Správa národního parku Podyjí

^{Křivatec český na hraně podyjského údolí. FOTO: Antonín Reiter}

Lidé tak křivatce mohli v březnu vidět na skalách kolem Hardeggské vyhlídky nebo na Hradišťských terasách. A samozřejmě ve velkých počtech i na jejich tradičních stanovištích na Havranickém vřesovišti. „Právě průběh letošního jara je zřejmě příčinou neobvyklého počtu květů. Na přelomu ledna a února se zdálo, že jaro přijde opět velice brzy. Oteplilo se, všichni už začali schovávat zimní výbavu a botanici začali vyhlížet první křivatce. Na konci února ale přišlo znovu ochlazení, dokonce znovu napadl sníh. Studená perioda trvala řadu dní, takže nastartované rašení zastavila. Navíc v té době spadlo relativně velké množství srážek. Když pak přišlo znovu oteplení, nezvyklý dostatek vody přiměl první posly jara k veliké aktivitě,“ vysvětlila botanička Správy Národního parku Podyjí Lenka Reiterová. 

Křivatec český je pozůstatkem ledových dob, kdy naše krajina byla z velké části pokryta mrazovou stepí. Nedokáže proto růst v porostu vysokých bylin a ani v zapojeném lese. Je typickou rostlinou nízkostébelných trávníků na kyselém podkladě. „Vyhledává ty nejextrémnější polohy, kde jsou půdy s velmi nízkým obsahem živin, nebo skalní terásky téměř bez půdy. Tam totiž nedosáhne konkurence zdatnější druhů, například vysokostébelných trav, které by křivatec udusily,“ popsala Reiterová. 

 Výjimečně jej můžeme najít i v řídkých teplomilných doubravách lesostepního charakteru s nízkými stromy, které rostou na bývalých pastvinách kolem Popic, Havraníků či Hnanic. Vzhledem k tomu, že se nemnoží semeny, ale oddělováním podzemních cibulek, je jeho šíření krajinou velmi pomalé. Spolu s jeho slabou konkurenční schopností to z něj činí indikátor primárního bezlesí. „To znamená, že pokud někde uvidíme křivatec, můžeme vcelku s jistotou tvrdit, že na takovém místě hustý les od ledových dob nikdy nebyl,“ upřesnila Reiterová. 

Národní park Podyjí se svými suchými vřesovišti, stepními trávníky a skalnatými výchozy na hranách říčního údolí je pro křivatec český velmi významným územím. Jeho plošný výskyt ve východní části parku je znám. Malé populace této rané jarní květiny lze ale najít i na druhé straně národního parku. Nejzápadnějším nálezem na jeho území jsou skalní hrany kolem vyhlídky na Ledových slujích.

V naší krajině roste několik druhů křivatců. Nejběžnějším je křivatec žlutý, hojně se vyskytující v nivách vodních toků. Další druhy rostou na suchých mezích nebo v lemech polí. Křivatec český vykvétá z našich křivatců nejdříve. Často jej na vřesovištích najdeme už počátkem února.