Správa národního parku Podyjí

^{Strakapoud jižní. FOTO: Archiv Správy} 

Podzim a zima jsou mimo jiné obdobím kácení dřevin. Každoročně se v zimě množí žádosti o povolování kácení, stejně jako dotazy veřejnosti, jak v problematice kácení nelesní zeleně postupovat. V posledních dvou letech doznaly právní předpisy upravující povolování tuto problematiku velkých změn. Byla vydána nová, velmi kontroverzní vyhláška č. 189/2013 Sb., která byla nedlouho po svém vzniku opět novelizována (222/2014). Podle našich zkušeností veřejnost novou úpravu povolování kácení dřevin téměř nezaregistrovala, a proto nebude na škodu se s novinkami blíže seznámit.

Kácení v obcích a zahradách

Asi největší novinkou je možnost kácení ovocných dřevin bez povolení v případě, že rostou na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň. Aby nevznikaly dohady o tom, co se počítá mezi ovocné dřeviny, ministerstvo životního prostředí vydalo tento seznam.  V Podyjí se to týká nejen obcí ochranného pásma, ale i třeba zahrádkářských kolonií na Kraví hoře nebo na Hradišti. Informaci o tom, zda se váš pozemek nachází v zastavěném území, zjistíte například v platném územním plánu (jsou k dispozici i v digitální formě na mapovém serveru města Znojma). Kácet bez povolení lze ale jen za určitých podmínek. Jednou z nich je, že dřeviny nejsou součástí stromořadí.

^{Martináč hrušňový. FOTO: Archiv Správy NP Podyjí}

Stromořadí je nově definováno právě výše uvedenou vyhláškou. Stromořadím se rozumí souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy. Pro účel pojmu nevadí, chybí-li v části úseku stromořadí některý strom. Za stromořadí se nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech, školkách a plantážích dřevin. Pozor, tvoří-li dřeviny stromořadí, potřebujeme k jejich kácení povolení bez ohledu na jejich velikost – platí tedy i pro mladé stromky.

Další podmínkou je, že ovocné dřeviny nejsou součástí významného krajinného prvku. Významné krajinné prvky definuje zákon o ochraně přírody (114/1992 Sb., §3 odst. b) a může se stát, že dřeviny, které chcete kácet, rostou například v blízkosti vodního toku nebo rybníka. V tom případě byste měli také požádat o povolení.

Kácejme s rozmyslem

Stejně tak byste měli před kácením zvážit, zda se na vaší dřevině nemůže vyskytovat některý zvláště chráněný druh živočicha. Pokud ano, nejprve byste měli získat povolení ke škodlivému zásahu do jeho biotopu. Výskyt zvláště chráněných druhů je typický pro staré, dožívající dřeviny s výskytem dutin nebo dřevních hub na kmeni nebo větvích. Může se jednat např. o dřevní brouky, jako je např. zlatohlávek skvostný, zdobenci, páchník hnědý nebo roháč obecný. Na ovocných dřevinách mohou žít i housenky chráněného martináče hrušňového. Z ptáků je na porosty ovocných dřevin v blízkosti člověka vázán strakapoud jižní. Rozpoznání biologické hodnoty stromu pro zvláště chráněné druhy nemusí být na první pohled jednoduché. Máte proto možnost se (bezplatně) obrátit například na místního zoologa. Potřebného odborníka najdete na Správě NP Podyjí nebo v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.

Z pohledu druhové ochrany jsou v Podyjí nejcennější například staré ořešáky, třešně nebo hrušně. V posledních letech bylo povoleno kácení desítek těchto dřevin a zvláště u starých ořešáků je jejich tempo ubývání velmi znepokojující. Nyní lze s uvolněním režimu ochrany ovocných dřevin očekávat další pokles počtu přestárlých dřevin.

Správa NP Podyjí proto velmi apeluje na všechny vlastníky starých dřevin, zejména ořešáků, aby před kácením zvážili vždy všechny možnosti. Někdy lze realizovat nenáročná a finančně přijatelná opatření, která mohou životnost a provozní bezpečnost vaší dřeviny prodloužit o řadu let. Jedná se například o bezpečnostní ořez dřevin provedený školeným arboristou. Někdy stačí jednoduchý „kosmetický“ zákrok a dřevina může dále prosperovat.

V krajních případech lze připustit i silnější ořez až do podoby stromového torza, ale to skutečně jen v případě snahy o zachování dřeviny jako biotopu pro určitý druh. To je jedna z dalších novinek, kterou umožňuje nová vyhláška. Připouští aplikaci „nadměrného ořezu“ dřevin, pokud je prováděn například za účelem zlepšení biologické funkce dřeviny, třeba v rámci péče o zvláště chráněný druh. Pokud je nadměrný ořez proveden z jiného důvodu, např. kvůli neznalosti zásad šetrného ořezu, může se jednat o nedovolený zásah do dřevin, za který hrozí vysoká pokuta.

Když už se kácení nevyhnete, pokuste se alespoň vykácené stromy nahradit odpovídající výsadbou mladých stromků, nejlépe „klasických, velkých stromů“, tzv. vysokokmenů. Vysokokmeny, dorůstající až 10 m, které dříve tvořily základ zahrad, ale i rozptýlených výsadeb v krajině, bohužel dnes ustupují praktičtějším zákrskům ovocných dřevin nebo exotickým jehličnanům. Vysoké ovocné stromy vhodně poslouží nejen jako užitková dřevina, ale působí i velmi esteticky a dávají dostatek stínu.

Zapojené dřeviny

Uvedená vyhláška nově pracuje s pojmem zapojeného porostu. Jde o soubor dřevin, v němž se dřeviny vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají. Takové porosty lze odstraňovat bez povolení v případě, že jejich plocha nepřesahuje 40 m2. Pokud ale některá z dřevin v zapojeném porostu přesahuje svým obvodem 80 cm (měřeno ve výšce 130 cm nad zemí), musí se o pokácení této dřeviny požádat. Jako zapojený porost si můžete představit například porost náletových dřevin na zanedbané zahradě nebo stavebních parcelách ležících ladem, přičemž je jedno, zda se jedná o keře nebo stromy.
V platnosti zůstává, že lze bez povolení kácet dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. Opět je ale třeba mít na paměti, že se nesmí jednat o stromořadí, součást významného krajinného prvku nebo biotop zvláště chráněného druhu.

Robert Stejskal, autor je referent pro přírodovědný management lesních a nelesních ekosystémů a entomolog Správy Národního parku Podyjí