Ornitologové při sčítání viděli nejvíce orlů v historii, možná zde budou mít i mladé

/FOTOGALERIE/ Hned osm jedinců orla mořského zahlédli ornitologové při pravidelném lednovém zimním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí. Je to nejvíce za celou osmnáctiletou historii této akce. Do svých zimovišť na jihozápadě Evropy letos neodlétli někteří konipasové horští. Dobře se v Podyjí daří i vodnímu pěvci skorci. Sčítání ptáků se třetí lednový víkend pravidelně provádí ve 170 zemí světa. Odborníkům přináší důležité informace o změnách počtů a chování opeřenců. 

Image
Orel mořský. Foto: Robert Stejskal / Správa Národního parku Podyjí

Pro ornitology byla přítomnost orla mořského v tak velkém počtu velice dobrým zjištěním. Dva páry dokonce viděli během námluvních rituálů před pářením (toku). „Orel mořský v Podyjí zatím ještě nikdy nehnízdil. V okolí však už několik párů známe, a tak se třeba dočkáme právě letos. Celkově můžeme stoupající početnost orlů mořských vidět napříč širším regionem, a tak není divu, že i Podyjí je pro tyto majestátní dravce lákavým územím,“ vysvětlil zoolog Správy Národního parku Podyjí Zdeněk Mačát.

Image
Konipas horský. Foto: Zdeněk Mačát / Správa Národního parku Podyjí

Nejvíce jedinců za dobu sčítání ornitologové také pozorovali u konipase horského. Tento pták se u nás vyskytuje pravidelně, na zimu ale odlétal převážně na jihozápad Evropy.  „V Podyjí jsme letos viděli celkem tři konipase. Poslední mírné zimy umožňují ptákům zůstat na našem území celoročně. Setkat se s nimi i v zimě je tak stále méně neobvyklé,“ upozornil Mačát. 


Image
Skorec vodní. Foto: Václav Křivan / Správa Národního parku Podyjí

Druhý největší počet za dobu sčítání odborníci zmapovali u skorce vodního. Celkem jich v národním parku napočítali deset. Tento mimořádný pěvec svoji potravu loví výhradně pod vodou. Na Dyji ho tak můžete vidět, jak se potápí přímo do řeky. Na dně pak hledá svoji kořist. 


Image
Morčák velký. Foto: Zdeněk Mačát / Správa Národního parku Podyjí

Sčítači také v Podyjí potvrdili stabilizaci populace morčáka velkého. „O vyhnízdění této rybožravé kachny jsme informovali už v létě. Během tohoto sčítání jsme zaznamenali minimálně pět jedinců, kteří pravděpodobně pocházejí z podyjského hnízdiště,“ upřesnil Mačát. Nedaleko mostu u Hardeggu ornitologové zahledli i hohola severního. „Tato zajímavá a neobvyklá severská kachna se v Podyjí občasně objevuje. Naposledy v roce 2017,“ dodal Mačát.

Image

Hohol severní. Foto: Antonín Reiter 

Ani letos se Národnímu parku Podyjí nevyhnul rybí predátor kormorán velký. Ornitologové potvrdili dvě jejich nocoviště u Znojemské přehrady a napočítali zde zhruba 300 jedinců. „Na nocovištích ptáci odpočívají a odtud se také vydávají na lov. V terénu se nocoviště pozná relativně snadno, a to díky všudypřítomnému trusu. Stromy tak do dálky září sněhově bílou barvou. Stejné nocoviště kormoráni využívali i v loňském roce,“ popsal Mačát.

Image

Nocoviště kormoránů. Foto: Robert Stejskal / Správa Národního parku Podyjí

Celkově vědci v národním parku napočítali 861 jedinců z 13 různých druhů vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí. „Z hlediska počtů vodní ptáků se jednalo o průměrné sčítaní, jež však přineslo některá zajímavá zjištění a potvrdilo dlouhodobé trendy ve vývoji ptačích společenstev v národním parku i jeho okolí, stejně jako dopady změn klimatu,“ uzavřel Mačát.