Nezvyklé zásahy zpestřují vřesoviště, změna ale trvá řadu let
Vřesoviště mezi Znojmem a Hnanicemi jsou pestrou mozaikou různých typů životních podmínek pro nepřeberné množství rostlin a živočichů. Staré pastviny s keříčky vřesu se mísí se stepními trávníky, opuštěnými políčky nebo starými ovocnými sady. Do péče o toto území investují správci Národního parku Podyjí velké úsilí. Ošetřují staré sady, část vřesovišť nechávají spásat. Zmizel například i akátový les mezi Popicemi a Havraníky. Někdy ale zvolí méně ortodoxní metody. Na jaře na přesně vymezenou trasu u Havraníků vyjel pásák. S péčí ale pomáhal před několika lety i bagr. V příštím roce se na vřesoviště pravděpodobně vrátí. Jak takové zásahy vypadají si můžete prohlédnout třeba na Kraví hoře.
Hned po zásahu vypadá místo zbavené třtiny křovištní nevábně. Je ale magnetem pro řadu rostlin a různých
druhů živočichů, které by jinak neměly mezi třtinou šanci.
„Na Kraví hoře i u Popic jsme bagrem strhávali drny trav až na holý substrát. Byly to plochy o velikosti zhruba 10 x 10 m. Strhávali jsme místa, kde rostla agresivní třtina dusící okolní vegetaci. Zbavili jsme se třtiny a na holých ploškách okamžitě vyrostly krásné koberce vřesu nebo plazivých kručinek, " popsal Robert Stejskal, který má péči o vřesoviště na Správě Národního parku Podyjí na starosti. Příští rok podobný přístup Správa parku zopakuje pravděpodobně u Havraníků, Popic, na Kraví hoře nebo na Mašovické střelnici.
Stejné místo o pár měsíců později. Na místech dříve pokrytých jen agresivní třtinou křovištní se objevují
první keříky mladého vřesu nebo plazivých kručinek. Na snímku sleduje vývoj na upravených plochách Robert Stejskal ze
Správy Národního parku Podyjí. (FOTO: Archiv Správy Národního parku Podyjí)
Na takto odkrytých plochách vzniká nový život, který by jinak neměl šanci. „Když v trávníku nebo na vřesovišti vytvoříte takto holou plošku, působí jako magnet. Okamžitě ji obsadí druhy takzvaných raných sukcesních stádií. Postupem času ploška splyne se svým okolím," vysvětlil Stejskal.
Podobný přístup využívají i ochranáři v zahraničí. Například v nizozemském národním parku Hoge Veluwe sklízí celé porosty starého vřesu a vyrábí z něj pelety. Holé plochy pak rychle zarůstají novými keříky. „U nás máme problém se stárnutím vřesů a plánujeme na určitých plochách také jejich omlazování, ať již mechanicky nebo třeba řízením vypalováním," dodal Stejskal.
V některém z dalších dílů našeho seriálu popíšeme, proč v lese na některých místech kácíme určité
druhy stromů a jinde necháváme les jen v rukou přírody. Pokud máte jakékoli otázky nebo připomínky, pošlete je,
prosím, na emailovou adresu: grossmann@nppodyji
cz
David Grossmann / Správa Národního parku Podyjí
CZ
EN
DE
