Bříza bělokorá – Betula pendula
Středně velký strom s bílým kmenem, u starších exemplářů je rozpukaná černá borka. Dosahuje maximální výšky kmene až 30 m a je to dřevina krátkověká. Květy jsou uspořádány v jehnědách, plodem je drobná nažka s trojlaločnatým podpůrným listenem.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/78/Illustration_Betula_pendula0.jpg
Kde roste: Bříza je silně světlomilná a krátkověká, řadíme ji mezi typické pionýrské dřeviny. Osidluje holé plochy náletem svých lehkých semen. Protože je výrazně nenáročná, osidluje i extrémní stanoviště jako jsou písčiny, skály i sutě nebo bažinaté mokřady. Jako vtroušená dřevina se běžně vyskytuje prakticky ve všech typech lesních porostů.
Využití: Březové dřevo je pórovité, používá se jako výborné palivo a také v nábytkářství pro výrobu třískových desek i dýhy. Již v pravěku se vařením čerstvé mízy získávalo univerzální lepidlo nebo se z kůry zhotovovaly nádoby. Z proutí se tradičně vyrábějí košťata.
Lidové léčitelství: V lidovém léčitelství má bříza nezastupitelné místo. Suché listí má vysoký obsah látek prospěšných lidskému zdraví a proto je využíváno i ve farmaceutickém průmyslu. Tyto látky působí močopudně, antisepticky a podporují vylučování žluče. Šlehání březovými větévkami se odpradávna praktikuje v saunách. Rašící bříza roní sladkou šťávu (březovou vodu) vhodnou k výrobě sirupu, která má využití i v kosmetice.
Mytologie: Bříza je stromem naděje, v člověku rozvíjí cítění, sílu pro řešení problémů a smysl pro rodinu a patřila mezi posvátné stromy prakticky ve všech evropských kulturách. V keltské mytologii byla stromem zasvěcení do poznání dobra a zla. Staří Slované ji vzhledem k časnému rašení považovali za strom spojovaný s novým počátkem, čistotou a světlem. Bříza je národním stromem Ruska a Finska. Bříza bělokorá s listy hluboce laločnatě vykrajovanými je národním stromem Švédska.
cz
CZ
EN
DE
