Správa národního parku Podyjí

Možností je vždy více, samozřejmě nejjednodušší je přehodnotit záměry a nechat zahradu stát, kde léta stojí. Pro rostliny, ale za ta léta jistě i četné obyvatele z říše živočišné, je to nejlepší řešení. V dnešní uspěchané době plné rychlých změn už to ale není vždy nejlepší a jedinné možné řešení pro lidi. Potom se nabízí další lehce schůdné řešení - přemístit rostliny či alespoň ty z nich, které snesou přesazení, na jiný vhodný pozemek majitele, či jeho příbuzných a přátel. Také můžete sazenice nabídnout inzerátem. Míst pro inzerci je dnes plno, od místního tisku, přes rozhlasové vysílání, nástěnky v obchodech až po všestranný internet. Mnoho zahrádkářů zajásá - vždyť staré zahrady ukrývají poklady, které jen tak v supermarketu a mnohdy ani ve specializovaném květinářství neseženete. Například staré druhy trvalek, které si pamatují z babiččiny zahrádky a moc rádi by si jimi obohatili své záhonky.

Na naši ekoporadnu se v loňském roce obrátila klientka, která řešila problém zahrady po své babičce. Opuštěný dům rodina prodávala a už bylo jasné, že kupující má minimálně s větší částí pozemku jiné záměry, než nechat tam žít starou krásnou zahradu. Klientka, která byla spolumajitelkou nemovitosti, už některé rostliny přesadila do své zahrady a jiné nabídla přátelům. Stále jich ale zbývalo mnoho a pro ni to nebyly jen "stromy a kytky", byly to přátelé její babičky, na kterou vzpomínala. Dům i zahrada byly místem, na které měla mnoho vzpomínek nedávných i starších, spojených s dětstvím v tomto městě.

Když jsme na zahradu přišli, okamžitě nám bylo jasné, že by bylo škoda, nechat jí nenávratně zmizet. Byla stará jako vila, která stála na konci chodníčku, vzdálena od branky vedoucí z ulice. Bylo vidět, že už se o ni nějakou dobu nepečuje, ale předtím tam žil někdo, kdo měl nejen cit pro květiny i stromy, ale udržoval nenásilně celý prostor jako přírodní oázu uprostřed staré městské vilové čtvrti. Podél starých chodníků, kterými už také prorůstaly plané i kulturní rostliny, se táhly záhony s mnoha trvalkami a keři, za nimi ovocné stromy, ve stínu kdoulovníků a jehličnanů se schovávaly lesní jahody. Uprostřed trávníku, který neměl "moderní" krátký sestřih, ale spíše připomínal rozkvetlou louku s mnoha kopretinami, zvonečky, popencem, rozrazilem, dalšími lučními květinami a trvalkami pronikajícími ze záhonů, čněly dva obrovské trsy rebarbory a skupinky kosatců. Plot se celý ztrácel pod popínavým rdesnem, které zahradu opticky oddělovalo od ulice. Jisté bylo, že pokud dříve či později má přijet zahradničit bagr, genia loci staré zahrady nezachráníme. Pro mnoho jednotlivých rostlin však šance ještě byla.

Ihned jsme rozjeli akci, kontaktovali klienty ekoporadny, kteří někdy projevili zájem o téma zahrad, informovali kolegy, známé a především také Dům dětí a mládeže ve Znojmě, se kterým naše ekoporadna spolupracuje při vytváření přírodní zahrady v jeho areálu. Zahradu s námi navštívil i botanik - zahradní architekt, aby nám s výběrem a přesazováním poradil. Brzy se projevily výsledky - ze zahrady bylo odvezeno a přesazeno velké množství sazenic, cibulek a oddenků tvalek i menší keře. Nejvíc rostlin bylo přemístěno na zahradu domu dětí a mládeže (minimálně dva plné přívěsné vozíky za osobním automobilem), další našly nový domov na různých soukromých zahradách ve Znojmě a v jeho okolí. Později se přihlásila ještě jedna organizace se zájmem o květiny, počasí nám ale nepřálo (nastala velká sucha a horka) a než se umoudřilo, noví klienti ztratili o spolupráci zájem. I tak se ale zachráněné byliny a dřeviny dají počítat ne na desítky, ale na stovky (přesný počet v tom spěchu nikdo nezaznamenal).

Byli bychom rádi, kdyby akce posloužila jako příklad pro vás, koho okolnosti donutí zrušit zahradu či jen malý záhonek. Věřte, že rostliny si zaslouží nový domov a jejich přesazení udělá radost nejen novým majitelům, ale i vám.