Samovolný vývoj

Obecně často užívaným termínem v souvislosti s vývojem porostů přírodního (přirozeného) lesa, v nichž bylo upuštěno od přímých lidských zásahů, je tzv. přirozený vývoj. Toto označení odpovídá nerušenému vývoji přírodních (přirozených) lesů s vyloučením současných přímých i nepřímých lidských vlivů. Zejména nepřímé lidské vlivy působí dnes na lesy v různé podobě a intenzitě prakticky všude a je obtížné je pro tyto účely jakkoliv klasifikovat. Pro označení vývoje lesa s vyloučením přímých lidských zásahů (především výchovy a obnovy) je proto vhodnější používat termín samovolný vývoj. Ten shrnuje ve svém obsahu jednak spontánní působení přírodních sil v rámci vztahů jednotlivých složek geobiocenosy lesa, ale zároveň i určitý stupeň ovlivnění porostů člověkem v minulosti i nepřímé ovlivnění vývoje porostů v současnosti (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo doznívající imisní zatížení atd.). Např. nelze nazvat přirozeným vývojem stav, kdy dynamika vývoje lesa (byť jde např. o “přírodní” les) je výrazně narušena nadměrnými stavy spárkaté zvěře (důsledkem činnosti člověka), jež prakticky blokují přirozenou obnovu lesa. Ekvivalenty v cizích jazycích - anglicky spontaneous development; německy die spontan Entwicklung.

(VRŠKA, HORT, 2002)