Správa národního parku Podyjí

^{Mapa studánek a pramenů v Národním parku Podyjí. Klikněte pro větší náhled.}

„Hraběnka Mniszková zřídila a věnovala tuto studánku unaveným poutníkům k osvěžení a svému milovanému údolí pro okrasu", píše se na jedné z nejznámějších podyjských studánek. Ve stopách paní Vranovského zámku se vydala i Správa Národního parku Podyjí. V posledních letech ochranáři obnovili nebo zřídili zhruba desítku studánek a pramenů. 

Letos čeká rekonstrukce hned tří z nich. Novou podobu získá Gruberova studánka v lokalitě Devíti mlýnů, Plačkova studánka na okruhu mezi Čížovem a Hardeggem projde rekonstrukcí. Minulý rok ji poničil vyvrácený strom.  Odborníci se také budou snažit najít nový zdroj vody pro Felicitinu studánku, z jejíhož štítu pochází úvodní citát. Ochranáři také počítají s obnovou další pramenů. Renovovat například chtějí historickou studnu v Trauznickém údolí mezi Konicemi a Popicemi nebo v pramen v rokli pod Kraví horou.

Studánky a prameny jsou blízko značených cest. Mají tak zpestřit a zpříjemnit turistům návštěvu parku. Vyhledávaným místem se ale některé z nich staly i pro místní. Pitná byla  podle přísných hygienických pravidel voda však jen v jedné z nich. A to v Plačkově studánce. Minulý rok ji ale bohužel poničil vyvrácený habr.

Správa Národního parku o většinu z nich pravidelně pečuje. Letos se ochranáři rozhodli do jejich čištění zapojit i školy a mateřské školky v jejich okolí. „Věříme, že si tak děti upevní vztah k místu ve kterém žijí," řekl vedoucí odboru veřejných vztahů Jan Kos. 

Do týdne čištění studánek se předposlední březnový týden zapojí zhruba devadesát dětí z Vranova, Šatova a ze Znojma. Celá akce vyvrcholí v sobotu 26. března vítáním jara u Feliciiny studánky u Vranova nad Dyjí. Od jedné hodiny se tam lidé mohou těšit na písničky, básničky a tancování v podání dětí z místní mateřské školy.

• Prohledněte si prameny a studánky Podyjí v interaktivní MAPĚ
• FOTOGALERIE: Studánky a prameny Národního parku Podyjí

01 Samaritánka
Jedna z nejtajemnější podyjských studánek  je opředená řadou pověstí .  Podle jedné z nich měla víla Samaritánka léčit vodou poutníky od různých nemocí a zachránit i řadu místních před morovou nákazou. Dnešní stavba nad pramenem vznikla v 19. století.  Nejsnáze se k ní lidé dostanou z Hradiště po cestě kolem hřbitova a takzvaných oveček dlouhou alejí. Zpět do Znojma se pak mohou vrátit například Granickým údolím. 

02 Pivcův (Piwetzův) pramen
Jméno po významném členovi Okrašlovacího a zalesňovacího spolku ve Znojmě nese jeden z nejznámějších pramenů v okolí Znojma. Voda v něj už ale bohužel není pitná. Lidé ho mohou nalézt v Gránickém údolí pod vysokým železničním kamenným náspem nedaleko silničního mostu mezi Znojmem a Hradištěm.

03 Cendelínova studánka
Před ústí lávky pro pěší na pravém břehu řeky Dyje pod Kraví horou leží Cendelínova studánka. Známá byla již ve středověku. Až do první čtvrtiny 20.století se udržel starý zvyk jejího čištění studánky.

04 Pramen v Trauznitzském údolí
Nejmladší upravený pramen v Národním parku se nachází v horní časti Trauznitzského údolí mezi Konicemi a Popicemi. Sprava parku na sklonku minulého roku  upravila místo vývěru vody, zřídila zde kamenný odtok a celkově upravila okolí.  Z místa se tak stal zajímavý krajinný prvek.

05 Mariánská studna u kaple na popickém vřesovišti
Jednu z nejromantičtějších scenérií Podyjí nabízí areál  Mariánské kaple na Popickém vřesovišti. Kapli opravila Nadace pro obnovu církevních památek děkanství znojemského v roce 1993 a později zde Nadace nechala vyvrtat i studnu. Návštěvníci  v přilehlých sadem mohou ochutnat původní odrůdy třešní, které sázeli před válkou ještě němečtí obyvatelé Popic.  Areál nejhlubší studny v Podyjí  je na pěší červené stezce mezi Popicemi a Havraníky.  Voda je zde pitná, jen vykazuje zvýšené množství železa.

06 Studánka Pod Lipami
Jedna z nejhezčích přírodních studánek. V roce 2005 Správa Národního parku Podyjí  místo na pěší červené značce mezi Havraníky a Devíti mlýny opravila a dala mu novou podobu.  Podle stáří čtyř vzrostlých lip, které se nad studánkou klenou, ochranáři usuzují, že pramen byl už využíván na přelomu 19. a 20. století.

07 Gruberův pramen
Pohnutou poválečnou historii Němců na znojemsku připomíná Gruberova studánka, pojmenovaná po poslední vlastníkovi stejnojmenného mlýna.  Zanedbaný pramen Správa Národního parku Podyjí obnovila v roce 1994. Letos plánuje i generální rekonstrukci.  Návštěvníci ho naleznou v lokalitě Devíti mlýnů v těsné blízkosti zavěšeného lanového mostu na Šobes.

08 Plačkova studánka
Studánku s nejkvalitnější pitnou vodou v Podyjí Správa parku vybudovala v roce 1995 v hluboké lesní strži při zelené turistické trase vedoucí od turistického přístřešku Keple u Čížova do Hardeggu. V loňském roce se zde vyvrátil veliký habr, který pramen zničil. Rekonstrukce místo čeká v nejbližší době.

09 Mahrova studánka
Zbudována v roce 1994 v blízkosti původní Kočárové cesty u Ledových slují na Vranovsku.  Cestu vystavěli kolem roku 1860 členové Okrašlovacího spolku milovníků přírody ve Vranově.  Cesta vedla k Obelisku postavenému na skalní vyhlídce u Ledových slují. Dnes se sem zájemci dostanou po červené stezce Vranov-Ledové sluje.

10 Felicitina studánka
Felicie, hraběnka Mniszková zřídila a věnovala tuto studánku unaveným poutníkům k osvěžení a svému milovanému údolí pro okraslum, píše se ve štítu klasicistní stavby Felicitiny stůdánky nedaleko Vranovského zámku. Hraběnka ji nechala zřídit v roce 1806. Původní pramen bohužel zanikl. Správa národního parku stále hledá náhradní řešení přívodu vody. Poničenou stavbu ochranáři zrekonstruovali v roce 2001.

11 Studánka hraběnky Heleny Mniszkové
Drobná stavba nedaleko Vranovského zámku vznikla zřejmě na počest Heleny Lubomírské-Mniszkové těsně po její smrti v roce 1876. Budovatelé objektu se zřejmě inspirovali starší Felicitinou studánkou. S největší pravděpodobností šlo o vděčné romantiky pozdního občanského klasicismu z řad vranovských lesníků, řemeslníků a zaměstnanců místní manufaktury na uměleckou kameninu. V roce 2002 ji zorganizovali členové Českého svazu ochránců přírody.

David Grossmann, Petr Lazárek

Článek vyšel ve Znojemském deníku jako součást seriálu k dvacetiletému výročí založení Národního parku Podyjí