Správa národního parku Podyjí

„Pro svůj noční způsob života a velikou plachost se bobři fotografují jen velice obtížně.  Proto jsme zvolili speciální způsob fotografování, a to pomocí automatické fotopasti. Společně s našimi strážci jsme vytipovali vhodné místo, nainstalovali fotopast a podařilo se," řekl zoolog Správy Národního parku Podyjí Martin Valášek.

Další snímky si můžete prohlédnout na této adrese: http://picasaweb.google.com/nppodyji/BobrEvropskyVeFotopasti#

Bobři jsou hlodavci přizpůsobení k životu ve vodě a nemají zimní spánek. Jelikož jsou to býložravci a v zimě mnoho čerstvých zelených rostlin a výhonků nenaleznou, musí v tomto období přecházet na jiný druh potravy. „Jedná se především o šťavnatou kůru z větviček a větví z korun některých stromů, která jim poskytuje dostatek živin a je pro ně stravitelná (na rozdíl od hrubé kůry kmene). Protože jsou to však těžká zvířata a do korun stromů pro tyto větve šplhat nemohou, nezbývá jim, než stromy kácet," popsal Valášek.  Z pokácených stromů si navíc někdy staví i svá hnízda.

Druhý největší hlodavec světa byl na území Česka vyhuben na přelomu 18. a 19. století. Zpět se vrátil až v osmdesátých letech minulého století. Jeho výskyt byl tehdy poprvé zaznamenán právě na řekách Dyji a Jihlavě.  Dospělý jedinec váží až 30 kilogramů a jeho tělo je pokryto hustou srstí. Pod vodou dokáže vydržet až dvacet minut. Pátý protistojný prst na předních končetinách mu umožňuje uchopovat předměty.