Rozvoj obcí Národního parku Podyjí probíhá s ohledem na zachování volné krajiny v jejich okolí a na
zachování krajinného rázu. K zajištění zdárného rozvoji obcí slouží zejména územní plánování, prováděné
s ohledem na zachování krajinného rázu a přírodních hodnot území.
Krajinný ráz je tvořen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa či oblasti.V harmonické
kulturní krajině dotváří krajinný ráz sídelní struktura. Na území Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma se
nachází celkem devět sídel venkovského typu (Čížov, Havraníky, Hnanice , Horní Břečkov, Konice, Lesná, Lukov,
Mašovice, Onšov, Podmolí a Popice) a dvě sídla městského typu (Znojmo aVranov nad Dyjí).
Vliv na krajinný ráz mají i dochovaná záhumenní kolem historických jader obcí, většinou s urbanisticky i
architektonicky hodnotnými soubory starých záhumenních stodol a vinných sklepů s lisovnami, která nemají být
poškozována nevhodně navrhovanými rozvojovými plochami. Je třeba zachovat přirozené „zelené“ ohraničení zastavěných
částí sídel od zemědělských ploch, aby nebyl znehodnocován obraz sídla v krajině.
Základním dokumentem, který slouží jako metodický materiál při posuzování vlivu staveb na krajinný ráz je
studie
Krajinny_raz_NP_Podyji.pdf (949,87 KB) s
mapovými přílohami
Podyji_zapad.pdf (959,97 KB) a
Podyji_vychod.pdf (1,19 MB)
Krajinny_raz_NP_Podyji.pdf (949,87 KB) s
mapovými přílohami
Podyji_zapad.pdf (959,97 KB) a
Podyji_vychod.pdf (1,19 MB)
Prostorové a tvaroslovné regulativy pro stavební činnost v obcích na území NP Podyjí a jeho OP byly zapracovány
do „Architektonického řádu obcí v NP Podyjí“. V něm bylo území rozděleno do tří skupin, a to na historicky
cenné prostorové celky, území nové zástavby a ostatní prostorové celky. K těmto základním prostorovým celkům
byly přiřazeny podrobnější regulační zóny vymezené v sídlech v rámci hodnocení krajinného rázu NP a jeho
OP.


cz

