Správa národního parku Podyjí

Ano, je pravda, že akát patří k nejdokonalejším dřevinám světa. Roste rychle a je velmi nenáročný, má kvalitní dřevo s mnohostranným použitím, krásně kvete a jde o důležitou medonosnou rostlinu. U nás je vysazován už téměř 300 let a tak jej lidé často považují již za „domácí“ druh. Je potřeba vidět ale i ostatní vlastnosti akátu. Lidé příliš nerespektují schopnost akátu vyhánět nové výmladky z pařezů i kořenů po jeho pokácení. A tak se například okolí zahrádkářské kolonie na Kraví hoře změnilo v akátovou džungli tím, že zahrádkáři káceli jednotlivé stromy rostoucí příliš blízko jejich plotů. V okolí Havraníků nebo Konic jste možná procházeli rozsáhlými akátinami, vysazenými v minulém století na bývalých pastvinách. Určitě jste si všimli, že podrost akátin je velmi chudý, roste v něm jen pár druhů rostlin. Je to proto, že kořeny akáty vylučují látky jedovaté pro většinu rostlin. V okolí Králova stolce a Hradišťských teras se akát šíří jednak na strmých svazích s erozí narušenou půdou, ale také kvůli srnčí zvěři, která si o mladé akáty odírá parůžky. Zkrátka rozpínavé chování akátu v národním parku ohrožuje cennou přírodu. Kdybychom nechali akát akátem, v budoucnu by se většina doubrav východní třetiny Podyjí změnila ve sterilní trnité houští. Podobně je ohrožena značná část vřesovišť, jednoho z druhově nejbohatších biotopů národního parku.

I kdyby se nám jednoho dne podařilo odstranit z Podyjí poslední akát, v okolí Znojma zůstane spousta dalších porostů, kde může akát růst, aniž by něčemu vadil. Na území NP Podyjí a podobně cenných přírodních lokalitách má ale jednoznačnou prioritu zachování druhové rozmanitosti společenstev domácích druhů rostlin a živočichů.