Invazní a expanzivní rostliny
Současná květena České republiky je tvořena přibližně 4200 druhy vyšších rostlin. Z tohoto počtu je 1378 druhů
nepůvodních. Z těchto nepůvodních druhů označujeme 90 druhů (6,5 %) za tzv. invazní druhy, jejichž další
šíření pokládáme z hlediska ochrany přírody za nebezpečné (Háková et. al. 2004). Invazní druhy
jsou takové druhy u nás nepůvodních rostlin, které dokáží díky své vysoké konkurenční schopnosti rychle osídlovat
nová stanoviště, často na úkor původních druhů. Důsledkem invaze tedy bývá postupné ochuzování původní vegetace o
druhy, které podléhají konkurenci s invazním druhem (Háková et. al. 2004). Naopak expanzivní
druhy jsou naše domácí druhy ovšem s podobnými schopnostmi šíření.
|
|
Všem invazním druhům je v NP Podyjí věnována mimořádná pozornost. Jejich výskyt je průběžně kontrolován Správou
NP a dle potřeby jsou navrhována nezbytná opatření v souladu s Plánem péče o NP Podyjí. Hlavním cílem
managementu invazních druhů je (1) ochrana hodnotných společenstev před negativním dopadem invaze a
(2) zabránění šíření druhu na další lokality, popř. nových druhů do území. Významným nástrojem
managementu je likvidace nejvíce agresivních druhů, popř. alespoň tlumení populací.
Celoplošně proniká do lesních porostů Podyjí netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora),
která se stala již běžnou součástí bylinného podrostu zejména v lesích s dostatkem vláhy. O jejím vlivu na
původní vegetaci v Podyjí chybí přesnější informace. Likvidace tohoto druhu není technicky možná, a proto
neprobíhá.
V údolí Dyje se podél říčního toku se objevuje netýkavka žláznatá (Impatiens
glandulifera). Poprvé byla zjištěna při mapování flóry NP Podyjí v letech 1990-95. Vzhledem k poměrně
silné populaci začala již od poloviny 90. let její likvidace. Za 10 let boje proti netýkavce se postupně podařilo
snížit její populaci na minimum, a to i díky spolupráci s rakouským NP Thayatal od roku 2000. Její likvidace
probíhá zásadně mechanicky vytrháváním a následným odvezením hmoty.
V západní části NP Podyjí (Vranovsko) byl zjištěn výskyt křídlatek (Reynoutria spp.)
na několika lokalitách. Jedná se zejména o křídlatku japonskou (Reynoutria japonica), v sousedním NP
Thayatal byly nalezena i křídlatka sachalinská (R. sachalinensis). Opakovanými zásahy se podařilo podobně
jako u netýkavky utlumit její výskyt na minimum. V posledních letech se objevuje již jen ojediněle. Likvidace
probíhala kombinovaně – mechanicky i chemicky. Nejprve došlo k pokosení nadzemní biomasy, po několika měsících
k postřiku regenerovaných rostlin.
Mezi dřevinami nejzávažněji působí trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Tato dřevina je
v lesních porostech NP Podyjí (lesy ve vlastnictví státu) zastoupena 2 % a řada akátin se nachází i na nelesních
pozemcích. Správa NP Podyjí provádí postupný převod akátin na jiné typy společenstev dle konkrétního stanoviště.
Jelikož práce jsou velmi časově i finančně náročné, na mnoha místech, jako jsou např. cenné biotopy stepních
trávníků, je cílem alespoň zabránit šíření akátu na další lokality. Akáty jsou likvidovány mechanicky (kroužkování
kmene a pokácení po určité době) a chemicky (nátěr pařízků a postřik výmladků herbicidy). Podobně agresivní dokáže
být i pajasan žláznatý (Ailanthus altissima). Tento druh se naštěstí v NP Podyjí téměř nevyskytuje.
Podél toku Dyje byly v jednotlivých kusech zjištěny i některé další invazní druhy rostlin jako bolševník
velkolepý (Heracleum mantegazzianum), slunečnice topinambur (Helianthus
tuberosus) a třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata), které byly okamžitě likvidovány a
nepředstavují pro pobřežní porosty v NP Podyjí výrazné nebezpečí. Zlatobýl kanadský
(Solidago canadensis) a javor jasanolistý (Acer negundo) se objevují
místy na březích, ale také u cest a budov. Zmiňovaný zlatopýl se také nalézá na některých méně obhospodařovaných
úsecích luk. Kustovnice cizí (Lycium barbarum) roste místy na skalkách, terasách, či
zídkách, zejména v blízkosti lidských sídel (Hradišťské terasy). Opakovaně byla v menším počtu zjištěna
opletka čínská (Fallopia aubertii), dále americké hvězdnice
(Aster spp.). Ani tyto druhy momentálně nemají výraznou invazivní tendenci a nejsou tedy nebezpečné.
Monitoring jejich výskytu je prováděn příležitostně a dle potřeby se navrhují opatření.
Mezi expanzivními druhy zasluhují pozornost zejména trávy třtina
křovištní (Calamagrostis epigejos) a ovsík vyvýšený (Arrhenatherum
elatius). Třtina křovištní je výběžkatá, velice vitální tráva snášející široké rozmezí ekologických podmínek.
Nejvíce jí vyhovují opuštěné, neobhospodařované plochy. Její úlohou v ekosystému je vytvořit na daném stanovišti takové
podmínky, které umožní postupnou sukcesí vznik lesa. V NP Podyjí a zejména v jeho ochranném pásmu se třtina vyskytuje v
různých typech biotopů – na loukách, trávnících, vřesovištích i světlých lesích. Pokryvnost třtiny na jednotlivých
plochách je rozdílná. Některé dlouhodobě zanedbané plochy (např. z důvodu absence potřebného kosení či pastvy ze strany
vlastníka pozemku) jsou kompletně porostlé hustým zárostem třiny, jinde jsou jen drobná “ohniska” uprostřed hodnotných
společenstev. V obou případech se Správa NP snaží výskyt třtiny tlumit a zabránit jejímu dalšímu šíření. Jako nástroj
se používá kosení až několikrát roční. Pokusně se i na vybraných místech strhávaly drny třtiny radlicí bagru,
zkoušelo se i vypalování.Ovsík vyvýšený je trsnatý druh trávy, typický pro mezofilní louky. Některé typy luk se dokonce označují jako ovsíkové. Dnes tato tráva široce expanduje v krajině vlivem obohacování půdního prostředí dusíkem (až již splachy hnojiv nebo vzdušnými depozicemi). Dnes se běžně vyskytuje v příkopech podél cest, v různých typech luk a trávníků i světlých lesích. V NP Podyjí dokonce proniká i na vřesoviště. Jeho porosty nejsou sice tak konkurenčněschopné jako porosty třtiny, nicméně se jedná o trávu vysokého vzrůstu schopnou úspěšně zarůstat rozsáhlé plochy. Bohužel jeho hlavní příčinu šíření je jen stěží možné ovlivnit (vzdušné depozice dusíku vlivem průmyslového znečištění). V NP Podyjí je jeho výskyt tlumen vytrvalými managementovými zásahy spo?ívající v kombinaci kosení a pastvy.
Z dalších druhů místy, např. na v minulosti zanedbaných loukách, silně expandují tyto druhy: kopretina vratič (Tanacetum vulgare), pcháč rolní (Cirsium arvense) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).
Z expanzivních druhů dřevin je možné zminit zejména růži šípkovou, trnku obecnou a slivoně. V jihovýchodní části NP Podyjí a jeho ochranného pásma se tyto dřeviny místy rozrůstají velice agresivně na biotopech suchých trávníků, popř. vřesovišť. Na obou typech biotopů je cílovým stavem mozaika trávníků, popř. vřesovišť s rozptýlenými jednotlivými či skupinovými keři. Plošné zarůstání cenných partií je nežádoucí a vyžaduje pravidelné zásahy v podobě výřezu rozpínavých keřů (v zimním období) a důsledného odstranění vyklučené hmoty.
Autor: Lenka Reiterová
cz
CZ
EN
DE
