Příroda
Býčí hora
Nejvyšší bod NP Podyjí ležící na hranici s Rakouskem na Braitavě, 536 m n.m.
Býčí skála
Kolmá žulová stěna nacházející se na začátku vzdutí Znojemské přehrady pod vyhlídkou Sealsfieldův kámen.
Červený rybníček
Mělká deprese umělého původu. Výskyt žábronožky divorohé a panonské na severní hranici svého rozšíšení. Přírodní památka.
Cínová hora
Lokalita bývalého lomu s výskytem chráněných druhů suchomilných rostlin a živočichů. Přírodní památka.
Čížovský rybník
Lokalita výskytu vzácných druhů (ostřice česká, skokan ostronosý). Využíván jako přírodní koupaliště.
|
Vřesoviště s výskytem chráněných druhů suchomilných rostlin a živočichů. Přírodní památka.
Hamerské vrásy
Skupina několika mohutných skalních stěn s pozoruhodným vrásněním bítešské ortoruly. Její stáří je
předprvohorní, bylo určeno na 795 milionů let. Velikost vrás se pohybuje od několika centimetrů do 30 metrů.
Význačná lesostepní společenstva s četnými chráněnými druhy rostlin (např. tařice skalní, česnek horský) a
pozoruhodné ukázky reliktních borů. Výskyt chráněných plazů (ještěrka zelená, užovka hladká).
Havranické vřesoviště
Přes 100 ha stepních lad se vzácnou teplomilnou stepní flórou a faunou. Dominantu tvoří traviny (kostřavy, ostřice nízká) nebo keříčky (vřes obecný, kručinka chlupatá). V Evropě unikátní typ vřesovišť rostoucích na suchém a teplém stanovišti. Hojný výskyt vzácných a chráněných druhů (koniklec velkokvětý, divizna fialová, smil písečný, kavyl Ivanův, kudlanka nábožná, stepník rudý, dudek evropský, strnad zahradní).
Horáčkův kopeček
Havranické vřesoviště
Přes 100 ha stepních lad se vzácnou teplomilnou stepní flórou a faunou. Dominantu tvoří traviny (kostřavy, ostřice nízká) nebo keříčky (vřes obecný, kručinka chlupatá). V Evropě unikátní typ vřesovišť rostoucích na suchém a teplém stanovišti. Hojný výskyt vzácných a chráněných druhů (koniklec velkokvětý, divizna fialová, smil písečný, kavyl Ivanův, kudlanka nábožná, stepník rudý, dudek evropský, strnad zahradní).
|
Horáčkův kopeček
Stepní pahorek severně od Popic. Přírodní památka.
Horecký kopec
Skalní ostrůvek v polích nedaleko státní hranice. Přírodní památka.
Hradištské terasy
Horecký kopec
Skalní ostrůvek v polích nedaleko státní hranice. Přírodní památka.
Hradištské terasy
Zbytky středověkých kamenných teras nad vzdutím Znojemské přehrady. Dnes jsou zde patrné zpustlé sady a zahrady
s výskytem starých, dnes již vzácných odrůd i druhů ovocných dřevin. Roste zde např. mišpule německá a
fíkovník smokvoň.
Kamenná moře
Rozsáhlá plocha balvanů různé velikosti. Vzniká mechanickým zvětráváním a rozpadem skalních masivů na strmých svazích a následným přemístěním do nižších poloh gravitací. Jsou vyvinuta na více místech v Podyjí, především na pravém břehu Dyje pod Papírnou.
Kraví hora
Ledové sluje
Kamenná moře
Rozsáhlá plocha balvanů různé velikosti. Vzniká mechanickým zvětráváním a rozpadem skalních masivů na strmých svazích a následným přemístěním do nižších poloh gravitací. Jsou vyvinuta na více místech v Podyjí, především na pravém břehu Dyje pod Papírnou.
Kraví hora
Pahorek nad Znojmem se vzácnou vřesovištní flórou a faunou. Území je součástí širokého pruhu vřesovišť mezi
Znojmem a Retzem v Rakousku. Vzniklo ve středověku vykácením původních doubrav a následnou extenzivní
pastvou. Výskyt teplomilných a suchomilných rostlin, jako je kručinka chlupatá, koniklec velkokvětý, růže
bedrníkolistá a kavyl Ivanův. Je možno se zde setkat s chráněnými druhy živočichů, jako je kudlanka
nábožná, ploskoroh pestrý, otakárek fenyklový a ovocný, ještěrka zelená, užovka hladká.
Ledové sluje
Suťový svah s množstvím podzemních prostor vzniklých skalním zřícením ortoruly. V důsledku
specifického mikroklimatu se v podzemí vytváří ledová výzdoba, která někdy vytrvá až do pozdního jara.
Na povrchu vzniklo unikátní společenstvo chladnomilných a stínomilných druhů rostlin a živočichů. Je zde
původní výskyt jedle bělokoré, hojně tu roste silně ohrožený oměj jedhoj, ohrožená lilie zlatohlavá nebo
náprstník velkokvětý, na skalních svazích v okolí hnízdí krkavec velký, lejsek malý, který je
indikátorem zachovalých bučin, nebo čáp černý – symbol Národního parku Podyjí. V podzemních prostorách
žije nejméně 17 druhů netopýrů. Svah včetně podzemních prostor je veřejnosti nepřístupný
z důvodů ochrany přírody i z důvodů bezpečnostních, neboť skalní bloky jsou dosud v pohybu.
Z vyhlídky skalní plošiny u Obelisku možnost úchvatných pohledů do hlubokého údolí Dyje, na opuštěný
meandr a lesní komplex Braitavy.
Mašovická střelnice
Bývalá střelnice pro pěchotní vojsko, s provozem do r. 1994. Na většině plochy cenná teplomilná spoleřenstva.
Maxplateau
Mašovická střelnice
Bývalá střelnice pro pěchotní vojsko, s provozem do r. 1994. Na většině plochy cenná teplomilná spoleřenstva.
Maxplateau
Vyhlídkový bod nad hradem Hardegg, přístupný ze stejnojmenné obce. Cenná teplomilná společenstva na jižních
a východních svazích.
Mločí údolí
Hluboce zaklesnuté skalnaté údolí potoka s výskytem mloka skvrnitého. Přístupná je pouze horní část po turistické značce.
Opuštěný meandr u Ledových slují
Mločí údolí
Hluboce zaklesnuté skalnaté údolí potoka s výskytem mloka skvrnitého. Přístupná je pouze horní část po turistické značce.
Opuštěný meandr u Ledových slují
Vznikl v dávné geologické minulosti na meandrující řece Dyji zaříznuté do skalního podkladu.
Skalnatý výběžek jádra meandru byl postupující říční erozí odříznut u svého kořene, čímž řeka zkrátila
svůj tok a vznikl osamocený ostrovní pahorek, tzv. okrouhlík, oddělený od ostatního pobřežního terénu.
Dnes v místě bývalého koryta zachováno vlhkomilné společenstvo rostlin. (Obdobný opuštěný meandr se
nachází v lokalitě Devět mlýnů.)
Pustý kopec u Konic
Stepní žulový kopec s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Přírodní památka.
Skalky
Stepní lokalita s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Přírodní památka.
Šobes
Pustý kopec u Konic
Stepní žulový kopec s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Přírodní památka.
|
Skalky
Stepní lokalita s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Přírodní památka.
![]() Skalky |
Šobes
Lokalita byla osídlena již ve starší době kamenné. Pravěké hradiště zde bylo v době bronzové,
osídlení i v čase Keltů a v době římské. Již ve středověku byla lokalita využívána
k pěstování vinné révy. Víno bylo proslulé svojí kvalitou a zejména v 19. stol dodáváno na
císařský dvůr a do význačných vídeňských restaurací. Dnes se zde vinná réva pěstuje na ploše asi 11 ha.
Lokalita je řazena mezi 10 nejlepších vinařských poloh v Evropě. Pěstují se tu především bílá
vína: rulandské šedé a bílé, ryzlink rýnský a vlašský. V letních měsících možnost ochutnávky vín
z této polohy přímo na vinici. V nejužším místě šobeského. meandru je pěkný výhled na obě
strany hřbetu. V okolí je teplomilná doubrava s hojným výskytem ochmetu evropského.
Umlauf
Ostroh obklopený ze všech stran meandrem řeky Dyje. Nivní louky podél Dyje, v místě úzké skalnaté šíje (tzv. Überstieg) krásný výhled, m.j. i na zříceninu Nového Hrádku.
Žlebský rybník
Umlauf
Ostroh obklopený ze všech stran meandrem řeky Dyje. Nivní louky podél Dyje, v místě úzké skalnaté šíje (tzv. Überstieg) krásný výhled, m.j. i na zříceninu Nového Hrádku.
Žlebský rybník
Autor: Petr Lazárek