Lidé na srpnové vycházce Podyjím mohli vidět saranči vlašskou. Vědci ji naposledy pozorovali v 80. letech

/FOTOGALERIE/ Více než 30 let se zrakům vědců v Národním parku Podyjí skrývala saranče vlašská.  První srpnovou sobotu se ale ukázala účastníkům veřejné exkurze pořádané Správou parku. Podle entomologa Roberta Stejskala hojnému výskytu hmyzu v tomto létě přeje teplé počasí a díky občasným srážkám i svěží trávníky plné květů.

Saranče vlašská. FOTO: Robert Stejskal / Správa Národního parku Podyjí

Lidé mohli saranči vlašskou (Calliptamus italicus) vidět na pěší stezce vedoucí z Hnanic k vyhlídce na Devět mlýnů. Podle odborných záznamů tento druh v Podyjí vědci pozorovali naposledy počátkem 80. let minulého století. „Poměrně velká saranče se dobře pozná podle zadních křídel, která jsou v letu nápadně červená. Tento druh má rád porosty řídkých trávníků a vyskytuje se na stepních lokalitách celého státu, avšak velmi lokálně a zpravidla nepočetně,“ upřesnil Stejskal.

Pakudlanka jižní. FOTO: Václav Křivan / Správa Národního parku Podyjí

Zda k Hnanicím zalétl ojedinělý kus z některé z okolních lokalit, nebo zda zde žije větší populace, odborníci budou ještě zjišťovat. Vzhledem k vazbě na ubývající biotopy stepních trávníků je tato saranče zařazena do červeného seznamu ohrožených druhů.

Křižák pruhovaný. FOTO: Správa Národního parku Podyjí.

Návštěvníci Podyjí ale právě nyní mohou vidět i řadu dalších zajímavostí z hmyzí říše. „Na několika místech byly například pozorovány nymfy zeleně zbarvených kudlanek nábožných (Mantis religiosa), nechyběli velcí okáči medyňkoví (Hipparchia fagi) nebo nápadný křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). Na květech sedělo množství tesaříků a v trávnících se to pod nohama hemžilo hejny sarančí a kobylek,“ popsal pozorování na exkurzi Stejskal.

Kobylka šedá. FOTO: Robert Stejskal / Správa Národního parku Podyjí

Milým překvapením podle něj byl i hojný výskyt pakudlanky jižní (Mantispa styriaca) v korunách dubů nedaleko Fládnitzské chaty. Tento druh je sice v Podyjí dobře zdokumentován, ale setkání s ním je vždycky výjimečnou událostí. „Pakudlanka má „loupeživé“ přední nohy, kterými chytá drobný hmyz, podobně jako výše uvedená kudlanka. Larvy pakudlanky jsou rovněž dravé a vyvíjejí se v kokonech některých pavouků,“ vysvětlil Stejskal.

Otakárek ovocný. FOTO: Robert Stejskal / Správa Národního parku Podyjí

Speciálním hostem akce byl Tim Sexton z přírodní rezervace Attenborough (střední Anglie). Tento všestranný zoolog, výborný znalec motýlů, brouků, ploštic nebo pavouků, strávil v Podyjí dva dny plné fotografování místní fauny, ale i diskuzemi o české a anglické ochraně přírody.

Saranče modrokřídklá. FOTO: Robert Stejskal / Správa Národního parku Podyjí