Správa národního parku Podyjí

^{Strakapoud jižní / Foto: Václav Křivan}

A co si mnozí z nás neuvědomují, rozkvetl i les. Buky, duby, břízy a pozor – skrytě i jehličnaté stromy.  To, že kvete smrk, borovice, jedle či modřín, pozorujeme například po dešti, kdy v loužích jsou vidět žlutavé shluky jemných pylových zrnek, která se při závanu větru uvolňují ze samčích květů - prašníků, aby se dostala k samičím květům, které jsou ukryty v mladých měkkých šištičkách. 

Příroda se již začíná zelenat, protože raší ve velkém listy dřevin. A když se pozorně zaposloucháte, uslyšte přírodní koncert propojených zvuků od bzukotu včel přes šumění listí až po ptačí zpěv, a možná zaslechnete konečně i kukačku.
Nějak se z přírody nenápadně vytratily samičky ptáků, které již sedí na vejcích. Pokud je hnízdo ukryto ve větvích na stromě, jak je tomu u většiny ptáků, nebo někde nahoře – přilepené pod střechou jako u vlaštovek – tak jsou to ptáci krmiví, kteří se o svá mláďata pečlivě a dlouho starají.

Naopak u ptáků nekrmivých, kam patří například kachna divoká, sedí nenápadně zbarvená samička na hnízdě na zemi a mláďata jsou po vylíhnutí hned čiperná a následují ji na každém kroku. Do této skupiny nekrmivých patří poslední dobou mizející koroptev, či až v červnu hnízdící, tažná, křepelka i vzácní tetřívci, tetřevi či jeřábci, které v Podyjí nenajdete, ale určitě o nich uslyšíte v Národním parku Šumava, či Krkonoše.

Národní park Podyjí v květnu

Příroda Národního parku Podyjí nás vítá v celé kráse. Zpočátku rozpačitě nastupující svěží žlutavě-zelená barva lesů, remízků a květnatých luk, protkaná kvetoucími keři, či stromy mnohdy starých ovocných odrůd, se pozvolna mění v sytě zelené tóny. To díky dorůstání listů na stromech přinášejících životodárný stín, který spolu se slunečními paprsky vytváří hravou a neposednou mozaiku světel a stínů na půdním lesním pokryvu.

Vydáme li se do Podyjí, snažme se nerušit posvátný klid a jen tiše vnímejme tu krásu kolem. Máme k tomu pět smyslů, vzpomínáte? Jen tak se nám mohou podařit nečekaná setkání, třeba s vyhřívající se ještěrkou zelenou, nebo s některou z užovek, či nám přes cestu prokličkuje beznohá ještěrka, která kupodivu vidí i když se jmenuje slepýš.

Určitě uslyšíme někde křik datla černého, nebo bubnování některého ze zde žijících strakapoudů. Často zde potkáme mraveniště, která jsou postavena svou pozvolnou stranou k jihu a příkrou, většinou ještě kmenem stromu chráněnou stranou, k severu.

Hned vedle lesních cest jsou k vidění pořád ještě kvetoucí kyčelnice, žluté prvosenky, bílé ptačince a mařínky vonné nebo rozkvetlé jahodníky.

Můžete také navštívit na jihovýchodě národního parku prosluněná vřesoviště, která dostala svůj název po fialové kytce – vřesu. Vznikla kdysi dávno vykácením původních doubrav a sloužila našim předkům k pastvě dobytka.
Na jaře jsou zde k vidění fialově kvetoucí divizny brunátné, hvozdíky či smolničky s lepkavou lodyhou pod květem, aby se lezoucí hmyz nedostal k nektaru květů. Žlutí se zde mochny, jestřábníky, krásně voní mateřídouška a pokud budete opravdu pozorní, možná uvidíte i dravou kudlanku nábožnou.

A je toho k vidění i slyšení mnohem a mnohem víc. Spoustu informací si můžete najít na informačních panelech Správy Národního parku Podyjí. Můžete si také rostlinu, či živočicha vyfotit a sami nalézt a určit buď na internetu, nebo v nějakém atlasu rostlin či živočichů.

A jak jsme krásně měsíc květen otevřeli Dnem ptačího zpěvu, tak ho krásně uzavřeme Dnem otevírání studánek. V přírodě vašeho okolí se také určitě najde studánka, která vám bude vděčná, když ji vyčistíte od zimního nánosu a pomůžete opět proudit pramínku životodárné vody. V Národním parku Podyjí také můžete potkat několik studánek například tu Mahrovu na Pašerácké stezce u Čížova.

Pusťte se do objevování „Mého měsíce května“

Co budete potřebovat:

•  Můj kalendář na měsíc květen (925,72 KB),  Můj kalendář na měsíc květen (168,00 KB)
• Výhled z okna
• Venkovní teploměr (teplotu zapisujte pravidelně ve stejnou dobu)
• Co se ještě může hodit: dalekohled, klíč k určování květin či živočichů (lze využít i internet)

Jedna důležitá poznámka k měření teploty: V kalendáři jsme vynechali čas měření a je na vás v kolik hodin budete teplotu zapisovat. Důležité ale je, aby to bylo ráno vždy ve stejný čas.

Budeme rádi, když se s námi opět o své květnové kalendáře podělíte. Stačí je oskenovat a poslat do 15. června na emailovou adresu infocentrum@nppodyjicz. Nezapomeňte do mailu uvést své jméno a příjmení, věk a obec nebo město - či přírodní lokalitu, kde jste svá pozorování prováděli. Autory vybraných kalendářů odměníme opět zajímavými cenami z naší produkce.

Křížovka

Máte dubnovou přírodu v malíku? Zkuste i naši  křížovku (530,84 KB) nebo zde  ve formátu Word (1,04 MB)

Květen - důležitá data

2. 5. Mezinárodní den ptačího zpěvu
3. 5. Den Slunce
22. 5. Mezinárodní den biologické rozmanitosti
24. 5. Evropský den národních parků
31. 5. Den otvírání studánek

Další kalendáře naleznete na https://www.nppodyji.cz/muj-kalendar

 ^{Řešení křížovky (538,29 KB)}