Rostliny i zvířata mění kvůlí mírné zimě svůj roční rytmus

Nadprůměrné prosincové i lednové teploty zcela zmátly přírodu. Na Znojemsku lze nyní narazit na kvetoucí stromy či na zvířata, která by měla v úkrytu přezimovat. Příkladem může být sakura na znojemském Horním náměstí či mloci v Gránicích.

Image

„Příroda je zmatená, protože dvě hlavní charakteristiky, podle kterých se řídí životní cyklus většiny druhů organismů, jsou v rozporu," vysvětluje vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny Správy Národního parku Podyjí Lenka Reiterová.

Metabolismus zvířat i rostlin se řídí dlouhodobým teplotním průměrem a délkou světlé části dne. „Nyní teplota říká, že už je jaro, případně že je ještě podzim. Délka dne naopak signalizuje, že je prostředek zimy. Rostlinám podzim velí chystat se ke „spánku", zima velí „spát", jaro zase „rychle vstávat a kvést". A rostliny neví, co mají dělat. Takže některé by rády shazovaly listy, které ale už nemají, jiné už nakvétají. Zásoby na zimu tímhle střídáním rychle ubývají," popisuje botanička.

Mráz, který možná v příštích dnech přijde, zastihne řadu rostlin nepřipravenou. „Květy pomrznou a rostliny na jaře budou muset tvořit náhradní, které budou slabší a bude jich méně. U pěstovaných rostlin bude asi menší výnos," míní Reiterová.

U živočichů je to podle ní podobné. „Ti, kteří zimu přečkávají v úkrytu nějakým druhem zimního spánku, se budí teplem. Tráví tukové zásoby, ale potravy je velmi málo, takže je nemohou doplnit, ani když běhají po krajině. Navíc samotné „nahození" aktivního režimu je strašlivě energeticky náročné a podzimní zásoby jsou normálně připraveny jen na jedno probuzení. Když se zvíře v půli zimy vzbudí a pak zase usne, na jaře ho může druhé buzení tak vyčerpat, že už to nedožene a zajde," říká odbornice.

V tuzemsku navíc zůstaly i některé migrující druhy. „Teď jim ale chybí potrava. I krátký mráz stačí k likvidaci většiny hmyzu, který bývá jejich potravou, takže teď mají hlad. Odtáhnout ale už z různých důvodů nemohou. Třeba se orientují podle hvězd jejich poloha je ale v lednu jiná, než v listopadu. Nebo potřebují překonat západovýchodně orientovaná pohoří na jejich vrcholcích je ale dnes už sníh a mráz," dodává.

„Co se děje mezi ptactvem se ukáže už o víkendu, kdy ornitologové pořádají tradiční zimní sčítání ptáků. Na jeho výsledcích se počasí určitě podepíše," uzavírá Reiterová.

Daniel Smola, článek je přebraný ze Znojemského deníku