Trnovník akát

Trnovník akát je nepůvodní, invazivní dřevina, která je na území Národního parku Podyjí nežádoucí. Zasahuje se proti ní specifickým způsobem - kácením na tzv. vysoký pařez a následným olamováním pařezových výmladků. A právě toto si (mimo jiné) žáci během kurzu vlastníma rukama vyzkoušejí.

Místo realizace:

Jihovýchodní část NP Podyjí, Kraví hora (přesné místo zásahu je třeba individuálně domluvit)

Časová dotace:

Dle rozsahu zásahu

Personální zajištění:

Běžný pedagogický doprovod, hajný, který před zásahem vymezí prostor pro aktivitu

Primární cílová skupina dle standartního ŠVP:

Žáci 7. ročníku

Interdisciplinární vazby:

Přírodopis, zeměpis, fyzika, výtvarná výchova

Hlavní cíl:

Znalost důvodů nevhodnosti trnovníku akátu na území NP Podyjí, znalost jeho vlastností, schopnost určení, znalost způsobu zásahu proti němu a jeho odůvodnění

Vedlejší cíle:

Osvojení zacházení s měřícími přístroji, praktické vyzkoušení zásahu, navštívení a poznání místa

Výstupy:

Vyplněný pracovní list, olámané pařezové výmladky

Pomůcky:

Laserový metr, pracovní rukavice, běžné psací potřeby

Materiály:

Pracovní list Pracovní list

Teoretická východiska:

Trnovník akát je introdikuovaná, tedy zavlečená nebo přivezená dřevina původem ze severní Ameriky, která splňuje všechny parametry klasického invazního druhu (uchycení, přežívání, rozmnožování a zejména šíření). V podmínkách Podyjí (nebo v podmínkách České republiky) má obecně oproti domácím dřevinám na mnohých stanovištích konkurenční výhodu, která spočívá především ve způsobu šíření. Akát disponuje extrémní schopností růstu z výmladků - jednak jsou to pařezové výmladky po těžbě, ale především nebezpečné pro původní porosty výmladky z kořenů. Trnovník akát také produkuje velké množství semen, která mohou přečkávat i několik let v zemi a při vhodných podmínkách vyklíčit. Pokud se v souvislém lesním porostu vyskytne vhodné místo pro nového jedince (úmrtí nebo poničení jiného stromu, vnik světlého místa) a akát je zde v dřevinné skladbě přítomen, zpravidla takto vzniklé místo úspěšně obsazuje a potlačuje tak druhy ostatní.

Další vlastností akátu je schopnost obohacovat půdu o dusík, díky kterému může existovat i na neúrodných, živinově chudých stanovištích. Činí tak pomocí bakterií, které žijí v jeho kořenovém systému a dokáží vázat vzdušný dusík a převádět jej do formy přijatelné pro rostliny. Tento na první pohled možná pozitivní jev má ale extrémní podobu, kdy je koncentrace dusíku na stanovišti tak vysoká, že ji přežijí pouze nejtolerantnější a nitrofilní druhy. Podrost je pak druhově velmi chudý, nalézt v něm můžeme nejčastěji třtinu, bez, vaštovičník nebo kopřivu. Dalším způsobem, kterým mění akát chemismus okolní půdy, je uvolňování látek z opadu, kdy se z rozkládajícího listí uvolňují látky zabraňující ostatním jedincům v růstu.

Co se týká akátu jako dřeviny tak dřevo je velice ceněné a v poslední době našlo širokou škálu využití, nejen jako dřevo palivové. V minulosti jím byly zejména vinohradské sloupky, dnes jsou jím různé venkovní prvky (dětská hřiště, lavičky). Kromě technických vlastností dřeva je akát ceněný jako nektarodárná dřevina pro produkci včelího medu. Zejména díky tomuto je akát vnímán veřejností ve skrze pozitivně, ovšem na úrovni biotopu a lesního ekosystému je jeho invaze do podmínek lesních vrstev národního parku velice nebezpečná. Z důvodů výše uvedených vznikají na stanovištích druhově velmi chudé porosty, které jsou na území Národního parku Podyjí nežádoucí. Proto jsou zde akátiny velmi problémové je akátinám věnována pozornost a je v nich zasahováno.

Při klasické těžbě, kdy vznikne obvyklý nízký pařez, začne zasažený jedince vytvářet jednak výmladky z pařezu (pařez obroste), ale také výmladky kořenové (v okolí pařezu začnou růst z kořenů noví jedinci), kterých mohou být z jednoho stromu desítky. Tímto způsobem se podpoří spíše rozšíření akátu než jeho likvidace. Nákladným, ale účinným řešením je kácení na tzv. vysoký pařez, kdy se strom seřízne přibližně ve výšce 120 cm od země. Tento strom pak vytváří výmladky pouze z vysokého pařezu (nikoli výmladky kořenové), ty pak bývají po dobu několika let olamovány, přičemž zhruba po pátém roce strom obvykle umírá a jeho likvidace je dovršena.

Průběh kurzu:

V teoretické části (realizace může proběhnout ve škole) se žáci dozví teoretická východiska - v čem je trnovník akát problematický, proč se na území NP hubí a přoč právě takovým způsobem. Toto je velmi důležité, aby se z kurzu nstalo pouhé olamování výmladků bez znalosti proč. Důležité je také upozornit žáky na to, že následující úkony jsou v lese od běžných návštěvníků nežádoucí a dnešní zacházení je výjimkou. Žáci by si neměli odnést pocit, že mohou takto zasahovat dle své vůle, ale že pouze dnes a tady ano.

V praktické části žáci olamují ve vymezeném prostoru výmladky a zacházejí s nimi dle instrukcí hajného.