Správa národního parku Podyjí

S osmdesáti metry je Vraní skála největší skalní stěnou v Podyjí. Celou si ji můžete prohlédnout jen z rakouské strany národního parku, který se podle německého názvu řeky Dyje - Thaya jmenuje Thayatal. Pro české turisty stále víceméně neznámé rakouské trasy nabízí například i unikátní výhledy na Hardegg nebo Nový Hradek. Zveme vás na prozkoumání tohoto pro Čechy čtyřicet let uzavřeného území.

Národní park Thayatal je jedním ze šesti rakouských národních parků. Byl vyhlášen k 1.1.2000 na rozloze necelých 14 km2 na území bývalé přírodní rezervace Thayatal. Spolu s Národním parkem Podyjí vytváří jedinečné chráněné území, rozkládající se ve dvou státech. Krajina Thayatalu nebyla na rozdíl od Podyjí v poválečném období oddělena od vnitrozemí hraničním pásmem. Proto bylo jeho využití poněkud intenzivnější nežli na české straně řeky. I z tohoto důvodu je v Thayatalu chráněn jen vlastní údolní zářez s řekou a údolní nivou, jakož i přilehlá část hlubokého údolí potoka Fugnitz.

Přírodní poměry jsou v Thayatalu obdobné jako na české straně. Rakouský národní park je však více lesnatý. Na rozdíl od Podyjí jsou zde zastoupeny i květnaté bučiny. Chybí však suchá vřesoviště a lada, jejichž výskyt je vázán na okolí Retzu, několik kilometrů východně od hranic Národního parku Thayatal.

Ochranářské snahy v Thayatalu mají dlouholetou tradici. Sluší se vzpomenout aktivit Občanské iniciativy za záchranu Podyjí, které se podařilo společně s obcí Hardegg zabránit výstavbě vodního díla Býčí skála pod Sealsfieldovým kamenem.  O plánech na vytvoření přehrady úředníci vážně diskutovali od roku 1984 a jejich realizace by znamenala nevratné zničení údolí Dyje mezi Hardeggem a Znojmem.

Thayatal je pro mnohé z nás stále tak trochu zemí neznámou. Tímto příspěvkem bychom proto chtěli nabídnout několik tipů na výlet k sousedům do Národního parku Thayatal.

V samotném rakouském parku jsou vyznačeny jen pěší trasy. Je to proto, že strmý terén neumožňuje zřízení cyklistických tras. Jeho okolí však nabízí velké množství velmi pěkných značených cyklotras, které jsou přes hraniční přechody Podmyče - Felling, Čížov - Hardegg a Hnanice - Retzbach či Heiliger Stein napojeny na naši cyklistickou síť.

Mezi cyklisty jsou oblíbené česko - rakouské tématické okruhy, které vznikly v roce 1992 společným úsilím rozvojové kanceláře Retzerland, bývalého okresního úřadu Znojmo a Správy Národního parku Podyjí. Nejznámější je Okruh Národní park Podyjí - Thayatal. Jeho délka činí 36 km a sleduje trasu Devět mlýnů - Šobes - Příčky - Lukov - Čížov - Hardegg - Merkersdorf - Heiliger Stein - Hnanice.

V Národním parku Thayatal je vyznačeno celkem šest pěších tras. Jsou očíslovány a odlišeny názvem i barvou značení.

^{Vesnička Merkersdorf. Foto Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí}

1 Thayatalweg (Cesta údolím Dyje) začíná u mostu v Hardeggu a končí v malebné obci Merkersdorf. Její délka činí 6 km, delší varianta okolo Umlaufbergu pak 9,5 km. Trasa je poměrně náročná. Úzký chodník, který sleduje rychlý tok Dyje a překonává i strmá stoupání, je několikrát vystřídán pohodlnou širokou cestou procházející květnatými loukami, například Loukou u Dolního Medvědího mlýna (Untere Bäranmühlewiesen). Za návštěvu určitě stojí úzká šíje výrazného meandru Umlaufberg zvaná Überstieg, z níž si návštěvník může vychutnat fascinující pohled nejen na meandry Dyje, ale i na Nový Hrádek. Ti z vás, kteří budou Umlaufberg obcházet, budou odměněni nevšedním pohledem na Vraní skálu - nejvyšší skalní stěnu Podyjí a na kamenný jez opuštěného Faltýskova mlýna. Cesta se odkloní od řeky a divokým údolím Kajabachu stoupá pod středověkým hradem Kaja do obce Merkersdorf.


^{Vyhlídka Einsiedler. Foto: Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí.}

2 Einsiedler (Poustevník) je označení stezky, která vás přivede na úzký meandr východně od Hardeggu. Při sestupu k řece Dyji turisté míjí dvě skalní vyhlídky s krásným pohledem na hrad Hardegg. Závěr cesty ústí na Louce U Horního Medvědího mlýna (Obere Bäranmühlewiesen). Za ní se na české straně tyčí vysoká hradba skalního amfiteátru strmých Kozích stezek. Po okraji louky turisté dojdou až k mramorové skalní stěně Einsiedler, kde podle pověsti přebýval v dobách křižáckých válek poustevník, který pomáhal lidem z Hardeggu. Svěžím listnatým lesem s bohatým podrostem vzácných vápnomilných rostlin dojdeme až k Informačnímu centru Správy Národního parku Thayatal, kde je možné shlédnout velmi zajímavou a moderní expozici o tomto území. Starou lesní cestou se vrátíme zpět do Hardeggu. Celý okruh měří jen 5 km a lze jej zvládnout za 1,5 hod.

^{Hrad Hardegg. Foto Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí}

3 Hardegger Rundwanderweg (Okružní trasa okolo Hardeggu) vede na vypreparované vápencové bradlo s teplomilnou vegetací zvané Reginina skála (Reginafelsen), která je obtékaná potokem Fugnitzbach. Z jejího vrcholu se naskýtá mimořádný pohled na středověký hrad a předměstí Hardeggu. Značený chodník poté vystoupá k Maxplateau - dalšímu vyhlídkovému bodu nad městem, který připomíná tragický osud Maxmiliána Habsburského popraveného v roce 1867 v Mexiku. Zpět do městečka lze sestoupat strmou lesní cestou. Délka: 1 hod./3,5 km.

4 Merkersdorfer Rundwanderweg (Okružní trasa u obce Merkersdorf) je dlouhá 5 km a zabere asi 2 hodiny. Začíná v této malebné obci a směřuje severním směrem do údolí Dyje. Zde se napojuje na trasu Thayatalweg, obchází Umlaufberg a údolím Kajabachu se vrací zpátky.

^{Hrad Kaja. Foto Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí.}

5 Kajaweg (Trasa hradu Kaja) je okružní vycházkovou a nenáročnou 1 km dlouhou trasou, která sleduje tok dvou potoků, mezi nimiž se na skalní ostrožně tyčí mohutný středověk hrad Kaja. Začátek a konec je situován na parkovišti pod obcí Merkesdorf nedaleko hradu. Pohled na mohutný hrad je patrně nejzajímavější v dubnu, kdy se kamenné zdi opevnění rozzáří žlutými trsy tařice skalní.

^{Vyhlídka Hennerweg. Foto Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí.}

6 Hennerweg Tato okružní trasa nabízí jen asi 2 km dlouhou nenáročnou procházku po lehce schůdné lesní cestě. Je proto vhodná i pro malé děti, starší turisty nebo maminky s kočárky. Začíná na okraji lesa naproti Návštěvnického centra Národního parku Tayatal (Nationalparkhaus)  a vede ke skalní vyhlídce nad Hardeggem, odkud se nabízí mimořádný pohled nejen na město samotné, ale i na vzdálenější Vlaštovčí skály (Schwalbenfelsen) s vrcholem 424 m.n.m. Zalesněné pásmo kopců na obzoru náleží k polesí Braitava již na české straně s nejvyšším vrcholem Národního parku Podyjí (a zároveň i okresu Znojmo) Býčí hora (536 m.n.m.). Cesta, kterou provází panely interaktivního informačního systému, končí opět u návštěvnického centra. Komplex moderních budov pak nabízí nejen množství informací o mezinárodním parku, ale i posezení v příjemném prostředí kavárny.

V Národním parku Thayatal platí obdobná pravidla pobytu jako je tomu v Podyjí. Nejlepšími výchozími bodu jsou  Hardegg, Merkersdorf, obec Niederfaldnitz, případně město Retz. Z české strany je nejpříhodnější obec Čížov, či Podmyče nebo Vranov nad Dyjí.

Petr Lazárek je vedoucím oddělení terénní služby Správy národního parku Podyjí.

Článek vyšel ve Znojemském deníku jako součást seriálu k dvacetiletému výročí založení Národního parku Podyjí.