj dům do uličního prostoru umístil malý úlek s prosklenými stěnami. Každý kolemjdoucí tak může pozorovat život a práci včel. Včelař investoval čas a energii do vzdělání veřejnosti, aniž očekával vlastní profit. Počin může přispět k širšímu poznání souvislostí mezi přírodními ději a lidským využíváním krajiny. V dnešní době rapidního poklesu zájmu o včelaření je třeba takový krok ocenit.

3) Správa památek na Vranovsku a Lukovsku

Manželé Miroslava a Karel Janíčkovi spravují dlouhá léta jako kasteláni zámek ve Vranově nad Dyjí a zříceninu Nového Hrádku u Lukova. Při péči o tyto objekty vždy brali zřetel také na jejich polohu v první zóně národního parku a dbali na to, aby obě památky tvořily s okolním přírodním prostředím harmonický celek. Věnovali také velké úsilí dosažení křehké rovnováhy mezi potřebou prezentace památek a zachování potřeb ochrany přírody. Při své činnosti intenzivně spolupracují s odborníky na přírodu a její ochranu a jsou mostem pro komunikaci mezi Národním památkovým ústavem - Správou státního zámku Vranov nad Dyjí a Správou Národního parku Podyjí. Dokázali využít potenciál Nového Hrádku a jeho přírodovědně vzdělaného průvodce a vytvořili speciální přírodovědně zaměřenou prohlídku zříceniny. Přístup manželů Janíčkových je důležitým vzkazem návštěvníkům obou objektů o tom, že součástí lidské kultury je stejně tak péče o historii a památky, jako péče o přírodní bohatství.

4) Celoživotní přínos přírodě Podyjí

Pan Miro Ryšánek působil v území současného Národního parku Podyjí od začátku roku 1966 až do konce roku 2008. Po celou tuto dobu prokazoval mimořádný cit pro přírodu, ať už v pozici hajného nebo i mimo svoje zaměstnání. Svým osvíceným přístupem k lesu, schopností vnímat, chápat a využívat tvořivé sily přírody, dokázal zásadním způsobem pozitivně ovlivnit stav mnoha lesů, které se později staly součástí Národního parku Podyjí. Ovocné stromy, které sám pěstoval, rouboval a vysazoval na mezích a kolem cest jsou jednoznačným dokladem jeho aktivit ve volné krajině. Jeho "stopy" tak budou v Podyjí viditelné ještě dlouhá léta. Pracovní aktivity zaměstnanců Správy NP jsou sice z možnosti nominace vyloučeny, ovšem činnost pana Ryšánka natolik překročila rámec pracovních povinností i pracovní doby, že byla nominace uznána.

5) Nové stromořadí u Lesné

V roce 2011 zpracovali studenti krajinářství z MZLU v Lednici studii zlepšení krajiny v katastru obce Lesná. Obec se návrhu ihned chopila a rozhodla se realizovat nejzásadnější část - výsadbu nového stromořadí podél polní cesty k zemědělskému družstvu. Na základě konzultace se Správou parku sestavila seznam vhodných tradičních odrůd pro výsadbu. Zároveň ale respektovala i přání místních obyvatel. Díky obci tak vznikl nový krajinný prvek, který rozčlenil rozsáhlé zemědělské plochy a zlepšil prostředí katastru. Cesta lemovaná stromy bude jistě vítaným cílem procházek nejen pro místní.