Správa národního parku Podyjí

NOMINACE

Anketu naleznete na konci článku. Hlasovat je možné do 1. 11. 2015

1) Hmyzí hotel ve vinohradu na Kraví hoře

V sousedství vinice pěstované tradičním způsobem "na hlavu" vytvořil vlastník pozemku velkou "ubytovnu" pro volně žijící zvířata. Suché dřevo i dutiny v kamenech a cihlách může využít rozmanitý hmyz, skládané kameny možná ocení i plazi či drobní savci. Nezištná nabídka úkrytu pro divoká zvířata, jimž je dnešní osídlená krajina čím dál těsnější, si zaslouží ocenění.

2) Úklid divoké skládky v zahrádkářské kolonii na Kraví hoře

Pod Kraví horou v zahrádkářské kolonii byla divoká skládka všeho, co lidé z blízkého i vzdálenějšího okolí přestali potřebovat. Dlouho hyzdila poklidné místo na břehu Dyje, až se členové a příznivci neformálního sdružení Přátelé Dyjské vsi rozhodli ji zlikvidovat. 18. Dubna 2015 se sešli na místě a vlastními silami i nákladem místo vyčistili a odpad odvezli na skládku.

3) Oprava školy v Mašovicích

Fasáda školy v Mašovicích vyžadovala opravu. Navíc škola již nevyhovovala současným energetickým nárokům a bylo třeba ji zateplit. Obec jako vlastník budovy hodlala provést zateplení nejčastěji používanou metodou - obložením budovy zvenčí a provedením nové fasády. Tím by však došlo ke zničení nádherné štukové výzdoby, kterou fasádu opatřili její původní stavitelé. Po konzultaci na Správě NP investor zvolil složitější řešení, které umožnilo zachovat vnější výzdobu fasády. Tu navíc nechal v rámci oprav velmi pěkně zrestaurovat. Zvolená zelenkavá barva, na níž byly tmavším odstínem zvýrazněny římsy, šambrány kolem oken a další zdobné prvky, dodala návsi ladně osvěžující nádech. Celou kompozici rozzářily žlutě nabarvené ozdoby nad ony a dveřmi. Mašovická škola může být dobrým příkladem toho, jak sladit požadavky moderní doby s ochranou historických hodnot.

4) Oprava historické poklony u Onšova

V záhumení Onšova stojí rozložitá lípa, která svým stínem chrání historickou poklonu. Na obou se již značně podepsal zub času, lípě navíc zasadila těžkou ránu ledovka v prosinci 2014. Obec Onšov se rozhodla místo upravit. Její péčí byla odborně zrestaurována poklona, lípu zbavili nánosů navážky, která tísnila její kořeny, a naplánovali její odborné ošetření. K dokončení celého záměru obce ještě zbývá vysadit další dvě lípy, které dotvoří celý prostor a pomalu mohou převzít funkci lípy původní, jejímuž postupnému zániku již sebelepší péče nezabrání. Vzpomínka na dřívější obyvatele této krajiny tak znovu získá důstojnost a jiskru.

5) Rekonstrukce stodoly v Popicích

Místní vinař přikoupil ke sklepu i pozemek se starým domem a stodolou, kterou hodlal využít jako pohotovostní technické zázemí a skladovací prostory. Nesáhl však k nejjednoduššímu řešení - stodolu zbourat a vystavět objekt nový dle nejmodernějších technických požadavků. Naopak ocenil historickou hodnotu staré stodoly a rozhodl se přizpůsobit svoje potřeby jejím možnostem. Nápad je o to cennější, že stav stodoly vyžadoval velmi náročnou opravu. Jeden její roh měl tak poškozené zdivo, že bylo nutné jej v podstatě znovu postavit. Na vnějším plášti budovy zůstaly zachovány původní parametry i materiály a všechny prvky opraveny tradičním postupem - hrubé kamenné zdivo, střecha včetně sklonu, přesahů i materiálu krytiny, zdobná dřevěná vrata atd. Zvnějšku nikdo nepozná, že uvnitř je stodola moderně vybavená. Majitel si považuje i dvou mohutných ořešáků, které poskytují dvoru u stodoly blahodárný stín.

6) Oprava a přeměna stodoly v Lukově

Stodola na rozcestí v Lukově přestala sloužit svému účelu. Přestože majitel už nepotřeboval prostor ke skladování zemědělských produktů či strojů, nerozhodl se stodolu zbourat jako nepotřebnou. Velmi citlivým způsobem ji opravil a přeměnil na přívětivé bistro, které nabízí pocestným rozmanité občerstvení. Vnější charakteristika objektu, k níž patří široká vjezdová vrata, hrubá omítka nebo příjemně ukloněná střecha z pálených tašek, zůstala zachována. Staré stodoly patří k typickým stavbám, v nichž je uchována historie našich vesnic. Lukovské bistro je jedním ze zdařilých způsobů, jak tyto hodnotné budovy zachovat a vdechnout jim nový život.

7) Vladimír Hanák - dlouholetá práce pro ochranu přírody Podyjí

Vladimír Hanák je jeden z otců myšlenky založení Národního parku Podyjí. Znojemský rodák, nezapomínající na své město, je celý život profesně spjatý s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy. Přední český zoolog, věnující se obratlovcům, zejména fauně netopýrů, a to v celosvětovém záběru. Po několik desetiletí stál v čele expertů Poradního sboru Chráněné krajinné oblasti Podyjí, posléze byl dlouholetým předsedou Rady Národního parku Podyjí. Významně přispěl k popularizaci přírody na Znojemsku a potřebám její ochrany. Inicioval dlouholetý výzkum netopýrů Ledových slují v Národním parku Podyjí, který doložil unikátnost této lokality v rámci Evropy. Neúnavný rádce, osobnost, která drží nepsaný patronát nad naším národním parkem.