Správa národního parku Podyjí

Prosinec je posledním měsícem v roce a příroda je už připravena na odpočinek pod sněhovou pokrývkou, která funguje jako skutečná peřina. Sníh chrání půdu před promrzáním a holomrazy, které mohou všemu živém v půdě velmi ublížit. Tak snad nějaký bude i na Znojemsku.

Vlastně si ani neuvědomujeme, jak je pod sněhovou přikrývkou v půdě živo. Drobní hlodavci či hmyzožravci, (kromě těch, kteří zimu přespávají pravým zimním spánkem jako plši, ježci či syslové) si zde budují důmyslně propletený systém podzemních chodbiček, který jim slouží jak k přežití, tak i ke shánění potravy. Přitom jsou ukryti před ostřížím zrakem dravých ptáků či šelem. Pokud jsou zimy bez sněhu, tak tito živočichové o své zimní úkryty přijdou.

Obdobně je tomu i v rostlinné říši. Pod sněhovou pokrývkou se odehrávají složité procesy, při nichž houby či bakterie rozkládají různé organismy z nichž se uvolňují živiny. Pokud je však zima bez sněhu a půda promrzne, tak mikroorganizmy nemohou živiny vytvořit. Těch je pak na jaře pro zdárný růst nových rostlin nedostatek.

Zimní slunovrat

Prosinec nám otevírá bránu do zimy zimním slunovratem – letos je to přesně 21. prosince v 17 hodin. První zimní den se vyznačuje nejkratší délkou dne – pouhých 8 hodin a nejdelší nocí. Umíte spočítat, jak dlouhá je nejdelší noc v roce?

Od tohoto okamžiku se pomalu začnou dny prodlužovat a začíná nám opravdová zima.
Ta se vyznačuje obdobím vegetačního klidu pro rostliny a ani živočichové zbytečně neplýtvají energií. Zvěř se zdržuje v místech, kde je chráněna před nepřízní počasí, někde v závětří v lese, či na místech kde se za slunných dnů může vyhřívat na sluníčku.

Právě při procházkách zasněženou přírodou, hlavně v lese, můžeme na zemi objevit její pobytové stopy - místa bez sněhu, kde zvěř v noci odpočívala. Přes den se převážně sdružuje kolem krmelců a míst, kde má dostatek dostupné potravy.

V tomto období bychom přírodu a vše v ní živé neměli zbytečně rušit. Volně pobíhající psí miláček může celoročně napáchat v přírodě obrovské škody. V zimě je to o to horší, že nedostatek potravy, nízké teploty a stres z nezvaného návštěvníka, před kterým se zvěř snaží zachránit bezhlavým únikem, to vše jí může způsobit velké zdravotní problémy, které často končí uhynutím.

Nové pohledy

Při toulkách zimní přírodou Národního parku Podyjí můžeme nečekaně objevit nové obzory. Vše, co nám bylo v období bujné vegetace - tedy od března až do října - skryto za oponou tvořenou spletí křovin, dřevin a listí, se nám nyní zobrazuje v plné kráse. Například můžeme obdivovat hluboké údolí řeky Dyje, které je nám mimo zimní měsíce skryto. Příroda je posvátně tichá, ponořena v mlžném oparu nebo při mrazivých dnech ji projasňují třpytivé odlesky jinovatky. Jindy zase se na zasněžených pláních zrcadlí odlesky slunečních paprsků, které v noci vystřídá záře měsíčního svitu. Občas se nám ve větvích mihne zvědavá sojka, která když nás spatří, okamžitě spustí chraplavě na poplach, či nám přeletí nad hlavou za hlasitého teskně táhlého pískání a drnčivého volání datel černý, který přerušuje ticho lesa i svým ťukáním do kmene stromu. Ve větvích křovin si na přemrzlých bobulích pochutnávají vedle sebe kos černý nebo drozd kvíčala. A tak objevujeme život zimní přírody, která nám dává najevo, že ji nemáme rušit…

Ptáci na krmítku

Po příchodu domů už na nás netrpělivě čekají ptáci u krmítka -sýkory, vrabci, červenky, stehlíci a další, kteří rádi zimu přečkají u lidských obydlí. Tak na ně nezapomínejme a nasypejme jim třeba vyloupaná slunečnicová semínka, jádra oříšků, lněná semínka, loupaný oves, proso, mák. Do krmítka rozhodně nepatří cokoli slaného nebo kořeněného, ani kynuté pečivo. Odměnou nám bude pestrobarevná podívaná, při které se jednotlivé ptačí návštěvníky, v klidu domova, naučíme poznávat.

Stromek a jmelí

Pro většinu z nás, hlavně pak pro děti, jsou nejdůležitější událostí v prosinci Vánoce. Od přelomu 18. a 19. století se staly jejich symbolem vánoční stromeček a snítka jmelí. Bez těchto přírodnin si už nikdo z nás nedovede Vánoce představit. Vánoční stromeček není třeba obšírně představovat – je to jehličnatý stromek, většinou smrček, borovička či jedle, který nám nádherně provoní domov a přičaruje – slavnostně nazdoben – tu pravou vánoční atmosféru.

Víte však, co je to jmelí? Je to stálezelený polocizopasný keřík, který roste v korunách jehličnatých i listnatých dřevin. Můžeme jej najít na akátech, lípách, habrech, jasanech, javorech, jeřábech, topolech, vrbách, borovicích a jedlích, ojediněle i na smrcích, ale i na jabloních, vzácněji na ořešácích a meruňkách. V přírodě, zvláště v zimě můžeme objevit i blízkého příbuzného jmelí − ochmet evropský, který vytváří zdaleka viditelné, vidličnatě větvené kulovité trsy v korunách dubů, s výraznými, zářivě žlutými bobulemi. Ochmet však k vánoční výzdobě nepoužíváme, protože mu na zimu opadávají listy.

Pusťte se do objevování "Mého měsíce prosince"

Co budete potřebovat:
• Můj kalendář na měsíc prosinec:  Můj kalendář na měsíc prosinec (201,37 KB) nebo  Můj kalendář na měsíc prosinec (184,00 KB)
• Výhled z okna, či návštěva přírody
• Venkovní teploměr (teplotu zapisujte pravidelně ve stejnou dobu)
• Co se ještě může hodit: dalekohled, klíč k určování květin či živočichů (lze využít i internet)

Jedna důležitá poznámka k měření teploty: V kalendáři jsme vynechali čas měření a je na vás v kolik hodin budete teplotu zapisovat. Důležité ale je, aby to bylo ráno vždy ve stejný čas.

Budeme rádi, když se s námi opět o své prosincového kalendáře podělíte. Stačí je oskenovat a poslat do 15. ledna na emailovou adresu infocentrum@nppodyjicz. Nezapomeňte do mailu uvést své jméno a příjmení, věk a obec nebo město - či přírodní lokalitu, kde jste svá pozorování prováděli. Autory vybraných kalendářů odměníme opět zajímavými cenami z naší produkce.

Křížovka

Máte prosincovou přírodu v malíku? Zkuste i naši  křížovku (143,92 KB), (nebo ve formatu .doc   křížovka (1,03 MB)
)

Důležitá data

2. 12. Mezinárodní den boje za vymýcení otroctví
3. 12. Mezinárodní den zdravotně postižených
5. 12. Mezinárodní den dobrovolníků
10. 12. Mezinárodní den lidských práv
11. 12. Světový den dětství
11. 12. Mezinárodní den hor
20. 12. Mezinárodní den lidské solidarity
29. 12. Mezinárodní den biologické rozmanitosti

 Řešení křížovky (144,85 KB)