Z nových panelů v Podyjí se lidé dozvědí víc o třetihorním moři i kulturní krajině

Dva nové informační panely instalovali správci Národního parku Podyjí v těchto dnech na okraji Kraví hory a nedaleko Čížova.  První stojí u nové dřevěné vyhlídky na vinici u Konic. Zájemci se z něj dozvědí více informací o geologickém rozhraní Českého masivu a Karpatské soustavy, které bylo ještě před 17 milióny roky zaplaveno teplým třetihorním mořem.  Na nové vyhlídce a posezení u vrchu Větrník nedaleko Čížova se zase lidé mohou zamyslet nad vývojem kulturní krajiny Podyjí. Dvojice infopanelů doplní necelou třicítku podobných zastavení, které Správa parku v Podyjí umístnila minulý rok.

Image
Před 17 miliony let leželo Znojemsko na mořském pobřeží. V teplých šelfových vodách se zde proháněli i žraloci. Bývalá pláž se pod hladinu třetihorního moře lámala za posledními šaldorfskými sklepy.  Žraločí zuby nacházejí lidé v pískovnách na východ od Znojma i dnes. FOTO: Jaroslav Šmerda

„Novými infopanely jsme chtěli návštěvníky národního parku upozornit na zajímavou geologickou minulost Podyjí i na způsob, jakým po dlouhá staletí vznikala  kulturní krajina tohoto regionu. Věříme, že tato témata by mohla být pro návštěvníky přitažlivá," uvedl vedoucí strážní služby Správy Národního parku Podyjí Petr Lazárek.


Na vinici na Kraví hoře si tak zájemci mohou prohlédnout například fotografie usazenin slepených z úlomků třetihorních mořských schránek ústřic a hřebenatek, které se našly v okolí nebo čelist třetihorního ještěra gaviála. „Svah Kraví hory u Konic je součástí výrazného geomorfologického rozhraní napříč Moravou a Rakouskem. Odděluje od sebe dvě odlišné krajiny, z nichž každá vznikala v jiné geologické epoše a za zcela odlišných podmínek," popsal geolog Jihomoravského muzea ve Znojmě Jaroslav Šmerda.

U nového posezení pod Vrchem Větrník na Čížovsku se zase budou moci lidé pokochat pohledem do kulturní krajiny Podyjí, která k národnímu parku Podyjí neodmyslitelně patří.  „Venkovská krajina Podyjí je příznačná tisíciletou tradicí využívání území i jeho dotváření osídlením, zemědělstvím i náboženskými a kulturními zvyklostmi," uvedl Lazárek.  Poškodila ji ale kolektivizace a zcelování pozemků v druhé polovině minulého století. „Na obnově ztracené tváře a duše krajiny se dnes naštěstí podílí nejen státní organizace, obce, nezisková uskupení nebo někteří zemědělci, ale i aktivní skupiny místních obyvatel," dodal Lazárek.

Nové infopanely, které vznikly ve spolupráci s Jihomoravským muzeem ve Znojmě a Jihomoravským krajem, jsou součástí turistické infrastruktury, kterou Správa Národního parku Podyjí neustále rozvíjí a pečuje o ni.  S 83 kilometry cyklistických tras, 76 kilometry stezek pro pěší a 53 kilometry cest určených pro hipoturistiku nyní disponuje národní park a jeho ochranné pásmo nejhustší sítí turistických cest ze všech českých národních parků.