- Proč se v národním parku kácí stromy a vyřezávají keře?
Na mnoha místech parku se můžete setkat s těžební činností, která v žádném případě není motivována ekonomickými zájmy. V lesních porostech probíhá úprava skladby dřevin tak, aby se blížila přírodě blízkému složení. To znamená, že se odstraňují dřeviny uměle vysazené ještě před vznikem Národního parku Podyjí člověkem v podobě často velmi nevhodných monokultur. V našich podmínkách se jedná zejména o akát, smrk, modřín, ale i borovici (ta rostla přirozeně jen na prudkých, skalnatých svazích, kde je ponechávána). Pokud se kácí i jiné dřeviny, má to vždy konkrétní důvod. Například v Podyjí přežívá vzácný motýl jasoň dymnivkový. Jeho housenky potřebují světlé fáze lesa, tj. např. čerstvé paseky. Bez těchto světlin by motýl dlouhodobě nepřežil. Proto se na vybraných místech provádí prosvětlování lesních okrajů, při kterém se těží např. habry, lípy nebo i duby, aby měl motýl dostatek vhodných ploch k vývoji housenek.
Na nelesních stanovištích, jako jsou např. vřesoviště, louky nebo meze, probíhá pravidelná údržba v podobě výřezu náletových dřevin. Tyto lokality jsou zcela závislé na člověku a bez péče (výřez náletu, pastva, kosení) by brzy zarostly lesem. Jsou ale natolik cenné vzhledem k výskytu vzácných rostlin a živočichů, že z dlouhodobého pohledu je žádoucí jejich zachování. Proto se můžete v terénu setkat (hlavně na Mašovické střelnici, Havranickém vřesovišti, Kraví hoře, okolo Hnanic) s vyřezáváním růží šípkových, švestek, trnek, ale i borovic, babyk, osik a dalších dřevin. Nejčastěji se provádí pouze redukce náletu o určitý podíl, výjimečně úplné odstranění náletu (např. na místech výskytu vzácných bylin, které nesnášejí zástin). Na většině lokalit je cílem udržování jakési vyvážené mozaiky travnatých ploch a dřevin. O budoucnost dřevin se ale bát nemusíte (alespoň v NP Podyjí). I přes poměrně razantní zásahy na některých lokalitách se ukazuje, že přirozené zarůstání lokalit je rychlejší než aktivní vyřezávání člověkem.
Autor: Robert Stejskal
cz
CZ
EN
DE
