Hlasujte pro Strom Znojemska 2016

/ANKETA/ I letos spolupořádáme anketu Strom Znojemska. O váš hlas se uchází deset dřevin, skupin stromů, alejí či stromořadí. Podpořit je můžete až do konce března 2017 v anketě na této stránce. Hlasovat můžete také na výstavách - až do 19. prosince jsou návrhy do ankety vystaveny na SOU a SOŠ na Přímětické ulici ve Znojmě a po Novém roce je můžete vidět v přednáškovém sále Domu Umění.

ANKETU NALEZNETE NA KONCI ČLÁNKU

1) Lipová alej na Hájku

Navrhovatel: Jaroslav Jenšovský
Druh stromu: lípa
Výška stromu: 10 - 12 m
Obvod kmene v prsní výšce: 240 cm
Stáří: asi 130 let
Lokalizace: Lipová alej na návrší Hájek mezi obcemi Suchohrdly a Dobšice

Návrší Hájek je ze západní strany ohraničeno křivolakým korytem Dobšického potoka, které bylo v roce 1870 protnuto železniční tratí a může se pochlubit i třemi architektonicky velice zdařilými železničními tunely. Mohutný cihelný železniční tunel se klene nad Dobšickým potokem. Nejblíže Dobšic je cihelný zaklenutý stoupající tunel pro pěší. Konstrukčně jde o unikátní stavbu skládající se z jednotlivých úseků stoupajících kleneb.
V letech 1881 a 1882 začalo rozsáhlé zalesňování návrší mezi obcemi Dobšice a Suchohrdly. Vznikla půdorysně zajímavě členěná podkova lesoparku Hájek. Z této doby také pochází lipová alej lemující lesoparkovou cestu ze Suchohrdel do Dobšic. V programu Okrašlovacího a zalesňovacího spolku z roku 1885 je uveden záměr celkového zalesnění místa akátem, považovaným tehdy za cennou dřevinu s významnou estetickou hodnotou. Za napoleonských válek, během dvoudenní bitvy u Znojma 10. a 11. července roku 1809, byl Hájek opěrným bodem francouzských vojsk. Rakouská dělostřelecká baterie, jejímž úkolem bylo bránit přístupovou cestu z Kuchařovic do Znojma, byla rozložena v těsné blízkosti, kde pak došlo i ke krvavé bitvě. Z blízké lokality U Napoleonova dubu na okraji Suchohrdel řídil bitvu dokonce sám císař Napoleon.

2) Třešně ptačí u Bukoviny

Navrhovatel: Hana Maxerová
Druh stromu: třešeň ptačí
Výška stromu: cca 25 m
Obvod kmene v prsní výšce: 360 cm
Stáří: asi 90 let
Lokalizace: Stromy rostou na kraji lesa v obci Jiřice u Moravských Budějovic směrem ke zřícenině hradu Bukovina (zelená turistická značka)

Třešeň ptačí (třešeň obecná) pochází z Přední Asie, ale zdomácněla po celé Evropě. Plody jsou tmavě červené kulovité peckovice v průměru asi 1 cm. Třešně rostou roztroušeně ve světlých lesích a dorůstají se výšky až 35 m. Jejich dřevo je velice kvalitní a používá se např. v nábytkářství. Plody jsou hlavně bohatou pastvou pro ptáky. Dvě krásné vzrostlé třešně ptačí uvidíte, když se vydáte z malé vesničky Jiřice u Moravských Budějovic po zelené turistické značce směrem k nevýrazné zřícenině hradu Bukovina z 1. poloviny 14. století, který drželi páni z Bukoviny. Hrad je již od roku 1481 uváděn jako pustý, ale stále se dochovaly zbytky kamenných zdí.
Stromy stojí na stráni vpravo, nedaleko cesty k Bukovině. Větší z nich měří ve výšce 1,2 m po obvodu 360 cm a jeho výška je odhadem 25 m a více. Stromy již nejsou v dobré kondici, ale letos ještě vykvetly. Přála bych si, aby turisté na této stezce mohli ještě dlouho obdivovat tyto staré obrovské stromy, jejich majestátnost a popřípadě se při putování občerstvit jejich lehce nakyslými plody.

3) Buk červenolistý v Miroslavských Knínicích

Navrhovatel: Jiří Balík, starosta obce Miroslavské Knínice
Druh stromu: buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica Purpurea)
Stáří: zřejmě z doby založení parku v letech 1815-1825, tedy 190 - 200 let
Obvod kmene ve 120cm: 372 cm
Výška stromu: 29 m
Šířka koruny: 18 m
Lokalizace: strom roste v zámeckém parku Miroslavské Knínice (okr. Znojmo), 48°58'41,99"N; 16°19'13,49"E

Tento strom je výraznou dominantou zámeckého parku v Miroslavských Knínicích, založeného mezi roky 1815-1825 rodem Bartensteinů kolem zámku uprostřed obce. V dávné minulosti poskytoval stín zámeckým pánům a návštěvníkům při procházkách parkem.  V nedávné minulosti byl častým cílem dětí a mládeže, díky nízko položeným větvím se dalo po stromě šplhat a do jeho kůry vyrývat známky dětských lásek v podobě srdíček a monogramů, které jsou na kmeni stromu dodnes čitelné.

4) Dub u nemocnice



Navrhovatel: Václav Hovorka
Druh stromu: dub
Výška stromu: cca 20 m
Obvod kmene v prsní výšce: cca 500 cm
Stáří: asi 100 let
Lokalizace: ulice MUDr. Jana Janského ve Znojmě, mezi dvěma bytovými domy

Ačkoliv obyvatelé dvou panelových domů poblíž znojemské nemocnice mají z oken pěkný výhled na městský lesík, tento strom je jediná velká dřevina, která zkrášluje prostor trávníku těsně před domy. Dávno tomu tak ale nemuselo být a nebýt zásahu místních ochránců přírody, strom zde již možná skoro 30 let nestojí. Navrhovatel tohoto kandidáta do ankety nám o tom přináší toto svědectví: „Ten dub budou v pátek kácet…“ zněla v roce 1989 zpráva z místa. „Doktorům prý padají žaludy na auta a dělaj důlky.“ „My jim dáme důlky“, pravili jsme s členem našeho ochranářského sdružení z místa a ubírali jsme se se štaflemi a štítkem týž den k dubu. Dobří lidé z č. p. 7 donesli kladívko a hřebíky. Ke štítku „CHRÁNĚNÝ STROM“ jsme dali cedulku „DUB ZŮSTANE!“
Polemiky trvaly asi rok, dnes už po nějakých důlcích nikdo ani nevzdechne. Obr nemá v celém Znojmě konkurenci.

5) Vrba u rybníka Boubínka

Navrhovatel: Karel Himmer
Druh stromu: vrba
Výška stromu: 8 m
Obvod kmene v prsní výšce: cca 60 cm
Stáří: asi 40 let
Lokalizace: Znojmo - Hradiště, hráz rybníka Boubínka

Do Znojma jsem se přistěhoval z Brna a toto místo bylo jedno z prvních při poznávání znojemského okolí s fotoaparátem v ruce.  Porosty v okolí rybníka mně doslova učarovaly a můžu říct že i tato malá "kalužinka" má svoje kouzlo právě proto že se majitelé či pronajímatelé starají o lokalitu opravdu vzorně.

6) Lípa nad Hlubokými Mašůvkami

Navrhovatel: Karel Himmer
Druh stromu: lípa
Výška stromu: do 8 m
Obvod kmene v prsní výšce: cca 60 cm
Stáří: asi 50 let
Lokalizace: nad vesnicí Hluboké Mašůvky

Jako fotograf, který strávil mnoho roků na Vysočině, jsem po přistěhování do Znojma hledal místa která nabízející pohled na panorama krajiny. Nepatřím k těm, co si nevšímají a protože vím, že toto místo je právě díky stromu dominantní v kterékoliv roční době, rád se sem vracím. Autor, vášnivý fotograf, přihlásil do letošní ankety 3 návrhy, které vznikly hlavně díky fotogeničnosti míst se zajímavými stromy. Dodává: „Samozřejmě koláže - seskupení jednotlivých fotografií stromů z těchto lokalit asi nebude to "pravé ořechové" pro popis dřevin. Scenérie přírody jsou sice mnohdy podobné, ale nikdy nejsou stejné. Snad se budou snímky líbit i Vám.“

7) Borovice na Pustém kopci

Navrhovatel: Pavla a Jaroslav Šmerdovi a znojemská organizace Českého svazu ochránců přírody Iris
Druh stromu: borovice lesní (Pinus sylvestris)- domácí dřevina
Výška stromu: 7,9 m
Obvod kmene v prsní výšce: 125 cm
Stáří: více než 60 let
Lokalizace: Borovice vyrůstá ze dna malého lomu pod vrcholem kóty V Dalekých (264 m n.m.) která je více známá jako Přírodní památka Pustý kopec (dříve též Suchý vrch). Místo najdeme v jižní části katastru obce Nový Šaldorf, mezi silnicí a železniční tratí vedoucími ze Znojma do Šatova. Lokalita má číslo parcely 919/1 a souřadnice místa jsou 48.8127031N, 16.0376244E.

Ačkoliv jeho rozevlátá koruna působí mladistvě, na místě již stojí víc jak šedesát let. Dokládá to letecký snímek (ortofotomapa) z roku 1953. Kromě malého tmavého bodu, který na tehdy ještě přísně tajném snímku představuje naši borovici, vidíme, jak se výrazně změnil charakter místa, které borovice z návrší přehlédne. Ze svého stanoviště registruje od roku 1956 ( to byla rezervace vyhlášena) všechny změny v hospodaření na blízkých polích i to, jak pustlo pole na samém vrcholku kopce a jak zarůstal vinohrad na východním okraji i jak křovinami po obvodu postupně zarůstal celý kopec. Svého druhu je tu však strom samojediný. Stanoviště mu poskytuje krásný rozhled do krajiny. Ke Konicím i na znojemské věže. Na stále rušnější silnice i na železnici, díky které tu v minulosti od jisker mnohokrát zahořelo. Podobně, jako kdysi ostraha vojenského bunkru, jenž je zakopaný na jižním svahu kopce, má prostě strom "pozorovatel" přehled o tom, co se v okolí šustne. Jistě si pečlivě vede záznamy, kdy tady rozkvétá mochna, koniklec, kosatce nebo kdy na Pustém kopci dozrávají skvělé třešně. Pokud se nestane nějaká katastrofa, mohl by strom žít a psát kroniku místa dalších 300-350 let.

8) Lípa za Milíčovicemi

Navrhovatel: Karel Himmer
Druh stromu: lípa
Výška stromu: 18 – 20 m
Obvod kmene v prsní výšce: cca 85 cm
Stáří: kolem 70 roků
Lokalizace: mezi obcemi Milíčovice a Vracovice

Mezi obcemi Milíčovice a Vracovice je strom, který mě zaujal již dříve. Mnohokrát jsem se ho pokoušel ze silnice a ze všech různých míst nafotit tak aby byl ještě víc dominantní. V olistění během vegetace není tolik fotogenický, proto jsem zvolil pro výběr jediný snímek ze zimního období.

9) Břečťan na Novém Hrádku

Navrhovatelé: průvodci z Nového Hrádku
Druh stromu: břečťan popínavý (Hedera helix L.)
Výška stromu: 6 m
Tloušťka kmene: u báze 35 cm, ve výšce 120 cm nad zemí asi 25 cm
Obvod kmene: u báze cca 105 cm, ve výšce 120 cm asi 90 cm (hlavní kmen má nepravidelný tvar a je zároveň přitisklý ke zdi, jeho obvod není možné přesně změřit)
Plocha, kterou břečťan na zdi zaujímá: přibližně 50 m2. Porůstá stěnu hájovny také z druhé strany.
Stáří: asi 120 let
Lokalizace: Hlavní nádvoří zříceniny Nový Hrádek u Lukova, katastrální území Lukov nad Dyjí

Nezvykle mohutnému a bohatě větvenému břečťanu jsou oporou zdi bývalé lesovny na hlavním nádvoří zříceniny Nového Hrádku. Odhadované stáří dřeviny je přibližně 120 let, poprvé břečťan zobrazuje fotografie z počátku 20. století. Kmen má u země podélnou prasklinu, jinak je břečťan v dobré kondici, každý rok bohatě kvete i plodí.

Už asi sto let obepíná romantickou hájovnu na nádvoří Nového Hrádku mohutný břečťan popínavý. Úctyhodný obvod kmene 35 centimetrů jej řadí k největším exemplářům svého druhu v České republice. Vypínal se zde ke slunci již za posledního šlechtického majitele Adama Stadnického, pamatuje hajného, který na hradě bydlel s rodinou, turisty, kteří sem chodili do zdejší ubytovny, ale i temné období železné opony, kdy mohli chodit krásu zdejší památky obdivovat pouze pohraničníci. Někteří se před břečťanem také vyfotografovali, ovšem kde je jim dnes konec? Zato břečťan stále zůstává a dnes se u něj rádi zastavují návštěvníci při prohlídkách. Stálezelená koruna břečťanu je domovem atraktivních, vzácných živočichů. Mezi listy se občas podaří zahlédnout šupinaté tělo největšího českého hada užovky stromové, na sklonku léta rozvlní vzduch kolem břečťanových květů tisíce hmyzích křídel a na jaře jsou jeho plody zdrojem potravy pro ptáky. Ve starém, suchém břečťanovém dřevě žije také velmi vzácný druh červotoče s latinským názvem Mesocoelopus niger.

10) Tisíciletý dub v Lechovicích

Navrhovatel: Jiří Šustr, Zámek Lechovice
Druh stromu: dub pýřitý (quercus pubescens)
Výška stromu: cca 12 m
Šířka koruny: cca 10 m
Obvod kmene v prsní výšce: 700 cm
Stáří: asi 1000 let
Zdravotní stav: je vitální - hlavní koruna není proschlá, dnes ji tvoří jedna z původně pěti kosterních větví.

Jedná se o poměrně vzácný exemplář dubu pýřitého (Quercus pubescens), který roste v zámeckém parku v Lechovicích. Stromu se říká tisíciletý a údajně zde opravdu rostl již ve středověku, jeho věk není prokázán, ale že má více jak 700 let se shodují i odborníci. Pravděpodobně se jedná o nejstarší exemplář tohoto druhu v celé střední Evropě. Nachází se nedaleko severního křídla zámku Lechovice pod malým historickým tarasem, který sloužil k přepřahání koní u poštovny, která zde kdysi sídlila u původní Vídeňské královské cesty do Brna vedoucí zámeckým parkem.

Strom je stále velmi vitální a i když toho mnoho zažil, seřezání na hlavu, snad všechny války a necitlivé zacházení, nejvíce ho poškodila bouřka, která z něj odlomila několik kosterních větví asi před dvaceti lety. Zbylé torzo stále obrůstá a roční přírůstky letorostů jsou až 30 cm.

Ke stromu se váže legenda o "Stromu lásky". Dívky z blízkého okolí, které chtěly získat vysněného mládence, musely o květnovém úplňku uvázat na strom pentli s mládencovými kadeřemi nebo částí jeho oděvu. Do jednoho měsíce pak získaly mládencovu pozornost.

HLASOVÁNÍ JE UKONČENO. VÝSLEDNÉ POŘADÍ BUDE STANOVENO PO KONTROLE HLASŮ A SEČTENÍ HLASŮ Z INTERNETOVÉHO HLASOVÁNÍ A HLASOVÁNÍ NA VÝSTAVÁCH.

Anketa

Hlasujte pro Strom Znojemska 2016
1) Lipová alej na Hájku 7 % 8 %
2) Třešně ptačí u Bukoviny 5 % 5 %
3) Buk červenolistý v Miroslavských Knínicích 47 % 47 %
4) Dub u nemocnice 0 %
5) Vrba u rybníka Boubínka 0 %
6) Lípa nad Hlubokými Mašůvkami 1 % 1 %
7) Borovice na Pustém kopci 1 %
8) Lípa za Milíčovicemi 2 % 3 %
9) Břečťan na Novém Hrádku 29 % 30 %
10) Tisíciletý dub v Lechovicích 4 % 4 %
Celkem hlasovalo: 1033