Lide a zvířata ve službách květin – několik typů, jak cestovat navzdory kořenům
Fakt, že divoká zvířata se toulají krajinou mnohdy i na veliké vzdálenosti, je všeobecně znám. Možná však překvapí, že po světě běžně cestují i rostliny. Nejčastěji však necestují celé, pouštějí na výlet jen svoje semínka. Léto a nadcházející podzim - čas zrání - je ideální dobou, kdy si můžeme mnohé, často velmi rafinované, způsoby šíření semen prohlédnout zblízka.
Dlouhé ochmýřené výrůstky pomáhají semenům koniklece velkokvětého cestovat s větrem. FOTO: Petr Lazárek /
Správa Národního parku Podyjí
V místě, kde roste mateřská rostlina, je již velká část zdrojů potřebných pro život spotřebována. Mladá klíčící rostlinka by tedy musela těžce bojovat o přežití. Proto je výhodné, aby se semeno dostalo od mateřské rostliny co nejdál. Na něco stačí rostlinám vlastní síly. K tomu, aby dostaly semena ještě dál, si dokázaly ochočit různé služebníky - vítr, vodu i zvířata.
Vítr je dobrý pomocník na travnatých pláních. Na loukách a vřesovištích Podyjí jsou hojné druhy, které jej využívají
k přenosu semen: všichni znají pampelišku, patří sem i různé pcháče a bodláky, kozí brady, ale třeba i chlouba
vřesovišť koniklec. Vítr rády využívají také stromy. Rostou do výšky, kde hodně fouká, navíc z velké výšky lze
vždy doletět daleko. Proto vybavují svoje semena nejen chmýřím, ale i různými typy vrtulek a křidélek - stačí
vzpomenout na javory, jasany nebo třeba habry.
Zvířata lze k roznášení semen přimět dvěma způsoby: lstí a násilím, nebo výhodnou nabídkou. Oba způsoby naše rostliny používají.
Je možné uvést řadu druhů, které vybavily svoje semena jehlicemi, háčky, či lepkavou hmotou, s jejichž pomocí se semínko přichytí na tělo zvířete nebo zavrtá do srsti a může být přeneseno za noc i o desítky kilometrů. Lopuchy, pcháče nebo svízel přítulu proklíná po návratu z procházky každý majitel psa, když jejich semena obtížně vyčesává z husté srsti.
I člověk s chutí pomůže šířit semena třeba jahodníku obecnému. FOTO: Archiv Správy Národního parku
Podyjí
Stejně daleko, a bez proklínání, se ale může dostat semeno, které je ukryto uvnitř chutného plodu. Tak často rostliny nachytají i nás, kteří si rádi smlsneme na jahodách či ostružinách, aniž si uvědomíme, že se nejdůležitější součástí takového plodu je vlastně pecka.
Lenka Reiterová, autorka je botaničkou Správy NP Podyjí