Nepropustná hranice: Podyjí skrývá unikátní typy předválečných pevnůstek

/FOTOGALERIE/  - Téměř osm desítek předválečných bunkrů a pevnůstek skrývá Národní park Podyjí a jeho nejbližší okolí.  Nachází se mezi nimi i unikátní atypické bunkry nebo pevnosti, které se v bouřlivém posledním zářijovém týdnu roku 1938 dostaly do ostrých bojů. Od historických událostí, které na dlouho změnily tvář střední Evropy, právě uběhlo 74 let.

Image
Jedním z unikátů předválečného opevnění v Podyjí je bunkr typu C-180. Postaveno jich bylo pouze pět v celém Československu a všechny jsou na jižní Moravě.  Není jasné, zda byly určeny pouze k pozorování nebo i k přímým bojovým akcím. FOTO:  Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí.

FOTOGALERIE: Prohlédněte si unikátní bunkry Podyjí

Z provokačních akcí jednotek Freikorpsu zůstaly dodnes dobře patrné šrámy na střílně pevnůstky chránící hardeckou celnici. Podobně jako zde, tak i u Hnanic pronikali ozbrojenci na území bývalého Československa na konci září 1938. Podyjí je tak jedno z mála míst, kde se objekty lehkého opevnění přeci jen dostaly do bojové akce.

Armáda zde pevnůstky začala budovat v roce 1936. Zájemci zde mohou vidět především klasické objekty, lidově zvané řopíky. Přímo v kaňonu Dyje mezi Vranovem a Znojmem chránily zejména ústí bočních údolí a obranu pak zdvojila výstavba druhého sledu v linii Čížov – Mašovice.

Pro vojenské stratégy bylo klíčové ubránit zvláště Vranovskou přehradu. Ta ovlivňovala množství vody protékající v řece a tím tvořila důležitý obranný prvek na spodním toku Dyje. Díky složité konfiguraci terénu zde můžeme nalézt atypické a v jiných úsecích málo používané varianty základního typu bunkrů (lomené, patrové, částečně zesílené či zeslabené). Jeden z patrových objektů je přímo pod jihozápadní hradbou vranovského zámku.

Národní park Podyjí skrývá jednu z raritních pevnůstek typu C-180. Postaveno jich bylo jen pět a všechny jsou na jižní Moravě.  Díky širokému půlkruhovému průzoru v přední části objektu měla posádka široký výhled. Jednalo se tak možná o pozorovatelnu. Posádka uvnitř nebyla ale dostatečně chráněna před palbou nepřítele. Možné také je, že mohla sloužit pro dělostřelectvo. Podobné typy bunkrů se totiž objevili později na francouzských březích jako součást Atlantického valu, který měl ochránit Němci dobytá území před invazí Spojenců.

Stejnou pevnůstku typ C-180 lidé naleznou i na na poloostrově Babka nad hladinou Vranovské přehrady.

Na východním okraji Podyjí v rovinatém terénu na linii řopíků navazovala linie těžkého opevnění tvořená pěchotními sruby. Do září 1938 se podařilo částečně stavebně dokončit toto opevnění pouze u Šatova a dnes je jeden z těchto bunkrů upraven jako sezónní muzeum. Pěchotní srub měl stát rovněž těsně nad severním okrajem obce Hnanice, avšak stavební firma zde stačila ve skále vylámat pouze základovou jámu. Nyní je v těchto místech po rekultivaci upravený parčík.

Další informace o technických pamětihodnostech Podyjí naleznete ve speciálním infomateriálu Národního parku Podyjí. V elektronické podobě je ke stažení na adrese http://www.nppodyji.cz/informacni-letaky. Pokud máte jakékoli otázky nebo připomínky, pošlete je, prosím, na emailovou adresu: grossmann@nppodyji_cz

David Grossmann, Martin Kouřil / Správa Národního parku Podyjí