Správa národního parku Podyjí

1) Dub u Cornštejna

Navrhovatel: Miroslav Erlman Druh stromu: dub zimní Výška stromu: 25 m Obvod kmene: 250 - 300 cm Stáří (přibližně): 150–200 let Lokalizace: Strom stojí nedaleko zříceniny hradu Cornštejn (GPS 48.928403 a 15.72314)

Příběh stromu: Mým oblíbeným stromem je dub nedaleko zříceniny hradu Cornštejn. Kdysi mne na zámku ve Vranově zaujaly obrovské krovy ve zdejší střeše. Bylo mi řečeno, že prý jsou dubové. V té době jsem ale znal pouze dub letní, jehož kmeny jsou ale poměrně nízké a nejsou zpravidla rovné. Bylo mi záhadou, kde naši předkové vzali tak rovné duby, aby z nich mohli udělat tak dlouhé a rovné krovy. Až jednoho letního odpoledne při toulkách v cornštejnském polesí jsem ho spatřil. Nechtěl jsem tomu sám uvěřit. Ale skutečně tam stál. Kousek přede mnou. Asi 25 metrů vysoký a naprosto rovný dub! Úplně mě přitahoval svou magickou a přírodně čistou energií. Stál tam tak majestátně přede mnou, ani se nehýbal ve větru a kolem pluly jen mraky. V tu chvíli jsem pochopil, že přede mnou stojí Pan Strom. A po chvíli mi také došlo, kde naši předkové brali materiál na své dlouhé a rovné dubové krovy. Od té doby mě tento strom neustále přitahuje. Nevím, zda má v sobě i nějakou léčivou sílu, ale určitě má v sobě jakousi energii respektu. Když ho spatříte, tak se Vám lehce zatají dech. Je to něco úžasného.

2) Dub u nemocnice

Navrhovatel: Václav Hovorka Druh stromu: dub letní Výška stromu: neuvedena Obvod kmene: 500 cm Stáří (přibližně): neuvedeno Lokalizace: ulice Jánského, u nemocnice ve Znojmě

Příběh stromu: Pan Václav Hovorka ze Znojma navrhuje do ankety Strom Znojemska 2011 Dub u nemocnice, ke svému návrhu přiložil perokresbu stromu a příběh stromu, kde líčí, jaký měl být jeho osud. Oba dokumenty si můžete prohlédnout na výstavě. Z textu se dozvídáme, že dubu hrozilo již v minulosti, pravděpodobně v 80. letech minulého století, skácení z velmi malicherných příčin. Naštěstí zasáhli členové místní pobočky Českého svazu ochrany přírody a nebezpečí bylo zažehnáno. Strom stále roste a těší se dobrému zdraví. Přilehlý městský lesík sice poskytuje obyvatelům dvou panelových domů dostatek zeleně, ale tento dub je jediným vzrostlým stromem na jejich straně před silnicí, která odděluje domy od lesíka. Je poslední připomínkou původního okraje lesa ještě před vybudováním komunikace a postavením paneláků.

3) Dub u Stanůvky

Navrhovatel: Alžběta Brzkovská Druh stromu: dub letní Výška stromu: 21 m Obvod kmene: 535 cm Stáří (přibližně): 300 let Lokalizace: U silnice vedoucí ve směru na Jevišovice – Boskovštejn, roste ve svahu násypu pod úrovní vozovky blízko malého mostku. Nejlépe je viditelný z přilehlého pole.

Příběh stromu: Tento překrásný dub je nejspíše úplně nejstarším exemplářem dubu letního na Znojemsku. Není divu, že byl vyhlášen dokonce stromem památným. V roce 2000 byl odborně ošetřen. Ačkoliv má část kmene bez kůry, těší se stále dobré vitalitě. Jeho mohutný kmen je hluboce zvrásněn a svědčí o jeho dlouhém věku.

4) Jinan dvoulaločný v Jubilejním parku

Navrhovatel: Alžběta Brzkovská a Richard Weizer Druh stromu: jinan dvoulaločný Výška stromu: neuvedena Obvod kmene: 154 cm, menší kmen 75 cm Stáří (přibližně): 80 let Lokalizace: Jubilejní park ve Znojmě, v zadní části u plotu k ulici Horová

Příběh stromu: Vzrostlý zástupce tohoto zajímavého druhu stromu je jedním z nejstarších na Znojemsku. Zřejmě se jedná o samčí strom, neboť nenese žádné plody. Je však možné, že se jedná i o samičí strom. Jinany ke svému oplození vyžadují poblíž jedince opačného pohlaví. Jsou to totiž dvoudomé stromy, a to znamená, že jejich rozmnožovací orgány jsou buďto pouze samičí na jednom stromu, nebo pouze samčí na druhém stromu. Opylení zařizuje vítr, takže je nutné, aby pán s paní jinanovou rostli poměrně blízko sebe. Jejich plodem je kulatá, zelenožlutá peckovice podobná tvarem třešni. V Jubilejním parku sice rostou dva stromy vedle sebe, ale zdá se, že jsou oba stejného pohlaví, protože neplodí. Faktem ale je, že plody jinanu po uzrání nepříjemě zapáchají a bývá jich opravdu hodně. Do měst se tedy záměrně nevysazují stromy opačného pohlaví.

5) Lípy u popické kaple

Navrhovatel: Správa Národního parku Podyjí, Nadace pro obnovu církevních památek děkanství znojemského a Občanské sdružení Popice Charlese Sealsfielda Druh stromu: lípa srdčitá Výška stromu: 20,5 a 19 m Obvod kmene: 290 a 260 cm Stáří (přibližně): 120 let Lokalizace: Popice u Znojma, v sousedství kaple Panny Marie Bolestné (Popické kaple)

Příběh stromu: Lípy byly vysazeny na konci 19. století na vřesovišti u Popic v těsné blízkosti poutní klasicistní kaple Panny Marie Bolestné vysvěcené v březnu 1815. Pod jejich korunami odpočívali na kamenné lavici rolníci z Popic, kteří zde obdělávali svá skromná políčka a pásli dobytek. Lípy u kaple jsou příkladem spirituálního sepětí člověka s krajinou – v průběhu staletí se u nich zastavily tisíce prostých věřících. Stromy se staly i němým svědkem dramatických událostí 20. století – obou světových válek a především pak násilného poválečného odsunu původního obyvatelstva v roce 1945 a příchodu nových obyvatel obce. Ve druhé polovině 20. století kaple postupně chátrala a v 80. letech se stala již jen pouhou zříceninou. V roce 1993 byla díky iniciativě Nadace pro obnovu církevních památek děkanství znojemského i finanční sbírce bývalých německých občanů Popic znovu obnovena v původní podobě. Dnes se lípy nachází v krásném areálu vřesovišť na území Národního parku Podyjí. Lípy s kaplí, studnou a posezením vybízí turisty a cyklisty k zastavení a ztišení. V novém století se lípy staly svědkem smíření českého a rakouského národa.

6) Sourozenci sekvojovci v ZŠ Kravsko

Navrhovatel: Základní škola a mateřská škola, Kravsko, p.o. Druh stromu: sekvojovec obrovský Výška stromu: 23 a 21 m Obvod kmene: 230 a 205 cm Stáří (přibližně): 37 let Lokalizace: Oba sekvojovci rostou blízko sebe a jsou dominantou školní zahrady. Ta slouží jako učebna v přírodě – obsahuje výukové prvky jako hotel pro ještěrky, ptačí budky, bylinkovou spirálu, hřbitov odpadků, záhony a výběh pro kozy kamerunské.

Příběh stromu: Každé město, městečko nebo i malá vesnička má svou dominantu, něco, na co jsou místní občané hrdí a co by měl každý návštěvník vidět. I naše malebná vesnička Kravsko se má čím pochlubit. Stojí tu historická budova keramické továrny, barokní zámek, zámecká zahrada a v ní strom neuvěřitelných rozměrů – sekvojovec obrovský. Málokdo z místních občanů ovšem ví, že se tento kravecký unikát podařilo před téměř čtyřiceti lety rozmnožit. Z tisíce semínek vyrostlo jen několik semenáčků. Po vysázení do volné přírody zbyli jen tři sourozenci. Jeden krášlí spolu se svým otcem zámeckou zahradu a zbývající dva jsou chloubou naší školní zahrady.

7) Srdcová lípa v Příměticích

Navrhovatel: Pavel, Markéta a Míša Frindovi Druh stromu:l ípa srdčitá Výška stromu: 10 m Obvod kmene:210 cm Stáří (přibližně): neuvedeno Lokalizace: Hlavní ul. (navazující na ul. Přímětickou), Přímětice, Znojmo, u křižovatky k židovskému hřbitovu (k nemocnici)

Příběh stromu: Lípa roste u cesty ze Znojma na Přímětice a je dobře viditelná v obou směrech pro pěší i projíždějící. Upoutá na první pohled tvarem své koruny. V pohledech z obou stran totiž tvoří koruna velké srdce, což je dobře viditelné nejen v zimě, když strom shodí listy, ale i za plného olistění. Vedle lípy je socha sv. Josefa, která spolu se stromem tvoří zajímavý celek. Socha patří do souboru barokních soch z 18. století, které zde nechal postavit znojemský řád Jezuitů, pocházejí nejspíš ze sochařské dílny v Louce u Znojma. Drobné sakrální stavby bývaly v krajině vždy doplňovány stromy, většinou nejméně ze dvou stran. Lípa vedle sv. Josefa je v současnosti jediný strom u silnice na kraji Přímětic. Doufejme, že ji neohrozí výstavba nové silnice.

8) Topol v Kubšicích

Navrhovatel: Jitka Schneiderová, Živé pomezí Krumlovsko - Jevišovicko Druh stromu: topol kanadský (Populus canadensis) - kříženec topolu černého (Populus nigra) a topolu deltovitého (Populus deltoides) Výška stromu: 22 m Obvod kmene: 355 cm Stáří (přibližně): 50 let Lokalizace:Obec Kubšice, hřiště u sokolovny, k.ú. Kubšice

Příběh stromu: Topoly jsou stromy, které se poznají po čichu. Měkké luhy, vlhká místa kolem vod jsou optimálním místem pro jejich existenci. Balzámovou topolovou vůni až tak nemiluji. Je zvláštní. Když pak kouknu na velikány s rozbrázděnou borkou a mohutnou korunou, zahrne mne zvláštní pocit malosti a pokory. Se stejnými pocity jsem se poprvé setkala s topolem v Kubšicích. V té době jsem byla přizvána paní starostkou ke konzultaci záměru rekonstruovat hřiště u sokolovny nedaleko vinných sklepů v Kubšicích. Topol mi pro své rozměry a dobrý zdravotní stav utkvěl v paměti a můj záměr přihlásit tento exemplář do ankety strom roku se zdařil až letos. To jsem místo navštívila po třech letech a bylo to také druhé setkání s mým kandidátem nezanedbatelných rozměrů. Po cestě za svým cílem jsem však měla obavy, zda přežil a nestal se obětí výstavby hřiště? Stromy s padajícími větvemi, mezi které topoly patří, bývají často předmětem snah o likvidaci stejně jako příliš vzrostlé stromy. Tady s obavou nadměrné velikosti při případném pádu nebo z důvodu nevhodného druhu ve vztahu k dětskému hřišti. O to větší bylo mé uspokojení, když můj oblíbenec stál na svém místě, měl pouze citlivě odstraněné spodní větve a stejně tak dobře vyhlížela dokončená realizace dětského a sportovního hřiště. Mé uspokojení z návštěvy bylo dvojnásobné! Velký kus díků a uznání patří obci, která stromy v těsném okolí hřiště pojala jako jejich pevnou a nedílnou součást. Kubšický velikán dorostl úctyhodných rozměrů a za svou existenci byl minimálně dotčen zásahy, které by redukovaly korunu nebo jej atakovaly snahy o pokácení. Jedná se však stále o rozměry relativně mladého jedince. Topoly mohou dorůst až dvojnásobných rozměrů a mohou se dožít až 200 let! Bohužel často vlivem nevhodných zásahů a nerespektování nároku stromů na život obecně není stromům dáno dorůst a dožít svůj věk po několik lidských generací bez úhony. Při navrhování významných stromů do ankety stromu roku se často setkávám s návrhy různých exotů, tradičních lip nebo kuriózních stromů. Snad i proto jsem byla motivována snahou podpořit hodnotu a význam našich běžných „domácích“ dřevin a zejména těch, které se setkávají s neoblibou lidí kvůli vlastnostem, které jsou jim prostě dány. Topoly do takové skupiny patří. V současné době také nedochází k novým topolovým výsadbám, pominu-li výsadby rychle rostoucích dřevin pro energetické účely. Svým návrhem jsem chtěla opětovně topoly a jiné „křehké“ dřeviny obhájit. I tyto druhy mají v naší krajině své místo.

9) Boskovštejnské lípy

Navrhovatel: Jaroslav Šmerda Druh stromu: lípa malolistá Výška stromu: 16 - 17 m Obvod kmene: 240, 220 cm Stáří (přibližně): 150 - 200 let Lokalizace:v polích na severozápadním okraji katastru Boskovštejna

Příběh stromu: Stromy dodávají jedinečnou atmosféru místu, kde se před dávnými časy udál zázrak. Událo se to asi tak. Pán z Gatterburgu a majitel Boskovštejna tudy utíkal v roce 1742 před Prušáky, kteří tehdy pustošili celý kraj, na svou tvrz. Pán se již pomalu loučil se svým životem, když tu míjel mohutnou jedli s obrázkem Panenky Marie na kmeni. Krátká modlitba, vzpomínka na to dobré i zlé, ... Strom s obrázkem Bohorodičky se vyvrátil a zatarasil pronásledovatelům cestu. Toho pronásledovaný využil a dostal se do bezpečí. Na věčnou památku této události a jako poděkování za pomoc nechal pak pán z Gatterburgu postavit kapli Matky Boží. Mše se v poutní kapli koná v polovině září. Cesta a stromy s kaplí uprostřed polí a luk. Rybník a nedaleko les. Ideální místo pro očistu duše a těla. Příroda a pamětihodnost.