Správa národního parku Podyjí

Herbicidy používáme jen v nezbytných případech, kdy neexistuje jiná účinná a racionálně použitelná metoda. Představte si, že onemocníte. Někdy stačí zůstat pár dní v posteli a uzdravíte se sami. Jindy se cítíte tak špatně, že si vezmete pilulku. Ve vážných případech nezbude než nasadit antibiotika nebo dokonce chemoterapii. S herbicidy je to úplně stejné – jsou až poslední možností, jakousi záchrannou brzdou, když ostatní metody selhávají. Jde o situace, kdy přínosy nasazení herbicidu jednoznačně převažují nad možnými riziky.

Jedná se např. o agresivní druhy rostlin, tvořící po posečení či kácení nové výmladky (akát, pajasan, křídlatka aj.) a spíše se takovým zásahem ještě rozrostou a zahustí. Nasazení konkrétního přípravku předchází podrobná analýza jeho vlastností. Vždy volíme co nejbezpečnější přípravek pro danou lokalitu a používáme co nejnižší možnou dávku. Je potřeba také brát v potaz fakt, že herbicidy používáme lokálně (tj. jen na lokalitách invazních druhů), cíleně (jen na ošetřované rostliny), nikoli plošně, a také dočasně, většinou jen 1-2krát za několik let. Šetrné metody, jako např. sečení nebo vytrhávání, fungují jen u malého počtu druhů a tam kde to lze, tak tyto metody používáme (např. vytrhávání netýkavky).

Aplikaci alternativních „bioherbicidů“, např. na bázi kyseliny octové, nedoporučujeme, protože tyto přípravky nejsou schopny zahubit kořenový systém odolných druhů.