Živočichové

Fauna NP Podyjí je velmi zajímavá a rozmanitá, což je dáno zejména polohou, klimatem, geomorfologií a zachovalostí území. Na relativně malém území můžeme najít vedle sebe výrazně teplomilné druhy panonských stepí a na druhé straně typické podhorské druhy hercynských lesů.


V převážně lesnatém údolí řeky Dyje a na jeho okrajích se nacházejí také pestrá společenstva nelesních stanovišť jakou jsou louky, vřesoviště, stepi, křoviny či mokřady a vodní plochy. Každé z těchto stanovišť hostí mnoho typických a zajímavých druhů živočichů.

kudlanka naboznakudlanka nábožná

 

mlok skvrnitymlok skvrnitý

Savci
Z území je potvrzen výskyt 65 druhů. Byl zde zaznamenán výskyt devíti druhů hmyzožravců. Z významných představitelů jmenujme: bělozubku šedou (Crocidura suaveolens) a bělozubku bělobřichou (Crocidura leucodon), jež je zde na hranici svého areálu. Územím rovněž probíhá hranice rozšíření ježka východního (Erinaceus concolor) a ježka západního (Erinaceus europaeus). 

vrapenec malyvrápenec malý

   
Velmi bohatá je fauna letounů (Chiroptera), mezi významnější druhy patří netopýr brvitý (Myotis emarginatus) a vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Z většího počtu zjištěných druhů letounů převládá původní lesní fauna, například netopýr černý (Barbastella barbastellus). Z druhů se širokou ekologickou valencí se vyskytuje netopýr Brandtův (Miotis brandti), mezi nově objevené druhy patří netopýr Myotis alcatoe. Hlodavci jsou zastoupeni 17 druhy. Zalesněné stráně v údolí Dyje jsou domovem plšíka lískového (Muscardinus avellanarius) a plcha velkého (Glis glis), který zde dosahuje neobvyklé populační hustoty. 

plsik liskovyplšík lískový

   
Z dalších lesních hlodavců jmenujme myšici lesní (Apodemus flavicollis) a norníka rudého (Clethrionomys glareolus). Východním okrajem národního parku prochází i hranice rozšíření stepního druhu myšice malooké (Apodemus microps). Prokázán byl také výskyt hraboše mokřadního (Microtus agrestis) a myšky drobné (Micromys minutus) V posledních letech trvale osídlila tok řeky Dyje a jejích přítoků vydra říční (Lutra lutra). Z ostatních šelem trvale obývají území běžné lesní druhy jako kuna lesní (Martes martes) nebo tchoř tmavý (Mustela putorius). Z území je rovněž doložen výskyt tchoře světlého (Mustela eversmanni) a nepůvodního norka amerického (Mustela vison).  Hojný je výskyt běžných druhů sudokopytníků, např.  prasete divokého (Sus scrofa), srnce (Capreolus capreolus), či jelena evropského (Cervus elaphus ). Populace nepůvodního muflona (Ovis musimon) byla v posledních letech silně zredukována.
Ptáci
Na území NP Podyjí byl doposud prokázán výskyt 199 druhů ptáků, hnízdění 140 z nich je prokázané, pravděpodobné nebo možné. 5 druhů, hnízdících v minulosti, bohužel z území zcela vymizelo nebo je zastihneme jen zřídka – jsou to sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), dytík úhorní (Burhinus oedicnemus), skalník zpěvný (Monticola saxatilis) a kavka obecná (Corvus monedula). Podobně je tomu u ledňáčka obecného (Alcedo atthis), jehož pravidelné hnízdiště bylo zatopeno vzdutím Znojemské přehrady, narozdíl od dalších výše uvedených druhů jej však kolem řeky Dyje poměrně často potkáme a ojedinělé zahnízdění může unikat pozornosti.

dudek chocholatydudek chocholatý

   
K druhům, které jsou pro národní park charakteristické a pravidelně zde hnízdí, patří především emblémový pták čáp černý (Ciconia nigra), vázaný hnízdně na starší lesní porosty. Tento biotop spolu s ním obývají např. včelojed lesní (Pernis apivorus), holub doupňák (Columba oenas), puštík obecný (Strix aluco), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), sýkora lužní (Parus montanus), mnohem vzácněji i sýc rousný (Aegolius funereus) nebo lejsek malý (Ficedula parva). V lesích západní části NPP hnízdí ve smíšených párech vrána šedá a vrána černá. Světlejší, teplejší lesy jsou domovem lindušky lesní (Anthus trivialis), rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus), budníčka lesního (Phylloscopus sibilatrix), lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) nebo dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes). Jejich postupný přechod do otevřené krajiny vyhovuje lelkovi lesnímu (Caprimulgus europaeus), dudkovi chocholatému (Upupa epops) či skřivanovi lesnímu (Lullula arborea).

strakapoud jiznistrakapoud jižní

   
Rozsáhlá vřesoviště se skupinami keřů a stromů střídaná starými sady a loukami si oblíbili kalous ušatý (Asio otus), hrdlička divoká (Streptopelia turtur), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), cvrčilka zelená (Locustella naevia), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio), žluva hajní (Oriolus oriolus), konopka obecná (Carduelis cannabina) nebo strnad luční (Miliaria calandra). U řeky Dyje, která tvoří osu území, lze v hnízdní době zastihnout strakapouda malého (Dendrocopos minor), konipasa bílého i horského (Mitacilla alba a M. cinerea), skorce vodního (Cinclus cinclus) či cvrčilku říční (Locustella fluviatilis). V teplých večerech loví nad vodou rorýsi obecní (Apus apus), vlaštovky obecné (Hirundo rustica) nebo jiřičky obecné (Delichon urbica), vzácně i břehule říční (Riparia riparia) či rychlý dravec ostříž lesní (Falco subbuteo). Skalnaté svahy říčního kaňonu jsou hnízdištěm několika párů výra velkého (Bubo bubo), často zde na skalních ostrožnách odpočívají volavky popelavé (Ardea cinerea).
V zimě oživují říční údolí hlučná hejna čížků lesních (Carduelis spinus), na výjimečně zamrzající vodě lze zastihnout skupinky labutí velkých (Cygnus olor) a kachen divokých (Anas platyrhynchos). V otevřené krajině národního parku loví motáci piliši (Circus cyaneus), střídající zde odlétající příbuzné motáky pochopy a motáky lužní (Circus aeruginosus a C. pygargus), na menší kořist se zaměřuje ťuhýk šedý (Lanius excubitor).  

pevuska podhornipěvuška podhorní

   
K nejvzácnějším zimním hostům patří zedníček skalní (Tichodroma muraria) a pěvuška podhorní (Prunella collaris).

 

Plazi

V Podyjí byl zjištěn výskyt 7 druhů plazů.  Pravděpodobně reliktní je výskyt užovky stromové (Elaphe longissima). 

uzovka stromovaužovka stromová

   
Na vhodných stanovištích byl zjištěn tento plaz od Znojma až po Vranov nad Dyjí (Znojmo - hrad, Hradiště, Papírna, Nový Hrádek, Vraní skála, Kozí stezky atd.). Je známá rovněž z rakouské strany (např. Karlslust, Umlaufberg). V celém úseku řeky od Vranova nad Dyjí po Znojmo je častá užovka podplamatá (Natrix tesselata). Na lesostepních a vřesovištních lokalitách je dominujícím plazem užovka hladká (Coronella austriaca). Můžeme ji nalézt například na Hradišťských terasách, Kraví hoře, Havranickém vřesovišti, nad Papírnou atd. Výskyt zmije obecné (Vipera berus) byl prokázán v roce 2005 u Čížova.
Ještěrka zelená (Lacerta viridis) je nejnápadnějším zástupcem plazů na lesostepních lokalitách, vřesovištích a skalních ostrožnách v údolí Dyje. 

jesterka zelenaještěrka zelená

   
Na těchto stanovištích se vyskytuje v celém území národního parku od Hnanic až po Vranov nad Dyjí. Určitě nejhojnějším druhem je ještěrka obecná (Lacerta agilis). V celé ploše národního parku je rovněž zastoupen slepýš křehký (Anguis fragilis).



Obojživelníci

 

Z území je doložen výskyt 13 druhů obojživelníků. Téměř všude se v zalesněné části v dosahu údolí Dyje vyskytuje celkem hojně mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Mlok zde má vhodné životní podmínky díky bohaté potravní nabídce a příhodnému mikroklimatu. V některých místech se vyskytuje opravdu velmi hojně, zejména v hluboce zaříznutých bočních údolích (Mločí údolí) a fragmentech pralesových porostů (Ledové sluje). 

colek obecnyčolek obecný

   
Z čolků byl zatím prokázán pouze čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus) a čolek dravý (Triturus carnifex). Druhové spektrum obojživelníků je limitováno nedostatkem stojatých vod v NP. Ropucha obecná (Bufo bufo) i ropucha zelená (Bufo viridis) jsou poměrně hojné, zejména v okolí sídel. Druhý druh pak především v sušší východní části NP (okolí Znojma, Popice, Hnánice). Kuňka obecná (Bombina bombina) se vyskytuje velmi lokálně a nehojně (např. Hradiště, Havraníky, Popice ). Pravidelně je zjišťována rovněž blatnice skvrnitá (Palobates fuscus) od Havraníků a Hnánic. Skokany zastupuje zejména skokan štíhlý (Rana dalmatina), 

skokan stihlyskokan štíhlý

   
který je hojný na celé ploše národního parku na všech typech stanovišť. Vzácnější je pak skokan hnědý (Rana temporaria). Z jediné lokality u Čížova je zatím hlášen skokan ostronosý (Rana arvalis). Ze zelených skokanů byl zjištěn skokan zelený (Rana eculenta) a skokan skřehotavý (Rana ridibunda).
Ryby

 

Na území NP Podyjí bylo doposud zjištěno 39 druhů ryb. Úsek Dyje v národním parku je výrazně poznamenán vodními díly Vranov nad Dyjí a Znojmo. Vybudování vodní nádrže ve Vranově nad Dyjí v 30. letech zapříčinilo změnu vodního ekosystému a významně poznamenalo druhovou skladbu a populační dynamiku ichtyofauny.

 

plotice obecnaplotice obecná

   
Dnes je v celém úseku Dyje v Národním parku Podyjí početnost i druhové složení ryb víceméně určováno umělým zarybňováním, sportovním rybolovem a také predačním tlakem kormorána velkého. Vysazován je především pstruh obecný (Salmo trutta m. fario) a lipan podhorní (Thymallus thymallus). V některých úsecích se dosud vyskytují i druhy parmového pásma, např. parma obecná (Barbus barbus) a ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus). V přirozeném toku řeky je všude hojná vranka obecná (Cottus gobio), jelec proudník (Leuciscus leuciscus), místně pak i jelec tloušť (Leuciscus cephalus). Zoologicky významnější jsou nálezy hrouzka obecného (Gobio gobio), sekavce písečného (Cobitis taenia), ježdíka obecného (Gymnocephalus cernua) a mřenky mramorované (Noemacheilus barbatus). Složení rybí obsádky vodních nádrží je závislé na záměrném či náhodném vysazování ryb člověkem. Významná je populace mizejícího karase obecného (Carassius carassius) v něktrých tůních a rybnících v okolí Podmolí. Z nepůvodních druhů ryb se v nádržích hojně vyskytuje střevlička východní (Pseudorasbora parva) a karas stříbřitý (Carassius auratus). Vysazování sivena amerického (Salvelinus fontinalis) a pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) do řeky Dyje na území NP již bylo zastaveno.
Bezobratlí
Území NP Podyjí patří z hlediska druhového složení k nejbohatším územím v České republice. V posledních letech byly podrobněji zkoumány zejména některé řády hmyzu a výsledky těchto průzkumů přinášejí stále nové informace o významu území a o jeho pestrosti. Každoročně jsou publikovány z Podyjí nové druhy hmyzu pro území ČR.
Velmi pestrá a zajímavá je fauna stepních trávníků, vřesovišť a úhorů zejména ve východní části NP. Zde se nejvíce projevuje vliv panonské oblasti s řadou typických druhů bezlesí. Mezi nejnápadnější živočichy v těchto biotopech patří kudlanka nábožná (Mantis religiosa), řada druhů denních motýlů, jako např. pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), hnědásek podunajský (Melitaea britomartis) nebo některé druhy vřetenušek (Zygaenidae). Z brouků patří k typickým druhům kozlíček písečný (Dorcadion pedestre), zlatohlávek uherský (Potosia hungarica) či řada druhů nosatců,např. na vřesu žijící  Micrelus ericae nebo Bagous diglyptus vázaný na lomikameny. Běžným druhem je cvrček polní (Grylus campestris) a saranče modrokřídlá (Sphingonotus coerulans). Z bohaté fauny pavouků se na stepních lokalitách vyskytují např. nápadní stepníci z rodu Eresus. Velmi pestré společenstvo bezobratlých, zejména brouků a motýlů, je vázáno na porosty náletových dřevin, jako jsou bříza, hloh, třešeň nebo osika. Mezi  významné zástupce patří např. bourovec trnkový (Eriogaster catax) žijící zejména na solitérních hlozích, krasec vidličnatý (Dicerca furcata), krasec Agrilus guerini nebo střevlíček Lebia marginata.  K významným biotopům vzniklým a udržovaným lidskou činností patří údolní louky. Na pravidelném kosení luk jsou závislé nejen luční rostliny, ale i na ně vázané druhy hmyzu. Početnou složkou lučních brouků jsou nosatčíci (Apionidae), na kvetoucích rostlinách můžeme zastihnout řadu druhů motýlů i z lesních biotopů. Mezi početné druhy patří např. okáč ovsový (Minois dryas). Na loukách v dosahu světlých lesů s podrostem dymnivek se vyskytuje jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne). Zejména v západní části území se dochovaly fragmenty vlhkých až podmáčených luk. Zajímavý je v těchto biotopech výskyt perleťovce kopřivového (Brenthis ino), typickým obyvatelem je nosatec Notaris scirpi nebo rákosníček Plateumaris consimilis. Řada luk přestala být po vysídlení území obhospodařována a dnes jsou většinou zarostlé lesem, nejčastěji v podobě olšin. Fragmenty lužních lesů osídluje opět specifická fauna, z brouků byly zjištěny např. nosatci Anoplus roboris a Rhynchaenus testaceus. Mezi běžné druhy střevlíků patří Carabus granulatus či Platynus assimilis. Na usychajících olších žije krasec Dicerca alni nebo tesařík Necydalis major. Křovinaté stráně, remízky a okraje lesů patří mezi významná stanoviště s řadou zajímavých živočichů. Na brslenu evropském byl nalezen nosatec Eucoeliodes mirabilis, na osluněných porostech trnek se vyvíjejí housenky otakárka ovocného (Iphiclides podalirius), v usychajících keřích janovce metlatého žije tesařík Deilus fugax, krasec Agrilus croaticus nebo krasec Anthaxia funerula. Jižně exponované lesní okraje a lesostepi ve východní části NP obývá početná populace pakudlanky jižní (Mantispa styriaca), jejíž larvy se vyvíjejí v kokonech pavouků slíďáků. Rozvolněné teplomilné doubravy na jižně exponovaných svazích a hranách údolí jsou domovem mnoha druhů vázaných na duby, poměrně hojně se zde vyskytují některé významné druhy brouků jako tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), roháč obecný (Lucanus cervus), zlatohlávek Potosia affinis, krasci Acmaeoderella flavofasciata nebo Nalanda fulgidicollis. Pralesovité fragmenty podhorských a suťových lesů s velkým podílem mrtvého dřeva osidluje mnoho druhů xylofágních druhů hmyzu. Z významnějších zástupců brouků např. tesařík Stictoleptura erythroptera, kovařík Limoniscus violaceus či nosatec Cotaster uncipes. Vodní biotopy jsou reprezentovány zejména tokem řeky Dyje, který je však díky nevhodným podmínkám pod Vranovskou přehradní nádrží z pohledu bezobratlých živočichů poměrně chudý. Místy se vyskytují motýlice obecná a lesklá (Calopteryx virgo a C. splendens), na štěrkových náplavech byly zjištěny některé vzácnější druhy střevlíků např. Bembidion modestum a Perileptus areolatus. Přítoky Dyje jsou většinou drobné potoky, které v době letního sucha vysychají. Ze zajímavějších druhů byl zjištěn strumičník zlatooký (Omylus fulvicephalus), v okolí vodních nádrží se v potocích vyskytují nepočetné populace raka říčního (Astacus astacus). Specifickým vodním biotopem jsou lesní tůně a mokřady. Ty jsou významné zejména pestrým společenstvem vodních brouků (Dytiscidae, Hydrophilidae), významný je opakovaný nález žábronožky sněžní (Eubranchipus grubii) nedaleko Podmolí. Drobné rybníky a nádrže jsou rovněž poměrně bohaté na faunu vodních brouků, zejména ve východní části NP a v ochranném pásmu byly zjištěny některé faunisticky zajímavé nálezy např. potápníci Bidessus unistriatus, Laccophilus poecilus a další. Mezi zajímavější zástupce vážek patří vážka hnědoskvrnná (Orthetrum brunneum) vážka tmavá (Sympetrum danae) a šidélko huňaté (Coenagrion scitulum).


Podrobné zoologické články: