Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.

UPOZORNĚNÍ: Jedná se o pracovní dokument, který nelze považovat za závazný. Závazné je pouze znění zákona publikované ve Sbírce zákonů.   

114/1992 Sb.

   ZÁKON

   České národní rady

   ze dne 19. února 1992

   o ochraně přírody a krajiny

   Změna: 347/1992 Sb.

   Změna: 289/1995 Sb.

   Změna: 3/1997 Sb.

   Změna: 16/1997 Sb.

   Změna: 123/1998 Sb.

   Změna: 161/1999 Sb., 238/1999 Sb.

   Změna: 132/2000 Sb.

   Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.

   Změna: 168/2004 Sb.

   Změna: 218/2004 Sb.

   Změna: 100/2004 Sb.

   Změna: 387/2005 Sb.

   Změna: 444/2005 Sb.

   Změna: 222/2006 Sb.

   Změna: 186/2006 Sb.

   Změna: 124/2008 Sb.

   Změna: 167/2008 Sb.

   Změna: 312/2008 Sb.

   Změna: 291/2009 Sb.

   Změna: 349/2009 Sb.

   Změna: 223/2009 Sb.

   Změna: 381/2009 Sb.

   Změna: 227/2009 Sb.

   Změna: 281/2009 Sb.

   Změna: 350/2012 Sb.

   Změna: 64/2014 Sb.

   Změna: 175/2014 Sb.

   Změna: 250/2014 Sb.

   Změna: 39/2015 Sb.

   Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

   ČÁST PRVNÍ

   Úvodní ustanovení

   § 1

   Účel zákona

   Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců

   pozemků  přispět  k  udržení  a  obnově přírodní rovnováhy v krajině, k

   ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému

   hospodaření   s  přírodními  zdroji  a  vytvořit  v  souladu  s  právem

   Evropských  společenství^1c)  v  České  republice soustavu Natura 2000.

   Přitom  je  nutno  zohlednit  hospodářské,  sociální a kulturní potřeby

   obyvatel a regionální a místní poměry.

   § 2

   Ochrana přírody a krajiny

   (1)  Ochranou  přírody  a  krajiny  se  podle tohoto zákona rozumí dále

   vymezená  péče  státu  a  fyzických  i  právnických osob o volně žijící

   živočichy,  planě  rostoucí  rostliny a jejich společenstva, o nerosty,

   horniny,  paleontologické  nálezy a geologické celky, péče o ekologické

   systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.

   (2) Ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona se zajišťuje zejména

   a) ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny,

   b)  obecnou  ochranou  druhů  planě rostoucích rostlin a volně žijících

   živočichů  a  zvláštní  ochranou  těch  druhů,  které  jsou  vzácné  či

   ohrožené,   pozitivním   ovlivňováním   jejich   vývoje   v  přírodě  a

   zabezpečováním předpokladů pro jejich zachování, popřípadě i za použití

   zvláštních pěstebních a odchovných zařízení,

   c)  ochranou  vybraných  nalezišť  nerostů,  paleontologických nálezů a

   geomorfologických  a  geologických  jevů  i zvláštní ochranou vybraných

   nerostů,

   d) ochranou dřevin rostoucích mimo les,

   e) vytvářením sítě zvláště chráněných území a péčí o ně,

   f)  účastí  na tvorbě a schvalování lesních hospodářských plánů s cílem

   zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření,

   g) spoluúčastí v procesu územního plánování a stavebního řízení s cílem

   prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny,

   h) účastí na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách,

   i)   ovlivňováním  vodního  hospodaření  v  krajině  s  cílem  udržovat

   přirozené  podmínky  pro  život  vodních  a  mokřadních  ekosystémů při

   zachování  přirozeného  charakteru  a  přírodě blízkého vzhledu vodních

   toků a ploch a mokřadů,

   j)   obnovou   a  vytvářením  nových  přírodně  hodnotných  ekosystémů,

   například  při  rekultivacích  a  jiných velkých změnách ve struktuře a

   využívání krajiny,

   k)   ochranou   krajiny   pro  ekologicky  vhodné  formy  hospodářského

   využívání, turistiky a rekreace.

   § 3

   Vymezení pojmů

   (1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto

   a)  územní  systém  ekologické  stability  krajiny  (dále  jen  "systém

   ekologické  stability")  je  vzájemně  propojený  soubor  přirozených i

   pozměněných,  avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní

   rovnováhu.  Rozlišuje  se  místní,  regionální  a  nadregionální systém

   ekologické stability,

   b)  významný  krajinný  prvek  jako  ekologicky,  geomorfologicky  nebo

   esteticky  hodnotná  část  krajiny  utváří  její  typický  vzhled  nebo

   přispívá  k  udržení  její  stability. Významnými krajinnými prvky jsou

   lesy,  rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou

   jimi  jiné  části  krajiny,  které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany

   přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky,

   remízy,  meze,  trvalé  travní  plochy, naleziště nerostů a zkamenělin,

   umělé  i  přirozené  skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i

   cenné  plochy  porostů  sídelních  útvarů  včetně historických zahrad a

   parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata (písmeno

   f),

   c)  planě  rostoucí  rostlina  (dále  jen  "rostlina")  je jedinec nebo

   kolonie  rostlinných  druhů  včetně  hub, jejichž populace se udržují v

   přírodě  samovolně.  Rostlinou  jsou  všechny  její podzemní i nadzemní

   části,

   d)  volně  žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného

   druhu,  jehož  populace  se  udržují  v  přírodě samovolně, a to včetně

   jedince  odchovaného  v  lidské  péči  vypuštěného v souladu s právními

   předpisy  do  přírody.  Živočichem  se  rozumí  všechna vývojová stadia

   daného  jedince. Jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za

   volně žijícího živočicha nepovažuje,

   e)  živočich  odchovaný  v  lidské  péči  je  jedinec živočišného druhu

   narozený  a  odchovaný v kontrolovaném prostředí^1) jako potomek rodičů

   získaných  v  souladu  s  tímto  zákonem  a právními předpisy v oblasti

   obchodování s ohroženými druhy^1a),

   f)  záchranná  stanice  je zařízení, které na konkrétně vymezeném území

   působnosti   zajišťuje  komplexní  péči  o  všechny  živočichy  dočasně

   neschopné  přežít  ve  volné  přírodě  s  cílem navrátit je do přírody,

   živočichům  trvale  neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje, je-li

   to  vhodné  a  účelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající

   dlouhodobou  péči,  poskytuje informace o příčinách ohrožení a vhodných

   způsobech ochrany živočichů a může spolupracovat při provádění opatření

   k předcházení zraňování nebo úhynu živočichů,

   g)  živočišný  nebo  rostlinný  druh  je  rovněž  systematická jednotka

   nižšího řádu,

   h)  zvláště chráněná část přírody je velmi významná nebo jedinečná část

   živé  či  neživé  přírody;  může jí být část krajiny, geologický útvar,

   strom,  živočich,  rostlina  a  nerost,  vyhlášený  ke zvláštní ochraně

   státním orgánem podle části třetí nebo páté tohoto zákona,

   i)  dřevina  rostoucí  mimo  les  (dále  jen "dřevina") je strom či keř

   rostoucí  jednotlivě  i  ve  skupinách  ve  volné krajině i v sídelních

   útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond,^1)

   j)  paleontologický  nález  je  věc,  která  je významným dokladem nebo

   pozůstatkem života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti,

   k)  biotop  je  soubor  veškerých  neživých a živých činitelů, které ve

   vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu,

   populace,  společenstva.  Biotop  je  takové  místní  prostředí,  které

   splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů,

   l)  ekosystém  je  funkční  soustava živých a neživých složek životního

   prostředí,  jež  jsou  navzájem  spojeny výměnou látek, tokem energie a

   předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém

   prostoru a čase,

   m)  krajina  je  část  zemského  povrchu  s charakteristickým reliéfem,

   tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky,

   n)  přírodní  stanoviště je přírodní nebo polopřírodní suchozemská nebo

   vodní plocha, která je vymezena na základě geografických charakteristik

   a charakteristik živé a neživé přírody,

   o)  přírodní  stanoviště  v  zájmu  Evropských  společenství  (dále jen

   "evropská  stanoviště")  jsou  přírodní  stanoviště  na evropském území

   členských  států Evropských společenství těch typů, které jsou ohroženy

   vymizením  ve svém přirozeném areálu rozšíření nebo mají malý přirozený

   areál rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých přirozených

   vlastností nebo představují výjimečné příklady typických charakteristik

   jedné  nebo  více  z  biogeografických  oblastí, a která jsou stanovena

   právními   předpisy  Evropských  společenství;^1b)  jako  prioritní  se

   označují  ty  typy  evropských stanovišť, které jsou na evropském území

   členských  států Evropských společenství ohrožené vymizením, za jejichž

   zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou

   stanovené právními předpisy Evropských společenství,^1e)

   p)  druhy  v zájmu Evropských společenství (dále jen "evropsky významné

   druhy")  jsou  druhy  na  evropském  území  členských  států Evropských

   společenství, které jsou ohrožené, zranitelné, vzácné nebo endemické, a

   které  jsou  stanovené  právními  předpisy Evropských společenství;^1c)

   jako prioritní se označují evropsky významné druhy, vyžadující zvláštní

   územní   ochranu,  za  jejichž  zachování  mají  Evropská  společenství

   zvláštní   odpovědnost,   a  které  jsou  stanovené  právními  předpisy

   Evropských společenství,^1d)

   q)  evropsky  významná  lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní

   ochranu1e) a splňující podmínky podle § 45a odst. 1, která

   1.  byla  zařazena  do  seznamu lokalit nacházejících se na území České

   republiky  vybraných  na základě kritérií stanovených právními předpisy

   Evropských  společenství1e)  a  vyžadujících  územní  ochranu (dále jen

   "národní  seznam"),  a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit

   významných pro Evropská společenství (dále jen "evropský seznam"),

   2.  splňuje  podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam

   zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo

   prioritní  druh,  a  o  jejímž  zařazení  do  evropského  seznamu  se s

   Evropskou  komisí  (dále jen "Komise") jedná, a to až do doby, kdy se o

   zařazení nebo nezařazení lokality dohodne Česká republika s Komisí nebo

   do rozhodnutí Rady Evropské unie (dále jen "sporná lokalita"), nebo

   3. byla zařazena do evropského seznamu,

   r)  Natura  2000^1g)  je celistvá evropská soustava území se stanoveným

   stupněm  ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť^1d)

   a  stanoviště  evropsky významných druhů^1f) v jejich přirozeném areálu

   rozšíření  ve  stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní

   tento  stav  obnovit.  Na  území České republiky je Natura 2000 tvořena

   vymezenými   ptačími   oblastmi   a   vyhlášenými  evropsky  významnými

   lokalitami,

   s)  stav  přírodního  stanoviště  z  hlediska  ochrany  se  považuje za

   "příznivý",  pokud  jeho  přirozený  areál  rozšíření a plochy, které v

   rámci   tohoto  areálu  pokrývá,  jsou  stabilní  nebo  se  zvětšují  a

   specifická  struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé

   zachování,  existují  a  budou  pravděpodobně  v dohledné době i nadále

   existovat, a stav jeho typických druhů z hlediska ochrany je příznivý,

   t)  stav  druhu z hlediska ochrany je považován za "příznivý", jestliže

   údaje   o   populační  dynamice  příslušného  druhu  naznačují,  že  se

   dlouhodobě   udržuje   jako   životaschopný   prvek   svého  přírodního

   stanoviště,  a  přirozený  areál  rozšíření  druhu není a pravděpodobně

   nebude  v dohledné budoucnosti omezen, a existují a pravděpodobně budou

   v  dohledné  době  i  nadále  existovat  dostatečně  velká stanoviště k

   dlouhodobému zachování jeho populací,

   u) celistvostí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti se rozumí

   soudržnost  ekologických  struktur  a funkcí evropsky významné lokality

   anebo ptačí oblasti posuzovaná ve vztahu k předmětům jejich ochrany,

   v) chov je jakékoliv držení živočicha v zajetí.

   (2)  Typy  evropských  stanovišť  a  evropsky  významné druhy, které se

   vyskytují  na  území  České  republiky,  stanoví Ministerstvo životního

   prostředí  prováděcím  právním  předpisem.  U evropsky významných druhů

   označí   ty,   které   vyžadují   podle  právních  předpisů  Evropských

   společenství zvláštní územní ochranu.^1f)

   ČÁST DRUHÁ

   Obecná ochrana přírody a krajiny

   § 4

   Základní povinnosti při obecné ochraně přírody

   (1)  Vymezení  systému  ekologické  stability, zajišťujícího uchování a

   reprodukci  přírodního  bohatství,  příznivé  působení  na  okolní méně

   stabilní  části  krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání

   krajiny  stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a

   ochrany  přírody  ve  spolupráci  s  orgány  vodohospodářskými, ochrany

   zemědělského  půdního  fondu  a  státní  správy  lesního  hospodářství.

   Ochrana  systému  ekologické  stability je povinností všech vlastníků a

   uživatelů  pozemků  tvořících  jeho  základ; jeho vytváření je veřejným

   zájmem,   na  kterém  se  podílejí  vlastníci  pozemků,  obce  i  stát.

   Podrobnosti   vymezení  a  hodnocení  systému  ekologické  stability  a

   podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření stanoví

   Ministerstvo    životního   prostředí   České   republiky   (dále   jen

   "Ministerstvo životního prostředí") obecně závazným právním předpisem.

   (2)  Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením.

   Využívají  se  pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k

   ohrožení  nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by

   mohly  vést  k  poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo

   ohrožení  či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten,

   kdo  takové  zásahy  zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany

   přírody.  Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové

   úpravy,  změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků

   a  nádrží  a  těžba  nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných

   prvků  stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním

   předpisem.

   (3)  Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody z hlediska tohoto zákona

   je   také   nezbytné   ke   schválení  lesních  hospodářských  plánů  a

   protokolárnímu  předání lesních hospodářských osnov^2), k odlesňování a

   zalesňování  pozemků  nad  0,5  ha  a k výstavbě lesních cest a lesních

   melioračních   systémů.   K  pěstebním  a  těžebním  zásahům  v  lesích

   prováděným  v  souladu  s  lesním hospodářským plánem nebo protokolárně

   převzatou  lesní  hospodářskou  osnovou a při nahodilé těžbě se závazné

   stanovisko  orgánu  ochrany  přírody  nevyžaduje. Závazné stanovisko ke

   schválení  lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních

   hospodářských  osnov  se  vydává  na  žádost  příslušného orgánu státní

   správy lesů. K závazným stanoviskům vydaným po lhůtě 60 dnů od doručení

   žádosti  příslušnému  orgánu  ochrany  přírody se nepřihlíží. Požádá-li

   vlastník^3a)  o  předběžnou  informaci podle § 90 odst. 17 o podmínkách

   vydání   souhlasného   závazného   stanoviska   ke   schválení  lesního

   hospodářského  plánu, příslušný orgán tuto informaci poskytne zpravidla

   ke  dni  konání  základního  šetření,  nejpozději do 60 dnů od obdržení

   žádosti.

   (4) V rámci řízení o vydání závazného stanoviska podle odstavce 3 orgán

   ochrany  přírody  provede také hodnocení důsledků lesních hospodářských

   plánů a lesních hospodářských osnov pro evropsky významné lokality nebo

   ptačí   oblasti.   Orgán   ochrany  přírody  nevydá  souhlasné  závazné

   stanovisko  ke  schválení  lesních hospodářských plánů a protokolárnímu

   předání  lesních  hospodářských osnov, pokud by měly významný negativní

   vliv  na příznivý stav předmětu ochrany evropsky významné lokality nebo

   ptačí  oblasti.  V  ostatních  případech  orgán  ochrany  přírody  vydá

   souhlasné  závazné  stanovisko. Závazné stanovisko ke schválení lesních

   hospodářských  plánů  a  protokolárnímu  předání  lesních hospodářských

   osnov  nahrazuje  odůvodněné  stanovisko podle § 45i odst. 1. Na postup

   hodnocení  důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských

   osnov se nepoužijí ustanovení zvláštních právních předpisů o posuzování

   vlivů na životní prostředí^3b).

   § 5

   Obecná ochrana rostlin a živočichů

   (1)  Všechny  druhy  rostlin  a  živočichů jsou chráněny před zničením,

   poškozováním,  sběrem  či  odchytem,  který  vede  nebo  by mohl vést k

   ohrožení  těchto  druhů  na  bytí  nebo k jejich degeneraci, k narušení

   rozmnožovacích  schopností  druhů,  zániku  populace druhů nebo zničení

   ekosystému,  jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek je orgán

   ochrany  přírody  oprávněn  rušivou činnost omezit stanovením závazných

   podmínek.

   (2) Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na zásahy při hubení rostlin

   a živočichů upravené zvláštními předpisy.^4) Ohrožené nebo vzácné druhy

   živočichů  a  rostlin  jsou  zvláště  chráněny  podle § 48 až 50 tohoto

   zákona.

   (3)  Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských,

   lesnických  a  stavebních  prací,  při  vodohospodářských  úpravách,  v

   dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu

   rostlin  a  zraňování  nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů,

   kterému  lze  zabránit  technicky  i  ekonomicky dostupnými prostředky.

   Orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto prostředků,

   neučiní-li tak povinná osoba sama.

   (4)   Záměrné  rozšíření  geograficky  nepůvodního  druhu  rostliny  či

   živočicha  do  krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody;

   to  neplatí  pro  nepůvodní  druhy  rostlin,  pokud  se hospodaří podle

   schváleného  lesního  hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté

   lesní  hospodářské  osnovy.  Geograficky  nepůvodní  druh rostliny nebo

   živočicha   je  druh,  který  není  součástí  přirozených  společenstev

   určitého regionu.

   (5)  Záměrné rozšiřování křížence druhů rostlin či živočichů do krajiny

   je možné jen s povolením orgánů ochrany přírody.

   (6)  Orgán  ochrany  přírody  může  rozhodnout  v souladu se zvláštními

   právními  předpisy^4b)  o  odlovu  geograficky  nepůvodních  živočichů,

   včetně stanovení podmínek.

   (7)   Vývoz   a   dovoz   ohrožených  rostlin  a  živočichů  chráněných

   mezinárodními  úmluvami,  kterými  je  Česká republika vázána (dále jen

   "mezinárodní  úmluvy"),  povoluje  orgán  ochrany  přírody,  s výjimkou

   vývozu  a  dovozu  ohrožených  druhů  volně  žijících živočichů a planě

   rostoucích rostlin, který je upraven zvláštním předpisem.^4a)

   (8) Každý, kdo se ujal živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci

   nebo  jiných  okolností  dočasně  nebo  trvale přežít ve volné přírodě,

   zajistí   jeho  nezbytné  ošetření,  nebo  ho  za  tímto  účelem  předá

   provozovateli záchranné stanice. Jde-li o živočicha dočasně neschopného

   přežít  ve  volné  přírodě, osoba, která se ho ujala, přijme opatření k

   zamezení  takových  tělesných změn nebo změn chování, které by následně

   znemožnily  jeho  návrat  do  přírody  a  jeho zapojení do volně žijící

   populace.  Jde-li  o zvláště chráněného živočicha, postupuje se podle §

   52 odst. 2.

   (9)  Záchrannou  stanici  lze  provozovat  pouze  na základě rozhodnutí

   Ministerstva  životního  prostředí  o  povolení k provozování záchranné

   stanice,  v  rámci  něhož  se  stanoví  místo, kde se záchranná stanice

   nachází,  vymezení  její  územní  působnosti a rozsah péče, kterou může

   záchranná  stanice  poskytovat  s  ohledem  na  její vybavení a odborné

   zázemí.  V  žádosti o povolení k provozování záchranné stanice musí být

   navržen  rozsah  poskytované péče, vymezení územní působnosti a popsáno

   její   personální,  organizační  a  technické  zajištění.  Ministerstvo

   životního  prostředí  si  k  vydání rozhodnutí vyžádá stanovisko místně

   příslušného orgánu ochrany zvířat, myslivosti a veterinární správy^4b).

   Označení  „záchranná stanice“ může používat pouze ten, kdo je držitelem

   platného  povolení  k provozování stanice podle tohoto ustanovení (dále

   jen „provozovatel záchranné stanice“). Ministerstvo životního prostředí

   vede  přehled  záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím

   dálkový přístup.

   (10)  Ministerstvo  životního  prostředí  může  z vlastního podnětu, na

   návrh  provozovatele  záchranné  stanice  nebo  na  návrh orgánu státní

   správy uvedeného v odstavci 8 změnit nebo zrušit povolení k provozování

   záchranné stanice, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých

   bylo  povolení vydáno, nebo jestliže provozovatel záchranné stanice při

   péči  o  živočichy  závažně  nebo  opakovaně porušuje ustanovení tohoto

   zákona  o  zvláštní ochraně druhů nebo předpisy na ochranu zvířat proti

   týrání.  V  rozhodnutí  o  změně  nebo  zrušení  povolení k provozování

   záchranné  stanice  Ministerstvo  životního prostředí stanoví, je-li to

   nezbytné, způsob zabezpečení další péče o živočichy chované v záchranné

   stanici.

   (11)   Ministerstvo  životního  prostředí  stanoví  prováděcím  právním

   předpisem bližší podmínky pro držení živočichů v záchranných stanicích,

   zejména  s  ohledem  na možnost zapojení těchto živočichů zpět do volně

   žijících populací a způsob péče o živočichy.

   § 5a

   Ochrana volně žijících ptáků

   (1)  V  zájmu  ochrany druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území

   členských států Evropských společenství (dále jen "ptáci"), je zakázáno

   a) jejich úmyslné usmrcování nebo odchyt jakýmkoliv způsobem,

   b)   úmyslné   poškozování  nebo  ničení  jejich  hnízd  a  vajec  nebo

   odstraňování hnízd,

   c)  sběr  jejich  vajec  ve  volné  přírodě  a  jejich  držení,  a to i

   prázdných,

   d)  úmyslné  vyrušování  těchto  ptáků,  zejména  během  rozmnožování a

   odchovu  mláďat,  pokud  by  šlo  o vyrušování významné z hlediska cílů

   směrnice o ptácích,^4c)

   e) držení druhů ptáků, jejichž lov a odchyt jsou zakázány.

   (2) Prodej, přeprava za účelem prodeje, držení a chov za účelem prodeje

   a  nabízení  za  účelem prodeje živých nebo mrtvých ptáků a jakýchkoliv

   snadno rozpoznatelných částí ptáků nebo výrobků z ptáků jsou zakázány.

   (3) Kdo takové ptáky, na něž se vztahuje zákaz, drží, chová, dopravuje,

   vyměňuje nebo nabízí za účelem prodeje nebo výměny, je povinen prokázat

   na  výzvu  orgánu  ochrany  přírody  nebo stráže přírody jejich zákonný

   původ a svou totožnost. Při prokázání původu se postupuje obdobně podle

   § 54.

   (4)  Ustanovení odstavce 1 písm. a) a e) se nevztahuje na lov některých

   druhů  ptáků  vymezený  a prováděný v souladu s předpisy o myslivosti a

   tímto  zákonem.  Ustanovení  odstavce  1  písm.  e)  a  odstavce  2  se

   nevztahuje  na  chov  ptáků,  kteří  jsou  zvěří, již lze lovit. Seznam

   těchto  druhů  stanoví  Ministerstvo  životního  prostředí  po dohodě s

   Ministerstvem zemědělství prováděcím právním předpisem.

   (5)  Každý,  kdo  buduje  nebo  rekonstruuje  nadzemní  vedení vysokého

   napětí,  je  povinen  opatřit  je  ochrannými  prostředky, které účinně

   zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem.

   (6)  Na  zvláště chráněné druhy ptáků podle § 48 se toto ustanovení a §

   5b  vztahují jen tehdy, neplatí-li pro ně ochrana přísnější, a to podle

   § 50 až 57 nebo podle zvláštního zákona.^4a)

   § 5b

   Podmínky pro odchylný postup při ochraně ptáků

   (1)  Orgán  ochrany přírody může, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení,

   rozhodnutím  stanovit postup odchylný od postupu uvedeného v § 5a odst.

   1  a  2,  je-li  to  potřebné  v  zájmu  veřejného  zdraví nebo veřejné

   bezpečnosti,  v  zájmu  bezpečnosti  leteckého  provozu,  při  prevenci

   závažných škod na úrodě, domácích zvířatech, lesích, rybářství a vodním

   hospodářství  nebo  za  účelem ochrany volně žijících živočichů a planě

   rostoucích  rostlin.  Odchylný  postup může být stanoven také pro účely

   výzkumu a výuky, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo

   opětovného  vysazení  druhu  v  jeho původní oblasti rozšíření nebo pro

   chov v lidské péči pro tyto účely.

   (2)  Orgán ochrany přírody může stanovit odchylný postup podle odstavce

   1  pro  odchyt,  držení  nebo  jiné využívání ptáků v malém množství za

   předpokladu,  že  rozhodnutí o odchylném postupu se vydá jen na základě

   vyhodnocení  stavu místní populace a za stanovení přísně kontrolovaných

   podmínek.

   (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí obsahovat

   a)  označení  druhů  a  množství  ptáků, na které se má odchylný postup

   vztahovat,

   b) prostředky, způsob nebo metody povolené pro odchyt nebo zabíjení,

   c)  důvod pro odchylný postup vycházející z odstavce 1 nebo 2, podmínky

   a časové a místní okolnosti, za nichž lze takto postupovat,

   d)  způsob  kontrol,  které  bude  orgán  ochrany  přírody  stanovující

   odchylný postup provádět.

   (4) V případě, že se bude odchylný postup týkat blíže neurčeného okruhu

   osob,  stanoví  jej  Ministerstvo  životního prostředí opatřením obecné

   povahy,  které  musí obsahovat náležitosti podle odstavce 3 písm. a) až

   d)  a  podmínky,  za  nichž může být odchylný postup uplatněn. Orgánem,

   který  je v takovém případě oprávněn vyhlásit, že podmínky pro odchylný

   postup nastaly, je místně příslušný orgán ochrany přírody.

   (5)  Kdo provádí činnosti stanovené podle odstavce 1 nebo 4, je povinen

   do  31.  prosince  každého  roku  nahlásit orgánu ochrany přírody zásah

   provedený  na  základě  odchylného postupu. Orgán ochrany přírody o tom

   neprodleně informuje Ministerstvo životního prostředí.

   § 6

   Registrace významných krajinných prvků

   (1)  Rozhodnutí  o  registraci významného krajinného prvku vydává orgán

   ochrany  přírody.  Účastníkem  řízení  je  vlastník  dotčeného pozemku.

   Rozhodnutí  o  registraci se oznamuje rovněž nájemci dotčeného pozemku,

   územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci.

   (2)  V  rozhodnutí  podle  odstavce  1 se kromě náležitostí stanovených

   obecnými  předpisy o správním řízení^4b) vždy uvede vymezení významného

   krajinného  prvku a poučení o právních následcích registrace (§ 4 odst.

   2).

   (3)  Rozhodnutí  podle  odstavce  1 může orgán ochrany přírody, který o

   registraci rozhodl, zrušit pouze v případě veřejného zájmu.

   § 7

   Ochrana dřevin

   (1)  Dřeviny  jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a

   ničením,  pokud  se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) nebo

   ochrana podle zvláštních předpisů.^5)

   (2) Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností

   vlastníků.  Při  výskytu  nákazy  dřevin  epidemickými či jinými jejich

   vážnými   chorobami,  může  orgán  ochrany  přírody  uložit  vlastníkům

   provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin.

   § 8

   Povolení ke kácení dřevin

   (1)  Ke  kácení  dřevin  je  nezbytné  povolení orgánu ochrany přírody,

   není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po

   vyhodnocení  funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení

   dřevin  na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po

   dohodě  se  silničním  správním úřadem^6) a povolení ke kácení dřevin u

   železničních  drah  může  orgán  ochrany  přírody vydat jen po dohodě s

   drážním správním úřadem^6a).

   (2)  Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za

   účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při

   údržbě   břehových   porostů  prováděné  při  správě  vodních  toků,  k

   odstraňování   dřevin   v   ochranném  pásmu  zařízení  elektrizační  a

   plynárenské  soustavy prováděném při provozování těchto soustav^6b) a z

   důvodů  zdravotních,  není-li  v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z

   těchto  důvodů  musí  být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu

   ochrany  přírody,  který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud

   odporuje požadavkům na ochranu dřevin.

   (3)  Povolení  není  třeba  ke  kácení  dřevin se stanovenou velikostí,

   popřípadě   jinou  charakteristikou.  Tuto  velikost,  popřípadě  jinou

   charakteristiku   stanoví   Ministerstvo   životního  prostředí  obecně

   závazným právním předpisem.

   (4)  Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a

   bezprostředně  ohrožen  život  či  zdraví  nebo hrozí-li škoda značného

   rozsahu.  Ten,  kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu

   ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

   (5)   Ministerstvo   životního  prostředí  stanoví  prováděcím  právním

   předpisem nedovolené zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky

   na  jejich  ochranu,  náležitosti  žádosti  o  povolení  kácení  dřevin

   rostoucích  mimo les, náležitosti oznámení o kácení dřevin a období, ve

   kterém se kácení dřevin zpravidla provádí.

   § 9

   Náhradní výsadba a odvody

   (1)  Orgán  ochrany  přírody  může ve svém rozhodnutí o povolení kácení

   dřevin  uložit  žadateli  přiměřenou  náhradní  výsadbu  ke  kompenzaci

   ekologické   újmy   vzniklé  pokácením  dřevin.  Současně  může  uložit

   následnou  péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu

   pěti let.

   (2)  Náhradní  výsadbu  podle odstavce 1 lze uložit na pozemcích, které

   nejsou  ve  vlastnictví  žadatele  o kácení, jen s předchozím souhlasem

   jejich  vlastníka.  Obce  vedou  přehled  pozemků vhodných pro náhradní

   výsadbu  ve  svém  územním  obvodu  po  předběžném  projednání s jejich

   vlastníkem.

   (3)  Pokud  orgán  ochrany  přírody  neuloží provedení náhradní výsadby

   podle  odstavce  1,  je  ten,  kdo  kácí  dřeviny z důvodů výstavby a s

   povolením  orgánu  ochrany  přírody  povinen zaplatit odvod do rozpočtu

   obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí. Ten, kdo kácel

   dřeviny  protiprávně,  je  povinen  zaplatit  odvod  do  Státního fondu

   životního  prostředí  České  republiky.^7)  Výši  odvodů,  podmínky pro

   jejich ukládání i případné prominutí stanoví zvláštní zákon.

   (4) Zajištěním náhradní výsadby podle odstavce 1 nebo zaplacením odvodu

   podle odstavce 3 je zároveň splněna povinnost náhradního opatření podle

   § 86 odst. 2 i náhrady ekologické újmy.^8)

   § 10

   Ochrana a využití jeskyní

   (1)  Jeskyně  jsou  podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil,

   včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich.

   (2)  Ničit,  poškozovat  nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich

   dochovaný  stav  je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán

   ochrany  přírody  pouze  v případech, kdy je to v zájmu ochrany jeskyně

   nebo  kdy  jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně

   převažuje nad zájmem na ochraně jeskyní.

   (3)  Pro  průzkum  nebo výzkum jeskyně je třeba povolení orgánu ochrany

   přírody.  Povolení nepotřebují osoby pověřené orgánem ochrany přírody k

   provádění  monitoringu nebo inventarizace, dále osoby při výkonu státní

   správy,  policie,  osoby  při  plnění  úkolů  obrany  státu a osoby při

   zajišťování  veterinární  péče,  záchranných služeb nebo správy vodních

   toků.

   (4)  Stejné  ochrany  podle  odstavců  2  a  3  jako jeskyně požívají i

   přírodní  jevy  na  povrchu (například krasové závrty, škrapy, ponory a

   vývěry krasových vod), které s jeskyněmi souvisejí.

   (5) Zjištění jeskyně při dobývání nerostných surovin nebo při provádění

   geologických   prací   je  osoba  oprávněná  k  dobývání9)  nebo  osoba

   provádějící geologické práce povinna bezodkladně oznámit orgánu ochrany

   přírody.  Osoba  oprávněná k dobývání je též povinna po nezbytně nutnou

   dobu,  pokud  nebude  ohrožena  bezpečnost  a ochrana zdraví při práci,

   zastavit  dobývací činnosti, které by mohly poškodit zjištěnou jeskyni,

   a na své náklady zajistit dokumentaci jeskyně. Dokumentaci předá orgánu

   ochrany  přírody.  Obsah  a  rozsah  dokumentace  stanoví  Ministerstvo

   životního prostředí vyhláškou.

   § 11

   Ochrana paleontologických nálezů

   (1)  Kdo  učiní  paleontologický  nález, který sám rozpozná, je povinen

   zajistit  jeho  ochranu  před  zničením,  poškozením  nebo  odcizením a

   opatřit  jej údaji o nálezových okolnostech, zejména místě nálezu. Dále

   je  povinen  na  písemné  vyzvání orgánu ochrany přírody sdělit údaje o

   učiněném  nálezu  a  umožnit přístup a dokumentaci tohoto nálezu osobám

   pověřeným orgánem ochrany přírody.

   (2)  Vlastník  pozemku,  na němž byl paleontologický nález učiněn, nebo

   ten,  kdo  vykonává  činnosti,  při  nichž  k  nálezu došlo, je povinen

   umožnit na žádost orgánu ochrany přírody osobám tímto orgánem pověřeným

   provedení  záchranného paleontologického výzkumu a po dobu jeho konání,

   nejdéle  však  po  dobu  osmi  dnů od ohlášení nálezu, nedohodnou-li se

   strany jinak, zdržet se na místě nálezu činnosti, která by mohla vést k

   jeho  zničení nebo poškození. Po ukončení záchranného paleontologického

   výzkumu  musí  být  osobám  pověřeným  orgánem ochrany přírody umožněno

   provádět odborný paleontologický dohled nad dalšími pracemi.

   (3)  Vývoz  paleontologických nálezů je povolen jen se souhlasem orgánu

   ochrany přírody.

   § 12

   Ochrana krajinného rázu a přírodní park

   (1)  Krajinný  ráz,  kterým  je zejména přírodní, kulturní a historická

   charakteristika  určitého  místa  či  oblasti, je chráněn před činností

   snižující  jeho  estetickou  a  přírodní  hodnotu. Zásahy do krajinného

   rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze

   s  ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných

   území,  kulturních  dominant  krajiny,  harmonické  měřítko  a vztahy v

   krajině.

   (2)  K  umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem, které

   by  mohly  snížit  nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu

   ochrany  přírody.  Podrobnosti  ochrany  krajinného  rázu může stanovit

   Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

   (3)  K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a

   přírodními  hodnotami,  který  není  zvláště  chráněn podle části třetí

   tohoto  zákona,  může  orgán  ochrany  přírody  zřídit  obecně závazným

   právním  předpisem  přírodní  park  a stanovit omezení takového využití

   území,  které  by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto

   území.

   (4)  Krajinný  ráz  se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných

   plochách,  pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno

   plošné  a  prostorové  uspořádání  a  podmínky  ochrany krajinného rázu

   dohodnuté s orgánem ochrany přírody^9a).

   § 13

   Přechodně chráněné plochy

   (1) Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných

   nebo  živočišných  druhů,  nerostů  nebo  paleontologických nálezů může

   orgán  ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou

   plochu.  Přechodně  chráněnou  plochu lze vyhlásit též z jiných vážných

   důvodů,   zejména  vědeckých,  studijních  či  informačních.  Přechodně

   chráněná  plocha  se  vyhlašuje  na předem stanovenou dobu, případně na

   opakované  období,  například  dobu  hnízdění.  V  rozhodnutí  o  jejím

   vyhlášení  se  omezí  takové využití území, které by znamenalo zničení,

   poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany.

   (2)  Vznikne-li  vlastníku  či  nájemci  pozemku  v důsledku ochranných

   podmínek  přechodně  chráněné plochy újma nikoliv nepatrná, přísluší mu

   na  jeho  žádost  finanční  náhrada  od  orgánu  ochrany přírody, který

   přechodně   chráněnou   plochu  vyhlásil.  Orgán  ochrany  přírody  při

   rozhodování  o  výši  finanční  náhrady může požadovat doložení žádosti

   doklady či údaji o výnosu pozemku.

   ČÁST TŘETÍ

   Zvláště chráněná území

   HLAVA PRVNÍ

   § 14

   Kategorie zvláště chráněných území

   (1) Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze

   vyhlásit  za  zvláště  chráněná;  přitom  se  stanoví  podmínky  jejich

   ochrany.

   (2) Kategorie zvláště chráněných území jsou

   a) národní parky,

   b) chráněné krajinné oblasti,

   c) národní přírodní rezervace,

   d) přírodní rezervace,

   e) národní přírodní památky,

   f) přírodní památky.

   HLAVA DRUHÁ

   § 15

   Národní parky

   (1)  Rozsáhlá  území,  jedinečná  v  národním  či mezinárodním měřítku,

   jejichž  značnou  část  zaujímají  přirozené nebo lidskou činností málo

   ovlivněné  ekosystémy,  v  nichž rostliny, živočichové a neživá příroda

   mají  mimořádný  vědecký  a  výchovný  význam,  lze vyhlásit za národní

   parky.

   (2)  Veškeré  využití  národních  parků  musí být podřízeno zachování a

   zlepšení  přírodních  poměrů  a  musí  být  v  souladu  s  vědeckými  a

   výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením.

   (3)  Národní  parky,  jejich  poslání  a  bližší  ochranné  podmínky se

   vyhlašují zákonem.

   § 16

   Základní ochranné podmínky národních parků

   (1) Na celém území národních parků je zakázáno

   a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie,

   zejména  prostředky  a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v

   biologické  rozmanitosti,  struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně

   poškozovat půdní povrch,

   b)  zneškodňovat  odpady, které mají původ mimo území národního parku a

   zneškodňovat  ostatní  odpady  mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu

   ochrany přírody,

   c)  tábořit  a  rozdělávat  ohně  mimo  místa vyhrazená orgánem ochrany

   přírody,

   d)  vjíždět  a  setrvávat  s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo

   silnice  a  místní  komunikace  a  místa  vyhrazená se souhlasem orgánu

   ochrany  přírody,  kromě  vjezdu  a  setrvávání  vozidel  orgánů státní

   správy,  vozidel  potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu

   státu   a   ochranu  státních  hranic,  požární  ochranu,  zdravotní  a

   veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací,

   e)  pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné

   akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu

   ochrany přírody,

   f) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a

   jezdit  na  kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se

   souhlasem orgánu ochrany přírody,

   g) sbírat rostliny kromě lesních plodů či odchytávat živočichy, není-li

   stanoveno  jinak  v  tomto  zákoně,  bližších  ochranných podmínkách či

   návštěvním řádu národního parku,

   h)   povolovat   nebo   uskutečňovat  záměrné  rozšiřování  geograficky

   nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

   i)  zavádět  intenzivní  chovy  zvěře, například obory, farmové chovy a

   bažantnice,  kromě  záchranných chovů, a používat otrávených návnad při

   výkonu práva myslivosti,

   j) měnit stávající vodní režim pozemků,

   k)  stavět nové dálnice, silnice, železnice, průmyslové stavby, sídelní

   útvary,  plavební  kanály,  elektrická  vedení  velmi vysokého napětí a

   dálkové produktovody,

   l) provádět chemický posyp cest,

   m)  těžit  nerosty,  horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku

   pro stavby na území národního parku,

   n) pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky,

   o)  měnit  dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami

   ochrany národního parku.

   (2) Na území první zóny národního parku (§ 17 odst. 1) je dále zakázáno

   a) povolovat a umisťovat nové stavby,

   b)  vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody,

   kromě vlastníků a nájemců pozemků,

   c)  měnit současnou skladbu a plochu kultur, nevyplývá-li změna z plánu

   péče o národní park,

   d) hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady.

   § 17

   Členění území národních parků

   (1)  Metody  a  způsoby  ochrany  národních  parků jsou odstupňovány na

   základě  členění  území  národních  parků  zpravidla do tří zón ochrany

   přírody  vymezených  s  ohledem na přírodní hodnoty. Nejpřísnější režim

   ochrany  se  stanoví pro první zónu. Bližší charakteristiku a režim zón

   upravuje   obecně  závazný  právní  předpis,  kterým  se  národní  park

   vyhlašuje.

   (2)   Vymezení   a  změny  jednotlivých  zón  ochrany  přírody  stanoví

   Ministerstvo  životního  prostředí  vyhláškou po projednání s dotčenými

   obcemi.  Hranice  první  zóny  vyznačí  správa národního parku v terénu

   vhodným způsobem.

   § 18

   zrušen

   § 19

   Návštěvní řády národních parků

   (1)  Na  území národních parků je omezen vstup, vjezd, volný pohyb osob

   mimo  zastavěné  území a rekreační a turistická aktivita osob. Podmínky

   tohoto  omezení a výčet turistických a rekreačních činností, které jsou

   zakázány, stanoví tento zákon a návštěvní řády.

   (2)   Návštěvní  řád  vydává  orgán  ochrany  přírody  národního  parku

   opatřením  obecné  povahy; osoby trvale bydlící či pracující v národním

   parku  mohou  být  z  její  působnosti  ve  stanoveném  rozsahu vyňaty.

   Návštěvní řád může být vydán také pro část území národního parku.

   (3) Návštěvní řád obsahuje ustanovení o výchovném a osvětovém využívání

   národního parku.

   § 20

   Rada národního parku

   (1)  K  projednání  a  posouzení  všech  důležitých dokumentů ochrany a

   řízení  národního  parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území

   národního  parku  do zón ochrany přírody, plánu péče, návštěvního řádu,

   způsobu  péče  o  les  a  územních plánů, zřizuje orgán ochrany přírody

   národního parku radu národního parku (dále jen "rada") jako iniciativní

   a konzultační orgán pro záležitosti příslušného národního parku.

   (2)  Členy  rady  jsou  delegovaní  zástupci  obcí a krajů a v horských

   oblastech  zástupci  Horské  služby, na jejichž území se národní park a

   jeho  ochranné  pásmo  rozkládá. Další členy rady jmenuje orgán ochrany

   přírody národního parku z nejvýznamnějších právnických a fyzických osob

   s  podnikatelskou  činností na území národního parku, zejména z oblasti

   lesnictví,   zemědělství,  obchodu  a  cestovního  ruchu,  odborníků  z

   vědeckých  a  odborných  pracovišť,  popřípadě  z  jiných orgánů státní

   správy.

   (3) Před schválením zón národního parku (§ 17), návštěvního řádu (§ 19)

   a  plánu péče o národní park je orgán ochrany přírody povinen dohodnout

   návrh  těchto  dokumentů  se  zástupci obcí, delegovanými do rady podle

   odstavce 2.

   (4)  Nedojde-li k dohodě podle odstavce 3, předloží rada rozpor se svým

   stanoviskem  Ministerstvu  životního  prostředí,  které věc rozhodne po

   projednání s dotčenými obcemi.

   § 21

   Právo myslivosti a rybářství v národních parcích

   Výkon  práva myslivosti a práva rybářství podle zvláštních předpisů^10)

   může  být  v  určitých částech národního parku nebo na celém jeho území

   orgánem ochrany přírody omezen nebo vyloučen.

   § 22

   Lesy národních parků

   (1)   Lesy   v   národním  parku  nelze  zařazovat  do  kategorie  lesů

   hospodářských;^11)   ustanovení   o  zásazích  proti  škůdcům^12)  a  o

   případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod^3) lze použít jen

   se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.

   (2)  Příslušnost hospodařit s majetkem k lesům, lesnímu půdnímu fondu a

   jinému  lesnímu  majetku  ve  státním  vlastnictví,  který  je na území

   národních  parků  a  jejich  ochranných pásem, převedou právnické osoby

   vykonávající  příslušnost  hospodařit  s  majetkem na příslušnou správu

   národního  parku  do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona a u

   národních  parků  vyhlášených  po  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona do

   jednoho roku od vyhlášení národního parku.

   (3)  K  majetku  převedenému podle odstavce 2 vykonává příslušná správa

   národního   parku   příslušnost   hospodařit   s  majetkem  přímo  nebo

   prostřednictvím právnické osoby, kterou k tomuto účelu zřídí.

   (4)  Lhůta  k  převedení  majetku  podle  odstavce  2 se pro Krkonošský

   národní park stanoví na dva roky.

   § 23

   Právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích

   (1)  Lesy,  lesní  půdní  fond,  vodní  toky  a  vodní  plochy na území

   národních  parků,  které  jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve

   státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a

   právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.^13)

   (2)  Za zcizení podle odstavce 1 se nepovažují směny pozemků odůvodněné

   zájmy ochrany přírody.

   § 24

   Poplatky v národních parcích

   (1)  Za  vjezd  a  setrvání motorovými vozidly na území národního parku

   nebo  za  vstup  do  jeho vybraných míst mimo zastavěná území obcí může

   orgán  ochrany  přírody  vybírat poplatek. Tento poplatek neplatí osoby

   pracující,  trvale  bydlící  nebo  fyzické  osoby  vlastnící  rekreační

   objekty na území národního parku.

   (2)  Za  jízdu na území národního parku motorovým vozidlem, jehož vjezd

   podléhá  poplatku  podle  odstavce 1, může orgán ochrany přírody rovněž

   vybírat jednorázový poplatek.

   (3)  Výši  poplatků  podle  odstavců  1 a 2, okruh osob osvobozených od

   poplatku,   vzor  potvrzení  o  zaplacení  poplatku  nebo  potvrzení  o

   osvobození  od  poplatku  a  určení  vybraných  míst na území národního

   parku, na která se povinnost platit poplatek za vstup vztahuje, stanoví

   Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.

   (4)  Poplatky  v  národních  parcích  jsou  příjmem  příslušného orgánu

   ochrany přírody národního parku.

   (5)  Využije-li  orgán  ochrany přírody oprávnění podle odstavců 1 a 2,

   nelze  v  těchto  místech  vybírat  poplatek  podle  zákona  o místních

   poplatcích.^14)

   HLAVA TŘETÍ

   § 25

   Chráněné krajinné oblasti

   (1)  Rozsáhlá  území  s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky

   vyvinutým  reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a

   trvalých  travních  porostů,  s  hojným zastoupením dřevin, popřípadě s

   dochovanými  památkami  historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné

   krajinné oblasti.

   (2)   Hospodářské   využívání   těchto   území  se  provádí  podle  zón

   odstupňované  ochrany  tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní

   stav  a  byly  zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto

   území.  Rekreační  využití  je  přípustné,  pokud  nepoškozuje přírodní

   hodnoty chráněných krajinných oblastí.

   (3)  Chráněné  krajinné  oblasti,  jejich  poslání  a  bližší  ochranné

   podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením.

   § 26

   Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí

   (1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno

   a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany

   přírody,

   b)  tábořit  a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu

   ochrany přírody,

   c)  vjíždět  a  setrvávat  s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo

   silnice  a  místní  komunikace  a  místa  vyhrazená se souhlasem orgánu

   ochrany  přírody,  kromě  vjezdu  a  setrvávání  vozidel  orgánů státní

   správy,  vozidel  potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu

   státu  a  ochranu  státních  hranic,  požární  ochranu  a  zdravotní  a

   veterinární službu,

   d)   povolovat   nebo   uskutečňovat  záměrné  rozšiřování  geograficky

   nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

   e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

   f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály,

   g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže,

   h) provádět chemický posyp cest,

   i)  měnit  dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami

   ochrany chráněné krajinné oblasti.

   (2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno

   a) umisťovat a povolovat nové stavby,

   b) povolovat a měnit využití území,

   c)  měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu

   péče o chráněnou krajinnou oblast,

   d)  hnojit  pozemky,  používat  kejdu,  silážní  šťávy a ostatní tekuté

   odpady,

   e) těžit nerosty a humolity.

   (3)  Na  území  první  a  druhé  zóny chráněné krajinné oblasti je dále

   zakázáno

   a)   hospodařit   na  pozemcích  mimo  zastavěná  území  obcí  způsobem

   vyžadujícím  intenzivní  technologie,  zejména  prostředky  a činnosti,

   které   mohou  způsobit  podstatné  změny  v  biologické  rozmanitosti,

   struktuře  a  funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch,

   používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného

   rozsahu,

   b)  zavádět  intenzivní  chovy  zvěře,  například obory, farmové chovy,

   bažantnice,

   c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a

   místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.

   § 27

   Členění území chráněných krajinných oblastí

   (1)  K  bližšímu  určení  způsobu ochrany přírody chráněných krajinných

   oblastí  se  vymezují  zpravidla  4,  nejméně  však 3 zóny odstupňované

   ochrany  přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Podrobnější

   režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí upravuje právní

   předpis, kterým se chráněná krajinná oblast vyhlašuje.

   (2)   Vymezení   a  změny  jednotlivých  zón  ochrany  přírody  stanoví

   Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

   HLAVA ČTVRTÁ

   § 28

   Národní přírodní rezervace

   (1)  Menší  území  mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený

   reliéf  s  typickou  geologickou  stavbou  vázány ekosystémy významné a

   jedinečné  v  národním  či  mezinárodním  měřítku,  může  orgán ochrany

   přírody  vyhlásit  za  národní  přírodní rezervace; stanoví přitom také

   jejich bližší ochranné podmínky.

   (2)  Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se

   jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.

   § 29

   Základní ochranné podmínky národních přírodních rezervací

   Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno

   a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie,

   zejména  prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické

   rozmanitosti,  struktuře  a  funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat

   půdní  povrch,  provádět  chemizaci,  změnu  vodního  režimu  a terénní

   úpravy,

   b) povolovat a umisťovat stavby,

   c) těžit nerosty a humolity,

   d) vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany

   přírody,  kromě vlastníků a nájemců pozemků, osob zajišťujících lesní a

   zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární

   ochranu, zdravotní a veterinární službu, při výkonu této činnosti,

   e)   povolovat   nebo   uskutečňovat  záměrné  rozšiřování  geograficky

   nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

   f)  provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a

   jezdit  na  kolech  mimo  silnice,  místní komunikace a místa vyhrazená

   orgánem ochrany přírody,

   g)  zavádět  intenzivní  chovy  zvěře, například obory, farmové chovy a

   bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

   h)  vjíždět  motorovými  vozidly,  kromě  vozidel orgánů státní správy,

   vozidel  potřebných  pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a

   ochranu  státních  hranic,  požární  ochranu,  zdravotní  a veterinární

   službu,

   i)  sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o případy podle

   § 30,

   j)  tábořit  a  rozdělávat  ohně  mimo  místa vyhrazená orgánem ochrany

   přírody,

   k)  měnit  dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami

   ochrany národní přírodní rezervace.

   § 30

   Právo myslivosti a rybářství v národních přírodních rezervacích

   Výkon   rybářského   a   mysliveckého   práva  v  národních  přírodních

   rezervacích je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.

   § 31

   Lesy národních přírodních rezervací

   Lesy  v  národních  přírodních rezervacích nelze zařazovat do kategorie

   lesů  hospodářských;^11)  ustanovení  o  zásazích proti škůdcům^12) a o

   případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod^3) lze použít jen

   se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.

   § 32

   Právo   vlastnictví   k   některému   majetku  v  národních  přírodních

   rezervacích

   Lesy,  lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky

   na  území  národních  přírodních  rezervací,  které  jsou ke dni nabytí

   účinnosti  tohoto  zákona  ve  státním  vlastnictví,  nelze zcizit. Tím

   nejsou  dotčena  práva  fyzických  a  právnických osob podle předpisů o

   majetkové restituci.^13)

   § 33

   Přírodní rezervace

   (1)   Menší   území  soustředěných  přírodních  hodnot  se  zastoupením

   ekosystémů  typických  a  významných pro příslušnou geografickou oblast

   může  orgán  ochrany  přírody  vyhlásit  za přírodní rezervace; stanoví

   přitom také jejich bližší ochranné podmínky.

   (2)  Nezastavěné  pozemky  na území přírodních rezervací, které jsou ke

   dni  nabytí  účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit

   jen  se  souhlasem Ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena

   práva   fyzických   a  právnických  osob  podle  předpisů  o  majetkové

   restituci.^13)

   § 34

   Základní ochranné podmínky v přírodních rezervacích

   (1) Na celém území přírodních rezervací je zakázáno

   a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie,

   zejména  prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické

   rozmanitosti,  struktuře  a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat

   půdní povrch,

   b) používat biocidy,

   c) povolovat a umisťovat nové stavby,

   d)   povolovat   nebo   uskutečňovat  záměrné  rozšiřování  geograficky

   nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

   e)  sbírat  či  odchytávat  rostliny  a  živočichy,  kromě výkonu práva

   myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů,

   f)  měnit  dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami

   ochrany přírodní rezervace.

   (2)  Výkon  práva  myslivosti  a rybářství může příslušný orgán omezit,

   pokud  tento  výkon  je  v  rozporu s podmínkami ochrany území přírodní

   rezervace.

   HLAVA PÁTÁ

   § 35

   Národní přírodní památka

   (1) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický

   útvar,   naleziště   nerostů  nebo  vzácných  či  ohrožených  druhů  ve

   fragmentech  ekosystémů,  s  národním  nebo  mezinárodním  ekologickým,

   vědeckým  či  estetickým  významem,  a to i takový, který vedle přírody

   formoval  svou  činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za

   národní  přírodní  památku;  stanoví  přitom  také její bližší ochranné

   podmínky.

   (2)  Změny  či  poškozování  národních  přírodních  památek  či  jejich

   hospodářské  využívání,  pokud  by  tím  hrozilo  jejich  poškození, je

   zakázáno.

   (3)  Lesy,  lesní  půdní  fond,  vodní toky, vodní plochy a nezastavěné

   pozemky na území národních přírodních památek, které jsou ke dni nabytí

   účinnosti  tohoto  zákona  ve  státním  vlastnictví,  nelze zcizit. Tím

   nejsou  dotčena  práva  fyzických  a  právnických osob podle předpisů o

   majetkové restituci.^13)

   § 36

   Přírodní památka

   (1) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický

   útvar,  naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech

   ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem,

   a  to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může

   orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také

   její bližší ochranné podmínky.

   (2)  Změna  nebo  poškozování  přírodní  památky  nebo její hospodářské

   využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány.

   (3)  Nezastavěné pozemky na území přírodních památek, které jsou ke dni

   nabytí  účinnosti  tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen

   se souhlasem Ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva

   fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.^13)

   HLAVA ŠESTÁ

   § 37

   Ochranná pásma zvláště chráněných území

   (1)  Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území, s výjimkou chráněné

   krajinné  oblasti,  před  rušivými  vlivy  z  okolí,  může  být  pro ně

   vyhlášeno  ochranné  pásmo,  ve  kterém  lze vymezit činnosti a zásahy,

   které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné

   pásmo  vyhlašuje  orgán,  který  zvláště  chráněné území vyhlásil, a to

   stejným  způsobem.  Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace,

   národní  přírodní  památky,  přírodní  rezervace  nebo přírodní památky

   nevyhlásí,  je  jím  území  do  vzdálenosti  50  m  od  hranic  zvláště

   chráněného území.

   (2)  Ke  stavební  činnosti,  terénním  a  vodohospodářským  úpravám, k

   použití  chemických  prostředků  a  změnám  kultury pozemku v ochranném

   pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

   § 38

   Plány péče o zvláště chráněná území

   (1)  Plán péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo (dále jen

   "plán  péče") je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na

   základě  údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného

   území  navrhuje  opatření  na  zachování  nebo  zlepšení stavu předmětu

   ochrany  ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného

   území  před  nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče

   slouží  jako  podklad  pro  jiné druhy plánovacích dokumentů^14a) a pro

   rozhodování  orgánů  ochrany  přírody.  Pro fyzické ani právnické osoby

   není závazný.

   (2)  Zpracování  plánu péče zajišťuje orgán ochrany přírody příslušný k

   vyhlášení  zvláště  chráněného  území.  Zpracování plánů péče o národní

   parky  a  chráněné  krajinné  oblasti  zajišťuje Ministerstvo životního

   prostředí.

   (3)  Před  schválením  plánu péče vydá orgán ochrany přírody oznámení o

   možnosti seznámit se s návrhem plánu péče. Oznámení zveřejní na portálu

   veřejné  správy a zašle dotčeným obcím, které je zveřejní na své úřední

   desce.

   (4)  Návrh plánu péče projedná orgán ochrany přírody rovněž s dotčenými

   obcemi a kraji. O způsobu vypořádání připomínek vlastníků, obcí a krajů

   sepíše  orgán  ochrany  přírody  protokol,  kterým  zároveň  plán  péče

   schválí.  Plán péče schvaluje orgán ochrany přírody zpravidla na období

   10 až 15 let.

   (5) Schválený plán péče uloží orgán ochrany přírody v ústředním seznamu

   ochrany  přírody  (§  42)  a  předá v elektronické podobě na technickém

   nosiči dat dotčeným obcím a krajům.

   (6)  Realizaci  péče  o  zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma

   zajišťují  orgány  ochrany  přírody  příslušné ke schválení plánu péče,

   přitom postupují podle schváleného plánu péče.

   (7)   Ministerstvo   životního  prostředí  stanoví  prováděcím  právním

   předpisem  obsah  plánů  péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných

   území a postup jejich zpracování.

   § 39

   Smluvní ochrana

   (1)  Ochrana  evropsky  významných  lokalit je zajišťována přednostně v

   součinnosti  s  vlastníky  pozemků.  Pro evropsky významné lokality lze

   namísto vyhlášení národní přírodní rezervace, národní přírodní památky,

   přírodní  rezervace,  přírodní  památky  nebo  památného stromu, včetně

   jejich  ochranných  pásem,  prohlásit  území  za chráněné nebo strom za

   památný,  pokud  již  nejsou  zvláště  chráněny podle tohoto zákona, na

   základě  písemné  smlouvy  uzavřené mezi vlastníkem dotčeného pozemku a

   příslušným  orgánem  ochrany přírody. Smluvně lze dále chránit i stromy

   nebo  jiná  území  se  soustředěnými  přírodními  hodnotami,  kde  jsou

   zastoupeny   významné   či   jedinečné  ekosystémy  v  rámci  příslušné

   biogeografické  oblasti  nebo  stanoviště  vzácných či ohrožených druhů

   živočichů  a  rostlin,  pokud  již nejsou zvláště chráněny podle tohoto

   zákona. Smlouva musí obsahovat zejména

   a) vymezení ochranných podmínek chráněného území nebo památného stromu,

   b) způsob péče o chráněné území nebo strom.

   Takto  zřízená  ochrana  je  na základě smlouvy vázána k pozemku formou

   věcného břemene, o jehož zápis do katastru nemovitostí požádá příslušný

   orgán  ochrany  přírody. Náležitosti obsahu smlouvy upraví Ministerstvo

   životního prostředí prováděcím právním předpisem.

   (2)  Chráněné  území  označí,  nestanoví-li  to  smlouva jinak, na svůj

   náklad  orgán,  který  je  oprávněn k jejich vyhlášení. Způsob označení

   chráněného  území  a  památného stromu v terénu i v mapových podkladech

   stanoví  Ministerstvo  životního  prostředí  prováděcím obecně závazným

   právním  předpisem. Označené chráněné území nebo označený památný strom

   je zakázáno poškozovat.

   § 40

   Postup  při  vyhlašování  zvláště  chráněných  území a ochranných pásem

   těchto zvláště chráněných území

   (1)  Je-li  třeba  vyhlásit  zvláště  chráněné území nebo jeho ochranné

   pásmo  nebo  vymezit  zóny ochrany národního parku či chráněné krajinné

   oblasti  podle části třetí tohoto zákona, orgán ochrany přírody zajistí

   zpracování   návrhu   na   vyhlášení  zvláště  chráněného  území,  jeho

   ochranného  pásma anebo návrhu na vymezení zóny ochrany národního parku

   či  chráněné krajinné oblasti. V návrhu orgán ochrany přírody vyhodnotí

   stav dochovaného přírodního prostředí v území a navrhne vhodný způsob a

   rozsah ochrany území včetně jeho bližších ochranných podmínek.

   (2)  Návrh na vyhlášení národní přírodní rezervace, přírodní rezervace,

   národní přírodní památky, přírodní památky nebo ochranného pásma těchto

   zvláště chráněných území zašle orgán ochrany přírody příslušný k jejich

   vyhlášení  obcím  a  krajům,  jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům

   nemovitostí  dotčených  návrhem a zapsaných v katastru nemovitostí dále

   zašle  písemné  oznámení  o  předložení  návrhu  k  projednání  spolu s

   informací  o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je

   oprávněn  podat  k  němu  námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání.

   Oznámení zároveň zveřejní na portálu veřejné správy.

   (3)  Návrh  na vyhlášení národního parku nebo chráněné krajinné oblasti

   nebo jejich ochranného pásma, nebo vymezení zón ochrany národního parku

   anebo  chráněné krajinné oblasti zašle Ministerstvo životního prostředí

   obcím  a  krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí

   zapsaných  v  katastru nemovitostí a nacházejících se v území, které má

   být  podle tohoto návrhu nově zařazeno do první nebo druhé zóny ochrany

   národního  parku  anebo  chráněné  krajinné  oblasti  nebo jehož stupeň

   ochrany  má  být podle tohoto návrhu zvýšen zařazením takového území do

   první  nebo  druhé zóny ochrany národního parku anebo chráněné krajinné

   oblasti,  zašle  Ministerstvo  životního  prostředí  písemné oznámení o

   předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se

   seznámit  s  jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a

   kdy  uplyne  lhůta  pro jejich podání. Ministerstvo životního prostředí

   dále  zveřejní  oznámení  o  předložení  návrhu  k  projednání  spolu s

   informací  o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je

   oprávněn  podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání, na

   portálu  veřejné  správy.  Dotčené  obce  doručí  oznámení o předložení

   návrhu  k projednání veřejnou vyhláškou podle § 25 správního řádu, a to

   do  5  dnů ode dne, kdy jim návrh došel. Spolu s oznámením o předložení

   návrhu  k  projednání  dotčené  obce doručí informaci o tom, kde se lze

   seznámit s úplným zněním návrhu, kdo je oprávněn podat námitky k němu a

   kdy uplyne lhůta pro jejich podání.

   (4) Písemné námitky k předloženému návrhu mohou uplatnit dotčené obce a

   kraje  ve  lhůtě  90  dnů  od  obdržení  návrhu a vlastníci nemovitostí

   dotčených  navrhovanou  ochranou  ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného

   oznámení  o  předložení  návrhu  k projednání, má-li být takové písemné

   oznámení  vlastníkovi  nemovitosti  zasíláno, jinak ve lhůtě 90 dnů ode

   dne  zveřejnění  oznámení podle odstavce 2, popřípadě doručení oznámení

   veřejnou  vyhláškou  podle  odstavce  3.  Námitky  proti  návrhu  podle

   odstavce  2  se podávají orgánu ochrany přírody příslušnému k vyhlášení

   zvláště  chráněného  území  nebo  jeho  ochranného pásma, námitky podle

   odstavce  3  Ministerstvu životního prostředí; k námitkám uplatněným po

   uvedené  lhůtě se nepřihlíží. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen

   proti  takovému  navrženému  způsobu  nebo rozsahu ochrany, jímž by byl

   dotčen  ve  výkonu  svých  práv  nebo povinností. Orgán ochrany přírody

   rozhodne  o došlých námitkách do 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění

   námitek.  O  jednotlivých  námitkách se rozhodne zpravidla ve společném

   řízení.  Orgán  ochrany  přírody  uvede  návrh  do souladu s námitkami,

   kterým bylo vyhověno.

   (5)  Náležitosti  a  obsah návrhu podle odstavce 1 stanoví Ministerstvo

   životního prostředí prováděcím právním předpisem.

   (6)  Při změně vymezení způsobu nebo rozsahu ochrany zvláště chráněného

   území  nebo zón ochrany národního parku či chráněné krajinné oblasti se

   postupuje podle odstavců 1 až 4 obdobně.

   (7)  Omezení  vlastníků dotčených nemovitostí nebo rozsah ochrany podle

   právního předpisu, kterým se vyhlašuje nebo mění zvláště chráněné území

   nebo  jeho  ochranné  pásmo  nebo  vymezují  či  upravují  zóny ochrany

   národního  parku  či chráněné krajinné oblasti, nesmí přesáhnout rozsah

   omezení  nebo  rozsah  ochrany vyplývajících z návrhu podle odstavce 1,

   upraveného  podle rozhodnutí o námitkách podle odstavce 2 nebo 3, pokud

   by  tím  byly zpřísněny nebo rozšířeny dosavadní ochranné podmínky nebo

   rozsah ochrany území.“.

   § 41

   Projednávání záměrů na vyhlášení s orgány státní správy

   (1)  Záměr  na  vyhlášení  přírodních  rezervací  a  přírodních památek

   projedná  orgán  ochrany přírody s orgány státní správy dotčených podle

   zvláštních právních předpisů.^15)

   (2)  Záměr na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí,

   národních  přírodních rezervací a národních přírodních památek projedná

   orgán ochrany přírody s ústředními orgány státní správy dotčenými podle

   zvláštních předpisů.^15)

   (3)  Dotčené  orgány  státní  správy  se  musí  k předloženým návrhům a

   záměrům  podle  odstavce  1  vyjádřit  nejpozději  do  30 dnů od jejich

   předložení.

   § 42

   Evidence a označování zvláště chráněných území

   (1)  Zvláště  chráněná území jsou evidována v ústředním seznamu ochrany

   přírody  (dále  jen  "ústřední seznam"). V ústředním seznamu se evidují

   též  evropsky významné lokality, ptačí oblasti a chráněná území podle §

   39.

   (2)  Ústřední  seznam  je  veřejný  a  každý  do  něj  může  nahlížet v

   přítomnosti  pověřeného  pracovníka.  Podrobnosti  o  vedení ústředního

   seznamu   stanoví  Ministerstvo  životního  prostředí  obecně  závazným

   právním  předpisem, v němž také určí právnickou osobu pověřenou vedením

   ústředního seznamu.

   (3)  Každé  vyhlášení,  změnu, popřípadě zrušení chráněného území podle

   odstavce  1  oznámí orgán ochrany přírody příslušnému orgánu geodézie a

   kartografie.^16)

   (4)   K   označení  národních  parků,  chráněných  krajinných  oblastí,

   národních  přírodních rezervací a národních přírodních památek se užívá

   velkého   státního   znaku  České  republiky.  Na  označení  přírodních

   rezervací  a  přírodních  památek  se užívá malého státního znaku České

   republiky.

   (5)  Podrobnosti o způsobu označení zvláště chráněných území v terénu i

   mapových  podkladech  stanoví  Ministerstvo  životního prostředí obecně

   závazným právním předpisem.

   § 43

   Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích

   (1) Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, 26, 29,

   34,  §  35  odst. 2, § 36 odst. 2, § 45h a 45i v případech, kdy veřejný

   zájem  výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, schvaluje v každém

   jednotlivém případě svým usnesením vláda.

   (2)  Správním  orgánem příslušným k udělení výjimky podle odstavce 1 je

   Ministerstvo  životního  prostředí.  Ministerstvo po obdržení žádosti o

   výjimku  předloží  tuto žádost do 60 dnů na jednání vlády. Do 30 dnů po

   projednání ve vládě vydá ministerstvo rozhodnutí podle usnesení vlády.

   (3) Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, 26, 29,

   34, § 35 odst. 2 a § 36 odst. 2 lze povolit v případě, kdy jiný veřejný

   zájem  převažuje  nad  zájmem  ochrany  přírody,  nebo  v zájmu ochrany

   přírody,  nebo  tehdy,  pokud  povolovaná  činnost  významně  neovlivní

   zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území.

   (4)  Výjimky podle odstavce 3 uděluje příslušný orgán ochrany přírody a

   krajiny.

   § 44

   Závazné stanovisko k některým činnostem ve zvláště chráněných územích

   (1)  Bez  závazného  stanoviska  orgánu  ochrany  přírody  nelze učinit

   ohlášení  stavby,  vydat  územní  rozhodnutí,  územní souhlas, stavební

   povolení,  rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudační souhlas, je-li

   spojen  se  změnou  stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení

   terénních  úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami

   a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas podle

   vodního zákona na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti.

   (2) Závazné stanovisko podle odstavce 1 se nevydává, jde-li o stavby

   a) v zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti,

   b)  v  zastavěném  území  města,  které  se  nachází  na území chráněné

   krajinné oblasti.

   (3)  V  bližších  ochranných  podmínkách  zvláště  chráněných území lze

   vymezit  činnosti  a  zásahy,  které  jsou  vázány na předchozí souhlas

   orgánu ochrany přírody.

   § 45

   Zrušení zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem

   (1)  Orgán,  který  vyhlásil  území  včetně ochranného pásma za zvláště

   chráněné,  je  oprávněn  zrušit  ochranu  stejným  způsobem, jakým bylo

   provedeno  její  vyhlášení,  a  to  pouze  z důvodů, pro něž lze udělit

   výjimku  z  bližších  podmínek  ochrany  (§  43) anebo pokud důvody pro

   zvláštní ochranu zanikly.

   (2)  Smluvní zvláštní ochranu území vyhlášenou podle § 39 lze zrušit na

   základě  písemné  dohody  uzavřené  mezi  vlastníkem  pozemku a orgánem

   ochrany   přírody   oprávněným  k  vyhlašování.  V  případě  nesouhlasu

   vlastníka  pozemku  rozhoduje o zrušení orgán ochrany přírody, který je

   dohodu oprávněn uzavřít.

   ČÁST ČTVRTÁ

   NATURA 2000

   HLAVA PRVNÍ

   POSTUP PŘI VYTVÁŘENÍ SOUSTAVY NATURA 2000 A JEJÍ OCHRANA

   Oddíl první

   Evropsky významné lokality

   § 45a

   Vytvoření národního seznamu

   (1) Jako evropsky významné lokality budou do národního seznamu zařazeny

   ty  lokality,  které  v  biogeografické  oblasti nebo oblastech, k nimž

   náleží, významně přispívají

   a)  k  udržení  nebo  obnově  příznivého  stavu  alespoň  jednoho  typu

   evropských  stanovišť  nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z

   hlediska jejich ochrany, nebo

   b) k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti.

   U  druhů  živočichů  vyskytujících  se  v  rozsáhlých areálech evropsky

   významné  lokality  odpovídají  vybraným  místům  v  přirozeném  areálu

   rozšíření  těchto  druhů,  jež  se vyznačují fyzikálními a biologickými

   faktory nezbytnými pro jejich život a rozmnožování.

   (2)  Lokality, které budou zařazeny do národního seznamu, stanoví vláda

   nařízením,  kde stanoví hranice biogeografických oblastí na území České

   republiky a pro každou z nich uvede zejména:

   a)  název  lokality, její zeměpisnou polohu včetně mapy lokality a její

   rozlohu,

   b)  které  typy  evropských  stanovišť a které evropsky významné druhy,

   vyžadující územní ochranu, se na lokalitě přirozeně vyskytují a

   c)  v  jaké  kategorii podle § 14 včetně ochranných pásem bude navrženo

   lokalitu  po  zařazení  do  evropského  seznamu  vyhlásit, pokud nebude

   chráněna  smluvně  podle § 39 nebo pokud pro zachování předmětu ochrany

   nebude dostatečná ochrana podle § 45c odst. 2.

   Národní seznam odlišuje lokality s výskytem prioritních typů přírodních

   stanovišť a prioritních druhů.

   (3)  Ministerstvo  životního  prostředí předloží národní seznam spolu s

   dalšími požadovanými informacemi o každé lokalitě Komisi.

   (4)  Sporné  lokality oznámí Ministerstvo životního prostředí ve Sbírce

   zákonů formou sdělení.

   § 45b

   Předběžná ochrana evropsky významných lokalit

   (1)  Poškozování  evropsky  významné  lokality  zařazené  do  národního

   seznamu  a  sporné  lokality  je zakázáno. Za poškozování se nepovažuje

   řádné hospodaření prováděné v souladu s platnými právními předpisy^19a)

   a  smlouvami uzavřenými dle § 69 tohoto zákona. Výjimku z tohoto zákazu

   může   udělit   orgán   ochrany   přírody  pouze  z  naléhavých  důvodů

   převažujícího  veřejného  zájmu.  Tím  nejsou  dotčeny  §  45h  a 45i a

   ochranné  podmínky  zvláště  chráněných  území.  Orgán ochrany přírody,

   který výjimku udělil, o tom neprodleně informuje Ministerstvo životního

   prostředí.

   (2)  Předběžná  ochrana  lokalit  podle odstavce 1 přestává platit dnem

   následujícím  po  dni  jejich vyhlášení podle § 45c odst. 1 za evropsky

   významnou  lokalitu zařazenou do evropského seznamu, nebo po zveřejnění

   v  přehledu  evropsky  významných  lokalit,  které  nebyly  zařazeny do

   evropského seznamu, vyhlášeném Ministerstvem životního prostředí formou

   sdělení ve Sbírce zákonů.

   § 45c

   Ochrana evropsky významných lokalit

   (1)  Evropsky  významné lokality zařazené do evropského seznamu vyhlásí

   ve  lhůtě  90  dnů  od  účinnosti  příslušného  rozhodnutí Komise vláda

   nařízením,  ve  kterém  u  každé  evropsky významné lokality uvede její

   název,   zeměpisnou  polohu  a  rozlohu.  Způsob  označení  vyhlášených

   evropsky  významných  lokalit  v  terénu  a mapových podkladech stanoví

   Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

   (2) Evropsky významné lokality vyhlášené podle odstavce 1 jsou chráněny

   před  poškozováním  a  ničením.  Využívají  se pouze tak, aby nedošlo k

   závažnému   nebo   nevratnému  poškození  nebo  ke  zničení  evropských

   stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní

   ochranu  tvořících  jejich předmět ochrany a aby nebyla narušena jejich

   celistvost.  K  zásahům,  které  by  mohly  vést  k  takovým nežádoucím

   důsledkům, si musí ten, kdo tyto zásahy zamýšlí, předem opatřit souhlas

   orgánu  ochrany  přírody.  Tento odstavec se na území evropsky významné

   lokality vyhlášené podle odstavce 1 vztahuje jen tehdy, neplatí- li pro

   ně ochrana podle části třetí tohoto zákona. Ochrana podle částí druhé a

   páté tohoto zákona a ustanovení § 45h a 45i nejsou dotčeny.

   (3)  Pro  zachování  nebo zlepšení dochovaného stavu předmětů ochrany v

   evropsky   významných   lokalitách   zajišťuje  Ministerstvo  životního

   prostředí   zpracování   souhrnů  doporučených  opatření  pro  evropsky

   významné  lokality. Souhrny doporučených opatření pro evropsky významné

   lokality  a  ptačí  oblasti předává Ministerstvo životního prostředí do

   Ústředního  seznamu  ochrany přírody a zveřejňuje je na portálu veřejné

   správy.

   (4)  K  zajištění  udržení  příznivého  stavu evropských stanovišť nebo

   stanovišť  evropsky  významných  druhů,  které  jsou  předmětem ochrany

   evropsky významných lokalit, lze území evropsky významných lokalit nebo

   jejich části vyhlásit za zvláště chráněná území nebo zde zřídit smluvně

   chráněná  území  podle  §  39.  Vyžaduje-li  udržení  příznivého  stavu

   předmětu ochrany evropsky významné lokality přísnější ochranu než podle

   odstavce  2,  stanoví vláda nařízením u této evropsky významné lokality

   nebo  její  části  kategorie  zvláště  chráněných  území, ve kterých je

   příslušné  orgány  ochrany  přírody  vyhlásí,  nebude-li  tato  ochrana

   zajištěna  smluvně.  Takto  vláda postupuje v případě, že tato evropsky

   významná lokalita není dosud vyhlášena za zvláště chráněné území a její

   ochrana není zajištěna ani smluvně podle § 39.

   (5)  Orgány  ochrany přírody do 30 dnů ode dne vyhlášení nařízení vlády

   podle  odstavce  1  ve  Sbírce  zákonů upozorní formou veřejné vyhlášky

   podle  §  25  správního  řádu  vlastníky  pozemků v evropsky významných

   lokalitách nebo jejich částech, jejichž ochranu je podle nařízení vlády

   podle § 45a odst. 2 třeba zajistit vyhlášením zvláště chráněného území,

   že  jejich ochrana na dotčeném pozemku v případě, že to § 39 připouští,

   může  být zajištěna smluvně. Pokud vlastník pozemku ve lhůtě 60 dnů ode

   dne doručení upozornění neučiní žádný písemný úkon směřující k uzavření

   smlouvy,  nebo  na  základě  tohoto  úkonu  nedojde ve lhůtě dvou let k

   uzavření  smlouvy podle § 39, bude evropsky významná lokalita vyhlášena

   jako  zvláště  chráněné  území  v  kategorii ochrany stanovené národním

   seznamem,  a to postupem stanoveným tímto zákonem pro vyhlášení zvláště

   chráněného  území  příslušné  kategorie.  Vyhlášení  zvláště chráněných

   území  podle  odstavce  4  provedou  příslušné  orgány  ochrany přírody

   nejpozději do 6 let od přijetí lokality do evropského seznamu.

   § 45d

   Pokud  při  vytváření  návrhu  národního  seznamu podle § 45a přesáhnou

   evropsky   významné   lokality   s  výskytem  jednoho  nebo  více  typů

   prioritních  přírodních stanovišť a prioritních druhů 5 % rozlohy území

   České  republiky,  Ministerstvo  životního prostředí v souladu s právem

   Evropských  společenství^1g)  projedná  s  Komisí odpovídající návrh na

   redukované  uplatnění  kritérií  pro výběr všech lokalit významných pro

   Společenství.

   Oddíl druhý

   § 45e

   Ptačí oblasti

   (1)  Jako  ptačí  oblasti  se  vymezí  území nejvhodnější pro ochranu z

   hlediska   výskytu,  stavu  a  početnosti  populací  těch  druhů  ptáků

   vyskytujících  se  na  území  České  republiky  a  stanovených právními

   předpisy Evropských společenství,^4c) které stanoví vláda nařízením.

   (2) Ptačí oblasti vymezí vláda nařízením s cílem zajistit přežití druhů

   ptáků  uvedených v odstavci 1 a rozmnožování v jejich areálu rozšíření,

   přičemž  vezme  v  úvahu požadavky těchto druhů na ochranu; přitom může

   stanovit  činnosti,  ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody,

   přičemž  zohlední  hospodářské  požadavky, požadavky rekreace, sportu a

   rozvojové   záměry  dotčených  obcí  a  krajů  podle  územně  plánovací

   dokumentace; na území vojenských újezdů zohlední požadavky na zajištění

   obrany státu.

   (3)  Vymezení  ptačích  oblastí  podle  odstavce 2 na území, které není

   dosud zvláštně chráněno podle části třetí tohoto zákona, je možné pouze

   po  projednání s dotčenými kraji a obcemi. O projednání se sepíše zápis

   s  informací  o  způsobu  vypořádání  všech připomínek. Vypořádání bude

   respektovat požadavky právních předpisů Evropských společenství.

   (4)  O  způsobu  hospodaření  v ptačích oblastech je možno s vlastníkem

   nebo  nájemcem  pozemku  uzavřít  smlouvu. Pokud vlastníci nebo nájemci

   pozemků  projeví písemně o uzavření takové smlouvy zájem, orgán ochrany

   přírody  je  s  nimi  povinen  ve  lhůtě  90 dnů zahájit o této smlouvě

   jednání.  Orgán  ochrany  přírody  smlouvu  uzavře,  pokud tato smlouva

   nebude  v  rozporu  s právními předpisy Evropských společenství a tímto

   zákonem.  Pokud  smlouva  na  základě  požadavků vlastníka nebo nájemce

   pozemku  obsahuje ustanovení o provádění činností podmíněných souhlasem

   orgánu  ochrany  přírody  podle  odstavce 2, tento souhlas se pro danou

   činnost prováděnou vlastníkem nebo nájemcem pozemku nevyžaduje.

   (5) O případných sporech mezi orgánem ochrany přírody na straně jedné a

   ostatními  subjekty  uvedenými  v  odstavcích  3  a  4 na straně druhé,

   zejména  z hlediska ochrany jejich práv ve vztahu k požadavkům právních

   předpisů  Evropských společenství a ustanovení odstavců 3 a 4, rozhodne

   soud.

   (6)   Ministerstvo   životního  prostředí  v  případě  potřeby  zajistí

   zpracování  souhrnu  doporučených opatření k zachování příznivého stavu

   populací těchto druhů z hlediska ochrany.

   (7)  Způsob  označení  ptačích  oblastí  v  terénu stanoví Ministerstvo

   životního prostředí prováděcím právním předpisem.

   Oddíl třetí

   § 45f

   Sledování stavu ptačích oblastí, evropsky významných lokalit a evropsky

   významných druhů

   (1)  Orgány  ochrany  přírody  sledují  stav  ptačích oblastí, evropsky

   významných  druhů  a  jednotlivých  typů  evropských stanovišť, zejména

   evropsky  významných  lokalit; získané informace předávají Ministerstvu

   životního prostředí. Na základě tohoto sledování Ministerstvo životního

   prostředí  vypracuje každé 3 roky zprávu o plnění ustanovení § 5a, 5b a

   45e  a  každých  6 let zprávu o realizaci opatření podle § 5 odst. 7, §

   10, 45a, 45b, 45c, 45g, 45h, 45i, 49, 50, 54 a 56, která musí obsahovat

   zejména  informace o těchto opatřeních, jakož i zhodnocení jejich vlivu

   na  stav  evropských  stanovišť  a  jejich jednotlivých typů a evropsky

   významných  druhů z hlediska jejich ochrany a hlavní výsledky sledování

   jejich  stavu  se  zvláštním  zřetelem  na  prioritní  typy  přírodních

   stanovišť a prioritní druhy. Zprávu předloží Komisi a veřejnosti.

   (2)   Vláda   nařízením   v  souladu  s  právními  předpisy  Evropských

   společenství^1g)  a  §  3  odst. 1 písm. q) a r) tohoto zákona stanoví,

   jaký  stav  evropského stanoviště a jaký stav evropsky významného druhu

   se z hlediska ochrany považuje za příznivý.

   Oddíl čtvrtý

   § 45g

   Podmínky  pro  vydávání  povolení, souhlasů, stanovisek nebo výjimek ze

   zákazů

   Povolení,  souhlas,  kladné  stanovisko  nebo  výjimku  ze zákazu podle

   tohoto  zákona  pro  evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast může

   udělit orgán ochrany přírody pouze v případě, že bude vyloučeno závažné

   nebo  nevratné  poškozování  přírodních  stanovišť  a  biotopů druhů, k

   jejichž ochraně je evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast určena,

   ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž

   ochraně  jsou  tato  území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být

   významné z hlediska účelu tohoto zákona, nestanoví-li §45i jinak.

   Hodnocení  důsledků  koncepcí  a záměrů na evropsky významné lokality a

   ptačí oblasti

   § 45h

   (1) Jakákoliv koncepce^19b) nebo záměr,^19c) který může samostatně nebo

   ve  spojení  s  jinými významně ovlivnit příznivý stav předmětu ochrany

   nebo  celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá

   hodnocení  jeho  důsledků na toto území a stav jeho ochrany z uvedených

   hledisek.  To  se  nevztahuje  na plány péče zpracované orgánem ochrany

   přírody pro toto území.

   (2)  Při  hodnocení  důsledků  koncepcí  a  záměrů  podle odstavce 1 se

   postupuje  podle  zvláštních  právních  předpisů  o posuzování vlivů na

   životní  prostředí,^19d)  pokud  §  45i nebo § 4 odst. 4 nestanoví jiný

   postup.

   § 45i

   (1) Ten, kdo zamýšlí pořídit koncepci nebo uskutečnit záměr uvedený v §

   45h  odst.  1 (dále jen „předkladatel“), je povinen návrh koncepce nebo

   záměru  předložit  orgánu  ochrany  přírody ke stanovisku, zda může mít

   samostatně  nebo  ve  spojení  s jinými koncepcemi nebo záměry významný

   vliv  na  příznivý  stav  předmětu  ochrany  nebo  celistvost  evropsky

   významné  lokality  nebo  ptačí  oblasti.  Orgán  ochrany  přírody vydá

   odůvodněné  stanovisko  do  30  dnů ode dne doručení žádosti. V případě

   politiky  územního  rozvoje a územně plánovací dokumentace se předkládá

   zpráva o jejím uplatňování nebo její zadání.

   (2)  Jestliže  orgán  ochrany přírody svým stanoviskem podle odstavce 1

   významný  vliv  podle  §  45h odst. 1 nevyloučí, musí být daná koncepce

   nebo  záměr  předmětem  posouzení  podle tohoto ustanovení a zvláštních

   právních  předpisů.^19d) Nelze-li vyloučit negativní vliv koncepce nebo

   záměru  na  takové  území, musí předkladatel zpracovat varianty řešení,

   jejichž  cílem  je  negativní vliv na území vyloučit nebo v případě, že

   vyloučení  není  možné,  alespoň  zmírnit.  Politika územního rozvoje a

   územně  plánovací  dokumentace  se  posuzují  podle zvláštního právního

   předpisu^17).

   (3) Posouzení podle odstavce 2 nebo hodnocení podle § 67 mohou provádět

   pouze  fyzické osoby, které jsou držiteli zvláštní autorizace (dále jen

   "autorizace").   Podmínkou   pro  udělení  autorizace  je  bezúhonnost,

   vysokoškolské  vzdělání  odpovídajícího  zaměření  a  vykonání  zkoušky

   odborné   způsobilosti.   Autorizaci   uděluje  a  odnímá  Ministerstvo

   životního  prostředí.  Autorizace se uděluje na dobu 5 let a prodlužuje

   se opakovaně o dalších 5 let za podmínek stanovených prováděcím právním

   předpisem.  Rozsah  požadovaného  vzdělání,  obsah zkoušky a důvody pro

   odnětí  autorizace  stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím

   právním   předpisem.   Při   posuzování  odborné  kvalifikace  státních

   příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního

   právního  předpisů.^19e) Autorizace k činnostem podle § 45h a 67 vzniká

   též  marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném

   pohybu služeb.

   (4)  Za  bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl

   pravomocně  odsouzen  pro  trestný  čin  spáchaný  z  nedbalosti, jehož

   skutková  podstata  souvisí  s autorizovanou činností, nebo pro trestný

   čin  spáchaný  úmyslně,  anebo  se  na  něj  podle  zvláštního právního

   předpisu  nebo  rozhodnutí  prezidenta  republiky  hledí, jako by nebyl

   odsouzen.  Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle

   zvláštního  právního  předpisu^19h)  výpis z evidence Rejstříku trestů.

   Žádost  o  vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence

   Rejstříku  trestů  se  předávají  v  elektronické podobě, a to způsobem

   umožňujícím dálkový přístup.

   (5)  V  souladu se zvláštním právním předpisem^19g) se autorizace podle

   odstavce  3 nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě

   Evropské  unie  a na území České republiky hodlá dočasně nebo ojediněle

   vykonávat činnosti uvedené v odstavci 3, pokud prokáže, že

   a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a

   b) je oprávněna k výkonu činností uvedených v odstavci 3 podle právních

   předpisů jiného členského státu Evropské unie.

   (6)  O  nesplnění  požadavků  podle  odstavce  5  písm.  a)  a  b) vydá

   Ministerstvo  životního  prostředí  rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne,

   kdy mu byly předloženy úplné doklady podle odstavce 5 písm. a) a b).

   (7)  Pokud  nebylo  vydáno  rozhodnutí podle odstavce 6, činnosti podle

   odstavce  3  mohou  být vykonávány nejdéle po dobu jednoho roku ode dne

   následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí.

   (8)  Orgán,  který  je  příslušný  ke  schválení  koncepce  nebo záměru

   uvedeného  v  § 45h, jej může schválit, jen pokud na základě stanoviska

   podle  právních  předpisů  o posuzování vlivů na životní prostředí^19d)

   taková  koncepce  nebo  záměr  nebude  mít  významný  negativní vliv na

   příznivý  stav  předmětu  ochrany  nebo  celistvost  evropsky  významné

   lokality  nebo  ptačí oblasti, anebo za podmínek stanovených v odstavci

   9,  popřípadě  v  odstavci  10.  Tím  nejsou  dotčeny ochranné podmínky

   zvláště chráněných území.

   (9) Pokud posouzení podle odstavce 2 prokáže negativní vliv na příznivý

   stav  předmětu  ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo

   ptačí  oblasti a neexistuje variantní řešení bez negativního vlivu, lze

   schválit  jen variantu s nejmenším možným negativním vlivem, a to pouze

   z  naléhavých  důvodů  převažujícího  veřejného zájmu a až po uložení a

   zajištění  kompenzačních  opatření  nezbytných  pro  zajištění  celkové

   soudržnosti  soustavy  ptačích  oblastí  a  evropsky významných lokalit

   podle  odstavce  11.  Kompenzačními  opatřeními  pro  účely koncepce se

   rozumí zajištění možnosti nahradit lokalitu dotčenou realizací koncepce

   v   obdobném  rozsahu  a  kvalitě  a  se  stejnou  mírou  závaznosti  a

   konkrétnosti, jakou má schvalovaná koncepce nebo její jednotlivé části.

   Kompenzačními  opatřeními pro účely záměru se rozumí vytvoření podmínek

   pro  zachování  nebo  zlepšení  záměrem ovlivněných předmětů ochrany ve

   stejné  lokalitě  nebo  nahrazení  lokality  jinou lokalitou v obdobném

   rozsahu a kvalitě.

   (10)  Jde-li  o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť

   nebo  prioritními  druhy, lze koncepci nebo záměr schválit jen z důvodů

   týkajících  se  veřejného  zdraví,  veřejné bezpečnosti nebo příznivých

   důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Jiné naléhavé důvody

   převažujícího  veřejného  zájmu  mohou  být  důvodem ke schválení jen v

   souladu  se  stanoviskem Komise. Ministerstvo životního prostředí v tom

   případě   na  základě  dožádání  příslušného  orgánu  požádá  Komisi  o

   stanovisko;  ode  dne  odeslání  žádosti  o  stanovisko do dne doručení

   stanoviska lhůty v příslušných řízeních neběží. Dále se postupuje podle

   odstavce 9 obdobně.

   (11)  Jsou-li  ve  stanovisku  k  posouzení vlivů provedení záměru nebo

   koncepce  na  životní  prostředí  uvedena  kompenzační  opatření, orgán

   ochrany   přírody   může  stanovit  pouze  tato  kompenzační  opatření.

   Kompenzační opatření podle odstavce 9 pro účely koncepce, včetně návrhu

   opatření  k  jejich  zajištění,  stanoví  orgán  ochrany  přírody. Tato

   kompenzační   opatření  musí  být  zahrnuta  do  koncepce.  Kompenzační

   opatření  podle  odstavce  9 pro účely záměru stanoví rozhodnutím orgán

   ochrany  přírody  na  základě  dožádání orgánu příslušného ke schválení

   záměru;  uložení  a zajištění kompenzačních opatření je v tomto případě

   důvodem  pro  přerušení řízení vedeného příslušným orgánem. O uložených

   kompenzačních opatřeních a způsobu jejich zajištění informuje příslušný

   orgán  ochrany  přírody  neprodleně  Ministerstvo  životního prostředí,

   které informuje Komisi.

   ČÁST PÁTÁ

   Památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů

   HLAVA PRVNÍ

   § 46

   Památné stromy a jejich ochranná pásma

   (1) Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit

   rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy.

   (2)  Památné  stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném

   vývoji;  jejich  ošetřování  je  prováděno  se  souhlasem orgánu, který

   ochranu vyhlásil.

   (3)  Je-li  třeba  památné  stromy  zabezpečit  před škodlivými vlivy z

   okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné

   pásmo,  ve  kterém  lze  stanovené  činnosti  a  zásahy  provádět jen s

   předchozím  souhlasem  orgánu  ochrany  přírody.  Pokud tak neučiní, má

   každý   strom  základní  ochranné  pásmo  ve  tvaru  kruhu  o  poloměru

   desetinásobku  průměru  kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto

   pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například

   výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.

   (4)  Zrušit  ochranu  památného stromu může orgán ochrany přírody jen z

   důvodu, pro který lze udělit výjimku dle § 56.

   § 47

   Evidence a označování památných stromů

   (1)  Památné  stromy jsou evidovány v ústředním seznamu (§ 42 odst. 1 a

   2).

   (2)  Na  označení památných stromů se užívá malého státního znaku České

   republiky.

   (3)  Bližší  podmínky  o  způsobu  označení památných stromů v terénu i

   mapových  podkladech  stanoví  Ministerstvo  životního prostředí obecně

   závazným právním předpisem.

   § 48

   Zvláště chráněné rostliny a živočichové

   (1) Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky

   či kulturně velmi významné, lze vyhlásit za zvláště chráněné.

   (2)  Zvláště  chráněné  druhy  rostlin a živočichů se dle stupně jejich

   ohrožení člení na

   a) kriticky ohrožené,

   b) silně ohrožené,

   c) ohrožené.

   (3)  Seznam  a  stupeň  ohrožení  zvláště  chráněných  druhů  rostlin a

   živočichů podle odstavců 1 a 2 stanoví Ministerstvo životního prostředí

   obecně závazným právním předpisem.

   (4)  Stejně  jako  zvláště  chráněný  živočich  nebo  zvláště  chráněná

   rostlina  je  chráněn  i  mrtvý  jedinec  tohoto  druhu, jeho část nebo

   výrobek  z  něho,  u  něhož  je  patrné  z průvodního dokumentu, obalu,

   značky, etikety nebo z jiných okolností, že je vyroben z částí takového

   živočicha nebo rostliny.

   (5)   Ministerstvo   životního  prostředí  stanoví  prováděcím  právním

   předpisem  způsob  hodnocení  stavu  zvláště  chráněných druhů a jejich

   stanovišť včetně evropsky významných druhů z hlediska jejich ochrany.

   § 49

   Základní podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin

   (1) Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a

   nadzemních  částech  a  všech  vývojových  stádiích;  chráněn je rovněž

   jejich  biotop.  Je  zakázáno  tyto  rostliny sbírat, trhat, vykopávat,

   poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet,

   pěstovat,  dopravovat,  prodávat,  vyměňovat  nebo  nabízet  za  účelem

   prodeje nebo výměny.

   (2) Ochrana podle odstavce 1 se na rostliny nevztahuje, pokud

   a)  rostou přirozeně uvnitř jiných kultur a jsou-li ničeny, poškozovány

   nebo rušeny v přirozeném vývoji v souvislosti s běžným obhospodařováním

   těchto kultur,

   b) jsou pěstovány v kulturách získaných povoleným způsobem,

   c)  pocházejí  z  dovozu a nejsou předmětem ochrany podle mezinárodních

   úmluv.

   (3)  Za  běžné  obhospodařování podle odstavce 2 písm. a) se nepovažují

   zásahy,  při kterých může dojít ke změně hydrologických půdních poměrů,

   půdního  povrchu  či  chemických vlastností prostředí, kromě zásahů při

   obvyklém  hospodaření  v  lesích  podle  platného lesního hospodářského

   plánu.

   (4)  Ustanovení  odstavce 2 písm. a) neplatí pro druhy kriticky a silně

   ohrožené. V případě běžného obhospodařování pozemků s výskytem kriticky

   nebo  silně  ohrožených  druhů  rostlin  mohou orgány ochrany přírody s

   vlastníkem  nebo nájemcem pozemků uzavřít dohodu o způsobu hospodaření.

   Pokud  vlastník  nebo nájemce pozemku projeví o uzavření dohody písemně

   zájem, orgán ochrany přírody je s ním povinen ve lhůtě 30 dnů zahájit o

   této  dohodě  jednání.  Orgán  ochrany  přírody  při  uzavírání  dohody

   prověří,  že neexistuje jiné uspokojivé řešení, je dán některý z důvodů

   uvedených  v  §  56  odst.  1  nebo  2  a navrhovaný způsob hospodaření

   neovlivní  dosažení či udržení příznivého stavu druhu, který je na dané

   lokalitě  předmětem  ochrany podle práva Evropských společenství^10), z

   hlediska  ochrany. Tyto skutečnosti musí být v dohodě výslovně uvedeny.

   Dohoda nahrazuje výjimku podle § 56.

   (5)   Bližší   podmínky  ochrany  zvláště  chráněných  rostlin  stanoví

   Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

   § 50

   Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů

   (1)   Zvláště   chránění  živočichové  jsou  chráněni  ve  všech  svých

   vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla

   a  jejich  biotop.  Vybrané  živočichy,  kteří jsou chráněni i uhynulí,

   stanoví   Ministerstvo  životního  prostředí  obecně  závazným  právním

   předpisem.

   (2)  Je  zakázáno  škodlivě  zasahovat  do  přirozeného  vývoje zvláště

   chráněných  živočichů,  zejména  je  chytat,  chovat  v  zajetí, rušit,

   zraňovat  nebo  usmrcovat.  Není  dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či

   přemisťovat  jejich  vývojová  stádia  nebo  jimi užívaná sídla. Je též

   zakázáno  je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za

   účelem prodeje nebo výměny.

   (3)  Ochrana podle tohoto zákona se nevztahuje na případy, kdy je zásah

   do   přirozeného   vývoje  zvláště  chráněných  živočichů  prokazatelně

   nezbytný  v  důsledku  běžného  obhospodařování nemovitostí nebo jiného

   majetku  nebo z důvodů hygienických, ochrany veřejného zdraví a veřejné

   bezpečnosti anebo leteckého provozu. V těchto případech je ke způsobu a

   době  zásahu  nutné  předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud

   nejde   o   naléhavý  zásah  z  hlediska  veřejného  zdraví  a  veřejné

   bezpečnosti  nebo  bezpečnosti  leteckého  provozu.  V tomto stanovisku

   orgán ochrany přírody může uložit náhradní ochranné opatření, například

   záchranný přenos živočichů.

   (4) Ustanovení odstavce 3 neplatí pro druhy silně a kriticky ohrožené.

   (5) Bližší podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů, zejména pokud

   se  jedná  o  zoologické  zahrady,  záchranné  chovy,  péči  o  zraněné

   živočichy   a   oprávnění   k  preparaci  uhynulých  živočichů  stanoví

   Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

   (6)  Opatření  přijímaná  na  základě  tohoto  zákona musí brát v úvahu

   hospodářské,   sociální  a  kulturní  požadavky,  regionální  a  místní

   zvláštnosti.

   § 51

   Zvláštní ochrana nerostů

   (1) Druhy nerostů, které jsou vzácné nebo vědecky či kulturně hodnotné,

   lze vyhlásit za zvláště chráněné.

   (2)  Zvláště chráněné nerosty není dovoleno na místě jejich přirozeného

   výskytu poškozovat či sbírat bez povolení orgánu ochrany přírody.

   (3)  Seznam  zvláště  chráněných  nerostů  podle  odstavce  1  a bližší

   ochranné  podmínky  stanoví  Ministerstvo  životního  prostředí  obecně

   závazným právním předpisem.

   § 52

   Záchranné programy zvláště chráněných druhů

   (1)  K  ochraně  zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zajišťují

   všechny  orgány  ochrany  přírody  záchranné  programy s cílem vytvořit

   podmínky  umožňující  takové  posílení  populací těchto druhů, které by

   vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení. Záchranné programy spočívají v

   návrhu  a  uskutečňování zvláštních režimů řízeného vývoje, jakými jsou

   záchranné  chovy,  introdukce,  reintrodukce,  záchranné přenosy a jiné

   přístupné metody vhodné k dosažení sledovaného cíle.

   (2)  Ten,  kdo  se  ujal  zvláště  chráněného  živočicha  neschopného v

   důsledku  zranění,  nemoci  nebo  jiných  okolností dočasně nebo trvale

   přežít  ve  volné přírodě, je povinen jej bezodkladně předat k ošetření

   do záchranné stanice. Záchranná stanice vede evidenci přijatých zvláště

   chráněných živočichů a záznamy o průběhu jejich ošetření. Termín, místo

   a  způsob  vypuštění  vyléčeného  zvláště chráněného živočicha do volné

   přírody vždy předem oznámí záchranná stanice příslušnému orgánu ochrany

   přírody.

   § 53

   Vývoz

   (1) Vývoz zvláště chráněných nerostů je zakázán. Povolení k vývozu může

   výjimečně  v  případech  hodných zvláštního zřetele udělit Ministerstvo

   životního prostředí. Vývoz zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

   je upraven zvláštním právním předpisem.^4a)

   (2) Toto povolení nenahrazuje souhlas podle zvláštních předpisů.^20)

   § 54

   Prokázání původu

   (1)  Kdo  drží, chová, pěstuje, dopravuje, prodává, vyměňuje, nabízí za

   účelem  prodeje nebo výměny nebo zpracovává zvláště chráněnou rostlinu,

   zvláště chráněného živočicha nebo rostlinu a živočicha chráněného podle

   mezinárodních  úmluv  nebo  podle  zvláštního  právního  předpisu^4a) o

   dovozu  a  vývozu  ohrožených druhů, je povinen na výzvu orgánu ochrany

   přírody  prokázat  jejich  zákonný  původ (povoleným dovozem, povoleným

   odebráním  z  přírody  nebo sběrem, pěstováním v kultuře nebo povoleným

   odchovem  z  jedinců  s  původem  prokázaným  podle tohoto ustanovení a

   podobně).  Bez  tohoto  prokázání  původu je zakázáno zvláště chráněnou

   rostlinu  nebo  živočicha  nebo  rostlinu  a živočicha chráněného podle

   mezinárodních  úmluv  nebo  podle  zvláštního  právního  předpisu^4a) o

   dovozu  a  vývozu ohrožených druhů držet, chovat, pěstovat, dopravovat,

   prodávat,  vyměňovat  a  nabízet  za  účelem  prodeje  nebo  výměny.  U

   nezaměnitelně  označených  nebo  identifikovatelných jedinců pravomocně

   odebraných  podle  §  89  nebo podle zvláštního právního předpisu^4a) o

   dovozu   a  vývozu  ohrožených  druhů  se  za  zákonný  původ  považuje

   pravomocné rozhodnutí o odebrání.

   (2) Kdo drží, nabízí k prodeji či zpracovává věc uvedenou v odstavci 1,

   nebo s ní jinak nakládá podle odstavce 1, je povinen na vyžádání orgánů

   ochrany přírody nebo stráže přírody (§ 81) prokázat svoji totožnost.

   (3)  Vypouštět  zvláště  chráněné  živočichy odchované v lidské péči do

   přírody  a vysévat či vysazovat uměle vypěstované^20a) zvláště chráněné

   rostliny  mimo  kultury  a  zastavěná území obcí lze pouze se souhlasem

   orgánu  ochrany přírody. Orgán ochrany přírody souhlas udělí v případě,

   že  nehrozí riziko zhoršení stavu volně žijící populace a jedná-li se o

   vypuštění,  vysetí  či vysazení v areálu původního výskytu daného druhu

   za  účelem  obnovy  jeho populace nebo stabilizace či posílení populací

   stávajících.  Orgán ochrany přírody souhlas neudělí v případě, kdy by k

   vypuštění,  vysévání  či  vysazování  mělo  dojít na ploše pro umístění

   vedení  dopravní  infrastruktury  vymezené v územním plánu^20b). Zákazy

   stanovené  v  §  5a odst. 1 a 2 a v § 50 odst. 2 se po dobu 2 měsíců od

   vypuštění  nevztahují  na  vybrané  zvláště  chráněné  druhy živočichů.

   Seznam   vybraných   zvláště   chráněných   druhů   živočichů   stanoví

   Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.

   (4)  Orgány  ochrany  přírody  vydávají rozhodnutí o tom, že se jedná o

   živočicha  odchovaného  v  lidské  péči  (dále  jen  „osvědčení“)^20c).

   Osvědčení je veřejnou listinou. Na živočicha odchovaného v lidské péči,

   ke  kterému  bylo  vydáno  orgánem ochrany přírody osvědčení, se zákazy

   stanovené  v  § 5a odst. 1 a 2 a v § 50 odst. 2 nevztahují. Potvrzení o

   výjimce  ze  zákazu obchodních činností vydané pro exemplář živočišného

   druhu  narozený  a  odchovaný  v  zajetí  v souladu s přímo použitelným

   předpisem  Evropských společenství upravujícím obchodování s ohroženými

   druhy^20d) nahrazuje osvědčení podle tohoto odstavce.

   (5) O vydání osvědčení může požádat orgán ochrany přírody ten, kdo

   a)  odchoval  živočicha  odchovaného  v  lidské  péči a nezaměnitelně a

   trvale  jej  označil  značkovací  metodou v souladu s přímo použitelným

   předpisem  Evropských společenství upravujícím obchodování s ohroženými

   druhy^20e)  (dále  jen  „nezaměnitelné  a trvalé označení“), nebo pokud

   fyzické  vlastnosti  exempláře  neumožňují  označit  ho  touto metodou,

   zajistil jiný způsob nezaměnitelné a trvalé identifikace,

   b)   získal   do   držení   nezaměnitelně   a  trvale  označeného  nebo

   nezaměnitelně  identifikovaného  živočicha  odchovaného v lidské péči z

   členského  státu  Evropských  společenství  v  souladu  s právem tohoto

   členského státu, nebo

   c)  v  souladu  s předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy^1a)

   dovezl   ze   třetí   země   nezaměnitelně  a  trvale  označeného  nebo

   nezaměnitelně identifikovaného živočicha odchovaného v lidské péči.

   (6)  Žádost o vydání osvědčení podle odstavce 5 písm. a) je třeba podat

   nejpozději  do  30 dnů po narození živočicha odchovaného v lidské péči.

   Pokud  se  jedná  o živočicha odchovaného v lidské péči dovezeného nebo

   získaného  podle odstavce 5 písm. b) nebo c), musí být žádost podána do

   15  dnů  ode  dne,  kdy  k dovozu nebo získání došlo. Spolu s žádostí o

   vydání   osvědčení   musí   být   předloženy   informace  o  provedeném

   nezaměnitelném  a  trvalém  označení, popřípadě další údaje upřesňující

   identifikaci živočicha odchovaného v lidské péči a doklady, osvědčující

   odchov  v  lidské  péči  v  souladu s tímto zákonem nebo zákonný způsob

   nabytí živočicha odchovaného v lidské péči. Zákaz držení uvedený v § 5a

   odst.  1  písm.  e)  a  v § 50 odst. 2 se po dobu stanovenou pro podání

   žádosti  o  osvědčení v případech podle věty první a druhé a po dobu od

   podání  žádosti  do  vydání osvědčení na živočicha odchovaného v lidské

   péči nevztahuje.

   (7) Nemá-li orgán ochrany přírody důvodné pochybnosti o zákonném původu

   jedince,  vydá  osvědčení pro živočicha odchovaného v lidské péči podle

   odstavců  5  a  6,  a  to  do  30  dnů  ode dne, kdy mu žádost o vydání

   osvědčení byla doručena.

   (8)  Úmyslné  předložení  nesprávných  údajů,  změna označení živočicha

   odchovaného  v  lidské  péči  nebo přenos označení na jiného jedince je

   důvodem, aby orgán ochrany přírody zrušil osvědčení, a to po celou dobu

   života  takového  jedince,  pro  kterého  bylo  osvědčení  vydáno, nebo

   jedince,  který  je  jako takový označen. Za změnu značení se pro účely

   tohoto   ustanovení  nepovažuje  změna  provedená  z  důvodu  závažného

   ohrožení  života nebo zdraví živočicha odchovaného v lidské péči, pokud

   byla  s  odůvodněním  oznámena orgánu ochrany přírody do 3 dnů ode dne,

   kdy k ní došlo.

   (9)  V  případě  změny  vlastníka nebo držitele živočicha odchovaného v

   lidské  péči  přechází  osvědčení  současně  s  živočichem odchovaným v

   lidské  péči  na  nového  vlastníka nebo držitele. V případě úhynu nebo

   vypuštění  živočicha odchovaného v lidské péči do volné přírody je jeho

   držitel  povinen  odevzdat  osvědčení orgánu ochrany přírody, který jej

   vydal,  a  to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala

   nebo  kdy  se  o  ní  dozvěděl.  Osvědčení  pozbývá platnosti dnem, kdy

   uvedená  skutečnost  nastala  nebo byla zjištěna. V případě ztráty nebo

   odcizení  živočicha  odchovaného  v lidské péči je jeho držitel povinen

   tuto  skutečnost oznámit orgánu ochrany přírody, který vydal osvědčení,

   a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy

   se  o  ní  dozvěděl. Osvědčení v takovém případě pozbývá platnosti do 1

   roku  ode  dne,  kdy  ke  ztrátě  nebo odcizení živočicha odchovaného v

   lidské  péči došlo, pokud nedojde k jeho nálezu; po uplynutí této lhůty

   je  držitel  živočicha  odchovaného  v  lidské  péči  povinen  odevzdat

   osvědčení orgánu ochrany přírody, který jej vydal.

   (10)  Ten,  kdo  drží  živočicha odchovaného v lidské péči, pro kterého

   bylo  vydáno  osvědčení,  je povinen na požádání orgánu ochrany přírody

   předložit  osvědčení ke kontrole a umožnit prohlídku označení živočicha

   odchovaného  v  lidské péči. Je-li důvodná pochybnost o zákonném původu

   jedince,  je  jeho vlastník nebo držitel povinen umožnit orgánu ochrany

   přírody,  s  poskytnutím  aktivní  součinnosti,  jeho  ověření,  včetně

   provedení  testu  paternity.  V  případě  potvrzení  nezákonného původu

   uhradí  náklady  na  ověření  původu  vlastník  nebo  držitel živočicha

   odchovaného  v  lidské  péči;  výši  nákladů  stanoví rozhodnutím orgán

   ochrany  přírody.  V  opačném  případě uhradí náklady na ověření původu

   živočicha odchovaného v lidské péči orgán ochrany přírody.

   (11)   Ministerstvo  životního  prostředí  stanoví  prováděcím  právním

   předpisem  vzor  žádosti o osvědčení, vzor osvědčení, způsoby ověřování

   původu jedince a podmínky jeho provádění.

   HLAVA DRUHÁ

   § 55

   Projednávání záměrů na vyhlášení

   (1)  Záměr na vyhlášení památných stromů projedná orgán ochrany přírody

   s  vlastníky  těchto  stromů  a  orgány  státní  správy dotčenými podle

   zvláštních předpisů^21) přiměřeně podle § 40.

   (2) Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů vyhlašuje orgán

   ochrany  přírody v dohodě s ministerstvem zemědělství a po projednání s

   ústředními    orgány   státní   správy   dotčenými   podle   zvláštních

   předpisů.^21)

   (3)   Dotčené  orgány  státní  správy  se  musí  k  návrhům  a  záměrům

   předloženým dle odstavce 1 vyjádřit do 30 dnů od jejich předložení.

   § 56

   Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin

   a živočichů

   (1)  Výjimky  ze  zákazů  u památných stromů a zvláště chráněných druhů

   rostlin a živočichů podle § 46 odst. 2, § 49 a 50 v případech, kdy jiný

   veřejný  zájem  převažuje  nad  zájmem  ochrany  přírody,  nebo v zájmu

   ochrany  přírody,  povoluje orgán ochrany přírody. U zvláště chráněných

   druhů  rostlin  a  živočichů,  které jsou předmětem ochrany podle práva

   Evropských  společenství^10),  lze výjimku podle věty první povolit jen

   tehdy, pokud je dán některý z důvodů uvedených v odstavci 2, neexistuje

   jiné  uspokojivé  řešení  a  povolovaná  činnost  neovlivní dosažení či

   udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany.

   (2)  Výjimku  ze  zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

   lze povolit

   a)  v zájmu ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

   a ochrany přírodních stanovišť,

   b)  v zájmu prevence závažných škod, zejména na úrodě, dobytku, lesích,

   rybolovu, vodách a ostatních typech majetku,

   c)  v  zájmu  veřejného  zdraví  nebo veřejné bezpečnosti nebo z jiných

   naléhavých   důvodů   převažujícího   veřejného  zájmu,  včetně  důvodů

   sociálního  a  ekonomického  charakteru  a důvodů s příznivými důsledky

   nesporného významu pro životní prostředí,

   d)  pro  účely výzkumu a vzdělávání, opětovného osídlení určitého území

   populací druhu nebo opětovného vysazení v původním areálu druhu a chovu

   a  pěstování  nezbytných  pro  tyto  účely, včetně umělého rozmnožování

   rostlin,

   e)  v  případě  zvláště  chráněných druhů ptáků pro odchyt, držení nebo

   jiné využívání ptáků v malém množství.

   (3)  Orgán  ochrany  přírody  v  rozhodnutí  o  výjimce  může  stanovit

   povinnost  označení živočicha zvláště chráněného druhu nezaměnitelnou a

   trvalou značkou a rovněž podmínky pro výkon povolované činnosti.

   (4)  Orgán ochrany přírody může výjimku, která se týká blíže neurčeného

   okruhu  osob, při splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 povolit

   též opatřením obecné povahy.

   (5)  K zajišťování činností podle odstavce 2 písm. a) a d) mohou orgány

   ochrany  přírody  v  zájmu  ochrany přírody uzavírat dohody s fyzickými

   nebo právnickými osobami. Dohodu lze uzavřít jen, pokud neexistuje jiné

   uspokojivé  řešení,  navrhovaná činnost neovlivní dosažení nebo udržení

   příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a tyto odůvodněné skutečnosti

   jsou  v  dohodě  výslovně  uvedeny. Tato dohoda nahrazuje výjimku podle

   odstavce 1.

   (6)  Pro  orgán  ochrany přírody platí při povolení výjimky ze zákazů u

   zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nebo uzavření dohody podle

   odstavce  5  a § 49 odst. 4 informační povinnost stanovená v § 5b odst.

   5.  V  případě  povolení  výjimky  ze zákazů u zvláště chráněných druhů

   ptáků  pro  obsah  rozhodnutí, obsah opatření obecné povahy a pro obsah

   dohody podle odstavce 5 platí obdobně § 5b odst. 3.

   § 57

   Souhlas  k  některým  činnostem  týkajícím  se zvláště chráněných druhů

   rostlin, živočichů a nerostů

   V  bližších  ochranných  podmínkách zvláště chráněných druhů rostlin či

   živočichů  (§ 50 odst. 5) a nerostů (§ 51 odst. 3) lze vymezit činnosti

   a  zásahy,  které  jsou  vázány  na  předchozí  souhlas  orgánů ochrany

   přírody.

   ČÁST ŠESTÁ

   Některá  omezení  vlastnických  práv,  finanční  příspěvky  při ochraně

   přírody,  přístup  do  krajiny, účast veřejnosti a právo na informace v

   ochraně přírody

   HLAVA PRVNÍ

   § 58

   Náhrada za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření

   (1)  Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem. Každý je povinen při

   užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona.

   (2) Pokud vlastníku zemědělské půdy^21b) nebo lesního pozemku^21c) nebo

   rybníka  s chovem ryb nebo vodní drůbeže,^21f) nebo nájemci, který tyto

   pozemky   oprávněně   užívá,  vznikne  nebo  trvá  v  důsledku  omezení

   vyplývajícího  z  části  třetí až páté tohoto zákona včetně prováděcích

   právních  předpisů  nebo rozhodnutí vydaného na jejich základě a nebo z

   omezení vyplývajícího z opatření v plánech systémů ekologické stability

   krajiny  podle  §  4  odst.  1 újma, má nárok na její finanční náhradu.

   Tento  nárok  trvá i v případě převodu nebo přechodu vlastnického práva

   nebo  práva  nájmu.  Nájemce  pozemku  může  nárok  uplatnit  v případě

   zachovaného nároku vlastníka pozemku. Finanční náhradu nelze poskytnout

   současně  vlastníkovi  a  nájemci  téhož pozemku. Požádají-li o náhradu

   včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku. Nárok

   na  finanční  náhradu  náleží  vlastníku  zemědělské  půdy nebo lesního

   pozemku  nebo  rybníka  s  chovem  ryb nebo vodní drůbeže nebo nájemci,

   který  tyto  pozemky oprávněně užívá, též v případě, že mu vznikne nebo

   trvá  újma  v  důsledku  omezení  vyplývajícího z rozhodnutí, závazného

   stanoviska nebo souhlasu vydaného podle tohoto zákona.

   (3)  Finanční  náhradu  podle odstavce 2 poskytne z prostředků státního

   rozpočtu příslušný orgán ochrany přírody na základě písemného uplatnění

   nároku  vlastníka  zemědělské  půdy nebo lesního pozemku nebo rybníka s

   chovem  ryb  nebo  vodní  drůbeže, nebo nájemce uvedeného v odstavci 2,

   jestliže  je  nárok  na finanční náhradu a její výše prokázán doklady a

   podklady  potřebnými  pro  posouzení  nároku.  Finanční  náhradu  nelze

   poskytnout  současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o

   náhradu  včas  oba,  poskytne  se  finanční  náhrada  pouze vlastníkovi

   pozemku.  Nárok  na  finanční  náhradu  zaniká,  pokud uplatnění nároku

   nebylo  příslušnému  orgánu  ochrany  přírody  doručeno  do 3 měsíců od

   skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala.

   (4)  Pokud je vlastníku uvedenému v odstavci 2 nebo nájemci uvedenému v

   odstavci  2  poskytnut  finanční  příspěvek za omezení z důvodů ochrany

   přírody   podle   §   69   nebo   náhrada   podle  zvláštního  právního

   předpisu,^21d)  náhrada  podle odstavce 2 se o takto poskytnutou částku

   snižuje.  Finanční  náhradu  nelze  poskytnout  současně  vlastníkovi a

   nájemci  téhož  pozemku.  Požádají-li  o  náhradu včas oba, poskytne se

   finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku.

   (5)   Ministerstvo   životního   prostředí   společně  s  Ministerstvem

   zemědělství  stanoví  prováděcím právním předpisem podmínky poskytování

   finanční  náhrady,  vzor  uplatnění  nároku,  jeho náležitosti a způsob

   určení  výše  náhrady  v případech, kdy není stanoven zvláštním právním

   předpisem.^21e)  Celková výše náhrady podle odstavce 2 nesmí přesáhnout

   částku,  která  je  rozdílem  mezi  situací při uplatnění omezení podle

   odstavce  2 a situací, kdy by tato omezení nebyla uplatněna. Ve smlouvě

   podle  §  39 nebo § 45c lze finanční náhradu upravit odchylně; finanční

   náhrada však nemůže být vyšší, než umožňuje prováděcí právní předpis.

   (6)  Náhrada újmy podle odstavce 2 se neposkytne za omezení vyplývající

   z  opatření uložených v důsledku nesplnění povinností stanovených tímto

   zákonem nebo jeho prováděcími předpisy.

   § 59

   Zajištění pozemků k tvorbě systému ekologické stability

   (1)  K zajištění podmínek pro vytváření systému ekologické stability se

   v  dohodě  s  vlastníkem  pozemku  uskuteční opatření, projekty a plány

   podle § 4 odst. 1.

   (2)  Vyžaduje-li vytváření systému ekologické stability změnu v užívání

   pozemku,  se  kterou  jeho  vlastník  nesouhlasí,  nabídne mu pozemkový

   úřad^22)  výměnu  jeho pozemku za jiný ve vlastnictví státu v přiměřené

   výměře  a  kvalitě,  jako  je  původní pozemek, a to pokud možno v téže

   obci, ve které se nachází převážná část pozemku původního.

   (3) Na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby

   systému ekologické stability podle § 4 odst. 1 se nevztahují ustanovení

   o ochraně zemědělského půdního fondu.^23)

   § 60

   Vyvlastnění a obligatorní převod příslušnosti hospodařit s majetkem

   (1)  Vyvlastnit  nemovitost  či  práva k ní za účelem ochrany přírody a

   krajiny lze v případech stanovených zvláštním předpisem.^24)

   (2)  Při  vyvlastňování  podle odstavce 1 se postupuje podle zvláštních

   předpisů o vyvlastnění,^25) a to na návrh orgánu ochrany přírody.

   (3)   Příslušnost  hospodařit  s  majetkem  k  nemovitosti  ve  státním

   vlastnictví  může  převést  orgán  ochrany přírody z důvodů a v rozsahu

   uvedeném  v  odstavci  1  na  sebe.  Převod  příslušnosti  hospodařit s

   majetkem  je  bezúplatný; úplatně lze příslušnost hospodařit s majetkem

   převést pouze v případech, kdy převádějící nabyl nemovitost úplatně.

   (4)   Podrobnosti  postupu  při  převodech  příslušnosti  hospodařit  s

   majetkem  podle  odstavce  3  upraví  Ministerstvo  životního prostředí

   obecně závazným právním předpisem.

   § 61

   Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků

   (1)  Vlastníci  nezastavěných  pozemků  ležících mimo sídelní útvary na

   území   národních  parků,  národních  přírodních  rezervací,  národních

   přírodních  památek  a vlastníci pozemků souvisejících s jeskyněmi jsou

   povinni  v případě jejich zamýšleného prodeje přednostně nabídnout tyto

   pozemky  ke  koupi  orgánu ochrany přírody. Pokud orgán ochrany přírody

   neprojeví  o tyto pozemky do 60 dnů od obdržení nabídky pozemku písemně

   závazný zájem, mohou vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit.

   (2)  K  zajištění výkupu pozemků zvláště chráněných území či významných

   krajinných  prvků  do  vlastnictví  státu  lze  poskytnout příspěvek ze

   Státního fondu životního prostředí České republiky.^7)

   (3) Jeskyně nejsou součástí pozemku a nejsou předmětem vlastnictví.

   § 61a

   Organizační  složka  státu  může přenechat pozemek sloužící k zajištění

   cílů ochrany přírody a krajiny do dlouhodobého užívání právnické osobě,

   která  se  nezabývá  podnikáním  a  jejímž  hlavním posláním je ochrana

   přírody  a  krajiny.  Lesní  pozemky^21c) může takto přenechat pouze po

   dohodě  s  Ministerstvem  zemědělství,  nejde-li  o  pozemky  na  území

   národních  parků  nebo  jejich  ochranných pásem, kde je může přenechat

   pouze   po  dohodě  s  Ministerstvem  životního  prostředí.  Ustanovení

   zvláštního  právního  předpisu^21c)  o  vydávání předběžného souhlasu k

   nakládání  s  lesy  ve vlastnictví státu tím nejsou dotčena. Ustanovení

   zvláštního  právního  předpisu^25a)  omezující  dobu užívání se na tyto

   případy nepoužije.

   § 62

   Vstup na pozemky

   (1)  Pracovníci  všech  orgánů ochrany přírody, kteří se při výkonu své

   pracovní  činnosti  prokáží  služebním průkazem, mají právo vstupovat v

   nezbytných  případech  na cizí pozemky při plnění úkolů vyplývajících z

   tohoto  zákona  a  dalších předpisů na úseku ochrany přírody a krajiny.

   Mohou   přitom  provádět  potřebná  měření,  sledování,  dokumentaci  a

   požadovat  informace  nezbytné  ke zjištění stavu přírodního prostředí.

   Při výkonu této činnosti jsou pracovníci orgánu ochrany přírody povinni

   co  nejvíce  šetřit  vstupem  dotčené  pozemky,  jakož  i všechna práva

   vlastníka.

   (2)  Za  škody  způsobené  pracovníky orgánů ochrany přírody při výkonu

   jejich  činnosti  podle  odstavce 1 odpovídá stát. Této odpovědnosti se

   nemůže zprostit.

   (3)  Vstup  do  prostorů  a  objektů  užívaných  ozbrojenými  silami  a

   ozbrojenými sbory se řídí zvláštními předpisy.^26)

   § 63

   Přístup do krajiny

   (1)  Veřejně  přístupné  účelové  komunikace,^27)  stezky a pěšiny mimo

   zastavěné   území  není  dovoleno  zřizovat  nebo  rušit  bez  souhlasu

   příslušného  orgánu  ochrany  přírody.  Obce  vedou  přehled  o veřejně

   přístupných  účelových  komunikacích,  stezkách a pěšinách v obvodu své

   územní působnosti.

   (2)  Každý  má  právo  na  volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či

   nájmu  státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu

   na  majetku  či  zdraví  jiné  osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu

   osobnosti^28)  či  sousedských  práv.^29) Je přitom povinen respektovat

   jiné  oprávněné  zájmy  vlastníka  či  nájemce pozemku a obecně závazné

   právní předpisy.^30)

   (3)  Práva  podle  odstavce  2  se  nevztahují na zastavěné či stavební

   pozemky,  dvory,  zahrady,  sady,  vinice, chmelnice a pozemky určené k

   faremním  chovům  zvířat.  Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění

   vyloučeny  v  době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při

   pastvě  dobytka.  Zvláštní  předpisy  nebo  tento zákon mohou oprávnění

   podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně.^31)

   (4)  Při  oplocování  či  ohrazování  pozemků, které nejsou vyloučeny z

   práva  volného  průchodu  podle  odstavce  3,  musí vlastník či nájemce

   zajistit  technickými  nebo  jinými  opatřeními  možnost jejich volného

   průchodu na vhodném místě pozemku.

   § 64

   Omezení vstupu z důvodu ochrany přírody

   Hrozí-li  poškozování  území  v národních parcích, národních přírodních

   rezervacích,  národních  přírodních památkách a v první zóně chráněných

   krajinných   oblastí   nebo   poškozování  jeskyně,  zejména  nadměrnou

   návštěvností,  může  orgán  ochrany  přírody  po projednání s dotčenými

   obcemi  omezit  nebo  zakázat  přístup  veřejnosti do těchto území nebo

   jejich částí. Zákaz či omezení vstupu musí být řádně vyznačeny na všech

   přístupových cestách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu.

   § 65

   Dotčení zájmů ochrany přírody

   Orgán    státní   správy   vydávající   rozhodnutí   podle   zvláštních

   předpisů,^32) jimiž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, tak

   činí  jen  po  dohodě  s  orgánem  ochrany  přírody,  není-li  v zákoně

   předepsán jiný postup.

   § 66

   Omezení a zákaz činnosti

   (1)  Orgán  ochrany  přírody je oprávněn stanovit fyzickým a právnickým

   osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou

   změnu  obecně  nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou

   činnost zakázat.

   (2)  Ustanovení  odstavce  1  nelze  uplatnit  v  případě  již vydaného

   platného pravomocného rozhodnutí.

   HLAVA DRUHÁ

   § 67

   Povinnosti investorů

   (1)  Ten,  kdo  v  rámci  výstavby  nebo jiného užívání krajiny zamýšlí

   uskutečnit  závažné zásahy, které by se mohly dotknout zájmů chráněných

   podle části druhé, třetí a páté tohoto zákona (dále jen "investor"), je

   povinen   předem  zajistit  na  svůj  náklad  provedení  přírodovědného

   průzkumu dotčených pozemků a písemné hodnocení vlivu zamýšleného zásahu

   na rostliny a živočichy (dále jen "biologické hodnocení"), pokud o jeho

   nezbytnosti   rozhodne  orgán  ochrany  přírody  příslušný  k  povolení

   zamýšleného   zásahu.   Podrobnosti   biologického   hodnocení   upraví

   Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

   (2) Provedení biologického hodnocení podle odstavce 1 se neuloží, pokud

   je  součástí  jiného  ekologického  hodnocení  podle  obecně  závazných

   právních  předpisů na ochranu životního prostředí^33) a splňuje zároveň

   požadavky na biologické hodnocení.

   (3) Přírodovědný průzkum a biologické hodnocení podle odstavců 1 a 2 se

   využívá jako podklad pro rozhodování orgánu ochrany přírody.

   (4)  Vyplyne-li  z tohoto zákona nebo z jiných právních předpisů nebo z

   výsledku biologického hodnocení podle odstavce 1 či 2 potřeba zajištění

   přiměřených náhradních opatření k ochraně přírody (například vybudování

   technických  zábran,  přemístění  živočichů  a  rostlin),  je  investor

   povinen   tato   opatření  realizovat  na  svůj  náklad.  O  rozsahu  a

   nezbytnosti těchto opatření rozhodne orgán ochrany přírody.

   § 68

   Opatření ke zlepšování přírodního prostředí

   (1)  Vlastníci  a  nájemci  pozemků  zlepšují podle svých možností stav

   dochovaného  přírodního  a  krajinného  prostředí  za  účelem zachování

   druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability.

   (2)  K provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody mohou uzavírat

   orgány  ochrany  přírody či obce s vlastníky či nájemci pozemků písemné

   dohody.  Písemnou  dohodou  lze  upravit  rovněž  způsob hospodaření ve

   zvláště chráněných územích a ptačích oblastech.

   (3)   Orgány   ochrany   přírody   jsou   oprávněny  provádět  samy  či

   prostřednictvím  jiného  zásahy  ke  zlepšení  přírodního  a krajinného

   prostředí  podle  odstavce  1,  neučiní-li  tak  k výzvě orgánu ochrany

   přírody  vlastník  či  nájemce pozemku sám, zejména pokud jde o ochranu

   zvláště chráněných částí přírody a významných krajinných prvků.

   (4) Vlastníci a nájemci dotčených pozemků jsou povinni strpět provádění

   zásahů  podle odstavce 3 a umožnit osobám, které je zajišťují, vstup na

   pozemky. Orgán ochrany přírody je povinen předem vyrozumět vlastníky či

   nájemce  o  rozsahu a době zásahu. Za případné škody vzniklé vlastníkům

   či  nájemcům  pozemků  v  souvislosti  s  těmito  zásahy odpovídá orgán

   ochrany  přírody,  který  zásahy  nařídil. Tím není dotčena odpovědnost

   osob provádějících tyto zásahy.

   § 69

   Finanční příspěvek

   (1)  K  uskutečnění  záměrů  uvedených  v  §  68 odst. 2 lze poskytnout

   finanční  příspěvek  vlastníkům  nebo  nájemcům  dotčených  pozemků  za

   předpokladu,  že  se tito zdrží určité činnosti nebo provedou dohodnuté

   práce v zájmu zlepšení přírodního prostředí.

   (2) Finanční příspěvek lze též poskytnout osobě, která provede náhradní

   ochranné opatření podle § 49 či 50.

   (3)  Příspěvek  podle  odstavce  1  může  poskytnout na základě písemné

   dohody orgán ochrany přírody nebo obec. Bližší podrobnosti o podmínkách

   poskytování  příspěvku  i náležitosti dohody o jeho poskytování stanoví

   Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

   (4)  Příspěvek  podle  odstavce  1  lze  poskytovat i ze Státního fondu

   životního prostředí České republiky.^7)

   HLAVA TŘETÍ

   § 70

   Účast občanů

   (1)  Ochrana přírody podle tohoto zákona se uskutečňuje za přímé účasti

   občanů,  prostřednictvím  jejich  občanských sdružení34) a dobrovolných

   sborů či aktivů.

   (2)  Občanské  sdružení  nebo  jeho organizační jednotka, jehož hlavním

   posláním  podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen "občanské

   sdružení"),  je  oprávněno,  pokud  má právní subjektivitu, požadovat u

   příslušných  orgánů  státní správy, aby bylo předem informováno o všech

   zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou

   být  dotčeny  zájmy  ochrany  přírody  a  krajiny chráněné podle tohoto

   zákona,  s  výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní

   prostředí  podle  §  3  písm.  g)  zákona o posuzování vlivů na životní

   prostředí.  Tato  žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze

   ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována.

   (3)  Občanské  sdružení  je  oprávněno  za podmínek a v případech podle

   odstavce  2  účastnit  se  správního  řízení,  pokud  oznámí svou účast

   písemně  do  osmi  dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem

   zahájení  řízení  oznámeno;  v  tomto  případě  má  postavení účastníka

   řízení.^35)  Dnem  sdělení  informace  o  zahájení řízení se rozumí den

   doručení  jejího  písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění

   na  úřední  desce  správního  orgánu  a  současně  způsobem umožňujícím

   dálkový přístup.

   § 71

   Účast obcí

   (1)  Obce se prostřednictvím svých orgánů zapojují do ochrany přírody a

   krajiny  ve svých územních obvodech. Vyjadřují se zejména k vyhlašování

   a rušení zvláště chráněných území, památných stromů a jejich ochranných

   pásem.

   (2)  Orgány státní ochrany přírody jsou povinny spolupracovat s obcemi,

   předkládat  jim  požadované  podklady  a informace, poskytovat potřebná

   vysvětlení  k zásahům do přírody i způsobům její ochrany, zejména pokud

   takové  zásahy  mohou  nepříznivě ovlivnit prostředí v obci nebo omezit

   výkon práv jejích obyvatel.

   (3)  Obce  jsou  ve  svém územním obvodu účastníkem řízení podle tohoto

   zákona, pokud v téže věci nerozhodují jako orgány ochrany přírody.

   § 72

   Právo na informace v ochraně přírody a krajiny

   Orgány,  které  vykonávají státní správu v ochraně přírody podle tohoto

   zákona  a  prováděcích  předpisů, jsou povinny v rozsahu své působnosti

   vést přehled informací, který obsahuje zejména

   a) normativní správní akty v ochraně přírody,

   b) návrhy na zahájení správního řízení,

   c)  vydaná  rozhodnutí  včetně  rozhodnutí  v odvolacím nebo přezkumném

   řízení,

   d)  všechny  písemné  a  jiné  podklady  pro vydaná rozhodnutí, zejména

   zápisy, protokoly, svědecké výpovědi, písemné důkazy, odborné posudky,

   e)  návrhy  na vyhlášení části přírody za zvláště chráněnou a vyjádření

   vlastníků či nájemců pozemků k tomuto záměru (§ 40 a 55),

   f) jiné důležité informace, které se vztahují k výkonu a řízení ochrany

   přírody  známé  příslušnému  orgánu,  zejména  údaje  o  stavu a vývoji

   přírodního prostředí.

   § 73

   Věda a výzkum

   (1)  Při  ochraně  přírody a krajiny, zejména při vyhlašování a ochraně

   zvláště  chráněných  částí  přírody,  popřípadě  při upuštění od jejich

   ochrany,  v  přípravě  plánu  péče  o  vybraná  zvláště  chráněná území

   spolupracují   orgány   ochrany   přírody   s  odborně  kvalifikovanými

   právnickými a fyzickými osobami.

   (2)  Odborné  expertízy  v  ochraně  přírody a krajiny a výzkum zvláště

   chráněných  částí  přírody,  vyžadující  zásahy  do  jejich  ochranných

   podmínek,  mohou  orgány  ochrany  přírody  zadat  nebo povolit jen těm

   fyzickým či právnickým osobám, které mají pro tuto činnost kvalifikační

   předpoklady.

   § 74

   Spolupráce při ochraně přírody

   (1)   Orgány   ochrany  přírody  se  aktivně  podílejí  na  mezinárodní

   spolupráci   v   ochraně   přírody,  zajišťují  závazky  vyplývající  z

   mezinárodních úmluv, programů a projektů přijatých k ochraně přírody. K

   zajištění úkolů vyplývajících z mezinárodních závazků může v mezích své

   působnosti Ministerstvo životního prostředí vydat obecně závazný právní

   předpis.

   (2)  Zvláštní  péči věnují orgány ochrany přírody vyhlašování a ochraně

   území  hraničících  se zvláště chráněnými územími Slovenské republiky a

   států  sousedících  s  Českou  republikou,  jakož  i  ochraně živočichů

   pohybujících   se   volně  přes  státní  hranice  a  přírodních  zdrojů

   přesahujících hranice České republiky.

   ČÁST SEDMÁ

   Orgány a státní správa v ochraně přírody

   HLAVA PRVNÍ

   § 75

   Orgány ochrany přírody

   (1) Orgány ochrany přírody jsou

   a) obecní úřady,

   b) pověřené obecní úřady,

   c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

   d) krajské úřady,

   e)  Agentura  ochrany  přírody  a  krajiny  České  republiky  (dále jen

   „Agentura“),

   f) správy národních parků,

   g) Česká inspekce životního prostředí,^37)

   h) Ministerstvo životního prostředí,

   i) újezdní úřady, Ministerstvo obrany.

   (2)   Zřizuje  se  Agentura  jako  správní  úřad,  který  je  podřízený

   Ministerstvu  životního prostředí. V jejím čele je ředitel; jeho výběr,

   jmenování  a  odvolání se řídí zákonem o státní službě. Sídlem Agentury

   je Praha. Agentura vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v

   rozsahu stanoveném tímto zákonem a jinými zákony.

   (3)  Orgány  ochrany  přírody vykonávají státní správu na úseku ochrany

   přírody a krajiny podle tohoto zákona.

   § 75a

   (1)  Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům

   ochrany přírody

   a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

   b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

   c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

   (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

   b)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

   c)  datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České

   republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí došlo;

   je-li  vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v

   rozhodnutí  uveden  jako  den  smrti  nebo  den,  který  subjekt  údajů

   prohlášený  za  mrtvého  nepřežil,  a  datum  nabytí právní moci tohoto

   rozhodnutí,

   d) adresa místa pobytu,

   e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

   (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

   b)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

   c) rodné číslo,

   d) adresa místa trvalého pobytu,

   e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

   (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

   b)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

   c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

   d) druh a adresa místa pobytu,

   e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.

   (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

   obyvatel,   se  využijí  z  agendového  informačního  systému  evidence

   obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

   ve tvaru předcházejícím současný stav.

   (6)  Z  poskytovaných  údajů  lze  v konkrétním případě použít vždy jen

   takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

   § 76

   nadpis vypuštěn

   (1) Obecní úřady

   a)  s  výjimkou  území národních parků, národních přírodních rezervací,

   národních  přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek

   a  ochranných  pásem  těchto  zvláště  chráněných území povolují kácení

   dřevin  podle  § 8 odst. 1, ukládají náhradní výsadbu podle § 9 a vedou

   přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě podle § 9 odst. 2,

   b)  s  výjimkou  území  národních parků a jejich ochranných pásem vedou

   přehled  o  veřejně  přístupných  účelových  komunikacích,  stezkách  a

   pěšinách podle § 63 odst. 1 ve svém správním obvodu.

   (2)  Pověřené  obecní  úřady^38),  s  výjimkou  území  národních parků,

   chráněných   krajinných   oblastí,   národních   přírodních  rezervací,

   přírodních  rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek

   a jejich ochranných pásem,

   a)  vydávají  závazná stanoviska k zásahům do registrovaných krajinných

   prvků  podle  §  4  odst.  2, pokud se zároveň nejedná o území evropsky

   významné lokality, a registrují významné krajinné prvky podle § 6 odst.

   1,

   b)  sjednávají  a  zrušují  smlouvy o smluvně chráněném památném stromu

   podle  §  39 a § 45 odst. 2; projednávají záměry na vyhlášení památných

   stromů  podle  §  55 odst. 1, vydávají rozhodnutí o vyhlášení památných

   stromů  podle § 46 odst. 1, vymezení jejich ochranných pásem podle § 46

   odst.  3  a  zrušení  ochrany  památných  stromů  podle  §  46 odst. 4;

   předávají   dokumentaci  o  památných  stromech  a  smluvně  chráněných

   památných stromech do ústředního seznamu podle § 47 odst. 1,

   c)  vydávají souhlasy k ošetřování památných stromů podle § 46 odst. 2,

   souhlasy  ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů

   podle § 46 odst. 3, povolují výjimky ze zákazů u památných stromů podle

   §  56  odst.  1 a uzavírají dohody podle § 56 odst. 5, jde-li o památné

   stromy,

   d)  vydávají  souhlas  ke  zřizování  nebo  rušení  veřejně přístupných

   účelových  komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné území obcí podle §

   63 odst. 1.

   § 77

   Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností

   (1)  Obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu,

   nejde-li o zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma,

   a)  vydávají  závazná  stanoviska  k  zásahům,  které  by  mohly vést k

   poškození  nebo  zničení  významného  krajinného prvku nebo ohrožení či

   oslabení  jeho  ekologicko-stabilizační  funkce,  pokud  se  nejedná  o

   registrovaný  významný  krajinný  prvek  podle  §  6 odst. 1 a pokud se

   zároveň nejedná o území evropsky významné lokality,

   b)  vydávají závazná stanoviska k odlesňování a zalesňování pozemků nad

   0,5 ha a k výstavbě lesních cest a lesních melioračních systémů podle §

   4 odst. 3,

   c)  vydávají  opatření  obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh

   osob,  nebo  rozhodují  o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5

   odst. 1, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,

   d)  rozhodují  o zajištění či použití prostředků k zabránění nadměrnému

   úhynu  rostlin  a  zraňování  nebo  úhynu  živočichů nebo ničení jejich

   biotopů podle § 5 odst. 3, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,

   e)  vydávají  povolení  k  rozšiřování  geograficky  nepůvodních  druhů

   rostlin a živočichů a k rozšiřování kříženců do krajiny podle § 5 odst.

   4 a 5,

   f)  rozhodují  o stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle §

   5b odst. 1,

   g)  ukládají provedení nezbytných zásahů včetně pokácení dřevin podle §

   7 odst. 2,

   h)  přijímají  oznámení  o  kácení  dřevin  a  rozhodují o pozastavení,

   omezení nebo zákazu kácení dřevin podle § 8 odst. 2 a 4,

   i)  požadují  údaje  o  paleontologických  nálezech a žádají o umožnění

   přístupu k paleontologickým nálezům podle § 11,

   j)  vydávají  souhlasy  k  umisťování  a  povolování  staveb  a k jiným

   činnostem,  které  by  mohly snížit nebo změnit krajinný ráz podle § 12

   odst. 2,

   k) rozhodují o vyhlášení přechodně chráněné plochy podle § 13 odst. 1,

   l)  mohou  vyzvat  k  prokázání  zákonného  původu  zvláště  chráněných

   rostlin,  zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlin či živočichů

   chráněných  podle  mezinárodních  úmluv  podle  § 54 odst. 1 a vyzvat k

   prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2,

   m)  v případě ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení podle § 54

   odst. 4 až 11 o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči,

   vedou  evidenci  vydaných  osvědčení  podle § 54 odst. 4 až 10, ověřují

   původ  a  vydávají rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě

   potvrzení  nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle

   § 54 odst. 10,

   n) v rozsahu své působnosti ukládají podmínky pro výkon činností, které

   by  mohly  způsobit  nedovolenou  změnu  obecně nebo zvláště chráněných

   částí přírody nebo takové činnosti zakazují podle § 66,

   o) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst.

   1,

   p) rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle

   §  86 odst. 1, ukládají provedení přiměřených náhradních opatření podle

   §  86  odst.  2  a ukládají pokuty za přestupky podle § 87 a za správní

   delikty podle § 88,

   q) uplatňují stanoviska k územním plánům a regulačním plánům z hlediska

   své  přenesené  působnosti  a  dále  z  hlediska  přenesené  působnosti

   obecních úřadů a pověřených obecních úřadů.

   (2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vymezují a hodnotí místní

   systém  ekologické  stability  podle  §  4 odst. 1 mimo území národních

   parků,  chráněných  krajinných  oblastí  a  ochranných  pásem národních

   parků.

   (3)  Obecní  úřady  obcí  s rozšířenou působností dále ve svém správním

   obvodu,  nejde-li  o  zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma

   anebo  o  vojenské újezdy, vykonávají státní správu v ochraně přírody a

   krajiny, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.

   § 77a

   Působnost krajů a krajských úřadů

   (1)   Kraje   zpracovávají  ve  spolupráci  s  Ministerstvem  životního

   prostředí  prognózy, koncepce a strategie ochrany přírody ve své územní

   působnosti,  nejde-li  o  národní park nebo chráněnou krajinnou oblast,

   národní  přírodní  rezervaci, národní přírodní památku a ochranná pásma

   těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdy.

   (2)  Kraje  mohou  vydávat  pro  svůj správní obvod, nejde-li o národní

   parky,  chráněné  krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní

   přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo

   o  vojenské  újezdy, nařízení o zřízení či zrušení přírodních parků a o

   omezení  využití  jejich  území  podle § 12 odst. 3, nařízení o zřízení

   přírodních  rezervací  podle  §  33, přírodních památek podle § 36 nebo

   jejich  ochranných  pásem  podle  §  37 odst. 1 a zajišťují péči o tato

   území,  dále  mohou  ve  svém  správním obvodu vydat nařízení o zrušení

   přírodních  rezervací,  přírodních památek nebo ochranných pásem těchto

   zvláště chráněných území podle § 45 odst. 1.

   (3)  Krajské  úřady na území přírodních rezervací, přírodních památek a

   ochranných  pásem  těchto  zvláště  chráněných  území vykonávají státní

   správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů,

   pověřených   obecních   úřadů,  a  obecních  úřadů  obcí  s  rozšířenou

   působností,   není-li   podle   tohoto  zákona  příslušné  Ministerstvo

   životního prostředí.

   (4)  Krajské  úřady  dále  ve  svém správním obvodu, nejde-li o národní

   parky,  chráněné  krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní

   přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo

   o vojenské újezdy

   a) vydávají závazná stanoviska ke schválení lesních hospodářských plánů

   a k lesním hospodářským osnovám podle § 4 odst. 3,

   b)  povolují  výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně,

   vydávají  povolení  pro průzkum nebo výzkum jeskyní podle § 10 odst. 3,

   přijímají  oznámení o zjištění jeskyní, přebírají dokumentaci jeskyní a

   vedou evidenci převzaté dokumentace jeskyní podle § 10 odst. 5,

   c) rozhodují o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních

   rezervacích podle § 34 odst. 2,

   d) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vázaným na předchozí souhlas

   orgánu  ochrany  přírody  v  ochranných  pásmech přírodních rezervací a

   přírodních památek podle § 37 odst. 1 a k činnostem podle § 37 odst. 2,

   e)  zajišťují  zpracování  plánů péče a schvalují plány péče o přírodní

   rezervace,  přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných

   území a zajišťují jejich realizaci podle § 38,

   f)  sjednávají  a  zrušují  smluvní ochranu podle § 39 a § 45 odst. 2 a

   předávají  dokumentaci  o  těchto  územích  do  ústředního seznamu a na

   základě  uzavřených  smluv  podle  §  39 odst. 1 zveřejňují ve Věstníku

   právních předpisů kraje území, která jsou smluvně chráněná,

   g)  zajišťují zpracování, oznamují a projednávají záměry na vyhlášení a

   návrhy  právních  předpisů,  kterými  se  vyhlašují přírodní rezervace,

   přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území,

   h)  povolují  výjimky  ze  zákazů v přírodních rezervacích a přírodních

   památkách podle § 43,

   i)  předávají  dokumentaci vyhlášených přírodních rezervací, přírodních

   památek  a  jejich  ochranných  pásem  do  ústředního seznamu; oznamují

   vyhlášení   přírodních   rezervací,   přírodních  památek  nebo  jejich

   ochranných pásem katastrálním úřadům,

   j)  vydávají  souhlasy  k  činnostem  a  zásahům  vymezeným  v bližších

   ochranných podmínkách přírodních rezervací a přírodních památek podle §

   44 odst. 3,

   k)  povolují  výjimky ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a

   sporné lokality podle § 45b odst. 1,

   l)  zajišťují  péči  o  evropsky  významné  lokality, označují evropsky

   významné  lokality,  vydávají  závazná  stanoviska  k zásahům, které by

   mohly vést k poškození nebo narušení obnovy evropsky významných lokalit

   nebo  jejich  předmětů  ochrany  podle § 45c odst. 2, a na jejich území

   vydávají i stanoviska podle § 4odstavce 2,

   m)  vydávají souhlasy k činnostem v ptačích oblastech podle § 45e odst.

   2,  uzavírají smlouvy o způsobu hospodaření v ptačích oblastech podle §

   45e odst. 4 a zajišťují péči o ptačí oblasti,

   n) vydávají stanoviska ke koncepcím nebo k záměrům podle § 45i odst. 1,

   ukládají  kompenzační  opatření  a  informují o uložených kompenzačních

   opatřeních Ministerstvo životního prostředí,

   o)  povolují  výjimky ze zákazů u zvláště chráněných nerostů podle § 51

   odst. 2,

   p)   přijímají  oznámení  o  vypuštění  vyléčených  zvláště  chráněných

   živočichů ze záchranné stanice podle § 52 odst. 2,

   q)  mohou  požadovat  prokázání  zákonného  původu  zvláště  chráněných

   rostlin,  zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlin či živočichů

   chráněných  podle  mezinárodních  úmluv  podle  §  54  odst.  1 a mohou

   požadovat prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2,

   r) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle §

   64,

   s) v rozsahu své působnosti ukládají podmínky pro výkon činností, které

   by  mohly  způsobit  nedovolenou  změnu  obecně nebo zvláště chráněných

   částí přírody nebo takové činnosti zakazují podle § 66,

   t) ustanovují stráž přírody ve svém územním obvodu podle § 81 odst. 1,

   u) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst.

   1,

   v)  rozhodují  o  možnostech  a podmínkách uvedení do původního stavu a

   ukládají  provedení  náhradních opatření k nápravě podle § 86 odst. 1 a

   2,

   w)  spolupracují  s  ostatními  správními úřady a orgány na zajišťování

   ekologické výchovy a vzdělávání,

   x)  uplatňují  stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům

   obcí  s rozšířenou působností z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem

   a  dále  k ostatním územním plánům a regulačním plánům z hlediska zájmů

   chráněných tímto zákonem, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.

   (5)  Krajské úřady dále v obvodu své územní působnosti podle odstavců 3

   a 4

   a)  vydávají  opatření  obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh

   osob,  nebo  rozhodují  o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5

   odst. 1, pokud se jedná o zvláště chráněné druhy,

   b)  ukládají  rozhodnutím  zajištění  či použití prostředků k zabránění

   nadměrnému  úhynu  rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení

   jejich  biotopů  podle  §  5 odst. 3, pokud se jedná o zvláště chráněné

   druhy,

   c) uzavírají dohody podle § 49 odst. 4,

   d)  vydávají  předchozí  stanoviska  k nezbytným zásahům do přirozeného

   vývoje ohrožených druhů živočichů podle § 50 odst. 3,

   e)  spolupracují  s  Ministerstvem  životního  prostředí  při  přípravě

   záchranných programů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle

   § 52,

   f)   vydávají   souhlasy  k  vypouštění  zvláště  chráněných  živočichů

   odchovaných  v  lidské péči do přírody a k vysévání či vysazování uměle

   vypěstovaných zvláště chráněných rostlin do přírody podle § 54 odst. 3,

   g)  s výjimkou ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení o tom, že

   se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných

   osvědčení  podle  §  54  odst.  4  až  10,  ověřují  původ  a  vydávají

   rozhodnutí,   kterým  se  stanoví  výše  nákladů  v  případě  potvrzení

   nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst.

   10,

   h) povolují rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud jde o blíže

   neurčený  okruh  osob,  výjimky  ze  zákazů  u zvláště chráněných druhů

   rostlin a zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56,

   i) uzavírají dohody podle § 56 odst. 5,

   j)  vydávají  předchozí  souhlasy  k  činnostem  stanoveným  v bližších

   ochranných  podmínkách  zvláště  chráněných  druhů  rostlin a živočichů

   podle § 57,

   k) odebírají nedovoleně držené jedince zvláště chráněných rostlin, nebo

   zvláště   chráněných   živočichů,  ptáků,  nebo  rostlin  či  živočichů

   chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 89.

   (6)  Krajské  úřady  vymezují  a  hodnotí  regionální systém ekologické

   stability  podle  §  4  odst.  1 mimo území národních parků, chráněných

   krajinných oblastí a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území.

   (7)  Krajské  úřady  jsou dotčenými orgány ochrany přírody a vydávají v

   rozsahu  své  působnosti  vyjádření  k  poskytování plateb podle jiných

   právních předpisů^39c).

   (8)  Krajské úřady vydávají závazná stanoviska k řízením podle zákona o

   myslivosti^39d), nestanoví-li tento zákon jinak.

   § 78

   Působnost Agentury a správ národních parků

   (1)  Agentura  na  území  chráněných  krajinných  oblastí,  nejde-li  o

   vojenské  újezdy,  vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v

   rozsahu  působnosti  pověřených  obecních  úřadů, obecních úřadů obcí s

   rozšířenou  působností  a  krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona

   příslušné  Ministerstvo  životního  prostředí.  Agentura  dále na území

   národních   přírodních   rezervací,   národních  přírodních  památek  a

   ochranných  pásem  těchto zvláště chráněných území, nejde-li o vojenské

   újezdy nebo o území národních parků a jejich ochranných pásem, vykonává

   státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních

   úřadů,  pověřených  obecních  úřadů,  obecních  úřadů obcí s rozšířenou

   působností  a  krajských  úřadů,  není-li podle tohoto zákona příslušné

   Ministerstvo životního prostředí.

   (2) Správy národních parků na území národních parků a jejich ochranných

   pásem  vykonávají  státní  správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu

   působnosti  obecních  úřadů,  pověřených obecních úřadů, obecních úřadů

   obcí  s  rozšířenou  působností  a  krajských úřadů a Agentury, není-li

   podle  tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správa

   Národního  parku  Šumava  vykonává  státní správu též na území Chráněné

   krajinné  oblasti  Šumava, nejde-li o vojenský újezd Boletice a není-li

   podle  tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správy

   národních parků, jejich sídla a jejich správní obvody tvořené národními

   parky a jejich ochrannými pásmy jsou uvedeny v příloze tohoto zákona.

   (3)  Agentura  a  správy  národních  parků  dále  v  obvodu  své  území

   působnosti podle odstavců 1 a 2

   a) vydávají souhlasy k vyhrazení míst ke zneškodňování ostatních odpadů

   majících původ na území národních parků podle § 16 odst. 1 písm. b) a k

   vyhrazení  míst  ke zneškodňování odpadů na území chráněných krajinných

   oblastí podle § 26 odst. 1 písm. a),

   b)  vydávají  opatření  obecné  povahy  k  vyhrazení  míst k táboření a

   rozdělávání  ohňů  podle § 16 odst. 1 písm. c) a návštěvní řády podle §

   19 odst. 1,

   c)  vydávají souhlasy k vyhrazení míst k táboření a rozdělávání ohňů na

   území chráněných krajinných oblastí podle § 26 odst. 1 písm. b),

   d)  vydávají souhlasy k vyhrazení míst k vjezdu a setrvávání motorových

   vozidel  a obytných přívěsů na území národních parků podle § 16 odst. 1

   písm. d) a chráněných krajinných oblastí podle § 26 odst. 1 písm. c),

   e)  vydávají  souhlasy  k  vyhrazení  míst  pro pořádání a organizování

   hromadných  sportovních,  turistických a jiných veřejných akcí na území

   národních  parků  podle  §  16  odst. 1 písm. e) a k vyhrazení míst pro

   pořádání  soutěží  na  jízdních  kolech  na území chráněných krajinných

   oblastí podle § 26 odst. 3 písm. c),

   f)  vydávají  souhlasy  k  vyhrazení míst pro provozování horolezectví,

   létání  na  padácích  a  závěsných  kluzácích  a jízdu na kole na území

   národních parků podle § 16 odst. 1 písm. f),

   g)  vydávají souhlasy k vyznačení cest na území národních parků podle §

   16  odst.  2 písm. b) a národních přírodních rezervací podle § 29 písm.

   d),

   h)  vydávají  opatření  obecné  povahy k vyhrazení míst k činnostem a k

   táboření a rozdělávání ohňů podle § 29 písm. f) a j),

   i)  omezují  nebo  vylučují  výkon práva myslivosti a práva rybářství v

   národních  parcích  podle  §  21  a vydávají na žádost nebo z vlastního

   podnětu  souhlasy  k  výkonu  rybářského  a mysliveckého práva na území

   národních přírodních rezervací podle § 30,

   j) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům v ochranných pásmech zvláště

   chráněných území podle § 37 odst. 1 a 2,

   k)  připravují  ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí plány

   péče  o  národní  parky,  chráněné  krajinné  oblasti, národní přírodní

   rezervace,  národní přírodní památky a jejich ochranná pásma podle § 38

   a  připravují  záchranné  programy  zvláště  chráněných druhů rostlin a

   živočichů podle § 52,

   l)  povolují výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 43

   odst. 3,

   m)  vydávají  závazné stanovisko podle § 44 odst. 1 potřebné k ohlášení

   stavby,  vydání  územního  rozhodnutí,  územního  souhlasu,  stavebního

   povolení,  rozhodnutí  o  změně  užívání stavby, kolaudačního souhlasu,

   je-li  spojen  se  změnou  stavby,  povolení  k  odstranění stavby či k

   provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání

   s  vodami  a  k  vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělení

   souhlasu podle vodního zákona,

   n) vydávají souhlasy podle § 44 odst. 3 k činnostem a zásahům vymezeným

   v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území,

   o) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle §

   64.

   (4) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků

   a  jejich  ochranných  pásem  a  mimo  území  Chráněné krajinné oblasti

   Šumava,  a  správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle

   odstavce  2,  poskytují  finanční  náhradu za ztížení zemědělského nebo

   lesního hospodaření z prostředků státního rozpočtu podle § 58 odst. 3.

   (5)  Agentura na celém území České republiky a správy národních parků v

   obvodu  své  územní  působnosti podle odstavce 2 dále za účelem podpory

   výkonu  státní  správy  na  úseku  ochrany  přírody a krajiny provádějí

   potřebné  inventarizační přírodovědné průzkumy, monitoring, dokumentaci

   a  šetření  v  ochraně  přírody,  ukládají, zpracovávají, vyhodnocují a

   poskytují  data  v  ochraně  přírody;  přitom spolupracují s odbornými,

   výzkumnými  a  vědeckými  pracovišti a zajišťují informační a osvětovou

   činnost. Agentura a správy národních parků plní zároveň úkoly odborných

   organizací  ochrany  přírody  podle  požadavků  Ministerstva  životního

   prostředí.

   (6)  Agentura  může  vydávat  nařízení  pro obvod své územní působnosti

   podle odstavce 1, a to podle § 33 odst. 1, § 36 odst. 1, § 37 odst. 1 a

   §   45  odst.  1,  není-li  k  tomu  příslušné  Ministerstvo  životního

   prostředí.

   (7)  Návrh  nařízení  Agentura  projednává  s  obcemi, jejichž územních

   obvodů  se  týká.  Nařízení  Agentury musí být vyvěšeno na úřední desce

   Agentury  po  dobu  15  dnů.  Za  den  vyhlášení  se považuje první den

   vyvěšení  nařízení  na úřední desce. Nařízení Agentury nabývá účinnosti

   patnáctým  dnem  ode  dne  jeho  vyhlášení,  pokud v něm není stanovena

   účinnost pozdější. V případech, kdy to vyžaduje naléhavý veřejný zájem,

   může  nařízení  Agentury  nabýt  účinnosti již dnem vyhlášení. Nařízení

   Agentury  musí  být  každému  přístupné  na  obecních úřadech v obcích,

   jejichž  územních obvodů se týká. Nařízení Agentura zašle do 15 dnů ode

   dne  vyhlášení  Ministerstvu  životního prostředí a předá do ústředního

   seznamu.  Dozor  nad  vydáváním  a  obsahem  nařízení Agentury vykonává

   Ministerstvo  životního prostředí. Odporuje-li nařízení Agentury zákonu

   nebo  jinému  právnímu předpisu, vyzve Ministerstvo životního prostředí

   Agenturu ke zjednání nápravy.

   (8)  Agentura  a  správy národních parků v obvodu své územní působnosti

   podle odstavců 1 a 2 v souladu se schválenými plány péče zajišťují péči

   o  přírodní  a  krajinné  prostředí,  ekosystémy  a  jejich  složky.  K

   zajištění těchto povinností jsou příslušné hospodařit s majetkem státu.

   (9)  Agentura  a  správy  národních  parků  jsou  v  obvodu  své územní

   působnosti  podle  odstavců  1  a 2 odvolacím orgánem proti rozhodnutím

   orgánů obcí vydaným podle tohoto zákona.

   (10)  Správy  národních  parků  na  území  národních  parků  vykonávají

   působnost  pověřených  obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou

   působností  a  krajských  úřadů  na  úseku ochrany zemědělského půdního

   fondu^21b). Správy národních parků zřizují radu národního parku podle §

   20.

   § 78a

   Působnost orgánů ochrany přírody na území vojenských újezdů

   (1)  Na  území vojenských újezdů^26) vykonávají státní správu v ochraně

   přírody  a  krajiny  újezdní  úřady^26)  v  rozsahu působnosti obecních

   úřadů,  pověřených obecních úřadů, obcí s rozšířenou působností, orgánů

   krajů,  Agentury  a  správ  národních  parků,  není-li  k  ní příslušné

   Ministerstvo obrany.

   (2) Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů

   a)   zpracovává  ve  spolupráci  s  Ministerstvem  životního  prostředí

   prognózy, koncepce a strategie ochrany přírody,

   b)  zajišťuje  zpracování a schvaluje plány péče o přírodní rezervace a

   přírodní  památky  a jejich ochranná pásma a zajišťuje jejich realizaci

   ve spolupráci s újezdními úřady podle § 38,

   c)  sjednává  smlouvy o ochraně území podle § 39, prohlašuje tato území

   za  chráněná  a  ruší  smluvní ochranu těchto území postupem podle § 45

   odst. 2,

   d)  vydává prováděcí právní předpisy, kterými se vyhlašují nebo zrušují

   přírodní  rezervace  a přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště

   chráněných  území  a  jimiž  se stanoví bližší podmínky jejich ochrany;

   prohlašuje území za chráněná podle § 39,

   e)  předává  dokumentaci  zvláště  nebo  smluvně  chráněných  území  do

   Ústředního  seznamu  ochrany  přírody;  oznamuje  vyhlášení  přírodních

   rezervací,   přírodních  památek  a  ochranných  pásem  těchto  zvláště

   chráněných území katastrálním úřadům,

   f) uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1,

   g)  spolupracuje s ostatními správními úřady při zajišťování ekologické

   výchovy a vzdělávání,

   h)  vykonává  státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst.

   1,

   i)  vydává stanoviska k územně plánovací dokumentaci jako dotčený orgán

   ochrany přírody z hlediska své působnosti,

   j)  je  odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona

   újezdními úřady.

   § 79

   Působnost Ministerstva životního prostředí

   (1) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy

   ochrany přírody v České republice.

   (2) Ministerstvo životního prostředí

   a)  zpracovává  ve  spolupráci  s  kraji  prognózy a koncepce strategie

   ochrany přírody v České republice,

   b) koordinuje státní vědeckovýzkumnou činnost v oboru ochrany přírody a

   krajiny,

   c)  spolupracuje  s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České

   republiky v zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,

   d)  zabezpečuje  mezinárodní spolupráci České republiky v oboru ochrany

   přírody a krajiny,

   e)  podává  Komisi  zprávy  a  informace  požadované  právními předpisy

   Evropských  společenství  v  oblasti ochrany volně žijících živočichů a

   planě rostoucích rostlin a jejich stanovišť,

   f) vykonává vrchní státní dozor v ochraně přírody a krajiny,

   g)  řídí  činnost  České inspekce životního prostředí, Agentury a správ

   národních parků a plní jiné úkoly stanovené tímto zákonem.

   (3) Ministerstvo životního prostředí dále

   a)  provádí  vymezení  a  hodnocení  nadregionálního systému ekologické

   stability podle § 4 odst. 1,

   b)  vydává  povolení  k  vývozu a dovozu ohrožených rostlin a živočichů

   chráněných mezinárodními úmluvami podle § 5 odst. 7,

   c)  rozhoduje  o  povolení k provozování záchranné stanice a jeho změně

   nebo zrušení, vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem

   umožňujícím dálkový přístup podle § 5 odst. 8 až 11,

   d)  vydává  souhlasy s použitím ustanovení o zásazích proti škůdcům a o

   případech  mimořádných okolností a nepředvídaných škod a stanoví přitom

   rozsah  jejich  použití  v  národních  parcích a v národních přírodních

   rezervacích,

   e)  zajišťuje  zpracování a oznamuje a projednává záměry na vyhlášení a

   návrhy  právních předpisů, kterými se vyhlašují národní parky, chráněné

   krajinné  oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky

   nebo ochranná pásma těchto zvláště chráněných území,

   f) vydává souhlasy k vývozu paleontologických nálezů podle § 11 odst. 3

   a vydává povolení k vývozu zvláště chráněných nerostů podle § 53,

   g)  vydává  souhlasy  ke  zcizení  nezastavěných pozemků ve vlastnictví

   státu na území přírodních rezervací a přírodních památek,

   h) zajišťuje zpracování a schvaluje plány péče o národní parky, národní

   přírodní rezervace, národní přírodní památky, chráněné krajinné oblasti

   a  o  ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a zajišťuje jejich

   realizaci ve spolupráci s Agenturou a se správami národních parků podle

   § 38,

   i)   předává   dokumentaci   vyhlášených  národních  parků,  chráněných

   krajinných   oblastí,   národních   přírodních   rezervací,   národních

   přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území a

   dále  ptačích  oblastí  a  evropsky  významných  lokalit  do ústředního

   seznamu;  oznamuje  vyhlášení  národních  parků,  chráněných krajinných

   oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a

   ochranných pásem těchto zvláště chráněných území katastrálním úřadům,

   j) oznamuje lokality, které nebyly zařazeny do evropského seznamu podle

   § 45a odst. 4 a vyhlašuje sporné lokality podle § 45b odst. 2,

   k)  zajišťuje  zpracování  souhrnů  doporučených  opatření pro evropsky

   významné  lokality  a ptačí oblasti podle § 45c odst. 3, § 45e odst. 6,

   předává  je  do  ústředního  seznamu  a  zveřejňuje  je prostřednictvím

   internetu,

   l) podává žádosti o stanovisko Komisi podle § 45i odst. 10,

   m)  ve  spolupráci  s  ostatními  orgány  ochrany  přírody, vlastníky a

   nájemci  pozemků,  občanskými  sdruženími  a dalšími odbornými subjekty

   zajišťuje a schvaluje záchranné programy podle § 52,

   n) uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1,

   o) vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle § 79a odst. 2

   písm. b),

   p)  je  odvolacím  orgánem  proti  rozhodnutím  vydaným  orgány krajů v

   přenesené  působnosti,  Agenturou,  správami  národních  parků a Českou

   inspekcí životního prostředí,

   q)  uplatňuje  stanoviska  k  politice  územního  rozvoje  a  k zásadám

   územního rozvoje z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem,

   r)   zřizuje   správy   národních   parků   jako   státní   příspěvkové

   organizace^40b), pokud nebyly zřízeny jiným zákonem^41),

   s)  je  oprávněno  zřídit  státní  příspěvkovou  organizaci  za  účelem

   zajištění ochrany, péče a provozu veřejnosti zpřístupněných jeskyní,

   t)  vykonává  působnost orgánů ochrany přírody na pozemcích a stavbách,

   které  tvoří  součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské

   újezdy^41aa).

   (4) Ministerstvo životního prostředí dále vydává vyhlášky, kterými se

   a)   stanoví   seznam   typů  evropských  stanovišť,  prioritních  typů

   evropských  stanovišť, evropsky významných druhů a prioritních evropsky

   významných druhů, vyskytujících se na území České republiky,

   b)   stanoví   podrobnosti  vymezení  a  hodnocení  systému  ekologické

   stability  a  podrobnosti  plánů,  projektů  a  opatření v procesu jeho

   vytváření podle § 4 odst. 1,

   c)  stanoví  podrobnosti  ochrany významných krajinných prvků podle § 4

   odst. 2,

   d)  stanoví  velikost, popřípadě jiné charakteristiky dřevin, k jejichž

   kácení  není  třeba  povolení  podle  §  8  odst. 3, jestliže rostou na

   pozemcích  ve vlastnictví fyzických osob, které tyto pozemky užívají, a

   podrobnosti  ochrany dřevin a podmínek povolování jejich kácení podle §

   8 odst. 5,

   e) stanoví podrobnosti o obsahu a rozsahu dokumentace jeskyně při jejím

   zjištění  provozovatelem  při  dobývání  nerostných  surovin  nebo  při

   provádění geologických prací podle § 10 odst. 5,

   f)   vymezují   zóny  ochrany  přírody  národních  parků  a  chráněných

   krajinných oblastí podle § 17 odst. 2 a § 27 odst. 2,

   g)  stanoví  výše  poplatku  podle  §  24  odst.  1  a  2,  okruh  osob

   osvobozených  od  poplatku,  vzor  potvrzení  o zaplacení poplatku nebo

   potvrzení  o  osvobození  od  poplatku a určení vybraných míst na území

   národního  parku,  na  která  se  povinnost  platit  poplatek  za vstup

   vztahuje podle § 24 odst. 3,

   h)  vyhlašují národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo

   ochranná  pásma  těchto  zvláště  chráněných  území  a  stanoví  bližší

   podmínky  jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky

   a  přírodní  rezervace  nebo  jejich  ochranná pásma na území národních

   parků  a  jejich  ochranných  pásem  a  stanoví  bližší podmínky jejich

   ochrany,

   i) stanoví obsah plánů péče a postup jejich zpracování podle § 38 odst.

   7,  náležitosti a obsah záměru podle § 40 odst. 1, podrobnosti o vedení

   ústředního  seznamu  a určuje organizační složka státu pověřená vedením

   ústředního seznamu podle § 42 odst. 2, podrobnosti o způsobu označení a

   vymezení  zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech podle

   §  42  odst.  5 a bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v

   terénu i mapových podkladech podle § 47 odst. 3,

   j)  stanoví  náležitosti  obsahu  smlouvy  podle  §  39 odst. 1, způsob

   označení  smluvně chráněného území a smluvně chráněného území památného

   stromu v terénu i mapových podkladech podle § 39 odst. 2,

   k)  stanoví  způsob  označení vyhlášených evropsky významných lokalit v

   terénu  i  mapových podkladech podle § 45c odst. 1, obsah a náležitosti

   souhrnů  doporučených  opatření  pro evropsky významné lokality a ptačí

   oblasti  podle § 45c odst. 3 a způsob označení ptačích oblastí v terénu

   i mapových podkladech podle § 45e odst. 7,

   l)  stanoví  rozsah  požadovaného  vzdělání,  obsah  zkoušky,  podmínky

   prodloužení autorizace a důvody pro odnětí autorizace podle § 45i odst.

   3,

   m)  stanoví seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a

   živočichů  podle  §  48, seznam zvláště chráněných nerostů podle § 51 a

   míst jejich přirozeného výskytu a dále bližší podmínky jejich ochrany,

   n)  stanoví způsoby ověřování původu, náležitosti žádosti o osvědčení a

   vzor osvědčení podle § 54 odst. 11,

   o)  stanoví  podmínky  poskytování finanční náhrady podle § 58 odst. 4,

   vzor  uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v

   případech, kdy není stanoven jiným předpisem,

   p)  stanoví podrobnosti postupu při převodech práva hospodaření podle §

   60 odst. 3 zákona,

   q)  stanoví  podrobnosti  o  přírodovědném průzkumu dotčených pozemků a

   biologickém hodnocení a jejich ukládání podle § 67 odst. 1,

   r)  stanoví bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku podle

   § 69 odst. 3 a náležitosti dohody o jeho poskytování,

   s)  zajišťují  podle  §  74  odst.  1 úkoly vyplývající z mezinárodních

   závazků,

   t)  stanoví  podle  §  81  odst.  9 podrobnosti o organizaci, úkolech a

   předpokladech  pro  výkon  stráže  přírody,  vzor služebního odznaku se

   státním znakem a průkazu stráže přírody,

   u)  stanoví  podrobnosti  o  způsobu  zavedení  a užívání stejnokroje a

   označení pracovníků ochrany přírody podle § 82 odst. 2,

   v)  stanoví  převod  zvláště chráněných území zřízených podle zákona č.

   40/1956 Sb. do kategorií podle § 90 odst. 5 až 7,

   w)  zrušuje  podle  §  90 odst. 10 dosavadní ochrana zvláště chráněných

   území  vyhlášených podle tohoto zákona do dne 1. března 2009 ústředními

   orgány státní správy.

   (5)  Ministerstvo životního prostředí zveřejní ve Věstníku Ministerstva

   životního prostředí nařízení Agentury do 60 dnů od jeho obdržení.

   § 79a

   Zvláštní odborná způsobilost

   (1)  Správní  činnosti  v  ochraně přírody a krajiny, pokud je vykonává

   Agentura   nebo   správa   národního   parku,   musí   být  zajišťovány

   prostřednictvím   zaměstnanců,   kteří   prokázali   zvláštní  odbornou

   způsobilost.

   (2)  Správní  činnosti  uvedené v odstavci 1 může výjimečně vykonávat i

   zaměstnanec, který nemá zvláštní odbornou způsobilost,

   a)  nejdéle  však  po  dobu  18  měsíců  od  vzniku pracovního poměru k

   Agentuře  nebo správě národního parku nebo ode dne, kdy začal vykonávat

   činnost,  pro  jejíž  výkon  je prokázání zvláštní odborné způsobilosti

   předpokladem, nebo

   b)  na jehož žádost nebo na žádost Agentury nebo správy národního parku

   vydá Ministerstvo životního prostředí doklad o vzdělání nebo jeho části

   získaného  zaměstnancem  v jiném studijním programu nebo v jiném oboru,

   popřípadě  kurzu,  pokud žadatel prokáže, že obsah a rozsah vzdělání, o

   jehož  uznání  žádá,  jsou rovnocenné obsahu a rozsahu zkoušky zvláštní

   odborné způsobilosti podle odstavce 4.

   (3)  Zvláštní  odborná  způsobilost  se ověřuje zkouškou a prokazuje se

   dokladem  o  vykonání zkoušky. Zaměstnanec je povinen prokázat zvláštní

   odbornou způsobilost k výkonu správních činností uvedených v odstavci 1

   do  18  měsíců  od  vzniku  pracovního  poměru  k  Agentuře nebo správě

   národního  parku  nebo  ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž

   výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.

   (4)  Zkouška  zvláštní odborné způsobilosti má obecnou a zvláštní část.

   Obecná  část  zahrnuje znalost základů veřejné správy, zvláště obecných

   principů organizace a činnosti veřejné správy, znalost zákona o obcích,

   zákona  o  krajích  a  správního  řádu,  a  schopnost  aplikace  těchto

   předpisů.  Zvláštní  část zahrnuje znalosti nezbytné k výkonu správních

   činností  uvedených  v  odstavci 1, zvláště znalost působnosti Agentury

   nebo  správy  národního  parku  vztahující  se  k  těmto  činnostem,  a

   schopnost jejich aplikace.

   (5)   Agentura   nebo  správa  národního  parku  je  povinna  přihlásit

   zaměstnance,  který  vykonává  správní činnosti uvedené v odstavci 1, k

   vykonání  zkoušky  do  6  měsíců  od vzniku pracovního poměru nebo do 3

   měsíců ode dne, kdy začal vykonávat správní činnost, pro jejíž výkon je

   prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.

   (6)  Provádění  zkoušek  o  zvláštní  odborné  způsobilosti zabezpečuje

   Ministerstvo   životního   prostředí   ve   spolupráci   s  příslušnými

   ministerstvy  a s ostatními ústředními správními úřady. O zabezpečení a

   průběhu  zkoušky,  o  zkušební komisi, o dokladu o vykonání zkoušky a o

   řízení  o  námitkách platí obdobně § 22 až 26 zákona o zvláštní odborné

   způsobilosti úředníků územních samosprávných celků^41a).

   § 80

   Působnost České inspekce životního prostředí

   (1)   Česká   inspekce   životního   prostředí  (dále  jen  "inspekce")

   kontroluje,  jak  jsou  orgány  veřejné správy vyjma ústředních orgánů,

   právnickými a fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů

   a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny. Inspekce zjišťuje a

   eviduje  případy ohrožení a poškození přírody a krajiny, jejich příčiny

   a  osoby  odpovědné  za jejich vznik nebo trvání. Inspekce je oprávněna

   vyžadovat  prokazování původu a totožnosti podle § 54, ukládat opatření

   podle  §  66,  rozhodovat  o možnosti a podmínkách uvedení do původního

   stavu  podle § 86 odst. 1, ukládat povinnost provést přiměřená náhradní

   opatření  podle § 86 odst. 2 a odebírat nedovoleně držené jedince podle

   §  89.  Inspekce  dále  provádí  kontroly  podmíněnosti  podle zákona o

   zemědělství^41c)  v  souladu  s  přímo použitelným předpisem Evropských

   společenství upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a

   integrovaný  administrativní a kontrolní systém^41d), s výjimkou těchto

   kontrol podmíněnosti v oblasti povrchových nebo podzemních vod.

   (2)  Inspekce  je  oprávněna v případech hrozící škody nařídit omezení,

   případně  zastavení  škodlivé  činnosti  až  do  doby odstranění jejich

   nedostatků a příčin.

   (3)  Inspekce  ukládá  právnickým  a fyzickým osobám pokuty za porušení

   povinností  při ochraně přírody a krajiny podle tohoto zákona. Inspekce

   může  zahájit  řízení o uložení pokuty pouze tehdy, nezahájil-li je již

   obecní  úřad  obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo

   správa národního parku. Pokud řízení o pokutě zahájí obecní úřad obce s

   rozšířenou  působností,  krajský  úřad,  Agentura nebo správa národního

   parku  a inspekce ve stejný den, provede řízení o uložení pokuty obecní

   úřad  obce  s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa

   národního  parku.  O  zahájení  řízení  o  uložení pokuty se inspekce a

   obecní  úřad  obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo

   správa  národního parku vzájemně informují. O odvolání proti rozhodnutí

   inspekce rozhoduje Ministerstvo životního prostředí.

   § 81

   Stráž přírody

   (1)  Krajské  úřady,  Agentura  a  správy  národních  parků  (dále  jen

   "ustanovující úřady") ustanovují stráž přírody z řad zaměstnanců orgánů

   ochrany  přírody  nebo  dobrovolných  spolupracovníků.  Posláním stráže

   přírody je kontrola dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny.

   (2)  Stráž  přírody  se skládá ze strážců a zpravodajů, které jmenuje a

   odvolává územně příslušný ustanovující úřad.

   (3) Stráží přírody může být ustanovena fyzická osoba, která

   a) je občanem České republiky,

   b) je starší 21 let,

   c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,

   d) má způsobilost k právním úkonům,

   e) je zdravotně způsobilá,

   f)  prokázala  znalost  práv  a  povinností stráže přírody podle tohoto

   zákona a znalost souvisejících předpisů,

   g)  složila  před  ustanovujícím úřadem slib tohoto znění: "Slibuji, že

   jako  stráž  přírody  budu  s  největší pečlivostí a svědomitostí plnit

   povinnosti  při  kontrole  dodržování  předpisů  o  ochraně  přírody  a

   krajiny,  že  budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a

   nepřekročím oprávnění příslušející stráži přírody.".

   (4)  Stráži  přírody  vydá ustanovující úřad služební odznak se státním

   znakem  a  průkaz  stráže  přírody.  V  průkazu stráže přírody současně

   stanoví  obvod  její působnosti. Ustanovující úřad vede evidenci stráží

   přírody.

   (5)  Stráž přírody je povinna oznámit ustanovujícímu úřadu do 30 dnů od

   jejich  vzniku  všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci

   3.

   (6)  Ustanovující  úřad  ustanovení stráže přírody zruší, pokud fyzická

   osoba  přestala  tuto  funkci  vykonávat, splňovat podmínky stanovené v

   odstavci  3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných

   nebo  nepravdivých  údajů.  Ustanovující  úřad  může  ustanovení stráže

   přírody  zrušit  též z vlastního podnětu z jiných důvodů nebo na žádost

   osoby,  která  je  ustanovena stráží přírody. Osoba, u níž ustanovující

   úřad  zrušil  ustanovení stráží přírody, je povinna neprodleně odevzdat

   tomuto úřadu služební odznak a průkaz stráže přírody.

   (7) Strážci jsou oprávněni

   a)  zjišťovat  totožnost  osob,  které  porušují  předpisy  na  ochranu

   přírody,

   b)  ukládat  a vybírat blokové pokuty^42) za přestupky na úseku ochrany

   přírody,

   c) vstupovat na cizí pozemky za podmínek stanovených v § 62,

   d)   zadržet  ke  zjištění  totožnosti  osobu,  kterou  přistihnou  při

   porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji

   orgánu   Policie   České   republiky;  přistižené  osoby  jsou  povinny

   uposlechnout,

   e)  požadovat  pomoc  nebo  součinnost  orgánů Policie České republiky,

   popřípadě  obecní  policie,  pokud  nemohou  splnění  svých  povinností

   zajistit vlastními silami a prostředky.

   (8)  V  případě  bezprostředního  ohrožení zájmů chráněných podle části

   druhé  až  páté tohoto zákona je strážce přírody oprávněn k pozastavení

   rušivé  činnosti. O svém opatření bezodkladně vyrozumí územně příslušný

   orgán ochrany přírody. Opatření potvrdí, změní nebo zruší orgán ochrany

   přírody nejpozději do 15 dnů od jeho vydání.

   (9)  Podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon stráže

   přírody    stanoví    Ministerstvo   životního   prostředí   vyhláškou.

   Ministerstvo  životního  prostředí  stanoví  v  této  vyhlášce též vzor

   služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody.

   § 81a

   Stráž přírody je při své činnosti povinna

   a) prokázat se průkazem stráže přírody a nosit služební odznak,

   b)  dohlížet  na dodržování povinností spojených s kontrolou dodržování

   předpisů o ochraně přírody a krajiny,

   c)  oznamovat  neodkladně  zjištěné  závady, nedostatky a škody orgánu,

   který  ji  ustanovil,  popřípadě  v  neodkladných případech též orgánům

   Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.

   § 81b

   (1)  Stát  odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc stráži přírody

   na  její  žádost  nebo s jejím vědomím, (dále jen "poškozený"). Stát se

   této  odpovědnosti  může  zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu

   poškozený úmyslně.

   (2)  Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah

   a  výše  náhrady  škody  podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů

   pracovníků.

   (3)  Stát  odpovídá  i  za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v

   souvislosti  s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda,

   a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v

   penězích.  Poškozenému  může  být přiznána i úhrada nákladů spojených s

   pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

   (4)  Stát  odpovídá  i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s

   pomocí poskytnutou stráži přírody.

   (5)  Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou

   stráži přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů.

   (6)  Stát odpovídá i za škodu způsobenou stráží přírody v souvislosti s

   plněním  jejích  úkolů;  to  neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou

   osobě,  která  svým  protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok

   vyvolala.

   (7)  Náhradu  škody  poskytuje  v  zastoupení  státu orgán, který stráž

   přírody ustanovil.

   § 82

   Používání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody

   (1)  Nosit stejnokroje ochrany přírody mohou pracovníci Agentury, správ

   národních parků a inspekce.

   (2)  Podrobnosti  o  způsobu  zavedení a užívání stejnokroje a označení

   pracovníků  ochrany  přírody  stanoví  Ministerstvo životního prostředí

   obecně závazným právním předpisem.

   HLAVA DRUHÁ

   § 83

   Řízení ve věcech ochrany přírody

   (1)  K  ústnímu jednání přizve orgán ochrany přírody všechny jemu známé

   účastníky  řízení.  V  případech, kdy rozhodnutí orgánů ochrany přírody

   může ovlivnit přírodní poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí

   orgán  ochrany  přírody  termín a předmět ústního jednání také veřejnou

   vyhláškou vyvěšenou v těchto obcích.

   (2)  Jestliže  je  nařízeno  ústní  jednání,  je  povinen orgán ochrany

   přírody doručit předvolání k tomuto jednání účastníku řízení nejméně 15

   dnů,  ve zvláště složitých případech 30 dnů přede dnem ústního jednání.

   Stejnou dobu musí být vyvěšena veřejná vyhláška o ústním jednání.

   (3)  V  jednoduchých  věcech  rozhodne  orgán  státní  ochrany  přírody

   bezodkladně.  V  ostatních  případech  rozhodne  do  60 dnů od zahájení

   řízení, ve zvláště složitých případech do 90 dnů od zahájení řízení.

   (4)  Nevylučuje-li  to  povaha věci nebo nebrání-li tomu důležitý zájem

   některého  z  účastníků řízení, může orgán ochrany přírody spojit různá

   řízení  podle  tohoto  zákona  a  vydat žadateli nebo osobě, jíž má být

   uložena povinnost, několik rozhodnutí společně.

   § 84

   Změny a zrušení rozhodnutí

   (1)  Orgán  ochrany  přírody  může z vlastního podnětu nebo na návrh po

   provedeném řízení jím vydané rozhodnutí změnit, popřípadě zrušit

   a) dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí,

   b)  vyžadují-li  to  zájmy  přírody  a  krajiny chráněné tímto zákonem,

   zejména vznikla-li nebo hrozí-li vážná ekologická újma,

   c) nedodržuje-li oprávněný opětovně podmínky rozhodnutí nebo povinnosti

   stanovené v něm orgánem ochrany přírody,

   d)  nevyužívá-li  oprávněný  rozhodnutí  bez  zvláštního důvodu po dobu

   delší dvou let,

   e)   dochází-li   při  činnosti  vykonávané  na  základě  rozhodnutí  k

   porušování  ustanovení  tohoto  zákona  nebo  k podstatnému poškozování

   jiných oprávněných zájmů v ochraně přírodního prostředí.

   (2)   Ministerstvo   životního  prostředí  si  může  změnu  či  zrušení

   rozhodnutí vyhradit, jde-li o rozhodnutí nižšího orgánu ochrany přírody

   z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo e).

   § 85

   Státní dozor v ochraně přírody

   (1)  Krajské úřady, Agentura a správy národních parků kontrolují, zda v

   obvodu jejich působnosti nedochází k ohrožování zájmů ochrany přírody a

   krajiny, kontrolují dodržování tohoto zákona a prováděcích předpisů a v

   rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.

   Tyto orgány zejména kontrolují, jak jsou dodržována vydaná rozhodnutí a

   závazná   stanoviska   na  úseku  ochrany  přírody  a  krajiny,  plněny

   povinnosti  fyzických  a  právnických  osob  vyplývající  z předpisů na

   ochranu  přírody  a  krajiny,  zajišťovány  ochranné  podmínky  zvláště

   chráněných  částí  přírody  a  dodržována ochrana významných krajinných

   prvků,  připravovány  a  naplňovány plány, projekty a opatření k obnově

   systému ekologické stability.

   (2)  Ministerstvo životního prostředí v rámci vrchního dozoru v ochraně

   přírody  kontroluje, jak orgány ochrany přírody, stráž přírody, fyzické

   i  právnické  osoby  provádějí  ustanovení  tohoto zákona a prováděcích

   předpisů.   Ministerstvo   životního  prostředí  kontroluje,  jak  jsou

   dodržována  rozhodnutí  a  závazná  stanoviska  orgánů ochrany přírody,

   plněny  povinnosti  vyplývající  ze zákona o ochraně přírody a krajiny,

   zpracovávány  a  zajišťovány  plány  péče  o  zvláště  chráněná území a

   záchranné  programy  rostlin  a  živočichů, dodržovány podmínky ochrany

   národních  parků,  chráněných  krajinných oblastí, národních přírodních

   rezervací   a  národních  přírodních  památek.  Zjistí-li  Ministerstvo

   životního   prostředí   závady,   uloží   potřebná  opatření  k  jejich

   odstranění.

   (3) Pověření zaměstnanci orgánů ochrany přírody se při výkonu kontrolní

   činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným orgánem ochrany přírody,

   který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.

   ČÁST OSMÁ

   Odpovědnost na úseku ochrany přírody

   § 86

   Odstranění následků neoprávněných zásahů

   (1)  Kdo  poškodí,  zničí nebo nedovoleně změní části přírody a krajiny

   chráněné  podle  tohoto  zákona,  je  povinen  navrátit ji do původního

   stavu,  pokud  je to možné a účelné. O možnosti a podmínkách uvedení do

   původního stavu rozhoduje orgán ochrany přírody.

   (2) Jestliže uvedení do původního stavu není možné a účelné, může orgán

   ochrany  přírody  uložit  povinnému,  aby  provedl  přiměřená  náhradní

   opatření  k  nápravě.  Jejich  účelem  je  kompenzovat, byť jen zčásti,

   následky nedovoleného jednání.

   (3)  Uložením  povinnosti  uvedení  do  původního  stavu  či náhradního

   opatření není dotčena povinnost náhrady škody podle jiných předpisů ani

   možnost postihu za přestupek nebo protiprávní jednání či trestný čin.

   § 87

   Přestupky

   (1)  Orgán  ochrany  přírody  uloží pokutu až do výše 10 000 Kč fyzické

   osobě, která se dopustí přestupku tím, že

   a)  nedovoleně mění či ruší dochovaný stav přírody ve zvláště chráněném

   území nebo nedovoleně mění dochovaný stav památného stromu,

   b)  nedovoleně  zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů

   rostlin,

   c)  zraňuje,  chová  bez povolení zvláště chráněné živočichy nebo ptáky

   nebo jinak nedovoleně zasahuje do jejich přirozeného vývoje,

   d) neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup

   na pozemky, které vlastní nebo užívá,

   e) nesplní ohlašovací povinnost určenou tímto zákonem,

   f)  vykonává  činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení

   zvláště chráněných částí přírody,

   g) neprovede uložení náhradní výsadby dřevin podle § 9,

   h) nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64,

   i)  nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11

   odst. 1,

   j)  vysazuje či vysévá uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny nebo

   vypouští  zvláště  chráněné  živočichy narozené a odchované v zajetí do

   volné přírody bez souhlasu orgánu ochrany přírody,

   k) nevede řádně záznamy o chovu zvláště chráněných živočichů nebo ptáků

   či pěstování zvláště chráněných rostlin,

   l)   nesplní  povinnost  nezaměnitelného  označení  zvláště  chráněného

   živočicha   nebo  ptáka,  nepožádá  ve  stanovených  lhůtách  o  vydání

   osvědčení  nebo  osvědčení  ve  stanovené  lhůtě  neodevzdá příslušnému

   orgánu ochrany přírody.

   (2)  Orgán  ochrany  přírody  uloží pokutu ve výši do 20 000 Kč fyzické

   osobě, která se dopustí přestupku tím, že

   a) zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení

   určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území,

   b) zničí zvláště chráněné rostliny zařazené do kategorie ohrožených buď

   přímo  nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního

   prostředí,

   c) usmrcuje ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni, nebo zvláště

   chráněné  živočichy zařazené do kategorie ohrožených přímo nebo způsobí

   jejich  úhyn  nedovoleným  zásahem  do  jejich životního prostředí nebo

   chytá zvláště chráněné živočichy,

   d)  ohrožuje  nad  nezbytnou  míru  zvláště  chráněné části přírody při

   zásazích   proti   škůdcům,   rostlinným   chorobám,   plevelům  a  při

   hygienických opatřeních,

   e) poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les,

   f)  provádí  škodlivý zásah do významného krajinného prvku bez souhlasu

   orgánu ochrany přírody,

   g)  poškozuje  nebo  ničí jeskyni nebo její součást, nebo porušuje jiné

   povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle § 10,

   h) naruší krajinný ráz nesplněním povinnosti podle § 12 odst. 2,

   i)  porušuje ustanovení návštěvního řádu národního parku vydaného podle

   § 19.

   (3)  Orgán  ochrany  přírody uloží pokutu až do výše 100 000 Kč fyzické

   osobě, která se dopustí přestupku tím, že

   a) poškodí nebo zničí památný strom nebo zvláště chráněné území či jeho

   část,

   b)  usmrtí  zvláště chráněného živočicha kriticky nebo silně ohroženého

   druhu nebo způsobí jeho úhyn zásahem do jeho životního prostředí,

   c)  zničí  zvláště  chráněnou  rostlinu  kriticky nebo silně ohroženého

   druhu nebo způsobí její úhyn zásahem do jejího životního prostředí,

   d)  pokácí  bez povolení nebo závažně poškodí skupinu dřevin rostoucích

   mimo les,

   e)  neuvede  poškozenou  část  přírody  chráněnou  dle tohoto zákona do

   původního stavu nebo nesplní opatření k nápravě tohoto stavu podle § 86

   či přiměřená náhradní opatření podle § 67 odst. 4,

   f) nesplní povinnost vlastníka či nájemce pozemku zdržet se negativních

   zásahů na pozemcích připravovaných k vyhlášení zvláštní ochrany podle §

   40 odst. 4,

   g)  nepostupuje  tak,  aby  nedocházelo  k  nadměrnému  úhynu rostlin a

   živočichů podle § 5 odst. 3,

   h) nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovený podle § 66,

   i)  nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo

   zakázán  podle  mezinárodních  úmluv,  nebo  nedovoleně  vyváží zvláště

   chráněné  nerosty;  je-li  naplněna  skutková  podstata přestupku podle

   zvláštního předpisu,^4a) toto ustanovení se nepoužije,

   j) nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvláště chráněné nerosty,

   k)  porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch (§

   13),

   l)  neplní  podmínky  výjimky  udělené  podle  §  43 a 56 nebo podmínky

   souhlasu podle § 44 a 57,

   m) závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvek,

   n)  vykonává  ve  zvláště  chráněném území, označeném smluvně chráněném

   území,  evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou

   nebo  vykonává  činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany

   přírody, bez tohoto souhlasu,

   o)  neprokáže  předepsaným  způsobem  původ  ptáka  nebo  původ zvláště

   chráněné  rostliny  nebo živočicha nebo rostliny a živočicha chráněného

   podle  mezinárodní  úmluvy, popřípadě zvláštního právního předpisu,^4a)

   popřípadě jinak poruší povinnost nebo zákaz stanovený v § 54.

   (4)  Za  přestupky  v  ochraně  zvláště chráněných rostlin a živočichů,

   dřevin a památných stromů lze uložit pokutu až dvojnásobnou, pokud byly

   spáchány ve zvláště chráněných územích.

   § 88

   Pokuty  právnickým  osobám  a  fyzickým osobám při výkonu podnikatelské

   činnosti

   (1)  Orgán  ochrany  přírody  uloží  pokutu  až  do  výše  1 000 000 Kč

   právnické  osobě  nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti,

   která se dopustí protiprávního jednání tím, že

   a) poškodí součást přírody ve zvláště chráněném území, nedovoleně změní

   nebo ohrožuje jeho dochovaný stav,

   b) poškodí nebo zničí památný strom,

   c)  poškodí  nebo  zničí  bez  povolení  dřevinu  nebo  skupinu  dřevin

   rostoucích mimo les,

   d)  nedovoleně  zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů

   rostlin,

   e)  usmrcuje  nebo chová ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni,

   nebo  zvláště  chráněné  živočichy bez povolení, anebo jinak nedovoleně

   zasahuje do jejich přirozeného vývoje,

   f)  vykonává  činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení

   zvláště chráněných částí přírody,

   g) neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup

   na pozemky, které vlastní nebo užívá,

   h)  nesplní  ohlašovací  povinnost  podle  tohoto  zákona  nebo nesplní

   povinnost náhradní výsadby podle § 9,

   i)  provádí  škodlivý zásah do významného krajinného prvku bez souhlasu

   orgánu ochrany přírody,

   j) porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch,

   k)  nedodržuje  omezení  nebo  zákaz  vstupu  vyhlášený podle § 64 nebo

   porušuje ustanovení návštěvního řádu národního parku,

   l)  poškozuje  nebo  ničí  jeskyni nebo její součást nebo porušuje jiné

   povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle § 10,

   m)  nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11

   odst. 1,

   n)  vysazuje či vysévá uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny nebo

   vypouští  zvláště  chráněné  živočichy narozené a odchované v zajetí do

   volné přírody bez souhlasu orgánu ochrany přírody.

   (2)  Orgán  ochrany  přírody  uloží  pokutu  až  do  výše  2 000 000 Kč

   právnické  osobě  nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti,

   která se dopustí protiprávního jednání tím, že

   a) naruší krajinný ráz nesplněním povinností podle § 12 odst. 2,

   b) závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvek,

   c) zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení

   určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území,

   d)  zničí  jedince  zvláště  chráněného  druhu  rostlin  buď přímo nebo

   nedovoleným zásahem do jejich prostředí,

   c)  usmrcuje  zvláště chráněné živočichy přímo nebo způsobí jejich úhyn

   nedovoleným zásahem do jejich prostředí,

   f)  ohrožuje  nad  nezbytnou  míru  zvláště  chráněné části přírody při

   zásazích   proti   škůdcům,   rostlinným   chorobám,   plevelům  a  při

   hygienických opatřeních,

   g)  neuvede  poškozenou  část  přírody chráněnou podle tohoto zákona do

   původního stavu nebo nesplní opatření k nápravě podle § 86 či přiměřená

   náhradní opatření podle § 67 odst. 4,

   h)   nesplní   povinnosti   vlastníka  či  nájemce  pozemku  zdržet  se

   negativních  zásahů  na  pozemcích  připravovaných k vyhlášení zvláštní

   ochrany podle § 40 odst. 4,

   i)  nepostupuje  tak,  aby  nedocházelo  k nadbytečnému úhynu rostlin a

   živočichů  podle  §  5  odst. 3, nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvlášť

   chráněné nerosty,

   j) nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovené podle § 66,

   k)  nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo

   zakázán  podle  mezinárodních  úmluv,  nebo  nedovoleně  vyváží zvláště

   chráněné  nerosty;  je-li  naplněna  skutková  podstata přestupku podle

   zvláštního předpisu,^4a) toto ustanovení se nepoužije,

   l) nezajistí ochranu paleontologického nálezu před zničením, poškozením

   nebo odcizením podle § 11,

   m)  překročí  nezbytně  nutnou  míru  při poškozování obecně či zvláště

   chráněných  částí  přírody  na  územích  sloužících zájmům obrany státu

   podle § 90 odst. 2,

   n)  vykonává  ve  zvláště  chráněném území, označeném smluvně chráněném

   území,  evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou

   nebo  vykonává  činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany

   přírody, bez tohoto souhlasu,

   o)  neprokáže  předepsaným  způsobem  původ  ptáka  nebo  původ zvláště

   chráněné  rostliny  nebo živočicha nebo rostliny a živočicha chráněného

   podle  mezinárodní  úmluvy, popřípadě zvláštního právního předpisu,^4a)

   popřípadě jinak poruší povinnost nebo zákaz stanovený v § 54,

   p)  neplní  podmínky  výjimky  udělené  podle  §  43 a 56 nebo podmínky

   souhlasu podle § 44 a 57.

   (3)  Při  stanovení  výše pokuty se přihlíží k závažnosti protiprávního

   jednání  a  k  rozsahu  hrozící  nebo  způsobené újmy ochraně přírody a

   krajiny.

   (4)  Pokutu  podle  odstavců 1 a 2 lze uložit nejpozději do tří let ode

   dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.

   (5)  Pokuta  je  splatná  do  30  dnů  ode  dne, kdy nabylo právní moci

   rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.

   (6) Uložením pokuty právnické osobě zůstává nedotčena její odpovědnost,

   případně odpovědnost jejích pracovníků podle zvláštních předpisů.

   § 88a

   Vybírání a vymáhání pokut

   Pokutu  uloženou inspekcí, Agenturou nebo správou národního parku podle

   §  87  nebo § 88 anebo újezdním úřadem vybírají tyto úřady. V ostatních

   případech  pokutu  vybírá  a  vymáhá  orgán  ochrany  přírody, který ji

   uložil.  Výnosy  pokut  uložených  obecním  úřadem  obce  s  rozšířenou

   působností jsou příjmem rozpočtu obce a výnosy pokut uložených krajským

   úřadem  jsou  příjmem rozpočtu kraje. Výnosy pokut uložených Agenturou,

   správou národního parku a inspekcí se dělí způsobem upraveným zvláštním

   zákonem,^7)  s  výjimkou  území  vojenských  újezdů, kde je výnos pokut

   příjmem  státního  rozpočtu.  Výnosy  z  pokut  může  obec užít jen pro

   zlepšení životního prostředí a pro ochranu přírody a krajiny v obci.

   § 89

   Odebrání nedovoleně držených jedinců zvláště chráněných druhů

   (1)  Orgán  ochrany  přírody  může  nedovoleně  držené  jedince zvláště

   chráněných  druhů  rostlin  a živočichů a ptáků odebrat. Odebrat může i

   jedince zvláště chráněných rostlin a živočichů nebo rostlin a živočichů

   chráněných  podle  mezinárodních  úmluv, pokud držitel takového jedince

   neprokáže jeho původ podle § 54 odst. 1 nebo je-li obchod s nimi omezen

   nebo  zakázán  podle mezinárodních úmluv. V případě odebrání na základě

   zvláštního předpisu^4a) se toto ustanovení nepoužije.

   (2)  Písemné  rozhodnutí o odebrání podle odstavce 1 musí orgán ochrany

   přírody  vydat nejpozději do 15 dnů ode dne odebrání, jinak je odebrání

   neplatné.

   (3)  Vlastníkem  odebrané věci se stává stát. Podrobnosti může stanovit

   Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

   ČÁST DEVÁTÁ

   Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

   § 90

   Ustanovení společná

   (1) Souhlasy a závazná stanoviska vydávaná podle tohoto zákona k plánům

   a  politikám,  které  nejsou  schvalovány  ve  správním  řízení, se též

   nevydávají  ve  správním řízení. Souhlasy a závazná stanoviska vydávaná

   podle  tohoto  zákona  jako  podklad  pro  rozhodnutí  podle zvláštního

   právního  předpisu  jsou  závazným  stanoviskem  podle  správního řádu.

   Odkladný  účinek  odvolání  je  vyloučen v případě rozhodnutí o zřízení

   přechodně chráněné plochy podle § 13, omezení a zákazu činnosti podle §

   66 a odebrání rostlin a živočichů podle § 89.

   (2)  Ustanovení  §  4  odst. 2, § 6, 7, 8, 12, 63 a 70 se nevztahují na

   činnosti   konané   v  přímé  souvislosti  se  zajištěním  obrany  nebo

   bezpečnosti   státu^43b),   zejména   z  důvodu  výcviku  nebo  cvičení

   ozbrojených   sil  anebo  bezpečnostních  sborů.  Případné  poškozování

   přírody  z  důvodu  obrany  státu  v  těchto  případech nesmí překročit

   nezbytně  nutnou  míru. Bude-li docházet k poškozování přírody z důvodů

   zajišťování  obrany  nebo  bezpečnosti  státu, zejména z důvodu výcviku

   nebo  cvičení  ozbrojených  sil anebo ozbrojených bezpečnostních sborů,

   Ministerstvo   obrany   nebo   Ministerstvo   vnitra  v  součinnosti  s

   Ministerstvem  životního  prostředí  zabezpečí,  aby  stupeň  poškození

   přírody nepřekročil nezbytně nutnou míru.

   (3)  Při  hornické  činnosti  v  dobývacím  prostoru výhradních ložisek

   nerostů^44)  lze povinnosti podle § 10 odst. 2, § 11 odst. 1 a 2 a § 51

   odst.  2  uplatnit  jen  v dohodě s osobou oprávněnou k výkonu hornické

   činnosti podle zvláštního předpisu.^45)

   (4)  Nápravné  opatření  podle  §  86  se neuloží, pokud bylo k nápravě

   ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě

   rostoucích  rostlin nebo na přírodních stanovištích vymezených v zákoně

   o  předcházení  ekologické  újmě  a  o její nápravě a o změně některých

   zákonů^46a)  vydáno  rozhodnutí  o  uložení  nápravného  opatření podle

   zákona  o  předcházení  ekologické  újmě  a  o  její  nápravě a o změně

   některých  zákonů^46a).  Zahájené  řízení o uložení nápravného opatření

   podle  §  86  orgán  ochrany  přírody  přeruší,  pokud  bylo  k nápravě

   ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě

   rostoucích  rostlin nebo na přírodních stanovištích vymezených v zákoně

   o  předcházení  ekologické  újmě  a  o její nápravě a o změně některých

   zákonů^46a)  zahájeno řízení o uložení nápravných opatření podle zákona

   o  předcházení  ekologické  újmě  a  o její nápravě a o změně některých

   zákonů^46a).

   (5)  Státní  přírodní  rezervace  vyhlášené podle § 4 odst. 3 zákona č.

   40/1956  Sb.,  o  státní  ochraně  přírody,  se  převádějí do kategorie

   národních  přírodních  rezervací  (§  28), přírodních rezervací (§ 33),

   národních  přírodních  památek  (§  35) nebo přírodních památek (§ 36).

   Kategorizaci  těchto  území  stanoví  Ministerstvo  životního prostředí

   obecně závazným právním předpisem.

   (6)  Chráněná  naleziště,  chráněné parky a zahrady a chráněné studijní

   plochy  vyhlášené  podle  §  5  zákona  č.  40/1956 Sb. se vyhlašují za

   národní  přírodní památky či přírodní památky (§ 35 a 36). Kategorizaci

   těchto  území  stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným

   právním předpisem.

   (7)  Chráněné  přírodní  výtvory  a chráněné přírodní památky vyhlášené

   podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. se tímto prohlašují za přírodní památky

   (§  36),  pokud  nebudou  zařazeny  do  kategorie  národních přírodních

   rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33) nebo národních přírodních

   památek  (§  35)  Ministerstvem  životního  prostředí  obecně  závazným

   právním předpisem.

   (8)  Stromy  a jejich skupiny vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb.

   za  chráněné  přírodní  výtvory nebo chráněné přírodní památky se tímto

   prohlašují památnými stromy (§ 46).

   (9)  Národní  parky  a  chráněné  krajinné  oblasti vyhlášené podle § 8

   zákona  č. 40/1956 Sb. jsou nadále chráněny jako národní parky (§ 15) a

   chráněné krajinné oblasti (§ 25).

   (10)   Oblasti  klidu  vyhlášené  obecně  závaznými  právními  předpisy

   okresních národních výborů^47) se tímto prohlašují za přírodní parky (§

   12).

   (11)  Dosavadní  ochranu  zvláště  chráněného  území, vyhlášeného podle

   dřívějších  předpisů  před  účinností  tohoto  zákona ústředním orgánem

   státní správy, jež přešlo do kategorie přírodní rezervace nebo přírodní

   památka,  může  Ministerstvo životního prostředí zrušit obecně závazným

   právním  předpisem  v  případě,  kdy  je  na tomto území nově vyhlášeno

   zvláště chráněné území okresním úřadem, krajským úřadem, Agenturou nebo

   správou   národního   parku  podle  tohoto  zákona,  nebo  za  podmínek

   stanovených v § 45.

   (12) Ustanovení § 4 odst. 2 a 3 a § 12 se nevztahují na činnosti konané

   v   přímé   souvislosti   se  správou  státních  hranic.^47a)  Případné

   poškozování  přírody z důvodu správy státních hranic v těchto případech

   nesmí překročit nezbytně nutnou míru.

   (13) K zajištění přehledu o pozemcích v obvodu své působnosti pro účely

   ochrany  přírody  a  pro  vymezování  zvláště chráněných území a jejich

   ochranných pásem jsou orgány ochrany přírody a organizační složka státu

   pověřená  správou ústředního seznamu oprávněny využívat bezplatně údajů

   katastru nemovitostí.^47b)

   (14)  Činnosti  zakázané  nebo  omezené  bližšími ochrannými podmínkami

   uvedenými  v právních předpisech, kterými byly vyhlášeny národní parky,

   chráněné krajinné oblasti, státní přírodní rezervace, chráněné přírodní

   výtvory,  chráněné přírodní památky, chráněná naleziště, chráněné parky

   a  zahrady  a  chráněné  studijní  plochy a jejich ochranná pásma podle

   zákona  č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, se nadále považují za

   činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody podle § 44 odst. 3.

   (15)  V  řízeních  podle  jiných  právních  předpisů, v nichž mohou být

   dotčeny  zájmy  chráněné  tímto  zákonem,  jsou  orgány ochrany přírody

   dotčenými orgány.

   (16)  Zákazy  vstupu  a vjezdu stanovené tímto zákonem se nevztahují na

   pracovníky  orgánů  ochrany přírody a stráže ochrany přírody při plnění

   povinností plynoucích z tohoto zákona.

   (17)   Orgány  ochrany  přírody  poskytují  předběžné  informace  podle

   správního řádu^47c).

   § 90a

   Působnosti  stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou

   působností,  pověřenému  obecnímu  úřadu,  obecnímu  úřadu, magistrátům

   statutárních  měst  nebo  úřadům  městských  částí hlavního města Prahy

   podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

   § 91

   Ustanovení přechodné

   Státní  správu  lesního  hospodářství  nad vojenskými lesy^48) na území

   Národního parku Šumava, u kterých již pominuly důvody jejich prohlášení

   za  vojenské  lesy,  vykonává  Správa  národního parku Šumava v rozsahu

   podle § 78 odst. 4.

   § 92

   Ustanovení zrušovací

   Zrušují se:

   1.  Zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění zákona ČNR

   č.  146/1971 Sb., zákona ČNR č. 137/1982 Sb., zákona ČNR č. 96/1977 Sb.

   a zákona ČNR č. 65/1986 Sb.,

   2.  §  2 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního

   znaku a státní vlajky České republiky,

   3.  §  3,  § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 163/1991

   Sb.,  kterým  se  zřizuje  Národní  park Šumava a stanoví podmínky jeho

   ochrany,

   4.  §  3,  § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 164/1991

   Sb.,  kterým  se  zřizuje  Národní  park Podyjí a stanoví podmínky jeho

   ochrany,

   5.  §  3,  § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 165/1991

   Sb.,  kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho

   ochrany,

   6.  Vyhláška  č.  142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně

   stromů  rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich

   kácení a o způsobu využití dřevní hmoty těchto stromů,

   7.  Vyhláška  č.  131/1957  Ú.l.,  o  dobrovolných  pracovnících státní

   ochrany přírody (konzervátorech a zpravodajích),

   8.  Vyhláška  č.  228/1959 Ú.l. o evidenci chráněných částí přírody a o

   náhradě  za  majetkovou  újmu vzniklou z omezení stanovených podmínkami

   ochrany.

   § 93

   Účinnost

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.

   Burešová v.r.

   Pithart v.r.

   Příloha

   Správy   národních  parků,  jejich  sídla  a  správní  obvody,  tvořené

   národními  parky a jejich ochrannými pásmy, podle ustanovení § 78 odst.

   2 zákona:

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Název správy                 Sídlo správy       Správní obvod               Právní předpis, kterým byl

                                                                            národní park vyhlášen

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Správa Národního parku       Krásná Lípa        Národní park                zákon č. 161/1999 Sb.

České Švýcarsko                                 České Švýcarsko

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Správa Krkonošského          Vrchlabí           Krkonošský národní park     nařízení vlády ČR č. 165/1991 Sb.

národního parku                                 a jeho ochranné pásmo

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Správa Národního parku       Znojmo             Národní park Podyjí         nařízení vlády ČR č. 164/1991 Sb.

Podyjí                                          a jeho ochranné pásmo

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Správa Národního parku       Vimperk            Národní park Šumava         nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb.

Šumava

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

   Vybraná ustanovení novel

   Čl.II zákona č. 218/2004 Sb.

   Přechodná a společná ustanovení

   1.  Dosavadní  vydaná  rozhodnutí o výjimkách ze zákazu podle zákona č.

   114/1992  Sb.,  o  ochraně  přírody  a  krajiny,  ve  znění  pozdějších

   předpisů, nejsou tímto zákonem dotčena.

   2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

   podle dosavadních právních předpisů.

   3.   Zahájená   projednávání   záměrů  (návrhů)  na  vyhlášení  zvláště

   chráněných území podle § 40 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a

   krajiny,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  se  dokončí podle dosavadní

   právní úpravy.

   Čl. VII zákona č. 312/2008 Sb.

   Přechodné ustanovení

   Právnická osoba nebo fyzická osoba, která v den nabytí účinnosti tohoto

   zákona  provozuje  zařízení  poskytující  péči  o živočichy neschopné v

   důsledku  zranění,  nemoci  nebo  jiných  okolností dočasně nebo trvale

   přežít  ve  volné  přírodě  a požádá o povolení k provozování záchranné

   stanice  podle § 5 odst. 8 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode

   dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  nejpozději do 6 měsíců ode dne

   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se  považuje  za  držitele platného

   povolení,  a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí vydaném v řízení o

   povolení  provozování  záchranné stanice. Lhůta pro vydání rozhodnutí v

   řízení  o  povolení  provozování  záchranné  stanice  podle § 5 odst. 8

   zákona  č.  114/1992  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti

   tohoto  zákona,  činí  v případě žádosti podané podle věty první tohoto

   ustanovení 12 měsíců ode dne doručení žádosti.

   Čl. XIII zákona č. 223/2009 Sb.

   Přechodné ustanovení

   Řízení  zahájená  přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto

   dne  neskončená  se  dokončí a práva a povinnosti s nimi související se

   posuzují podle dosavadních právních předpisů.

   Čl. II zákona č. 349/2009 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.   Přírodní  památky  nebo  přírodní  rezervace  vyhlášené  na  území

   národních parků nebo jejich ochranných pásem podle dosavadních právních

   předpisů   může  Ministerstvo  životního  prostředí  zrušit  prováděcím

   právním předpisem.

   2.  Řízení  zahájená  do  dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

   podle  dosavadních  právních  předpisů,  s výjimkou případů uvedených v

   bodu 3.

   3.  Řízení  zahájená  do  dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 43

   zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

   zákona,  dokončí  orgán  ochrany  přírody  příslušný  podle  zákona  č.

   114/1992  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

   přičemž  lhůty pro vydání rozhodnutí, jejichž běh započal, běží ode dne

   nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.

   4.  Na  území  hlavního  města  Prahy  vykonávají úřady městských částí

   státní správu v ochraně přírody v rozsahu svěřeném obecním úřadům podle

   §  76  odst.  1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve

   znění  účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu jednoho

   roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   Čl. II zákona č. 381/2009 Sb.

   Přechodné ustanovení

   Ochranná   pásma   chráněných   krajinných   oblastí,  vyhlášená  podle

   dosavadních  právních  předpisů  do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

   zanikají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

   Čl. VII zákona č. 350/2012 Sb.

   Přechodné ustanovení

   V  případech,  kdy  bylo  podle  předchozích  právních předpisů potřeba

   závazné  stanovisko  a  řízení  nebyla  ke  dni účinnosti tohoto zákona

   dokončena,  se  závazné  stanovisko  nevydá  a  řízení se dokončí podle

   tohoto  zákona.  Tuto  skutečnost  správní  orgán  zaznamená ve spisu a

   oznámí ji žadateli.

   Čl. IX zákona č. 250/2014 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Agentura  ochrany  přírody  a  krajiny České republiky, organizační

   složka  státu zřízená Ministerstvem životního prostředí, se dnem nabytí

   účinnosti tohoto zákona stává Agenturou ochrany přírody a krajiny České

   republiky  zřízenou  podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode

   dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   2.  Správy  chráněných  krajinných  oblastí jako orgány ochrany přírody

   vykonávající  státní  správu  podle  zákona  č.  114/1992 Sb., ve znění

   účinném   přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  dnem  nabytí

   účinnosti tohoto zákona zanikají.

   3.  Řízení zahájené správou chráněné krajinné oblasti přede dnem nabytí

   účinnosti  tohoto  zákona  a  do tohoto dne neskončené dokončí Agentura

   ochrany  přírody  a  krajiny  České  republiky  zřízená podle zákona č.

   114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   4.  Výkon  práv  a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů k

   České  republice,  jakož  i  výkon  dalších  práv  a  povinností  České

   republiky,  vážících  se  k  Agentuře  ochrany  přírody a krajiny České

   republiky  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, přechází dnem

   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona na Agenturu ochrany přírody a krajiny

   České republiky zřízenou podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném

   ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   5.  Příslušnost  hospodařit  s  majetkem  České  republiky, vážící se k

   Agentuře  ochrany  přírody  a krajiny České republiky přede dnem nabytí

   účinnosti  tohoto  zákona, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

   na  Agenturu  ochrany  přírody a krajiny České republiky zřízenou podle

   zákona  č.  114/1992  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti

   tohoto zákona.

   1) Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.

   1a)  Zákon  č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a

   planě   rostoucích   rostlin  regulováním  obchodu  s  nimi  a  dalších

   opatřeních  k  ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o

   obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb.

   Nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a

   planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi.

   Nařízení  Komise  (ES)  č. 865/2006 o prováděcích pravidlech k nařízení

   Rady  (ES)  č.  338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě

   rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy.

   1) Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.

   1c) Přílohy II, IV a V směrnice Rady 92/43/EHS.

   1a) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních

   stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

   1b)  Příloha I směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně

   přírodních  stanovišť,  volně  žijících  živočichů  a  planě rostoucích

   rostlin.

   1e) Směrnice Rady 92/43/EHS.

   1f) Příloha II směrnice Rady 92/43/EHS.

   1g) Směrnice Rady 92/43/EHS.

   2)  §  2  zákona  ČNR  č.  96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní

   správě lesního hospodářství.

   3) § 21 zákona ČNR č. 96/1977. Sb.

   3a)  § 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění

   některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   3b)  Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o

   změně  některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o  posuzování vlivů na

   životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

   4)  Např.  zákon  č.  61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, zákon č.

   87/1987  Sb.,  o  veterinární  péči,  ve  znění zákona č. 239/1991 Sb.,

   zákona  č.  20/1966  Sb.,  o  péči  o  zdraví lidu, ve znění pozdějších

   předpisů,  zákon  č.  23/1962  Sb.,  o  myslivosti,  ve znění zákona č.

   96/1977  Sb.,  a  zákona  č.  143/1991  Sb.,  zákon  č. 102/1963 Sb., o

   rybářství.

   4a)  Zákon  č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a

   planě   rostoucích   rostlin  regulováním  obchodu  s  nimi  a  dalších

   opatřeních  k  ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o

   obchodování s ohroženými druhy).

   4b)  Zákon  č.  246/1992  Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění

   pozdějších předpisů.

   Zákon č. 449/2001 Sb.

   Zákon č. 102/1963 Sb.

   4b)  Zákon  č.  71/1967  Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

   pozdějších předpisů.

   4c)  Směrnice  Rady  79/409/EHS  ze  dne  2. dubna 1979 o ochraně volně

   žijících ptáků.

   5) Zákon č. 61/1964.

   Vyhláška č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu

   č. 61/1964 Sb.

   Zákon  č.  132/1989  Sb.,  o  ochraně  práv  k  novým odrůdám rostlin a

   plemenům zvířat.

   6)  §  15  odst.  2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve

   znění zákona č. 80/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.

   6a)  § 10 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č.

   175/2002 Sb.

   6b)  Například § 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a

   o  změně  některých  zákonů  (vodní zákon), § 24 odst. 3 písm. g), § 25

   odst.  4 písm. h), § 58 odst. 1 písm. f) a § 59 odst. 1 písm. f) zákona

   č.  458/2000  Sb.,  o  podmínkách  podnikání a o výkonu státní správy v

   energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),

   ve znění pozdějších předpisů.

   7) Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České

   republiky.

   8) § 27 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

   9)  Zákon  č.  44/1988  Sb.,  o  ochraně a využití nerostného bohatství

   (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   9a)  §  43  odst.  1  a  § 61 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním

   plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

   10) Zákon č. 23/1962 Sb.

   Zákon č. 102/1963 Sb.

   11) Zákon č. 61/1977 Sb.

   Zákon ČNR č. 96/1977 Sb.

   12) § 20 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.

   13)  Např. zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů

   řeholních  řádů  a  kongregací  a  arcibiskupství olomouckého, zákon č.

   403/1990  Sb.,  o  odstranění  některých  majetkových  křivd,  zákon č.

   87/1991  Sb.,  o  mimosoudních  rehabilitacích, zákon č. 92/1991 Sb., o

   podmínkách  převodu majetku státu na jiné osoby, zákon č. 229/1991 Sb.,

   o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

   14) § 10 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.

   14a)  Například  část  první  zákona  č.  50/1976  Sb.,  § 24 zákona č.

   289/1995  Sb.,  § 23 až 26 zákona č. 254/2001 Sb., § 36 až 38 zákona č.

   449/2001 Sb.

   15)  Např.  zákon  č.  61/1977  Sb.,  zákon  č.  53/1966 Sb., o ochraně

   zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění

   zákon č. 124/1976 Sb.), zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb.

   16) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona

   ČNR č. 157/1983 Sb.

   Vyhláška  č.  23/1964  Sb.,  kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., ve

   znění vyhlášky č. 133/1965 Sb. a vyhlášky č. 19/1984 Sb.

   Zákon č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii.

   Zákon ČNR č. 36/1973 Sb., o orgánech geodézie a kartografie.

   17) Zákon č. 183/2006 Sb.

   18) § 8 až 10 zákona č. 138/1973 Sb.

   19) § 13 zákona č. 138/1973 Sb.

   19a)  Například  zákon  č.  289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění

   některých  zákonů  (lesní  zákon),  zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o

   změně  některých  zákonů  (vodní  zákon), ve znění pozdějších předpisů,

   zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské

   stráži,  ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů

   (zákon  o  rybářství),  zákon  č.  449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění

   pozdějších předpisů.

   19b)  Zákon  č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a

   programů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

   19c) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o

   změně  některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o  posuzování vlivů na

   životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

   19d) Zákon č. 244/1992 Sb.

   Zákon č. 100/2001 Sb.

   19e)  Zákon  č.  18/2004  Sb.,  o  uznávání  odborné kvalifikace a jiné

   způsobilosti  státních  příslušníků  členských  států Evropské unie a o

   změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

   19f) § 20 odst. 1 zákona č. 18/2004 Sb.

   19g) § 5 zákona č. 18/2004 Sb.

   19h)  Zákon  č.  269/1994  Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

   předpisů.

   20) Např. zákon č. 87/1987 Sb.

   20a)  Čl.  7  odst.  1  písm. c) nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9.

   prosince  1996  o  ochraně  druhů  volně  žijících  živočichů  a  planě

   rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi.

   20b) § 43 zákona č. 183/2006 Sb.

   20c) Část čtvrtá správního řádu.

   20d) Čl. 8 odst. 3 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 338/97.

   20e) Čl. 66 nařízení Komise (ES) č. 865/2006.

   21) Např. zákon č. 23/1962 Sb., zákon č. 102/1963 Sb., zákon č. 61/1964

   Sb.,  zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využívání

   nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.

   21a) Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   21b)  Zákon  č.  334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve

   znění pozdějších předpisů.

   21c) Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   21d)  Například  zákon  č.  289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

   zákon  č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými

   zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů.

   21e)  Například  vyhláška  č.  55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy

   nebo škody způsobené na lesích.

   21f) Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   Zákon č. 99/2004 Sb.

   22)  Zákon  ČNR  č.  284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových

   úřadech.

   23) Zákon č. 53/1966 Sb.

   24) § 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.

   25) § 109 až 116 zákona č. 50/1976 Sb.

   25a)  §  27 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a

   jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

   26) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

   Zákon   č.  102/1971  Sb.,  o  ochraně  státního  tajemství,  ve  znění

   pozdějších předpisů.

   27)  Zákon  č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon),

   ve znění zákona č. 27/1984 Sb. (úplné znění č. 55/1984 Sb.).

   28)  Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH

   PRÁV A SVOBOD.

   29) § 127a občanského zákoníku.

   30)  Např.  zákon  č.  135/1961  Sb., vyhláška č. 99/1989 Sb., ve znění

   vyhlášky č. 24/1990 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích

   (pravidla silničního provozu).

   31) Např. § 16 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., vyhláška č.99/1989 Sb.

   32) Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976

   Sb.

   33) Zákon č. 17/1992 Sb.

   34) § 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

   35) § 14 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

   37)  Zákon  ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a

   její působnosti v ochraně lesa.

   38)  Zákon  č.  128/2000  Sb.,  o  obcích  (obecní  zřízení),  ve znění

   pozdějších předpisů.

   39)  Zákon  č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších

   předpisů.

   39a) § 32 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   39c)  Například nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování

   plateb  za  přírodní  znevýhodnění  v  horských  oblastech, oblastech s

   jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě.

   39d) § 66 zákona č. 449/2001 Sb.

   40) Zákon č.96/1977 Sb.

   Zákon č. 23/1962 Sb.

   Zákon č. 102/1963 Sb.

   Zákon č. 53/1966 Sb.

   40b) § 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně státu.

   41)  Zákon  č.  161/1999  Sb.,  kterým  se vyhlašuje Národní park České

   Švýcarsko,  a  mění  se  zákon  č.  114/1992  Sb.,  o ochraně přírody a

   krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

   41a) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a

   o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   41)  Zákon  č.  161/1999  Sb.,  kterým  se vyhlašuje Národní park České

   Švýcarsko,  a  mění  se  zákon  č.  114/1992  Sb.,  o ochraně přírody a

   krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

   41c)  §  4c  zákona  č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č.

   291/2009 Sb.

   41d)  Čl.  48  nařízení  Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004,

   kterým  se  stanoví  prováděcí  pravidla  k  podmíněnosti,  odlišení  a

   integrovanému  administrativnímu  a  kontrolnímu  systému  uvedených  v

   nařízení  Rady  (ES)  č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla

   pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým

   se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.

   42)  §  13  odst.  2,  §  45, 46, 84 a 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o

   přestupcích.

   43) Zákon č. 71/1967 Sb.

   43a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

   43b) Zákon č. 222/1999 Sb.

   44) § 11 zákona č. 44/1988 Sb.

   45) § 15 až 19 zákona č. 44/1988 Sb.

   Zákon  ČNR  č.  61/1988  Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní

   báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

   46) Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976

   Sb.,  zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 53/1966 Sb., zákon č. 23/1962 Sb.,

   zákon č. 102/1963 Sb.

   46a)  Zákon  č.  167/2008  Sb.,  o předcházení ekologické újmě a o její

   nápravě a o změně některých zákonů.

   47)  §  24a  zákona  ČNR č. 67/1969 Sb., o národních výborech, ve znění

   pozdějších předpisů (úplné znění č. 31/1983 Sb.).

   47a) Zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích.

   47b)  Zákon  č.  344/1992  Sb.,  o katastru nemovitostí České republiky

   (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   47c) § 139 správního řádu.

   48) § 25 zákona č. 61/1977 Sb.