Dub zimní - Quercus petraea
Pomalu rostoucí strom s všestranným hospodářským využitím. Dorůstá výšky 20-30 m, samčí květy jsou v převislých jehnědách, samičí květy téměř přisedlé a drobné. Plodem je žalud v mělké číšce s přitisknutými šupinami, žaludy jsou přisedlé nebo na krátkých stopkách (dub letní má stopky dlouhé). Je to dřevina dlouhověká, dosahuje stáří několika set let.
KOHLER, Eugen. Köhler's Medizinal-Pflanzen [online]. Leipzig: Herm. J. Ramm, 1887 Dostupné z: https://www.biodiversitylibrary.org/item/10836#page/238/mode/1up
Kde roste: Dub zimní je dřevina světlomilná, většinou roste v podmínkách značného nedostatku vláhy a vydrží na silně vysýchavých podkladech, toleruje i mírné zasolení půdy. Nesnáší stoupnutí hladiny spodní vody, a proto ho nalézáme mimo lužní stanoviště, zejména na suchých kyselých podkladech, vyskytuje se však i na půdách se zásaditou reakcí. Nacházíme ho také na lesostepních stanovištích nebo skalnatých podkladech. Je to dřevina odolná ke kouřovým plynům a vydrží i v městském prostředí.
Využití: Dřevo dubu zimního je velmi tvrdé a odolné a je také velmi výhřevné. Používá se k výrobě nábytku, parket nebo i sudů na pivo a víno. V zahradní a krajinářské tvorbě má všestranné použití, neboť velmi dobře snáší dlouhodobější sucho a částečně snáší i výsadbu do zpevněných ploch a aplikaci posypové soli. Používá se k výsadbám do stromořadí, parků i alejí.
Lidové léčitelství: V lidovém léčitelství se kůra dubu zimního, která má vysoký obsah tříslovin, používá jako prostředek k léčení zánětů, tlumení bolestí a k zastavení vnějšího i vnitřního krvácení.
Mytologie: Dub byl vždy považován za symbol síly, dlouhověkosti a odolnosti. Byl posvátným stromem prakticky ve všech evropských kulturách, byl uctíván Germány, Kelty i Slovany a měl významné postavení v jejich mytologii. Pro Kelty byl nejposvátnějším stromem ze všech. Dub (bez rozlišení druhu) je považován za národní strom Německa a USA. Dub zimní je národním stromem Irska a Walesu.