Teplé počasí vylákalo ještěrky ven o měsíc dříve než obvykle, žábám překazilo rozmnožování

Skoro o měsíc dříve než obvykle vylezly ze svých úkrytů ještěrky zelené. Jednoho z ikonických plazů Podyjí přírodovědci zahlédli již v polovině března v okolí Čížova i Znojma. Většinou se však na jarním slunci objevuje až v polovině dubna. Teplé jaro změnilo životní rytmus i dalším živočichům a rostlinám národního parku.

Image
Ještěrka zelená je jedním z ikonických plazů Podyjí. FOTO: Petr Lazárek /Správa Národního parku Podyjí

Například žáby se začaly naopak rozmnožovat mnohem později nebo vůbec. „Celý teplý konec ledna a únor čekaly na déšť, který nepřišel. Velká část populace tak zůstala v zimních úkrytech velmi dlouho, až vhodný čas pro rozmnožování pominul. I z toho mála vajíček, která letos obojživelníci nakladli, jich pravděpodobně ještě mnoho bude zničeno tím, že kaluže s vajíčky či pulci vyschnou dřív, než žabky dospějí,“ popsala bioložka Správy Národního parku Podyjí Lenka Reiterová.

Dříve než obvykle rozkvetly například i ovocné stromy. Lidé tak mohou na cestě mezi Hradištěm a Mašovicemi pozorovat unikátní jev. Třešně i švestky v tamní aleji kvetou ve stejnou chvíli. „Naposledy to bylo možné pozorovat před deseti lety. Švestky totiž kvetou mnohem později než třešně,“ uvedl šéf strážců národního parku Petr Lazárek.

Image
Švěstky a třešně mezi Hradištěm a Mašovicemi. Společně vykvetou jednou za 10 let. FOTO: Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí

Rozkvetlé sady zase lákají ptáky. „Krutihlav letos opět zpívá mezi rozkvetlými třešněmi, byť o měsíc dříve. Jeho časnější start tak odpovídá fázi rozvoje vegetace,“ vysvětlila Reiterová. Překvapivě se ale podle ní neopakuje loňský scénář, kdy přiletěli někteří ptáci velmi brzy a život jim zkomplikoval velikonoční sníh. „Například drozdi měli velký problém se uživit a řada jich pomřela. Asi to ti rychlí vloni nepřežili a zůstali jen ti rozvážní, takže letos přiletěli dřív jen o pár dní,“ spekulovala bioložka.

Teplá zima a jaro ovlivnily i životní cyklus netopýrů. „Netopýři létali celou zimu. Jejich vysoká aktivita může mít za následek větší jarní úbytek populací, protože v zimě přece jen bylo méně potravy k dispozici a zvířata se přerušovanou hibernací vysilují,“ upřesnila Reiterová.

Pobyt venku už od února také lidem znepříjemňují klíšťata a komáři. Jeden z našich nejčasnějších motýlů – žluťásek řešetlákový – poletoval Podyjím již v polovině března.

V loňském roce roztál poslední sníh v Čížově 9. dubna.