Zemědělství, Národní park Podyjí

Území Národního parku Podyjí, ale především jeho ochranného pásma netvoří pouze lesy, ale také obhospodařovaná zemědělská krajina. Jelikož se mnohdy intenzivní zemědělské technologie příliš neslučují se zájmy ochrany přírody a krajiny, je nutno hledat vyvážený kompromis mezi přísnou ochranou tohoto území a zájmy hospodařících subjektů. Strategie Správy NP Podyjí v oblasti zemědělského hospodaření se opírá především o cíle a poslání národního parku a smysl jeho ochranného pásma. Cílem není likvidace zemědělství v tomto území, ale pokud možno vyloučení jeho negativních vlivů na území NP. Pozitivním přínosem zde je a stále více bude jeho krajinotvorná funkce a vytváření podmínek pro populace celé řady vzácných a ohrožených druhů organismů.

Je samozřejmé, že na vlastním území národního parku musí být způsoby zemědělského hospodaření nejextenzivnější a nejšetrnější, aby tak odpovídaly základním ochranným podmínkám národního parku, které použití intenzivních způsobů hospodaření přímo zakazují. Proto jsou pro území národního parku nejvhodnější systémy ekologického zemědělství, které odpovídají postupům dle zákona č. 242/ 2000 Sb. a Nařízení Rady (ES) č. 2092/1991. Na území ochranného pásma, které tvoří přechodovou zónu mezi klasickou intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinou a zvláště chráněným územím jsou pak vhodné jednak systémy ekologického zemědělství nebo integrované produkce.

Přímo na území parku patří mezi nejčastěji obhospodařované kultury trvalý travní porost. Jedná se především o louky podél Dyje, které většinou ve vlastní režii obhospodařuje Správa NP. Je to umožněno díky dotačnímu titulu „Program péče o krajinu“, který spravuje Ministerstvo životního prostředí.

Louka pod Šobesem

Plošně je největší zemědělsky obhospodařovanou plochou tzv. čížovská enkláva, což je území v okolí obce Čížov. Zde hospodaří akciová společnost Podyjí a.s. se sídlem v Horním Břečkově. Některé plochy původně orné půdy zde byly nahrazeny kulturou trvalý travní porost a správa národního parku hodlá tento trend nadále podporovat. Je nutno si uvědomit, že reliéf krajiny tvoří hluboce zaříznuté údolí a proto veškerá voda z polí, mnohdy kontaminovaná živinami či chemickými prostředky na ochranu rostlin stéká do nejcennějších partií národního parku a dále do řeky Dyje. Dochází tak k nežádoucí erozi, ruderalizaci a toxickému působení reziduí na vzácná rostlinná či živočišná společenstva. Další plochy trvalých travních porostů jsou obhospodařovány jako louky či pastviny většími či menšími zemědělskými podniky prakticky na celém území ochranného pásma.

Další, v národním parku i jeho ochranném pásmu často se vyskytující kulturou, jsou vinice. Nejznámější a i vinařskou veřejností velmi oceňovanou polohou je vinice Šobes. Zde hospodaří na většině plochy společnost Znovín Znojmo a.s. se sídlem v Šatově.. Na tomto území se hospodařilo již ve středověku. Díky extenzivním způsobům hospodaření v minulosti se na okrajích lokality i na opěrných zídkách uvnitř vyvinula velmi vzácná a unikátní společenstva. Proto vzhledem k tradici i v souladu s Plánem péče o Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo je plánováno i v budoucnu pokračovat v hospodaření na tomto území, avšak samozřejmě s určitým stupněm omezení jeho intenzity. Ideálními postupy jsou proto i zde způsoby ekologického zemědělství.

Vinice u Havraníků

Dalšími zemědělsky obhospodařovanými plochami v národním parku jsou vřesoviště a stepní trávníky. Tato unikátní společenstva, nacházející se především ve východní části parku, vznikla ve středověku většinou na místech vyklučených teplomilných doubrav, někde na území primárního bezlesí. Dlouhodobou pastvou tak vznikla území s mimořádnými přírodovědnými, ale i krajinářskými hodnotami. Jedná se o plochy na znojemské Kraví hoře, na území bývalé vojenské střelnice v Mašovicích a plochy vřesovišť a stepních trávníků v okolí obcí Konice, Popice, Havraníky a Hnanice. Nejefektivnějším, ale zároveň nejšetrnějším způsobem hospodaření na těchto lokalitách je pastva, v současnosti především pastva ovcí a koz. Tuto činnost zajišťuje několik zemědělských subjektů, finančně je opět zajištěna především díky dotačnímu titulu „Program péče o krajinu“. Je velmi nadějné, že firma pana Petra Kosmáka, který provozuje pastvu na Kraví hoře a péči o louky v jejím okolí postupně přechází do systému ekologického zemědělství, který je, jak už bylo řečeno, nejvhodnějším systémem péče o zemědělské pozemky ve zvláště chráněném území, kterým Národní park Podyjí je.

Vřesoviště u Hnánic

Nemůžeme také nezmínit plochy orné půdy na celém území ochranného pásma národního parku. Hlavním úkolem ochranného pásma národního parku je jeho ochrana před rušivými vlivy z okolí. V ochranném pásmu je proto záměrem správy národního parku dobudování funkčního územního systému ekologické stability a ochrana lokalit, které jsou významnými krajinnými prvky či zvláště chráněnými územími v kategorii přírodní památka. Prakticky to znamená rozdělení příliš velkých půdních bloků s kulturou orná, výsadbu alejí, remízů a biokoridorů, nahrazení kultury orná kulturou trvalý travní porost na svažitých terénech či v blízkosti přírodovědně či krajinářsky cenných lokalit. Jde samozřejmě o dlouhodobý proces, ve kterém musí dojít ke konsensu s hospodařícími zemědělskými subjekty.

Orná půda u Lukova

Z oblasti zemědělského hospodaření je nutno zmínit i oblast chovu hospodářských zvířat. Kromě již zmíněného pastvinářství na plochách vřesovišť a stepních trávníků je větším objektem areál s chovem dojnic v Horním Břečkově, drůbežárna v Lukově a výkrmny prasat v Lesné a v Podmolí.

Velmi specifickým způsobem zemědělského hospodaření je obnova úhorových společenstev na několika pokusných plochách v národním parku a jeho ochranném pásmu. Systémy úhorového hospodaření zažívají v současné době renesanci a to nejenom kvůli ochraně přírodovědně cenných druhů a společenstev, ale i kvůli současném růstu objemu hospodaření v systémech ekologického zemědělství. Jde o aktivitu oddělení speciální ochrany přírody, která tak zajišťuje možnost obnovy vzácných společenstev a biotopů zvláště chráněných druhů rostlin. Bližší informace o této činnosti naleznete v příspěvku oddělení speciální ochrany přírody.

Se změnou společenského klimatu, stále větším důrazem kladeným na principy trvale udržitelného rozvoje, značným růstem poptávky i prodeje zemědělských produktů v kategorii „bio“ a i s tím související dotační politiky státu i Evropské unie lze předpokládat, že dojde k postupné specializaci některých zemědělských subjektů i v oblasti Podyjí právě na systémy ekologického zemědělství či integrované produkce. Je zcela evidentní, že Správa Národního parku Podyjí tento trend jednoznačně podporuje.

Studie "Obnova ekologické stability zemědělské krajiny na vybraném území kolem "Národního parku Podyjí"

autor: Ing. Helena Zbořilová, Hydroeko Brno

Brno, 2006

Tato studie byla vypracována za účelem vytvoření odborného podkladu s cílem komplexního řešení pro uplatňování krajinotvorných programů, směřujících k obnovení základních funkcí krajiny a k posílení její ekologické stability. Zároveň bylo jejím smyslem vytvoření odborného podkladu pro komplexní pozemkové úpravy a územně plánovací dokumentace a také vytvoření územně-analytických podkladů z oblasti ochrany přírody a krajiny.