Monitoring návštěvnosti 2006
V roce 2006 proběhlo na území NP Podyjí celoroční sčítání návštěvníků doplněné o dotazníkové šetření mezi návštěvníky NP a mezi obyvateli obcí NP. Tento článek předkládá výsledky projektu.
Idea projektu
Základním předpokladem udržitelného cestovního ruchu ve zvláště chráněných územích je kvalitní management, hledající rovnováhu mezi řízenou péčí a turistickou exploatací (Čihař a Staňková, 2001a). Nezastupitelným informačním zdrojem každého takového managementu bývá kvalitní monitoring návštěvnosti (Eagles et al., 2002). Cílem celoročního monitoringu návštěvnosti v Národním parku Podyjí bylo získat důležité informace o dynamice turistického ruchu na území parku a také základní informace o samotných návštěvnících.
Závěrečná zpráva projektu obsahuje výsledky podrobného sledování dynamiky turistického ruchu na území národního parku, základních charakteristik návštěvníků společně s postoji a názory místních obyvatel zjišťované metodou dotazníkového šetření.
Nositelem projektu byla Správa Národního parku Podyjí. Projekt byl financován ze zdrojů Evropské Unie v rámci programu INTERREG III A. Při terénních šetřeních Správa spolupracovala se studenty Gymnázia a střední pedagogické školy Znojmo. Metodickou a zpracovatelskou podporu výzkumu poskytlo odborné pracoviště při Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Toto pracoviště má v oblasti výzkumů turistické exploatace chráněných území několikaleté zkušenosti a intenzivním studiem této problematiky se kontinuálně zabývá od roku 1995 v celé řadě chráněných území České republiky (např. Čihař, 1996, Čihař et al., 2002, Čihař a Staňková, 2006, Třebický a Čihař, 2006). Analogická problematika byla podobně řešena již také v NP Podyjí (Čihař et al., 2000) i v sousedním rakouském NP Thayatal (Čihař a Staňková, 2001 b, c).
Zpráva je členěna do třech základních kapitol. První kapitola shrnuje sledování počtu a dynamiky návštěvníků v národním parku na 14 stanovištích (Kraví hora, Sealsfieldův kámen, Baštův mlýn, Gruberův mlýn (Judexův mlýn), Králův stolec, Andělský mlýn, U Milíře, Příčky, Čížovský rybník, Hardeggská vyhlídka, Na Keplech, Lusthaus Lesná, Zadní Hamry, Felicitina studánka). Vybraná stanoviště (Obr. 2) pokryla celé území parku. Zároveň se jednalo o důležité křižovatky vhodné pro zmapování nejoblíbenějších turistických tras. Sledování celodenní návštěvnosti se na těchto stanovištích konalo celkem osmnáctkrát. Druhou tématickou částí zprávy je analýza návštěvnické populace, jejích názorů a základních charakteristik metodou dotazníkového šetření. Třetí kapitola zprávy se zabývá analýzou výsledků dotazníkového šetření, které se uskutečnilo mezi obyvateli obcí ležící v blízkosti Národního Parku Podyjí či přímo v něm (Čížov, Havraníky, Hnanice, Horní Břečkov, Hradiště, Konice, Lesná, Lukov, Mašovice, Onšov, Podmolí, Podmýče, Popice, Vranov nad Dyjí). Cílem tohoto šetření bylo charakterizovat místní populaci vybraných obcí, její názorové spektrum a postoje vůči přírodě NP a stávajícímu managementu.
Závěrěčná zpráva:
scitaci_mista.pdf (537,65 KB)
zakladni_analyza.pdf (21,04 KB)
dotaznik_turiste.pdf (58,44 KB)
dotaznik_mistni.pdf (67,50 KB)
analyza_mistni.pdf (32,23 KB)
zakladni_analyza.pdf (21,04 KB)
dynamika_navstevnosti_stanovist.pdf
(46,30 KB)
dynamika_navstevnosti_stanovis_7a8.pdf
(20,59 KB)
zaverecna_zprava.pdf (187,19 KB)
Autor: Martin Kouřil