Do Podyjí se po zimě vrací pěnice a strakapoud značí své území

/AUDIO/ - Hlasité, rytmické bubnování do stromů, plechů nebo křížů kostelů mohou v těchto dnech slyšet návštěvníci Národního parku Podyjí. Pestrý pták s výraznou červenou hlavou strakapoud jižní tak dává konkurentům najevo, že se dostali na jeho území.  Pomalu nastal i čas, kdy se do Podyjí z jihu vrací nenápadná pěnice vlašská.  Území totiž pro oba tyto ptáky, kteří tu pobývají ve velkých počtech, nabízí ideální podmínky k životu, a proto jej pro jejich ochranu vláda v roce 2004 vyhlásila Ptačí oblastí.

Image
Strakapoud jižní. FOTO: Archiv Správy Národního parku Podyjí

Strakapoud jižní vyhledává pro svá hnízda především dutiny ovocných stromů.  Skvělé podmínky tak nachází v bývalých sadech, které Správa parku v posledních letech obnovuje. Rozesety jsou především v jihovýchodní části národního parku, ale se strakapoudem, pro kterého je typická červená hlavička s bílými tvářemi a černé tělo, se lidé setkají například i na Čížovsku.

Nejdříve byl zaznamenán v Sýrii, odkud se přes Balkán sám přirozeně rozšířil do oblasti Rakouska a jižní Moravy.  Sem také spadá těžiště jeho současného výskytu v Česku. Ornitologové odhadují, že na našem území žije až 1400 párů.

Monogamní páry strakapoudů si hledají hnízda zpravidla v květnu a vydrží v nich až do června. V sezóně vychovají čtyři až šest svých potomků. O sezení na vajíčkách se sameček se samičkou spravedlivě dělí. Ti to opeřenci se živí především semeny a plody ovocných stromů. Brouky a hmyz většinou sbírá, jen málokdy je dobývá přímo ze dřeva stromu.

Bubnování strakapouda malého by Pavel Pelz/Národní park Podyjí

Bubnování strakapouda velkého by Pavel Pelz/Národní park Podyjí

Image
Pěnice vlašská. FOTO: Archiv Správy Národního parku Podyjí

Oproti pestrým strakapoudům je šedavá, silně ohrožená a zvláště chráněná, pěnice vlašská nenápadná.  Hnízdí především v trnitých křovinách v jihovýchodní části národního parku, ale lze se s ní setkat na celém jeho území.  Do Podyjí se po zimě vrací v druhé půli dubna nebo během května. Právě v tomto období mají zájemci možnost poslechnout si její zpěv nebo vidět samečky jak vylétají vysoko nad svá hnízda v křovinách a pak se zase vrací zpátky.

Do svých zimovišť ve východní Africe se vrací už od srpna.Na rozdíl od mnoha druhů jednotlivě. Tento cestovatel samotář se živí hmyzem, který sbírá z listí, větviček i ze země, koncem léta a na podzim také různými bobulemi. Ve svých hnízdech vysedí  tři až šest vajíček. Pokud sameček zůstane věrný jedné samičce, tak se v péči o potomky dělí.

Strakapoud jižní a pěnice vlašská patří mezi zhruba dvě stovky druhů ptáků, kteří se na území Národního parku Podyjí vyskytují.  Zhruba 140 druhů opeřenců zde i hnízdí.

Pěnice vlašská by Pavel Pelz/Národní park Podyjí