Správa národního parku Podyjí

Pět centimetrů tlustá vrstva ledu na stromech si na začátku prosince vybrala svoji daň. Desítky kilogramů zátěže polámaly přetížené větve. Pro přírodu jsou tyto peripetie narušením kontinuity vývoje, které je přirozenou součástí přírodních cyklů. „Zatímco člověk právem truchlí nad zničeným ovocným sadem či škodou na lesních porostech, příroda vnímá tuto změnu jako příležitost. V lesních porostech vznikají nové světlinky. Na nich mají šanci k růstu mladé semenáčky a dochází ke zpestření prostorové struktury lesa. I světlomilné lesní druhy, jako je jasoň dymnivkový, lýkovec vonný či prvosenka vyvýšená, takovou situaci na jaře ocení,“ popsala bioložka Správy Národního parku Podyjí Lenka Reiterová.

Přečtěte si také:
Dvanáct cest, které ledovka veřejnosti uzavřela
Fotogalerie: V lesích Podyjí hrozí stále zranění, zprůchodňování cestní sítě pokračuje

Poranění po odlomených větvích jsou ideálním například místem pro usídlení dřevožravého hmyzu. Právě Národní park Podyjí je jedním z center pestrosti takového hmyzu. „Řada vzácných druhů tu má jedinou nebo jednu z posledních lokalit, kde ještě přežívají. Také mnohé vzácné houby jsou vázány na poškozené dřevo,“ vysvětlila Reiterová. Po ulomení větví vzniknou na některých stromech rozsáhlé dutiny, které rádi využívají ke hnízdění holub doupňák, strakapoud jižní, dudek evropský, lejsek bělokrký, sýc rousný i další vzácné druhy. Dutiny vyhledávají i někteří netopýři, například netopýr rezavý, stromový či parkový.

Díky ledovce se tak snad podaří zachránit i více genetického materiálu ze starých místních odrůd ovocných stromů. Správci parku využili toho, že jim vyvrácené jabloně ve starých sadech umožnily přístup k mladým výhonkům. „Ty nyní pečlivě uskladněny čekají na vhodné období k roubování. Poničené sady v péči Správy parku se tak dočkají urychlené obnovy. Ta ale v prvních letech bude znamenat zvýšené náklady na výsadbu nových dřevin, poté však budou sady několik let vyžadovat pouze minimální údržbu,“ uvedla Reiterová

Na rozdíl od předchozích podobných událostí z let 1995 a 2006, kdy byly postiženy těžkým mokrým sněhem zejména jehličnaté stromy, se letos poškození nevyhnulo ani listnáčům. „Listnáče však mají oproti jehličnanům velkou výhodu. Zatímco pro jehličnaté dřeviny má ztráta větší části koruny fatální následky, listnáče i téměř bez koruny dokážou velmi často zregenerovat a vytvořit si náhradní větve i novou korunu,“ řekl vedoucí odboru péče o les Správy Národního parku Podyjí Petr Vančura. Kromě polámaných nebo vyvrácených stromů lesníky nejvíce trápí škody na oplocení mladých výsadeb (jedliček, lip, javorů či buků). Jsou tak nyní přístupné srncům, jelenům a muflonům a hrozí jejich poškození okusem. Vedle zprůchodnění lesních cest a renovace turistického značení je jejich oprava nyní jednou z hlavní priorit.

Na části plochy lesů národního parku polomy a vývraty zůstanou jako nedílná součást probíhajících přírodních procesů. Umírající či mrtvé stromy vytváří totiž prostor pro nový život jiných druhů rostlin a živočichů. Poničené stromy naopak lesníci odstraní z blízkosti cest a z míst, kde se stále ještě je uskutečňuje přeměna na lesy přírodě blízké a lze zde očekávat namnožení podkorního hmyzu a z toho vyplývající i možné ohrožení lesů jiných vlastníků.

Ledovka byla v území národního parku epizodou, která zkomplikovala život lidem v regionu, příroda národního parku si s ní ale jistě poradí.

Osobní poděkování Lenky Reiterové:
Ráda bych poděkovala svým sousedům z Čížova, kteří vládnou motorovou pilou. Po oba dny, kdy na silnici do Horního Břečkova padaly stromy, obětavě vyráželi mezi padající větve klestit cestu. Třeba ráno v šest, nebo večer za světel traktorových reflektorů udržovali naše spojení se světem. Díky nim se tak nakonec snad všichni dostali jak ráno do práce a do školy (byť třeba s malým zpožděním), tak večer zpět domů. Takoví obětaví lidé, kteří nenechají sousedy ve štychu, se jistě našli v řadě postižených vesnic.