V Podyjí se právě sluní ještěrka, která dala jméno vínům

/INFOMATERIÁL KE STAŽENÍ/ Právě v květnu a červnu patří toto setkání k jedněm z nejzajímavějších v Národním parku Podyjí. Na vřesovištích, vinicích a skalních výběžcích mezi Znojmem a Hnanicemi se nyní sluní ještěrky zelené. Kromě smaragdově zeleného těla je pro samečky, kteří právě lákají své budoucí partnerky, typické tyrkysově modře zbarvené hrdlo.  Pro místní je to možná běžná podívaná. Kriticky ohroženou ještěrku zelenou (Lacerta viridis) ale lidé mohou v naší republice vidět jen na jižní Moravě a na pár místech ve středních a severních Čechách. Znojemští vinaři proto její jméno dali vínům, která sklízí na jejím území a připravují podle přísných ekologických pravidel.

Image
Ještěrka zelená (Lacerta viridis) patří v Česku ke kriticky ohroženým druhům. V Podyjí žije především na vřesovištích mezi Znojmem a Hnanicemi a na skalních ostrožnách v údolí řeky Dyje. Dorůstá až 40 centimetrů, je tak největší ještěrkou České republiky. Dožít se může i dvanácti let. FOTO: Petr Lazárek / Správy Národního parku Podyjí

Se svým, až čtyřicet centimetrů dlouhým tělem, patří ještěrka zelená k nejdelším ještěrkám žijícím v Česku.  Je také masožravá. Živí se hlavně hmyzem. Poradí si ale i s drobnějšími ptáky či hlodavci.  Rychle se dokáže pohybovat po zemi. Výborně ale také šplhá. Snadno tak vyleze i do korun stromů. Dožívá se až dvanácti let.

Na rozdíl od výrazně zbarvených samečků, bývají samice mnohem nenápadnější.  Jsou hnědavé až zelené s tmavě hnědými skvrnami podél dvou žlutavých pruhů na stranách hřbetu. Jejich břicho je bělavé. Své partnery si samička obvykle vybírá v dubnu. Na začátku léta pak naklade 5 až 21 vajíček, ze kterých se v druhé půli prázdninových měsíců rodí mláďata.

Do svých zimních úkrytů se tyto ještěrky vrací nejčastěji v říjnu.  Zimují pak v norách, skalních puklinách nebo vzácněji ve stromových dutinách.

Kromě ještěrek zelených a obecných se Podyjím pohybuje ještě beznohý ještěr s hadovitě protáhlým tělem a dlouhým ocasem.  Slepýš křehký si oblíbil místa s bohatou přízemní vegetací.  Aktivní je za soumraku.  V jeho jídelničku jsou kromě běžného hmyzu i pavouci, žížaly nebo plži. V Podyjí také můžeme narazit na většinu českých hadů.

Plazy národního parku podrobně popisuje informační materiál, který je volně ke stažení na webu Správy parku http://www.nppodyji.cz/informacni-letaky nebo dostupný na informačních centrech.