Správa národního parku Podyjí

Pstruh obecný (Salmo trutta) patří k nejtypičtějším rybám horských bystřin, podhorských toků, ale i sekundárních pstruhových pásem pod přehradami v nižších polohách. A právě kvůli studené vodě, kterou vypouští vranovská přehrada, se Dyje stala vysloveně pstruhovou řekou.

Pstruhovi zde vyhovuje chladná, dobře prokysličená voda, členitá řeka plná vhodných úkrytů a v neposlední řadě i hojnost potravní nabídky v podobě rojů jepic, mračen chrostíků a záplavy suchozemského hmyzu. Oblíbenou potravou pstruha jsou i v Dyji hojné vranky obecné, které rovněž prosperují ze změněných podmínek po výstavbě přehrady. Před výstavbou Vranovské přehrady zde pstruh tvořil pouze doplněk k druhově mnohem bohatšímu společenstvu parmového pásma s převahou ostroretek, parem a jelců, a vranka zde pravděpodobně zcela chyběla. Postupem času ryby parmového pásma z Dyje ustoupily, ať již kvůli migračním bariérám, chladné vodě, velkým povodním nebo náletům kormorána.

I když početní stavy pstruhů v Podyjí doplňují rybáři, kteří každoročně vysazující násadu pstruha v různých věkových kategoriích, zdá se, že jádro populace tvoří ryby pocházející z přirozené reprodukce.

Místům, kde se pstruzi, případně jiné ryby rozmnožují (vytírají), se odborně říká trdliště. Na cestu k trdlištím se pstruzi vydávají někdy již koncem září, ale zpravidla později. Signálem k zahájení migrace je pokles teplot, výskyt podzimních srážek a zvýšeného průtoku v řece. Délka migrační trasy obvykle nepřesahuje 1 km, pouze výjimečně to bývá více. Udává se, že pstruzi jsou při svých tazích schopni úspěšně zdolat překážky vysoké až 115 cm a rychlost vodního proudu do 4,3 m/s. Při troše štěstí můžete zahlédnout skákající pstruhy u některého z podyjských jezů. Dospělí jedinci migrují proti proudu a hledají vhodná místa ke tření. Jsou to části říčního dna s vhodnou zrnitostí substrátu tvořeného pískem, štěrkem nebo i menšími kameny. Při tření připadá hlavní část práce na samici. Samice (jikrnačka) „vytlouká“ ocasem protáhlé jamky v písku, do kterých postupně klade několik stovek až tisíců jiker (dle velikosti těla), oplozených současně při kladení samcem (mlíčňákem).

Jen málokterá ryba se svojí krásou a barevností vyrovná právě pstruhovi. Co pstruh, to originál, každý vyniká osobitou kombinací uspořádání černých a červených teček. A zvláště v období tření dospělí pstruzi doslova hýří barvami. U velkých samců ještě více vynikne hákovité zakřivení dolní čelisti, jak to známe třeba u lososů.

Zhruba po dvou měsících, opět záleží na teplotě vody, se klube rybí plůdek. Již od útlého věku si pstruh najde svoje místo, například za kamenem, u padlého stromu nebo v porostech lakušníků. Odtud také vyhání případné soky. Pstruzi se vyhýbají volným pláním bez dostatku úkrytů a větší kusy přes den neopouštějí hluboké tůně. Pokud se rybkám podaří překonat všechny nástrahy, dospívají ve věku 2-4 let a celý cyklus se opakuje. Pstruzi patří mezi relativně krátkověké ryby, dožívající se jen výjimečně více než 5 let.

Jejich stavy závisí na řadě faktorů. Bohužel realita je taková, že v českých řekách patří pstruh k nejohroženějším rybám. O přesných příčinách neradostného stavu lze jen spekulovat. Zatímco v minulosti to byla zejména kvalita vody, dnes se uvádí kombinace více faktorů, jako jsou regulace vodních toků, rybářský tlak, výskyt predátorů a velkých povodní. Možnou příčinou je i nedostatečná adaptace vysazovaných ryb na prostředí mající za následek neschopnost reprodukce.

Pokud byste chtěli vidět tření pstruhů na vlastní oči, můžete se o to pokusit při procházce Podyjím. Celkem je v národním parku zmapováno přes dvě stovky trdlišť. Trdliště můžete najít například pod jezem u Šobesské lávky, v úseku mezi Papírnou a odbočkou k Sealsfieldově kameni, nebo ve Vranově mezi Zadními Hamry a loukou Pod Slujemi. Pokud budete na správném místě, uvidíte ryby mrskající se u dna a víření písku. Zastihnout ale ryby při tření nemusí být snadné, protože to vyžaduje souhru šťastných okolností a cvičené oko.

Robert Stejskal je zaměstnanec Správy Národního parku Podyjí, entomolog a rybář