Invazi netykavek v národním parku přerušily povodně, na břehy Dyje se ale stále vrací

Narůžovělé květy a silná aromatická vůně. Nezaměnitelné znaky netýkavky žláznaté, která v posledním desetiletí minulého století z břehů Dyje vytlačila tradiční rostliny a udělala z nich téměř jednolitá netýkavková pole.  Invazi této původně okrasné a medonosné letničky ze zahrad se v Národním parku Podyjí podařilo zastavit teprve před deseti lety díky práci správců parku i brigádníků a paradoxně i povodním. Jednotlivé kusy se, ale v údolí řeky objevují dodnes. Kvetou právě nyní.

Image
Netýkavku žláznatou se snažili správci parku z údolí Dyje vystrnadit více než sedm let.  V těžko přístupných údolních partiích s ní zápasili často jen pomocí člunů a ve vodě, jejíž teplota ani v létě výrazně nepřesáhne deset stupňů. Invazní bylina vytlačila ostatní rostliny z velké části říčních břehů.  FOTO: Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí

Národní park Podyjí zažil velkou invazi netýkavky žláznaté, dvoumetrové jednoleté byliny pocházející z Himálají, na počátku devadesátých let minulého století.  V Evropě se začala pěstovat v zahradách ve 20. letech minulého století.  Brzy si však našla cestu na svobodu a od té doby se začala nekontrolovatelně šířit volnou přírodou. V posledních desetiletích způsobuje na březích evropských řek mimořádné škody na původních břehových porostech. Je schopná ve velmi krátké době porůst velká území a vytlačit přitom domácí rostlinné druhy.

Netýkavka produkuje obrovské množství semen - jedna rostlina vytvoří každoročně i přes 200 semen, která vydrží klíčivá asi 4 roky. Navíc je mimořádně vitální. Vytržené rostliny ponechané na břehu jsou schopné opět zakořenit. Byly zaznamenány případy, že netýkavka zakořenila i z ulomené lodyhy, která byla pohozena do vody a transportována mnoho kilometrů dále po toku.

V polovině devadesátých let se proto správci parku rozhodli začít netýkavku cíleně ničit.  Zcela bez použití chemie ručně tuto rostlinu vytrhávali v nepřístupném terénu údolí řeky a na lodích a pak autech odváželi nebo nechali mimo dosah řeky pod tmavými fóliemi.

Vyčerpávající a časově náročná práce překvapivě skončila povodní v srpnu 2002. Živel nedovolil netýkavce dokončit její vývoj a pravděpodobně výrazně poškodil i její (zásahy řízené péče již tak dost ochuzenou) semennou banku. V létě 2003 odborníci proto zaregistrovali jen ojedinělé rostliny. Boj s netýkavkou ale neskončil.  Břehy Dyje strážci každý rok pečlivě monitorují a jednotlivé netýkavky likvidují. Pestrá škála místních pobřežních rostlin tak má větší prostor k životu.